MALÉhRY & Čankišou: Jak na příšery

MALÉhRY & Čankišou: Jak na příšery

Maléhry je tříčlenný brněnský divadelní soubor, tři ženy (Daniela Zbytovská, Barbora Seidlová a Nikola Zbytovská), které o svém umění hovoří jako o „třinohře“. Dámy se rozhodly vydat knihu vlastních pohádek a nakonec nezůstalo jen u knížky, ale projekt se rozrostl o písničky. Herečky přizvaly ke spolupráci skupinu Čankišou a výsledkem je CD Jak na příšery, které právě vychází u Indies Scope Records. Křest alba se uskuteční v brněnském Metro Music Baru 21. listopadu.

Zvukových nosičů, na kterých se střídají pohádky nebo povídání pro děti s krátkými písničkami, můžeme v dětských knihovničkách najít řadu. Zkušenosti s tímto formátem mají Marek Eben (Pohádky bratří Grimmů, Kocourek Modroočko, Krtečkova dobrodružství), Radůza (O Mourince a Lojzíkovi) i Jiří Dědeček (novinka Pohádky o malé tlusté víle). Přitom autor písní je v některých případech totožný s autorem pohádek (Radůza, Dědeček), jindy skládá písničkář popěvky k už hotovému textu (Eben). Jak na příšery se svou koncepcí blíží jinému tvaru – albu Království, společnému dílu divadelního souboru Anička a letadýlko a skupiny Jablkoň. Odhlédnu-li od skutečnosti, že v době vzniku díla byla zakladatelka Letadýlka Anička Duchaňová členkou Jablkoně a kapelník Michal Němec vystupoval v hrách Letadýlka, dalo se na albu pozorovat zdravé pnutí mezi ženským a mužským přístupem a principem. K něčemu podobnému, dovedenému do ještě větší dokonalosti, pak dochází při spolupráci divadla Maléhry a Čankišou.

Pět pohádek, které dámy na albu vyprávějí, pojednává především o polepšených strašidlech, čertech, čarodějnicích, vodnících, ale důležitější je možná didaktická rovina: poučení o tom, jak se k sobě mají lidé chovat, jak mají přijímat ty, kdo se liší, jak se může napravit „ten zlobivý“ apod. Při pozorném poslechu narazíme ještě na třetí rozměr, který bych nazval – ano, vím, že genderové stereotypy dnes nejsou populární – rozměrem ženským. Mám na mysli drobné detaily o tom, jak účes zvítězil nad čarodějnicí, o šatech a vůbec o upravenosti. Vůbec netvrdím, že by to byly pohádky pouze pro holky, ale jejich styl, předpokládám, bude dívkám přece jen o malinko bližší než hochům. A právě tady nastupují Čankišou, sedm chlapů ostřílených bigbítem a exotickými cestami, aby k divadelnímu jinu přidali svůj hudební jang.

Celý příběh však může znít i jinak. Pohádky o příšerách, které si „chtějí hrát, nechtějí být samy“, jsou sice originální, nicméně zakotvené v českém prostředí. Konkrétně hastrman je bytost typicky středoevropská a ježibaby, čerty i skřítky znají děti z našich, českých, případně evropských pohádek. A do těchto příběhů, pouze přesazených do naší současnosti, ale opět do současnosti české, přicházejí Čankišou se svou world music, opravdu světovou hudbou. Nejde jen o využití didgeridoo, ukulele a dalších více či méně exotických nástrojů nebo „orientálního“ způsobu zpěvu. Do uší udeří i nečeské frázování v první písni Příšery. Kdyby takto kladl přízvuky český písničkář s kytarou, málokdo mu to odpustí. Když takto zdánlivě nečesky zpívají exotičtí Čankišou, kteří pouze dočasně přesedlali ze svého smyšleného jazyka na češtinu, zní to tak nějak přirozeně – a vlastně vtipně.

Je mi jasné, že obě teze, tedy pnutí mužsko-ženské i česko-exotické, v některých detailech pokulhávají. Texty pohádek samozřejmě nejsou pouze „holčičí“, písničky nenapsali jen Čankišou (autorkami textů jsou Maléhry). Určité pnutí však na albu zaznamenáme a díky němu celek drží pohromadě a zní zajímavě.

Vzhledem k tomu, že celková délka písní sotva přesahuje čtvrthodinu, nelze album Jak na příšery hodnotit jako regulérní hudební nosič. Navíc písničky skutečně s pohádkami souvisejí a puštěné samostatně ztrácejí část své hodnoty. Dokážu si představit, že se děti budou opakovaně smát při nenapodobitelném zpěvu Karla Heřmana „Říjen chrní pod konví / listopad ho kropí“ a že si osvícenější rodiče budou znovu vychutnávat krásný zvuk africké kalimby v závěrečné Ukolébavce. Ale skutečně plnohodnotný poslech bude asi pouze ten první. Proto doporučuji, aby napoprvé album poslouchala pohromadě celá rodina. Tak, aby i při poslechu byl přítomen mužský i ženský prvek a aby spolu mohli rodiče s dětmi soutěžit, kdo z nich zná například více slov na „K“. I k takovým společným hrám vás totiž tato zábavná deska může přivést.

Maléhry & Čankišou: Jak na příšery, vydavatel: Indies Scope Records 2013. 5 pohádek + 7 písniček, celková stopáž: 71:28

Foto David Židlický a Petr Volgemut

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jan na příšery s Divadlem Malé hry + Čankišou

21.11.2013, 17:00 / Metro Music Bar

Čankišou

21.11.2013, 20:30 / Metro Music Bar

Dále si přečtěte

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

BomBarďákovy písničky jsou dětské, ale nikoliv dětinské, nedělají z dětí hlupáky, ale baví se s nimi jako s rovnocennými partnery.  více


Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Uplynulý týden plný hudebních akcí završilo finálové kolo soutěže Central European Jazz Competition pořádané dvojicí „sousedících“ jazzových festivalů –  JazzFestBrno a Poysdorf Jazz & Wine. Přeshraniční hudební projekt  našlápl ke slibné budoucnosti: už první ročník jazzového klání ve svém finálovém odpoledni nabídl šest půlhodinových bloků finalistů, kteří překvapili šíří hudebního záběru i muzikantskou kvalitou.  více

Předposledním divadelním dílem vrcholícího hudebního festivalu Janáček Brno 2018 se včera stala mistrova poslední dokončená opera Z mrtvého domu, kterou inspiroval Dostojevského román. Inscenaci připravila Velšská národní opera v koprodukci se Skotskou operou, představení režíroval David Pountney, scénu navrhnula Maria Bjornson a orchestr řídil Tomáš Hanus. V hlavních rolích se představili Mark Le Brocq, Alan Oke, Simon Bailey, Ben McAteer a Paula Greenwood. Posluchači měli jedinečnou možnost poslechnout si Janáčkovo dílo v kritické edici Sira Charlese Mackerrase a nedávno zesnulého janáčkovského badatele a muzikologa Johna Tyrrella. Poněkud atypické pro mnoho posluchačů mohlo být uvedení v anglickém jazyce s českými titulky.  více

Hlavním dramaturgickým záměrem letošního Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2018 je uvedení kompletního hudebně-dramatického autorova díla. Po divácky úspěšné Káti Kabanové a precizním provedení Věci Makropulos včera přišel na řadu polský soubor Teatr Wielki z Poznani s uvedením Její pastorkyně tedy díla, které dvanáct let po své Brněnské premiéře v roce 1904 otevřelo Leoši Janáčkovi dveře na mezinárodní hudební scénu.  více

Na mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno 2018 zaznělo mnoho rozličných a kvalitativně rozdílných operních představen. Jednou za čas se objeví inscenace, které rozdělí brněnské publikum na dva nesmiřitelné tábory, jedni jsou nadšeni novátorstvím, množstvím mimohudebních odkazů a smělou režií, druzí hořekují nad nelogickým symbolismem, odklonem od operního libreta a konečně políčkem do tváře skladatele. Písňový cyklus Zápisník zmizelého od belgického tělesa Muziektheater Transparant v režii Iva van Hoveho a se skladatelskými přípisky Annelies Van Parys kontroverzní v naznačeném slova smyslu byl. Na novém jevištním tvaru se podílel také scénograf Jan Versweyveld, kostymérka An D’Huys a dramaturg Krystian Lada. V sólových rolích se představili Ed Lyon, Marie Hamard a Hugo Koolschijn, na klavír doprovázena Lada Valešová a za scénou účinkovaly členky sborové akademie De Munt/La Monnaie. Zápisník zmizelého včera zazněl v sále Mahenova divadla.  více

Druhý z doprovodných folklorních koncertů festivalu Janáček Brno se uskutečnil v divadle Reduta. Dle všeho laťka, kterou nastavil ten první, zůstává stále vysoko. Pořad nazvaný Chodníčky k lidové písni měl představit divákům jeden z Janáčkových nejoblíbenějších slováckých regionů – Horňácko. Tohoto úkolu se svědomitě ujala cimbálová kapela s výstižným názvem Musica Folklorica.  více

Dvakrát hudební mistrovství prvotřídní kvality a pokaždé jinak. Jednou jako posluchačsky náročná hudební show, kterou jen poučení posluchači vnímali jako připomínku tragických událostí. A podruhé jako odlehčený a roztančený večer s písněmi, které si mohl zpívat celý sál Sono Centra. Pořadatelé JazzFestu Brno ukázali, že není jazzové kvinteto jako jazzové kvinteto. Oba lídři posledních dvou koncertů letošního ročníku festivalu si právem vysloužili bouřlivý potlesk. Přitom by člověk na scéně stěží pohledal dva tak rozdílné typy hudebníků, jako jsou Terence Blanchard a Richard Bona.  více

Brněnský Slovácký krúžek oslavil v sobotu 110. výročí svého vzniku. A díky velkému zájmu diváků si je připomněl hned dvěma odpoledními koncerty v kulturním centru Rubín.  více

Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy se na hlavním programu festivalu Janáček Brno podílelo již několikrát. Včera soubor zavítal do brněnského Mahenova divadla se zcela novou inscenací nepříliš často uváděné opery Osud v režii svého ředitele Jiřího Nekvasila, se scénou Daniela Dvořáka, kostýmy Simony Rybákové a v hudebním nastudování hudebního ředitele Jakuba Kleckera. Moravskoslezské divadlo se tak v tuzemsku stalo teprve druhým divadelním domem, který za dobu své existence uvedl všechny opery Leoše Janáčka. V hlavních rolích se představili Martin Šrejma jako skladatel Živný, Veronika Holbová jako Míla Válková a Petra Alvarez Šimková jako její matka, ve vedlejších pak Roman Hoza v roli malíře Lhotského a Tomáš Kořínek jako doktor Suda, dále účinkoval Sbor a orchestr Národního divadla moravskoslezského.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno je v plném proudu, posluchači si ještě nestačili vychutnat povedenou instrumentaci Ondřeje Kyase v novém scénickém nastudování Šárky a už se na ně valí další produkce. Jednoaktová opera Počátek románu a balet Rákoš Rákoczy zazněly v provedení studentů Konzervatoře Brno s Orchestrem a sborem studentů téže instituce. Vystoupil také umělecký soubor Hradišťan. Režie se chopila Kristiana Belcredi, scénu a kostýmy navrhla Sylva Marková. Obě působí v tělese Ensemble Opera Diversa. Choreografie se ujala umělecká vedoucí souboru Hradišťan Ladislava Košíková. Představení řídil Tomáš Krejčí.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více