MALÉhRY & Čankišou: Jak na příšery

MALÉhRY & Čankišou: Jak na příšery

Maléhry je tříčlenný brněnský divadelní soubor, tři ženy (Daniela Zbytovská, Barbora Seidlová a Nikola Zbytovská), které o svém umění hovoří jako o „třinohře“. Dámy se rozhodly vydat knihu vlastních pohádek a nakonec nezůstalo jen u knížky, ale projekt se rozrostl o písničky. Herečky přizvaly ke spolupráci skupinu Čankišou a výsledkem je CD Jak na příšery, které právě vychází u Indies Scope Records. Křest alba se uskuteční v brněnském Metro Music Baru 21. listopadu.

Zvukových nosičů, na kterých se střídají pohádky nebo povídání pro děti s krátkými písničkami, můžeme v dětských knihovničkách najít řadu. Zkušenosti s tímto formátem mají Marek Eben (Pohádky bratří Grimmů, Kocourek Modroočko, Krtečkova dobrodružství), Radůza (O Mourince a Lojzíkovi) i Jiří Dědeček (novinka Pohádky o malé tlusté víle). Přitom autor písní je v některých případech totožný s autorem pohádek (Radůza, Dědeček), jindy skládá písničkář popěvky k už hotovému textu (Eben). Jak na příšery se svou koncepcí blíží jinému tvaru – albu Království, společnému dílu divadelního souboru Anička a letadýlko a skupiny Jablkoň. Odhlédnu-li od skutečnosti, že v době vzniku díla byla zakladatelka Letadýlka Anička Duchaňová členkou Jablkoně a kapelník Michal Němec vystupoval v hrách Letadýlka, dalo se na albu pozorovat zdravé pnutí mezi ženským a mužským přístupem a principem. K něčemu podobnému, dovedenému do ještě větší dokonalosti, pak dochází při spolupráci divadla Maléhry a Čankišou.

Pět pohádek, které dámy na albu vyprávějí, pojednává především o polepšených strašidlech, čertech, čarodějnicích, vodnících, ale důležitější je možná didaktická rovina: poučení o tom, jak se k sobě mají lidé chovat, jak mají přijímat ty, kdo se liší, jak se může napravit „ten zlobivý“ apod. Při pozorném poslechu narazíme ještě na třetí rozměr, který bych nazval – ano, vím, že genderové stereotypy dnes nejsou populární – rozměrem ženským. Mám na mysli drobné detaily o tom, jak účes zvítězil nad čarodějnicí, o šatech a vůbec o upravenosti. Vůbec netvrdím, že by to byly pohádky pouze pro holky, ale jejich styl, předpokládám, bude dívkám přece jen o malinko bližší než hochům. A právě tady nastupují Čankišou, sedm chlapů ostřílených bigbítem a exotickými cestami, aby k divadelnímu jinu přidali svůj hudební jang.

Celý příběh však může znít i jinak. Pohádky o příšerách, které si „chtějí hrát, nechtějí být samy“, jsou sice originální, nicméně zakotvené v českém prostředí. Konkrétně hastrman je bytost typicky středoevropská a ježibaby, čerty i skřítky znají děti z našich, českých, případně evropských pohádek. A do těchto příběhů, pouze přesazených do naší současnosti, ale opět do současnosti české, přicházejí Čankišou se svou world music, opravdu světovou hudbou. Nejde jen o využití didgeridoo, ukulele a dalších více či méně exotických nástrojů nebo „orientálního“ způsobu zpěvu. Do uší udeří i nečeské frázování v první písni Příšery. Kdyby takto kladl přízvuky český písničkář s kytarou, málokdo mu to odpustí. Když takto zdánlivě nečesky zpívají exotičtí Čankišou, kteří pouze dočasně přesedlali ze svého smyšleného jazyka na češtinu, zní to tak nějak přirozeně – a vlastně vtipně.

Je mi jasné, že obě teze, tedy pnutí mužsko-ženské i česko-exotické, v některých detailech pokulhávají. Texty pohádek samozřejmě nejsou pouze „holčičí“, písničky nenapsali jen Čankišou (autorkami textů jsou Maléhry). Určité pnutí však na albu zaznamenáme a díky němu celek drží pohromadě a zní zajímavě.

Vzhledem k tomu, že celková délka písní sotva přesahuje čtvrthodinu, nelze album Jak na příšery hodnotit jako regulérní hudební nosič. Navíc písničky skutečně s pohádkami souvisejí a puštěné samostatně ztrácejí část své hodnoty. Dokážu si představit, že se děti budou opakovaně smát při nenapodobitelném zpěvu Karla Heřmana „Říjen chrní pod konví / listopad ho kropí“ a že si osvícenější rodiče budou znovu vychutnávat krásný zvuk africké kalimby v závěrečné Ukolébavce. Ale skutečně plnohodnotný poslech bude asi pouze ten první. Proto doporučuji, aby napoprvé album poslouchala pohromadě celá rodina. Tak, aby i při poslechu byl přítomen mužský i ženský prvek a aby spolu mohli rodiče s dětmi soutěžit, kdo z nich zná například více slov na „K“. I k takovým společným hrám vás totiž tato zábavná deska může přivést.

Maléhry & Čankišou: Jak na příšery, vydavatel: Indies Scope Records 2013. 5 pohádek + 7 písniček, celková stopáž: 71:28

Foto David Židlický a Petr Volgemut

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jan na příšery s Divadlem Malé hry + Čankišou

21.11.2013, 17:00 / Metro Music Bar

Čankišou

21.11.2013, 20:30 / Metro Music Bar

Dále si přečtěte

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

BomBarďákovy písničky jsou dětské, ale nikoliv dětinské, nedělají z dětí hlupáky, ale baví se s nimi jako s rovnocennými partnery.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více