Na obědě s Beethovenem, Debussym a Šostakovičem

20. leden 2019, 13:00
Na obědě s Beethovenem, Debussym a Šostakovičem

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.

Pravidelní návštěvníci koncertů Štěpána Filípka mohli být z kraje poněkud zaskočeni – violoncellista je známý především jako aktivní propagátor a progresivní interpret soudobé hudby. Sobotní program nicméně sestával pouze z děl řekněme klasičtějších. Ničemu to nevadilo – neformální nálada umocněná nezvyklou koncertní hodinou a intimními prostorami Křišťálového sálu naopak volala po tradičnějších hudebních skladbách.

Navzdory původně zamýšlenému programu, ve kterém zahajovala koncert Debussyho Sonáta d moll, se interpreti rozhodli pro chronologické pořadí skladeb. Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že jde o pouze drobnou změnu, z dramaturgického hlediska se jednalo o mnohem působivější řešení. Interpretům se tak podařilo posluchačům alespoň částečně přiblížit dlouhý vývoj této hudební formy, jejíž počátky sahají až k Antoniu Vivaldimu. Úvodní Sonáta A dur op. 69 pro violoncello a klavír od Ludwiga van Beethovena stojí sice ještě na klasicistních základech, ale melodickou a rytmickou rovnocenností obou nástrojů již předznamenává rodící se svět romantismu. Již z několika prvních taktů bylo zřejmé, že Filípkova zkušenost se soudobou hudbou se promítla také do interpretace Beethovenovy sonáty. Romantická a ranně romantická díla jsou často interpretována svérázným, silně rubatovým a až jaksi rozevlátým způsobem; Filípkova věcná, objektivní, patosem nezatěžkaná a místy snad až jaksi úsečná hra byla v tomto případě vítaným osvěžením. Toto uchopení bylo zřejmé především na dlouhých závěrečných tónech, v nichž umělci většinou nachází spoustu prostoru pro rádoby emocemi přetékající rubato. Filípek se naštěstí tímto pozlátkem nenechal zlákat a hledal výraz a city tam, kde skutečně leží tedy v samotných hudebních frázích. Klavírista Mark Pinzow se snažil docílit vyvážené pedalizace a ideálního středu mezi bohatým zvukem, barvou a čistotou. Ačkoliv se v uchopení skladby poměrně výrazně rozcházel s violoncellistou, jednalo se o poměrně organické spojení. V některých okamžicích se však zdálo, jako by si role vyměnili, a naneštěstí k tomu většinou došlo v nevhodných situacích. Jako příklad může sloužit třetí věta Beethovenovy sonáty, ve které Filípkovo violoncello vytrhly z křehkého vdychání náhlé a nepřiměřeně prudké údery klavíru, při opakování volil Mark Pinzow mnohem vhodnější dynamiku. Debussyho Sonáta d moll pro violoncello a klavír představovala výraznou stylovou změnu, kterou interpreti dokázali nejen postihnout, ale především předat. Interpretace se stala mnohem vášnivější a Filípkova pizzicata upoutala svojí zvonivostí a ostrostí. Klavírní part naopak akcentoval spíše zasněnou stránku Debussyho tvorby. U obou děl je třeba zdůraznit obecně povedenou rytmickou souhru hudebníků, která se projevila především v přesných nástupech z ticha. Drobné chyby v intonaci violoncella vyvážila uměřená, proměnlivá, a především promyšlená práce s výrazem, dynamikou a akcenty.

Obě skladby však zastínilo provedení Sonáty d moll op. 40 pro violoncello a klavír Dmitrije Šostakoviče. Zatímco v přecházejících dílech se tu a tam objevovaly drobné nedostatky intonačního a rytmického charakteru, Šostakovičova sonáta byla bezchybnou dramatickou jízdou od začátku do konce. Svým charakterem se ostatně nejvíce blížila skladbám, které tvoří Filípkův interpretační denní chléb. Sonáta d moll vznikla v krušném období skladatelova života a je plná něhy, melancholie, dramatu ale také typicky cynického Šostakovičova humoru. Toto emoční rozpětí vyžaduje nejen množství technických schopností, ale především maximální porozumění samotné skladbě a hudebníci si dali skutečně záležet, aby všechny tyto rozdílné nálady byly v interpretaci nepřeslechnutelné a intenzivní. Velkou pochvalu si zaslouží především Filípkovy povedené a intonačně přesné flažolety.

Ačkoliv nejsou dopolední koncerty příliš častým kulturním jevem, své kouzlo nepochybně mají. Štěpánovi Filípkovi a Marku Pinzowovi se kombinací umírněné dramaturgie, vhodného prostoru a především povedené interpretace podařilo navodit intimní, a přesto vysoce sofistikovanou atmosféru. Potěšili milovníky vážné hudby kolem sobotního poledne. A kdo by nechtěl strávit ve společnosti Beethovena, Debussyho a Šostakoviče víkendový oběd?

Štěpán Filípek/ Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více