Naplněný příslib: Hoffmannovy povídky

21. září 2019, 17:00
Naplněný příslib: Hoffmannovy povídky

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.

Hoffmannovy povídky zaujímají společně s operou Rýnské rusalky v tvorbě Jacquesa Offenbacha zvláštní místo. Ačkoliv se skladatel věnoval převážně lehčím žánrům a přeneseně (byť ne zcela správně) se o něm hovoří jako o tvůrci operety, v případě Hoffmannových povídek bylo autorovým záměrem spíše tradičnější dílo srovnatelné například s operami George Bizeta, Charlesa Gounoda a Camilla Saint-Saënse. Hoffmannovy povídky zůstaly kvůli Offenbachově smrti nedokončeny, po dokomponování zbývajících částí skladatelem Ernestem Guiraudem se uvedení opery stalo trhákem. Dodnes nad finální podobou díla nicméně visí řada otazníků a můžeme pouze spekulovat, jak by vypadaly některé části, kdyby je skladatel stihl dokončit. Příběh o básníkovi hledajícím dokonalý ženský ideál se však mezitím stal jedním z nejoblíbenějších jevištních děl Jacquesa Offenbacha.

Brněnská inscenace již od svého ohlášení vzbuzovala mnoho příslibů – režisérský tandem SKUTR má na svém kontě řadu povedených režijních počinů a spolupráce se scénografem Jakubem Kopeckým, kostymérkou Simonou Rybákovou a choreografem Janem Kodetem očekávání přinejmenším zvýšila. A SKUTR si po včerejší premiéře může do svého portfolia připsat další řemeslně vybroušenou inscenaci. Tvůrci si dali záležet, aby střet fantaskního a reálného působil naprosto organicky a vyváženě. Minimalistická scéna tento dojem jenom umocňuje a přechod mezi hraným operním světem a náhlým poflakováním a protahováním herců či pobíháním zvukařů a techniků je jedním z mnoha vkusných režijních triků, které se na posluchače začnou valit od prvního rozevření opony.

Scéna je převážně úsporná, avšak svými prvky vyvážená a lahodící oku, především však naprosto plní vizi režisérské dvojice. V každém jednání nabízí Jakub Kopecký neotřelé a působivé vyobrazení Hoffmannových zážitků. Hned v prvním dějství, ve kterém vypráví Hoffmann o své lásce k automatu Olympii, vévodí scéně vyvýšená prosklená místnost s vystavenou a otáčející se Hoffmannovou láskou, nad scénou visící šíp má na svém konci znak atomu a podobně. Druhý akt příhodně zasazuje příběh Antonie, kterou Hoffmann popisuje jako „panenku“, do stylizovaného domečku pro panenky – dokonce i s kouřícím komínkem! V každé scéně jsou menší i větší detaily odkazující na specifika toho kterého příběhu. Režisérské duo těchto uhrančivých scén využívá s citem pro detail. Pohyb na jevišti je důmyslný a v mnoha případech vychází přímo z vyprávěného příběhu, příkladem může být odplouvající gondola ve třetím dějství, přitahování rekvizit v prvním a tak dále.

Se stejným citem pro detail nakládá také choreografie Jana Kodeta, která svou formou vždy odráží Hoffmannem vyprávěný příběh. Například v prvním dějství se tanečníci, doprovázející zpívající Olympii, vyznačují trhanými robotickými pohyby. A dokonce i postava sluhy Cochenillea, hrající na harfu, krouží rukama kolem nástroje po způsobu dětských natahovacích hraček. Radost vzbuzují také drobné detaily – když si tanečníci klekají k Hoffmannovu na zemi ležícímu odrazu, skládají se do vějíře tak, aby na každého z nich bylo vidět.

Samostatnou kapitolou jsou výtečné pěvecké výkony. Zde šlo vyloženě o přehlídku velkých pěveckých hlasů – Luciano Mastro v roli Hoffmanna uchvátil excentrickým výrazem, který se skvěle hodí k roztržitému, vášnivému a bohémskému duchu titulní postavy. Mastro bez problémů zvládal vypjaté i lyrické polohy a v každé vynikaly jiné kvality jeho pestrého hlasového fondu. Jako věrná společnice, doprovázející Hoffmanna celým příběhem, zazářila Markéta Cukrová, jejíž něžné výšky s citlivě zdobeným tónem byly v závěru díla křehkým a katarzním vyvrcholením celého příběhu. Olympia – Hoffmannova první láska – uhranula posluchače precizními virtuózními běhy a průzračně jasnou barvou hlasu. Roztomile úsměvné bylo také její herecké ztvárnění robotické bytosti. Pavla Vykopalová se představila co něžná Antonie – role jí sedla nejen pěvecky ale také herecky. Obzvláště jímavý byl duet s Lucianem Mastrem, ve kterém se hlasy obou protagonistů libě výrazově a barevně doplňovaly. Křehkost své postavy zdůraznila Vykopalová něžným lyrismem a jemným sametovým vibrátem. Daniela Straková-Šedrlová coby Giulietta podala také úctyhodný výkon, byť doplatila na fakt, že Giulietta je ze všech postav nejproblematičtější a nejvíce nese známky bolestného vzniku opery. Andrea Široká v roli Stelly se objevila až v samém závěru opery a i přes relativně omezený prostor zaujala hlasově vyrovnaným, byť zvukově trochu utopeným přednesem. Ondrej Mráz působil elegantně i ďábelsky a zpěvák se snažil každé své postavě dodat jedinečný výraz, což místy vyústilo v trochu karikovanou místy až „příliš francouzskou“ francouzštinu. Zpěvákův ďábelsky klidný mohutný bas tvořil výtečný protipól vzrušenému hlasu Luciana Mastra. Velmi povedené byly také vedlejší postavy v podání Aleše Voráčka či Davida Szendiucha. Orchestr pod vedením Ondreje Olose byl plný jemných dynamických odstínů a dirigent dbal na to, aby hudebníci výrazově vystihli nejsubtilnější změny nálad a proměnlivá vyznění probíhajících scén. Až na nějaká drobná intonační pochybení hrál orchestr čistě a rytmicky spolehlivě. Neméně dobrý byl také sbor pod vedením Kláry Složilové Roztočilové, který skvěle vyvažoval sólisty a jehož závěrečné dvojsborové číslo z balkónů Janáčkova divadla vzbuzovalo doslova husí kůži.

Národní divadlo Brno zahájilo novou sezónu vskutku velkolepě a rozhodně se jedná o představení, které by si opery chtiví posluchači neměli nechat ujít. Výtečná a svěží režie, účelná a vyvážená scéna, chytrá choreografie, povedené kostýmy a takřka bezchybné pěvecké výkony stavějí laťku pro další operní představení vysoko. Nezbývá než se těšit, jak se s touto konkurencí vypořádá další premiérový titul tedy Růžový kavalír v režii Jiřího Heřmana. Pokud nová sezóna bude pokračovat, jak začala, máme se opravdu na co těšit.

autor: Jacques Offenbach

hudební nastudování: Ondrej Olos

dirigent: Ondrej Olos, Pavel Šnajdr

režie: SKUTR

scéna: Jakub Kopecký

kostýmy: Simona Rybáková

choreografie: Jan Kodet

choreografická spolupráce: Kateřina Nováčková

sbormistr: Klára Složilová Roztočilová

asistent režie: Vojtěch Orenič

dramaturgie: Patricie Částková

Osoby a obsazení:

HOFFMANN: Luciano Mastro j. h.

MÚZA/NICKLAUSSE: Markéta Cukrová j. h.

OLYMPIA: Martina Masaryková j. h.

ANTONIA: Pavla Vykopalová

GIULIETTA: Daniela Straková-Šedrlová

LINDORF/COPPÉLIUS/MIRACLE/DAPERTUTTO: Ondrej Mráz j. h.

ANDRÉS/COCHENILLE/FRANTZ/PITICHINACCIO: Petr Levíček

HERMANN/SCHLEMIL: Igor Loškár

SPALANZANI/NATHANAEL: Aleš Voráček j. h.

CRESPEL/LUTHER: David Nykl, David Szendiuch

HLAS ZE ZÁHROBÍ (MATKA): Jitka Zerhauová

WILHELM/STUDENT/WOLFRAM: Kornel Mikecz

STELLA: Andrea Široká

premiéra pátek 20. září 2019, 19:00

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více