Nevermore & Kosmonaut: Mezi planetami

Nevermore & Kosmonaut: Mezi planetami

Nevermore & Kosmonaut je brněnské kvarteto (původně trio) v čele s písničkářem, textařem, zpěvákem a také dramaturgem Café Práh Michalem Šimíčkem, zvaným Kosmonaut. Debutovali v roce 2009 minialbem V kruzích. V roce 2012 začali v současné sestavě pracovat na svém debutovém albu a jako první vlaštovku vypustili čtyřpísňové EP. Již na něm, během pouhé čtvrt hodiny, kapela odhalila své trumfy. To, jak kapela dokázala propojit Šimíčkovy mnohovrstevnaté texty s dynamickou a přitom průzračně akustickou hudbou, z ní učinilo výrazný příslib nejen na jihomoravské scéně. První plnohodnotné album, které Nevermore & Kosmonaut vydali letos na jaře, dokazuje, že nejde o skupinu tří nebo čtyř hitů. Mezi třinácti zařazenými písněmi (z toho jedna je rozdělena na dvě části) sice najdeme momenty výraznější i méně nápadné, avšak vyloženě slabé místo deska neobsahuje. Pánové si dali záležet nejen na písních samotných, ale i na jejich řazení, na výběru hostů a také na zvuku.

Pozvání k poslechu alba Mezi planetami je v první řadě pozváním do originálního vesmíru Kosmonauta-textaře. Své místo v něm mají nejen skutečné planety (které ovšem v titulní písni plní roli metafor), ale také absentující slunce (Propil jsem slunce) nebo malý měsíc spící v lunaparku (Cesta do nemožna). Kosmonautův vesmír je zaplněn také zajímavými atmosférickými jevy (Elektrická bouře), záhadnými úkazy (Polární kruhy v obilí), požáry (Hořící platany) i vodou (Poslední klidná hladina) a také cestováním časem (O duši). Když už mezi snovými, abstraktními a metaforickými krajinami najdeme zcela konkrétní popis města Brna (Bleděmodré město), soustřeďuje se textař opět na nálady a přirovnání („jako moře s chutí soli“). Navíc drobné detaily – možná nezáměrně – odkazují k dalším písním alba (Má verš „Myší dírou hudba zní k nádraží“ něco společného s úvodní písní Myší past? Souvisejí „hadi z divadla“ jen s HaDivadlem, nebo i s „klubkem zmijí“ z písně Vůně papriky?). Podobně si lze hrát s motivem moře v písních Ponorka a Ostrov (kde blížící se tma jako by byla ohlasem předchozí skladby Propil jsem slunce). Všechno do sebe zapadá, a to i přesto, že si Šimíček jeden text vypůjčil od Emanuela Míška (Poslední klidná hladina) a s jedním mu vypomohla jeho žena Lada Šimíčková.

Podobné dobrodružství jako při pročítání (či pozorném poslechu) textů zažijeme i při soustředění se na hudební detaily. Kapela se pohybuje mezi folkem, rockem a popem. Přitom nestřídá styly píseň od písně, ale naprosto přirozeně proplouvá z jednoho do druhého během každé jednotlivé skladby. Se změnami tempa, výrazu a nástrojového obsazení se setkáme už v první skladbě Myší past – v klidném úvodu vynikne krásný zvuk elektrické kytary, později přebírají vůdčí roli bicí, aniž by se zcela vytratil akustický charakter písně. Podobně akustický úvod písně Ponorka nenápadně doplní samply. Graduje Ostrov, zrychlí Bleděmodré město, Poslední klidná hladina je opravdu klidná jen zpočátku. Plného zvuku kapela, kterou vedle Kosmonauta tvoří Štěpán Axman (akustická baskytara), Aleš Vosáhlo (cajón, klávesy, akustická kytara) a Pavel Karas (kytary), dosahuje nejen promyšlenou gradací vyjmenovaných nástrojů, ale také angažováním hostů. Přínosem je dechová sekce v písni Vůně papriky, banjo kapelníkova otce Oty Šimíčka v Propil jsem slunce i plnohodnotné bicí Tomáše Neuwertha ve třech skladbách.

Michal „Kosmonaut“ Šimíček umí napsat dobrý slogan („Na moji hlavu je nás tu příliš / na moje tělo je mě tu málo“ – O duši), umí pracovat s popisem osoby („Polárník ve smokingu / ne nepodobný starému tanečnímu mistru“ – Polární kruhy v obilí) i s barevnou symbolikou („Červené sukně, černé sály / vzplály“ – Hořící platany). Jeho charakteristický zpěv, který má v některých momentech blízko k volání či křiku, by při chudších aranžích obstál jen stěží (a přiznávám, že právě posazení hlasu v některých skladbách je možná jediným detailem, který mi malinko vadí). Ve spojení s rytmikou cajónu a všemi dalšími živými i (řidčeji) samplovanými zvuky však dodává kapelníkův naléhavý hlas příběhům na napětí. A naopak: dobré aranže by nestačily, kdyby kapela neměla co říct. Na albu Mezi planetami spolu obsahová a formální složka dokonale ladí. Díky tomu zůstanou po poslechu v hlavě nejvýraznější momenty a méně nápadná místa celek nestahují ke dnu.

Nevermore & Kosmonaut: Mezi planetami, vydáno vlastním nákladem, 14 skladeb, celková stopáž: 46:06

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Michal Šimíček je dramaturgem Café Práh. Tréninková kavárna žije jakoby stranou brněnského klubového života, její program je ale překvapivě pestrý. V těsném sousedství nákupního centra Vaňkovka je kulturní centrum, o němž jste možná do této chvíle nevěděli.  více

Možná nejintrovertnější písničkář české scény a současně autor burcujících veršů, které vás několik nocí budí ze spaní. To je písecký rodák Jiří Smrž. V úterý v klubu na Leitnerce pokřtil své nové album Kořenyvíce

Celkovou úroveň soutěžících letos vnímám jako mírně horší než loni, převažovaly výkony průměrné a lehce podprůměrné. Za opravdu špatné (tedy z kategorie „trestných poslechů“) pokládám pouze dva písničkáře, naopak přívlastkem vynikající bych bez váhání označil tři formace.  více


Novým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se stane profesor Divadelní fakulty JAMU Petr Oslzlý. Dnes v pozdním odpoledni o tom v prvním kole tajného hlasování rozhodnul akademický senát této vysoké školy. Spolu s Petrem Oslzlým kandidovala profesorka Barbara Maria Willi z Hudební fakulty JAMU. Vítězný kandidát se úřadu ujme na čtyři roky a to k prvnímu únoru příštího roku.  více

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.  více

Premiérou nového nastudování opery Nápoj lásky od Gaetana Donizettiho se včera uvedl brněnský operní soubor v Mahenově divadle. V roli krásné Adiny se představila Kateřina Kněžíková, zamilovaného Nemorina ztvárnil španělský tenorista José Manuel, postavy seržanta Belcora se ujal Roman Hoza, doktor Dulcamara prodával svůj elixír v provedení Jiřího Sulženka a roztomile všetečná Giannetta vděčí za svůj půvab Tereze Merklové Kyzlinkové. Operní sbor a orchestr Národního divadla Brno vedl dirigent Ondrej Olos.  více

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.  více

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.  více

Soubor Black Uganda Choir, netradiční sdružení vícehlasého zpěvu, slaví čtvrtstoletí své existence. Vedoucím souboru je sice Tomáš Drtílek, avšak na naše otázky odpovídal mluvčí třináctičlenného ansámblu Ivan Holas a spolu s ním Richard Lank, autorsky nejplodnější člen skupiny.  více

Brno se v neděli rozloučilo s Martou Kubišovou. Započalo tak jako první tuzemské město českou část turné nazvaného Marta Naposledy, které vyvrcholí v den jejích 75. narozenin v Českých Budějovicích. Zaplněné Sono centrum si užilo průřez její hudební kariérou ale i poctu americké pop music, které vzdala hold na svém posledním albu Soul. A jako posledních devatenáct let ji také na její závěrečné pouti doprovodil Petr Malásek (klávesy) a kapela ve složení: Martin Lehký (basa), Budy Zbořil (bicí), Josef Štěpánek (kytara) a František Kop (saxofony).  více

Třicet pět let od svého prvního koncertu si v těchto dnech připomíná brněnská skupina Hrozně. Zajímavé je, že v ní stále působí všichni tři zakládající členové – Martin Kozlovský (metalofon, zpěv), Jaromír Řehoř (baskytara) a Pavel Straka (akordeon). Martin a Jarek pozvali naše pozvání k rozhovoru.  více

S kanadskou zpěvačkou a pianistkou Dianou Krall se pořadatelé JazzFestu Brno pokusili o něco, co si zatím netroufli u Chicka Corey, Herbieho Hancocka, Gregoryho Portera ani Bobbyho McFerrinna – zaplnit brněnskou DRFG Arénu (neboli postaru Rondo). Netuším, nakolik si Vilém Spilka a spol. věřili, ale jméno umělkyně ve spojení s dobře cílenou propagací přineslo plody v podobě téměř plně zaplněné hokejové haly. Divák nenavyklý navštěvovat sportovní akce a koncerty popových hvězd sice mohl žehrat na lehce nepohodlná sedadla, ale jinak se povedlo událost i po technické stránce zvládnout na výbornou. Zvuk byl špičkový, i daleko od pódia si fanoušci pochvalovali jeho čistotu a zřetelnost. Podobně dokonalý byl i obraz na dvou velkých obrazovkách, díky nimž si mohli vizuální zážitek vychutnat opět i lidé ve vzdálenějších koutech haly.  více

Od 16. září do 19. prosince bude v klubu Stará Pekárna v Brně probíhat jubilejní dvacátý ročník přehlídky Jazz Brno. Nabídne nejen moderní jazz, ale také fusion, funk nebo pořádnou porci blues. Festival zahájí v sobotu 16. září koncert amerického bluesmana Linwooda Taylora, který v Brně vystoupí v rámci svého většího českého turné. Telefonicky jsme mu položili několik otázek.  více

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více