Nový šéfdirigent Filharmonie Brno na scéně!

Nový šéfdirigent Filharmonie Brno na scéně!

Zatímco se pomalu doznívající léto připravuje k podzimnímu klidu a zrání, Filharmonie Brno stojí na počátku další sezóny, a to navíc pod vedením nového šéfdirigenta a uměleckého ředitele. O tom, že Dennis Russell Davies je dirigent par excellence, mohl posluchače přesvědčit již závěrečný koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Teprve v úterý 18. září se však mohl Davies plně chopit svého řemesla a v rámci inauguračního koncertu po boku Filharmonie Brno uvést českou premiéru světoznámého díla Harmonielehre od amerického skladatele Johna Adamse. A to vůbec není špatný začátek.

fb_2018_inauguracni_koncert_foto_FB_03

Dramaturgie koncertu akcentuje dvě stěžejní linie Daviesovy první brněnské sezóny: klíčová díla americké hudby 20. století a řidčeji uváděné skladby českých autorů – Antonín Dvořák, autor spřízněný s americkou hudební kulturou jako nikdo jiný, elegantně doplnil Adamsovo klíčové dílo americké hudby. O pohnuté minulosti Dvořákovy první symfonie toho bylo napsáno mnoho, přesto se sluší alespoň zmínit, že se svého vůbec prvního provedení dočkala až dvaatřicet let po mistrově smrti. Zlonické zvony, jak autor symfonii označil v seznamu svých děl, se totiž ještě za skladatelova života ztratily, a nebýt univerzitního profesora Rudolfa Dvořáka, který dílo úplnou náhodou zakoupil v lipském antikvariátu, mohla být první symfonie jednoho z největších českých autorů nadobro ztracena. Díky svému neblahému osudu unikla skladba autorským opravám, které bývaly ve Dvořákově případě více než časté, a můžeme téměř s jistotou tvrdit, že pokud by se dostala autorovi do rukou, nezůstal by kámen na kameni. Máme tedy jedinečnou příležitost nahlédnout do raného rukopisu skladatele, který představuje milník nejen pro hudbu českou, ale také světovou. Je třeba přiznat, že se jedná o dílo mladické, nevybouřené a technicky ne zcela dokonalé, některé instrumentační postupy mohou působit neohrabaně a formální stránka díla – u Dvořáka obyčejně průzračná, a přesto nápaditá – má tendenci se vléci a ztratit jinak přítomný náboj a zápal. A zcela upřímně – ani interpretace v podání Filharmonie Brno nezačala úplně nejšťastněji. Z výrazového hlediska se toho příliš vytknout nedá, nezvykle krotký začátek byl dále rozvíjen a Davies rozezníval orchestr v rozličných dynamických odstínech. Naneštěstí chvíli trvalo, než se hráči zcela sjednotili, a tak se v první větě – obzvláště ve vysokých polohách – objevovaly ne zcela přesvědčivá unisona. Rytmická stránka byla v některých případech skvostná, jindy nebezpečně balancovala na hraně. Po první větě se orchestr semkl a hudba se stala mnohem jednotnější, přesto se po zbytek skladby tu a tam objevovaly drobné, nicméně postřehnutelné rytmické a intonační odchylky. Také problematická instrumentace a celková struktura díla, přestože upraveny samotným Daviesem do vyváženější podoby, částečně kazily výsledný dojem. Dvořákovu První symfonii c moll je třeba brát jako dílo sui generis – v porovnání se skladatelovým vyzrálejším dílem bledne, přesto si zachovává neotesané a neučesané půvaby živoucí mladickosti a bohatého melodického temperamentu.

fb_2018_inauguracni_koncert_foto_FB_01

Ačkoliv uvedení nepříliš hrané Dvořákovy symfonie je samo o sobě záslužné, k účelu inauguračního koncertu nového šéfdirigenta by nejspíš nestačilo. Druhou polovinu večera tedy představovala kompozice amerického skladatele a dirigenta Johna Adamse Harmonielehre z roku 1985, kombinující hudební jazyk pozdního romantismu a minimalismu. Název skladby odkazuje ke stejnojmenné knize Arnolda Schönberga – zčásti učebnici, zčásti filosofické úvaze – vydané roku 1911. Adams sice studoval u Schönbergova žáka Leona Kirchnera, z dodekafonické kompoziční techniky však do svého hudebního jazyka příliš nepřevzal. Dílo je biografem orchestrálních barev, které ve spojení s minimalistickými technikami takřka zamrzají v hudbě. Pokud pro první část koncertu platilo, že sestávala z relativně kvalitního díla v relativně dobré interpretaci, pak druhá polovina večera představovala kompozičně – barevně i formálně – vybroušené dílo v interpretaci precizní a detailně nacvičené. Hudebníci Filharmonie Brno si bezchybně poradili s náročnými polyrytmy i s pestrou dynamikou – rychlé běhy střídaly dramatické zářezy smyčců a nesmlouvavé vstupy žesťových nástrojů. Velké ocenění si zaslouží také samotné uchopení skladby. Adamsova Harmonielehre není totiž striktně minimalistická, ale objevují se v ní i celé dlouhé plochy klenutých melodií a romantických hudebních postupů. Davies spolu s hudebníky dokázal v jedinečné symbióze zvýraznit to nejtypičtější z obou světů a dodat již tak formálně vyvážené skladbě vnitřní pojivo. Každá sekce orchestru dokázala navíc využít Adamsovy hozené rukavice – z jistého úhlu pohledu se totiž více než o učebnici harmonie jedná o učebnici instrumentace. Široká varieta orchestrálních barev se skvěle snoubila s minimalisticko-romantickým uchopením díla.

Inaugurační koncert Dennise Russella Daviese představil dvě hlavní dramaturgické linie, které budou první sezónu Filharmonie Brno provázet. Jak se orchestr v čele s novým šéfdirigentem popere s nadcházejícími skladbami, je ve hvězdách, přesto je již dnes zřejmé, že Davies dokáže nasměrovat orchestr směrem, který pozdvihne úroveň tohoto tělesa o další stupeň. Nezbývá než popřát novému šéfdirigentovi i členům orchestru hodně štěstí na této náročné cestě a věřit, že i další koncerty budou stejně povedené jako ten včerejší.

fb_2018_inauguracni_koncert_foto_FB_04

ANTONÍN DVOŘÁK Symfonie č. 1 c moll op. 3 „Zlonické zvony“

JOHN ADAMS Harmonielehre (Nauka o harmonii), česká premiéra

Filharmonie Brno

dirigent Dennis Russell Davies

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více