Olomoucký a rozporů plný Antonio Caldara

18. červenec 2018, 7:00
Olomoucký a rozporů plný Antonio Caldara

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.

Zatímco úvodní představení barokních slavností – Vivaldiho Himeneo e Gloria – se víceméně drželo jednotného a funkčního uchopení příběhu, Caldarova opera pod několika různými vrstvami inscenačního make-upu svoji tvář nenašla. Režisér, choreograf, scénárista a kostymér Tomáš Hanzlík sice zvolil relativně tradiční umělecké prostředky, nakládal s nimi však neúčelně a svévolně. Inscenace začala relativně působivou projekcí, která nastínila úvodní uchopení díla zejména vážného charakteru. Přestože se na prknech odehrávaly také komické situace, tempo inscenace a jejího humoru se zdálo místy až melancholické. Povedená vizuální projekce na průsvitné látce podtrhla elegantní uchopení. Náhle však nastal zvrat… Hanzlík jakoby vše, co doposud v inscenaci vybudoval, vložil do krabice, zatřásl s ní a vše opět vysypal na jeviště. Herci se z neznámých důvodů začali pitvořit a charaktery postav byly velmi proměnlivé. Bolestivým příkladem byla postava Nicoriho v provedení Filipa Dámce – jeho úvodní a veskrze sentimentální árie líčí postavu jako křehkou a citlivou, zpěvák tyto charakterové vlastnosti záměrně podtrhoval a poté bum bác! Nicori naráz poskakuje v domněle komické scéně jako zajíc při honu za doprovodu dvou polonahých bytostí. A těchto rádoby veselých a odnikud nikam směřujících vylomenin bylo v představení nepřeberné množství. Postavy zůstaly ploché a jejich chování postrádalo smysl a logiku.

Druhým zcela zásadním problémem, ze kterého vyplývala výše uvedená absence logiky postav, byla délka původní opery a její problematické krácení, některá čísla byla dokonce prohozena. Nejedná se o nic nezvyklého, opery se tímto způsobem uvádí poměrně často, v případě Caldarovy L’Amor non ha legge vše zůstalo na půli cesty. Na plnohodnotně operní toto provedení bohužel nedosáhlo. Velkou mírou může za výsledek také libreto a na Caldarovy kompoziční úspěchy až nezvykle plochá – byť interpretačně náročná – hudba. Příběhy o milostných pletkách postav dokáží být zajímavé, pokud jednotlivé figury představují svébytné osoby a jedinečné charaktery, v případě Caldarovy opery však bylo ve výsledku jedno, kdo s kým peče.

Nejvíce mne zamrzela námaha hudebníků a zpěváků, jejichž výkony byly veskrze povedené. Orchestr se až na pár drobných intonačních nedostatků s náročnou partiturou popral velmi dobře. Hudebníci důkladně sledovali frázování zpěváků, které zvýrazňovali nástrojovou hrou. Hudební nastudování mělo šmak. Ze zpěváků se nejlepším výkonem pyšnil zmiňovaný Filip Dámec, kvalitní a sympaticky bodrý byl také projev Jiřího Poláčka v roli myslivce Bottandra. Mezi zpěvačkami nejvíce zářila Dora Rubart-Pavlíková jako Dorinda, která plynule přecházela mezi ryze ariózním a mluveným zpěvem. Navíc se projevovala ze všech postav nejzdařilejším hereckým výkonem. Tklivě melancholická a křehce půvabná árie zahradníka v podání Vincence Ignáce Novotného dokázala – navzdory ne vždy dokonalé intonaci – podtrhnout vše, co bylo na opeře v Hanzlíkově podání dobré. Kdyby se režisér a umělecký vedoucí jinak velmi schopného tělesa Ensemble Damian nesnažil za každou cenou o rozvernou taškařici, mohla být Caldarova opera o mnoho celistvější a ve výsledku povedenější. Že je Hanzlík schopný režisér s vytříbeným citem pro scénu i choreografii dokázal již nesčetněkrát.

Inscenaci ani nepomohlo ne zcela smysluplné krácení – z díla nevznikla úderná komická jednohubka a už vůbec z něj nezůstala původní Caldarova opera. Náhlý konec, během kterého se Tirsi hrne do svazku manželského s dívkou, o kterou předtím vůbec nestál, a to navíc pár okamžiků poté, co se snažil vlastní rukou připravit o život, výsledné nekonzistentní a vnitřně nefungující provedení jen zdůraznilo. Náhlá vzplanutí lásky i nenávisti a nelogické chování postav jistě nalezneme i v jiných operách, je však na režisérovi, aby tyto hrany obrousil. Z inscenace L’Amor non he legge vznikla navzdory výtečným výkonům instrumentalistů i zpěváků věc rozporuplná a schizofrenní. Na této operní inscenaci bylo vidět mnoho dobré a poctivé práce, ale také neméně špatných rozhodnutí.

Antonio Caldara: L’Amor non ha legge

Olomouc 16. července 2018

Obsazení:

Ortensio, šlechtic – Jaromír Nosek

Dorinda, pastýřka – Dora Rubart-Pavlíková

Albondi, její otec – Václav Jeřábek

Millène, pastýřka – Aneta Petrasová

Tirsi, milenec Dorindin – Ondřej Holub

Serpilla, sestra Dorindina – Hana Holodňáková

Nicori, její milý – Filip Dámec

Bottandro, myslivec – Jiří Poláček

Agneti, děvečka – Juliana Synková

Satyr – Bedřich Lévi

Amor – Šimon Hron

Zamilovaný zahradník – Vincenc Ignác Novotný

Ensemble Damian

Režie, choreografie, scéna, umělecké vedení – Tomáš Hanzlík

Kostýmy – Tomáš Hanzlík, Vendula Johnová

Produkce – Kateřina Zahradníčková, Karel Valenta

Videoprojekce – Karel Valenta, Pavel Láhner

Animace – Jan Flaška

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více