Ostravský Osud v Janáčkově Brně

25. listopad 2018, 15:00
Ostravský Osud v Janáčkově Brně

Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy se na hlavním programu festivalu Janáček Brno podílelo již několikrát. Včera soubor zavítal do brněnského Mahenova divadla se zcela novou inscenací nepříliš často uváděné opery Osud v režii svého ředitele Jiřího Nekvasila, se scénou Daniela Dvořáka, kostýmy Simony Rybákové a v hudebním nastudování hudebního ředitele Jakuba Kleckera. Moravskoslezské divadlo se tak v tuzemsku stalo teprve druhým divadelním domem, který za dobu své existence uvedl všechny opery Leoše Janáčka. V hlavních rolích se představili Martin Šrejma jako skladatel Živný, Veronika Holbová jako Míla Válková a Petra Alvarez Šimková jako její matka, ve vedlejších pak Roman Hoza v roli malíře Lhotského a Tomáš Kořínek jako doktor Suda, dále účinkoval Sbor a orchestr Národního divadla moravskoslezského.

Janáčkova v pořadí čtvrtá opera Osud z broku 1905 si toho zažila hodně – neustálé výtky Janáčkových přátel a předních literátů vůči problematickému libretu, zmařené inscenační snahy v Brně i v Praze, a především nezájem operních režisérů tehdy i nyní. Teprve roku 1934 zazněla opera díky Janáčkovu žákovi Břetislavu Bakalovi alespoň v brněnském rozhlase, scénicky byl Osud poprvé uveden v Brně 25. října 1958 v úpravě Václava Noska, tedy až třicet let po Mistrově skonu. Otázkou zůstává, jak zásadní změny by Janáček v díle provedl, pokud by měl možnost jej vidět a slyšet na divadelních prknech. S libretem mladé učitelky Fedory Bartošové, přítelkyní Janáčkovy nešťastně zesnulé dcery Olgy, byl však autor spokojen. Bartošová vypracovala operní text zcela dle Janáčkových intencí, přesto nelze nepostřehnout, že libretu schází spád. Je zatěžkáno přespříliš umělým jazykem, myšlenkovou naivitou, a navíc ani neposkytuje dostatek prostoru pro výraznější jevištní akci. Inscenační oříšek, kterým Janáčkův Osud bezpochyby je, se pokusil rozlousknout režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil.

Nekvasilovo uchopení Janáčkovy opery staví především na jemné estetice oscilující mezi realitou, snem, vzpomínkou a vyznáním. Režisér se diváků táže: Co je báseň a co je pravda? A co z nich má větší cenu? Zcela záměrně tak rozmazává pevné hranice reálného a chápe Janáčkovo dílo jako jakýsi obraz s mlhavými konturami i hranicemi. Nekvasil navíc opírá tuto režijní koncepci o výtečnou scénu Daniela Dvořáka – prostoru vévodí klaviatura, která představuje zdi a ve většině případů i pozadí. Tuto výpravu pak dotvářejí ještě detaily, které pomáhají symbolicky propojit příběh a jevištní akci. V prvním jednání se tak na scéně objevují například fontánky připomínající léčivé minerální prameny Luhačovických lázní, druhému dějství vévodí záclony okna, ze kterého nedopatřením vypadne Míla a její matka, a ve třetím, dramaticky nejnabitějším aktu rozčísnou jeviště zářivky symbolizující blesky bouře. Nekvasilova režie má snad jen jeden zásadnější nedostatek – poněkud vágní, statické a nenápadité chování postav (především sborů) na scéně. Zatímco pohyby hlavních postav, ačkoliv také nepřekypují inovací, jsou funkční a dávají smysl, davové scény jsou téměř bez pohybu a tam, kde se nějaký objevuje, působí podivně odcizeně a nezaujatě. Ano, svým způsobem takto režie dotváří snový dojem z inscenace, přesto by se jistě daly nalézt jiné způsoby, jak se s pohybem na scéně vypořádat.

Ačkoliv se postav v této opeře vyskytuje poměrně hodně, nejdůležitější je nepochybně trojúhelník Míla, Živný, Matka, a tomu také odpovídaly pěvecké a herecké výkony. Postavy Matky se zhostila Petra Alvarez Šimková, která se svým temněji zabarveným hlasem a výraznějším vibratem dokázala dodat emočně vypjaté postavě uvěřitelnost a podtrhnout její vnitřní drama. Obzvláště ke konci druhého jednání rozvinula bohatou paletu svého hlasu. Také Veronika Holbová jakožto její dcera Míla podala kvalitní výkon charakteristický především měkčí barvou hlasu a povedenou prací s výrazem – rozdíl mezi zpěvem „na veřejnosti“ a „v soukromí“ je ideálním příkladem. Bezpochyby nejlepší však bylo ztvárnění postavy skladatele Živného zpěvákem Martinem Šrejmou. Šrejmův hlas se pohyboval od jemných, bezmála sametově rozněžnělých tónu až k prudkým hněvivým výpadům, to vše korunoval zpěvák výtečnou gestikou a hereckým nasazením. Obzvláště v závěrečném jednání oslnil posluchače procítěným a snad v předtuše brzkého skonu až nadzemsky lehkým a klidným zpěvem. Právě při scéně Živného skonu se nejvíce projevily Šrejmovy herecké kvality. Ani ostatní postavy nebyly ve svém obsazení špatné – potěšil tradičně kvalitní výkon Romana Hozy v roli malíře Lhotského, nebo rozverný zpěv děvčaty milovaného doktora Sudy v interpretaci Tomáše Kořínka.

Orchestr pod vedením Jakuba Kleckera podal uspokojivý výkon, dirigent se snažil nalézt vhodnou rovnováhu mezi zamilovaným poblouzněním Živného, i krutými ranami osudu. Některé intonační nedostatky se však představení nevyhnuly, a to obzvláště v nejvyšších polohách smyčců. Také žešťovým nástrojům občas scházela interpretační jistota, která se na výsledném zvuku částečně projevila.  Sbor přednesl Janáčkovo dílo se vší vervou, bohužel jinak kvalitní výkon narušoval občasný rytmický nesoulad, který se projevil především ve třetím jednání při užití cori spezzati. I přes tyto interpretační potíže byl výsledek snažení sboru i orchestru na vysoké úrovni.

Festival Janáček Brno nabídl další z řady autorových jevištních děl. Opera Osud v provedení Národního divadla moravskoslezského dokázala oslovit brněnské publikum podobně, jako se jí to podařilo před měsícem v Ostravě. I přes problematické libreto se inscenátorům a interpretům podařilo vytvořit poutavé představení stojící na působivé scéně, povedeném režijním uchopení a kvalitním hudebním nastudování.

Dirigent: Jakub Klecker

Režie: Jiří Nekvasil

Scéna: Daniel Dvořák

Kostýmy: Simona Rybáková

Obsazení

Živný, skladatel: Martin Šrejma

Míla Válková: Veronika Holbová

Dr. Suda: Tomáš Kořínek

Lhotský, malíř: Roman Hoza

Matka Míly: Petra Alvarez Šimková

Konečný: Lukáš Bařák

Slečna Stuhlá, učitelka: Eva Dřízgová-Jirušová

Doubek, syn Míly a Živného jako pětiletý: Ondřej Mager

Doubek, syn Míly a Živného jako šestnáctiletý elév: Filip Kasztura

Poeta: Václav Čížek

  1. dáma: Karolína Žmolíková
  2. dáma: Ivana Ambrúsová

Stará Slovenka: Tatiana Pituchová

24. listopadu v 19:00 v Mahenově divadle

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více