Paříž v brněnském stylu

15. březen 2019, 14:15
Paříž v brněnském stylu

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.

Filharmonický cyklus s názvem Klasicky i moderně si klade za cíl stavět léty prověřená díla uznávaných autorů do souvislostí s hudbou moderní a postmoderní. Tato šalamounská koncepce dává dramaturgům svobodu sestavit program z děl, která by vedle sebe jen tak nestanula. Divoké kombinace modernistických a tradičních kompozic se nestávají problémem, ale naopak bránou k bohatšímu hudebnímu zážitku a přehlédnutí hudební tvorby z ptačí perspektivy.

filharmonie_brno_paris_paris_2019

Koncert zahájila Symfonie č. 31 D dur Wolfganga Amadea Mozarta, zvaná též Pařížská. Toto své později přidané pojmenování si zaslouží plným právem, neboť při její kompozici skladatel obzvláště pečlivě dbal na dobový francouzský vkus, kterému se toužil zavděčit. Přestože si dle dopisů otci na samotné zkoušení stěžoval, s provedením Filharmonie Brno by určitě mohl být spokojený. Pod vedením Jiřího Rožně vystoupila na povrch jemnost a elegance Mozartovy hudby. Zvuk orchestru byl průzračný, intonačně jistý, lehký a samozřejmý. Ani rychlé běhy nedělaly instrumentalistům problémy, naopak, právě v nich se snoubila ona francouzská galantnost s jiskrnou povahou Mozartovy hudby. Jednalo se tak o povedený, byť s následující skladbou kompozičně zcela nesouvisející, úvod.

filharmonie_brno_paris_paris_2019_01

Nejdůležitější bod programu představovalo dílo Luminarium českého skladatele Kryštofa Mařatky. Autorův experimentální koncert pro klarinet a orchestr se nechal inspirovat harmoniemi a zvuky měst a kultur z celého světa – v devíti větách zazněly útržky posbírané ze všech koutů planety Země. Své místo zde našla Indonésie, Albánie, Makedonie, Sýrie i připomínaná Francie. Mařatkovo dílo nebylo ve své podstatě ani tak syntézou jako spíše kaleidoskopickým cirkusem a výstavou. Skladateli se podařilo zachovat odlišný ráz u všech vět i států – Indonésie se nesla v duchu rituálu vycházejícího slunce, Tibet charakterizovala buddhistická psalmodie a Čechy vybarvil křehký chorál technikou col legno. Největší kompoziční zvrat však nastal v případě židovského, moldavského a řeckého tance, které na rozdíl od předcházejících vět nestavěly na expresivitě, ale na humoru a tonalitě. Skladateli se podařilo nejen abstrahovat charakteristické prvky různých hudebních kultur, ale dokázal vytvořit obraz celého živoucího města se všemi hluky a lomozy, které k tomu náleží. Místo si tak mezi tradičními nástroji orchestru nalezla také dřevěná řehtačka. Klarinetista Michel Lethiec, kterému skladatel dílo věnoval, přesvědčivě a interpretačně bezchybně využil technických možností, které nástroj skýtá. Intonační jistotu si Lethiec uchoval i ve vysoce náročných pasážích a navzdory takřka závratným tempům některých frází si podržel také rytmickou přesnost a plnou výrazovou výbavu.

filharmonie_brno_paris_paris_2019_02

Závěrečnou skladbou večera byla Symfonie č. 3 varhaníka a skladatele Charlese-Marii Widora. Skladatel se zde nechal inspirovat proslulou Saint-Saënsovou dvouvětou Symfonií č. 3 s exponovaným varhanním partem. Bohaté orchestrální sazbě čelil varhaník Christian Schmitt statečně, ale ne vždy zcela úspěšně. Dirigent Jiří Rožeň se plně oddal svůdné moci orchestrálního zvuku a závěrečné varhany tak nebyly tím jediným, co v hřmotu žesťových nástrojů zanikalo. Stejným způsobem se například vytratily i pizzicatové běhy houslí, které byly přehlušeny ostatními nástroji. Dirigent tak svým způsobem rezignoval na část barevného spektra orchestru. Na druhou stranu nelze pominout, že se hudebníkům podařilo vytvořit impozantní hradbu zvuku, která svojí mohutností evokovala velká symfonická díla wagneriánských skladatelů. Varhaníkova interpretace Widorovy symfonie šla v souladu s předlohou a instrumentalistova hra tak skutečně tvořila převážně mírného společníka burácejícího orchestru, tedy jakýsi umravňující protipól.

Přestože z ryze hudebního hlediska nespojovalo skladby téměř nic, ve své přiznané stylizaci fungoval program bez větších problémů. Nedá se předpokládat, že by večer oslovil všechny příznivce artificiální hudby. Těm s otevřenou myslí a touhou po hudebních experimentech ale nabídl nevšední a pestrý hudební zážitek.

WOLFGANG AMADEUS MOZART Symfonie č. 31 D dur KV 297 „Pařížská“

KRYŠTOF MAŘATKA Luminarium, koncert pro klarinet a orchestr

CHARLES-MARIE WIDOR Symfonie č. 3 e moll op. 69 pro varhany a orchestr

Michel Lethiec klarinet

Christian Schmitt varhany

Filharmonie Brno

dirigent Jiří Rožeň

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více