Plastici a Filharmonie Brno propojili a neutralizovali dva světy

Plastici a Filharmonie Brno propojili a neutralizovali dva světy

Čtvrteční večer byl v Brně vskutku nabitý, a to přinejmenším díky dvěma legendám, jež tu zpřeházely, co mohly. V Janáčkově divadle nehrála filharmonie, nýbrž Brad Mehldau se svým jazzovým triem. Filharmonie Brno hrála na Vaňkovce v Richard Adam Gallery, ovšem nikoliv klasiku, nýbrž aranžovaný doprovod k undergroundové legendě – poslednímu ucelenému albu kapely The Plastic People of the Universe vzniknuvšímu v podzemí normalizačního Československa – Co znamená vésti koně (1981).

Příběh, který provázel uvedení alba na svět, tehdy již nebyl ničím novým. Jediné úspěšně uskutečněné koncertní uvedení (15. března 1981) bylo provázeno detailní konspirací, nicméně dům v Kerharticích u České Lípy, kde se utajené vystoupení uskutečnilo, tajná policie v souladu se svým nejednou realizovaným nápadem za trest podpálila a nechala shořet. Album pak bylo v dubnu nahráno na Hrádečku u Václava Havla a tím se uzavřela tvůrčí kapitola působení původních Plastic People během normalizace. Z plánovaného solženicynovského projektu vznikly pouze tři písně a záhy po jejich natočení odjíždí Brabenec pod nátlakem do emigrace.

Je potěšitelné i kuriózní, že kapela, která svým zaujetím progresivními hudebními směry podstatně ovlivnila dějiny Československa ve druhé polovině 20. století, stále hraje, a to nikoliv jako celebrity na velkých stadionech jednou za uherský rok, nýbrž prakticky týden co týden, kdykoliv a kdekoliv, bez slávy a humbuku. Neřeší, jak moc jsou oblíbení nebo co je zrovna vhodné, prostě se jen věnují hudbě, protože to považují za správné. Ať už je její aktuální podoba jakákoliv a jejich tvůrčí potenciál jakýkoliv, odešedší členy nahrazují novými a úspěšně vzdorují všemožným „proměnám času“. Přitom jsou zatím posledním zářným dokladem faktu, že v historii žádného jiného národa nehrála hudba tak zásadní roli, jako u Čechů. Počínaje Velkou Moravou přes husitství, hudební emigraci, smetanovskou operu a Národní divadlo až po Ivana Jirouse a proces s kapelou Plastic People v roce 1976. Ten se stal jedním z hlavních impulsů ke vzniku Charty 77, dosud jednoho z nejobdivovanějších světových protestních hnutí 20. století. Za zmínku stojí také srovnání historie obou těles, díky němuž koncert tak trochu připomínal zpěv národní hymny v listopadu 1989 na Václavském náměstí v podání Karla Gotta a Karla Kryla. Plastic People vznikli již v roce 1968, tedy pouhých 12 let po tehdejší Státní filharmonii Brno.

Spojení amplifikovaného psychedelického bigbítu se symfonickým orchestrem je nejen velkolepé a umocňující, má také určité mouchy. Bigbítová kapela dokáže díky amplifikaci naplnit zvukem jakýkoliv prostor a není třeba usilovat o větší zesílení. Posílení o orchestrální aranže má především účinek optický a mám za to, že zvuková stránka bude o mnoho zajímavěji znít z nahrávky. Při tomto spojení musí původní syrový zvuk kapely ustoupit do pozadí, orchestr ve velkém obsazení ovšem také není slyšet tak, jak je zvyklý, a to jak z pohledu posluchače, tak i samotných hráčů. Při živém provedení v mamutí hale se tak ztrácejí jak přednosti hlasitého bigbítu, tak i zvukové nuance orchestru. Přitom si myslím, že největší odklon od původní zvukové drsnosti nepředstavovalo vůbec první spojení Plastic People s orchestrem, kterým byl v roce 2004 Kofroňův Agon v Pašijových hrách, ale právě rozdíl mezi stylově drsným a expresivním Agonem a studiově klidným doprovodem Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviče. Výsledkem bylo, že na poměry undergroundu byl zvuk příliš potichu, na poměry PPU jsme takřka nedokázali rozeznat jejich charakteristický zvuk, především violu Jiřího Kabeše a klávesy Josefa Janíčka, zatímco kytara Joe Karafiáta i baskytara Evy Turnové přespříliš dominovaly, a na poměry posluchačů Filhahrmonie Brno bylo zase těžko přijatelné, že dobře známý zvuk orchestru byl nahrazen nepřehlednou zvukovou koulí, z níž občas vypluly trombony, tuba či dřeva jako celek. Smyčců mohlo být na počet méně, ale každý nástroj měl mít svůj snímač.

Lze ovšem předpokládat, že úterní koncert v Arše, která se zvukem naplní snadno, bude znít mnohem lépe. Koncerty Filharmonie Brno ve Vaňkovce jsou obecně nešikovné, vždycky nešikovné byly, a přestože často přinášely atraktivní repertoár, vyznělo by to vše mnohem lépe kdekoliv jinde, v tomto případě třeba na Flédě, kde hrají Plastici samostatně v sobotu v rámci tradiční Vzpomínky na Mejlu Hlavsu. Bude to dozajista zajímavé srovnání.

Spojení obou světů – undergroundu Plastic People se vznešeným establishmentem – přineslo několik pozoruhodných momentů. Zhruba dvě třetiny publika se rekrutovaly z prostředí tzv. mániček, jež ovšem hlavně zpočátku úzkostlivě dodržovaly dekorum filharmonického koncertu. Živěji naopak působila zhruba třetina publika, jež přišla na svoji filharmonii. Ke škrobené atmosféře přispělo i to, že bylo celé auditorium zaplněno číslovanými židlemi a nebyl prostor pro stojící pohupující se obecenstvo. Naopak blíže k bigbítu měla ta okolnost, že si přítomné máničky po každé písni odskakovaly na WC.

Atmosféra se ovšem spolu s gradujícím programem stávala uvolněnější a ke konci již každý další aplaus méně a méně připomínal Janáčkovo divadlo. Koncert byl orámován na začátku dlouhým čtením a vyprávěním Josefa Janíčka, na konci pak legendárním přednesem Modlitby za Osipa Mandelštama a existenciálním saxofonovým free-sólem, obojí v podání Vratislava Brabence, který do té doby jen seděl a pozoroval. Večer působil velkolepě a zajímavě – v podání vystrašeně působících členů PPU schovaných za velkými notovými pulty ovšem nepřinesl to, co by člověk automaticky očekával od průkopníků české rockové psychedilie.

Milan Hlavsa a Michal Nejtek: Co znamená vésti koně, texty Vratislav Brabenec a Pavel Zajíček, orchestrální aranžmá Michal Nejtek. The Plastic People of the Universe: Joe Karafiát – kytara, zpěv; Eva Turnová – baskytara, zpěv; Jaroslav Kvasnička – bicí, zpěv; Vratislav Brabenec – altsaxofon, zpěv; Jiří Kabeš – viola; Josef Janíček – klávesy, zpěv. Filharonie Brno, dirigent Marko Ivanovič. 6. března 2014, Richard Adam Gallery. Na stejném místě je koncert reprízován dnes v 19:30 hodin, v divadle Archa v Praze pak v úterý 11. března 2014 od 20:00 hodin.

Foto Jiří Pichl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno pod vedením Petra Vrábela podává velmi dobré výkony, jejich spolupráce mi dělává radost a nezklamala ani tentokrát.  více

Ve Dvořákově sedmé symfonii byli hudebníci jako vyměnění. Skladba dobře známá, dirigent taky, koncepce vystavěná, tak vlastně nebyl důvod, aby se dílo nedařilo. Zarazí jen výkonnostní rozdíl oproti Zlatému kolovratu. Je škoda, že naše orchestry nedokážou svému mistrovi udělat aspoň tu malou službu a hrát všechny jeho skladby s plným nasazením.  více

Pianistka Anna Vinnickaja působila vzhledem k repertoáru a své národní interpretační škole překvapivě mírně, pokorně a ukázněně.  Spíše dominoval nadhled, přirozená suverenita a vyrovnanost. Milan Paľa usiluje o krajně expresivní tón, mimo jiné i extrémním vibratem, nad kterým ovšem má natolik pevný přednesový i intonační nadhled, že tu opravdu dochází k pokusu o posunutí interpretačních hranic. Dirigenta Aleksandara Markoviće už netřeba chválit za to, jak proniká do Janáčkovy orchestrální sazby – prostě je v ní také jako doma.  více


Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více