Slavnost smíření v prvních dnech Velikonočního festivalu

Slavnost smíření v prvních dnech Velikonočního festivalu

Velikonoční festival duchovní hudby začal v méně monumentálním prostoru, než bývalo zvykem, ale vynahradil to mimořádný hudební obsah. Ekumenická hudební slavnost v Červeném kostele se vydařila i interpretačně. Marko Ivanović nastudoval celý program velmi dobře a Komorní filharmonie Pardubice i sólisté podali odpovídající výkony. Dobrou práci odvedl i sbor Ars Brunensis.

Program sestával ze tří asi dvacetiminutových skladeb, pro něž se v běžném koncertním provozu těžko hledá uplatnění. Svými tématy zároveň vedly posluchače po cestě od velebení Boha přes prosbu o smilování až po pevnou víru v překonání smrti. Velikonoční tématika byla naplněna neotřelým a soudržným způsobem, který ze tří přímo nesouvisejících kompozic vytvořil třívětou vokální symfonii.

Úvodní Žalm 29 je dílem Pavla Haase (bratra mnohem slavnějšího Huga). Ačkoliv se jedná o text ze Starého zákona, kombinace varhan a zvonů v úvodu se obrací spíš ke křesťanské tradici, Haas navíc zhudebnil kralický překlad. Verš „Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně“ do značné míry charakterizuje akustiku Červeného kostela. Není přehnaně zatížená dozvukem, ale působí dojmem přírodního zesilovače. Především bicí a dechové nástroje v něm znějí tak, že jsou až fyzicky cítit, ale bez agresivity. Je to jakási zvuková všudypřítomnost, z níž se poněkud ztrácejí smyčce. I přes mohutně znějící orchestr se prosazoval Ivan Kusnjer zapálenou a oduševnělou interpretací svého partu – byl to strhující úvod.

Možná i proto se mi pocitově trošku vytratil začátek Kantáty milosrdenství Benjamina Brittena. Jejímu provedení ale nemám co vytknout, spíš naopak. Zvuk orchestru výrazně proměnila hutně znějící harfa, byla výraznější než klavír. Další zvukovou proměnu přinesl Jiří Hájek, jehož baryton je oproti Ivanu Kusnjerovi užší a ostřejší. S tenoristou Alešem Brisceinem tvořili vyrovnanou a kvalitní pěveckou dvojici.

V závěrečné skladbě Franka Martina A život ji přemůže… se vrátil Ivan Kusnjer a k němu přibyla mezzosopranistka Jana Wallingerová. Oba zpívali výborně, Ivanu Kusnjerovi navíc bezvadně zněla francouzština. Martinova kompozice je tvořena dvěma meditativními plochami (Úpěnlivá prosba, Oběť), které obklopují energickou střední část (Souboj). V meditativních částech se ke zvonům, varhanám a harfě z předchozích skladeb přidal další charakteristický zvuk – hoboj d’amore. Každá z kompozic obsahovala svůj jednoznačný zvukově identifikační prvek, který utkvěl v paměti.

Vyrovnané hlasy renesance a dneška

Ansámbl Singer Pur zazpíval výborný program sestavený z meditativních textů vhodných či přímo určených pro postní dobu. Kombinace renesančních a soudobých zhudebnění byla dramaturgicky bezchybná a souzněla i s prostředím moderního kostela svatého Augustina na Kraví hoře.

Vokální polyfonie v malém ansámblu bez nástrojového doprovodu je jedna z nejchoulostivějších věcí, o jakou je možné se v hudbě pokoušet. Záleží na každém členovi souboru i na dokonalé souhře, žádná chyba se neztratí. Singer Pur jsou perfektní koncepčně – řekl bych bez metafory, že společně dýchají, a mají bezvadně vyřešený způsob tvorby tónu. Jednotlivé hlasy jsou charakteristické, ale používané sjednoceným stylem, který z nich dělá nádherně znějící těleso. Přitom se nedá říct, že by to byly hlasy nějak zvlášť objemné, ale mají pěknou barvu a nakládá se s nimi způsobem, který jim svědčí a upozorňuje na to nejlepší, co v nich je.

Vokální polyfonie se s renesancí spojuje mechanicky, možná i proto mě mírně překvapilo, že Singer Pur znějí mnohem lépe v soudobém repertoáru. Ten nebyl jen ojedinělým doplňkem, jak se to někdy stává. Byl zcela rovnocennou součástí programu z hlediska rozsahu a z hlediska provedení v něm bylo těžiště koncertu. Jistě je v tom i kus mého osobního zaujetí pro tvorbu Salvatora Sciarrina, ale jeho Responsorio delle tenebre a sei voci bylo v centru programu nejen díky pořadí. Perfektně provedená společná glissanda i sciarrinovská zvuková pestrost svědčila o technickém zvládnutí i výrazovém pochopení kompozice. Singer Pur si ale se svým repertoárem – ať už novým či starým – opravdu věděli rady. Toto hudební know-how je přesně ta věc, která mi u nás na koncertech všeho druhu často velmi bolestně chybí. Orlando di Lasso, Simon Bar Jona Madelka, Jacobus Handl Gallus, Wolfgang Rihm a Salvatore Sciarrino zněli v interpretačním uchopení, které je navzájem sbližovalo.

Jisté minus, které chybí Singer Pur k opravdové dokonalosti, je především jejich výslovnost. Alespoň u Augustina jim téměř nebylo rozumět, což je v komorním ansámblu zarážející. Občas se objevil i ojedinělý intonační výpadek, který sice spíš upozornil na celkově vynikající úroveň souboru, ale ani tak tam neměl co dělat. Jsou to detaily, které dělí výborný výkon od bezvadného. Singer Pur k němu ale neměli daleko a mrzela mě slabší návštěva, pro pondělní koncerty prý typická. Kde byla třeba pěvecká oddělení konzervatoře a JAMU?

Návraty domů a pohled z Itálie

Třetí den festivalu se posunul v čase od renesance k ranému baroku. V kostele sv. Janů, tedy u minoritů provedl soubor Societas Incognitorum žalmy a postní moteta pro Svatý týden. Název „Společnost neznámých“ je možné vztáhnout i na trojici autorů zastoupených v programu. Giovanni Battista Aloisi působil na Moravě a byl i představeným minoritů, jeho hudba se tedy vracela domů, s blízkou Vídní byl svázán život Giovanniho Valentiniho. Pozoruhodným doplněním trojice byl Salamone Rossi – autor působící v Mantově – a jeho převratný přístup k židovské liturgické hudbě. Už volbou autorů bylo naplněno téma festivalu, jímž je exodus a smíření, ale také idea svázání hudby s konkrétním prostorem.

Societas Incognitorum se pod vedením Eduarda Tomaštíka věnují objevování neznámých autorů spojených s Moravou systematicky. Jejich zaměření se tedy s dramaturgickým záměrem přirozeně střetlo. Jako první jsem na koncertě ocenil výkon continua v Kapsbergerově Toccatě, která následovala po prvním vokálním bloku. Jednalo se sice o „pouhý“ předěl v běhu vokálního koncertu, ale projev instrumentalistů byl kompaktní a vyrovnaný. To se o vokalistech dalo říci až od jejich druhého výstupu tvořeného trojicí skladeb Salamona Rossiho. První série složená z motet domácího Aloisiho utrpěla „prokletím první skladby“. Soubor se ještě trošku dostával do prostředí a hlasově vyrovnával, nezněl jednotně. Během další Toccaty se pěvci přesunuli od oltáře na kůr a nebyl to dobrý nápad, hlasy odtam zněly každý sám za sebe, soubor se akusticky rozpadal na jednotlivé segmenty. Výborně zněl velikonoční chorál Christus factus est pro nobis, během nějž se pěvci vrátili z kůru. Závěrečná trojice skladeb měla až rockovou gradaci a svižné Aloisiho Exaltabo Te Deus vytvořilo efektní závěr.

Foto Petr Francán

Podrobné programy jednotlivých koncertů

Pavel Haas: Žalm 29 op. 12 (pro baryton, ženský sbor a komorní orchestr s varhanami), Benjamin Britten: Cantata misericordium (Kantáta milosrdenství, pro tenor a baryton sólo, komorní sbor a orchestr) op. 69, Frank Martin: Et la vie l’emporta… (A život ji přemůže… pro alt a baryton sólo, komorní sbor a komorní orchestr, 1. Úpěnlivá prosba /Imploration/, 2. Souboj /Combat/, 3. Oběť /Offrande/). Hudební nastudování – Marko Ivanović, Ivan Kusnjer – baryton, David Postránecký – varhany, Aleš Briscein – tenor, Jiří Hájek – baryton, Jana Wallingerová – mezzosoprán. Ars Brunensis Chorus (sbormistr Dan Kalousek), Komorní filharmonie Pardubice. 24. 3. 2013, Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského (zvaný Červený), Velikonoční festival duchovní hudby, Brno.

Tenebrae (pašijová hudba 16. století a současnosti), Orlando di Lasso, Simon Bar Jona Madelka, Jacobus Handl Gallus, Wolfgang Rihm a Salvatore Sciarrino. Vokální ansámbl Singer Pur, 25. 3. 2013, kostel sv. Augustina, Velikonoční festival duchovní hudby, Brno.
Pořadí skladeb – Orlando di Lasso: In monte Oliveti, Wolfgang Rihm: Tristis est anima mea (Smutnáť jest duše má), Simon Bar Jona Madelka: Quomodo confitebor tibi domine (Jak se Ti vyznám, Pane), Jacobus Arcadelt: Lamentatio Jeremiae prophetae (Pláč proroka Jeremiáše), Salvatore Sciarrino: Responsorio delle tenebre a sei voci (Responsorium temných hodinek pro šest hlasů), Simon Bar Jona Madelka: De profundis clamavi ad te (Z hlubin volal jsem k tobě), Wolfgang Rihm: Ecce vidimus eum (Ejhle viděli jsme Ho), Jacobus Handl Gallus: Peccantem me quotidie (Protože denně hřeším), Wolfgang Rihm: Velum templi scissum est (Opona chrámová roztrhla se).

Žalmy a postní moteta pro Svatý týden. Giovanni Battista Aloisi, Salamone Rossi, Giovanni Valentini. Societas Incognitorum, umělecký vedoucí Eduard Tomaštík, vokální ansámbl: Yvetta Fendrichová, Kateřina Šujanová, Ondřej Múčka, Petr Julíček, Eduard Tomaštík, Martin Šujan, basso continuo: Jan Krejča a Katalin Ertsey theorby, Marek Kubát arciloutna, Marek Čermák varhanní pozitiv a cembalo, František Dvořák violon. 26. března 2013, kostel sv. Janů (u minoritů), Velikonoční festival duchovní hudby, Brno.
Pořadí skladeb – Giovanni Battista Aloisi: Obsecro Domine a 6, O Domine Iesu Christe a 2, Quid mihi est in caelo a 3, Johann Hieronymus Kapsberger: Toccata, Salamone Rossi: Kadiš a 5 Lamnacceach  ́Al Hagitit a 5 Širhamma ́Alot, Ašreikolj ́Readonai a 6, Johann Hieronymus Kapsberger: Toccata, Giovanni Valentini: Peccantem me quotidie a 4 Deus, qui pro redemptionem mundi a 2 Salve tremendum a 3, Christus factus est pro nobis (chorál), Salamone Rossi: Šir Hamma ́ Alot L ́David a 6, Giovanni Valentini: O vos omnes a 5, Giovanni Battista Aloisi: Exaltabo Te Deus a 6.

Hodnocení autora: 80 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále by vás mohlo zajímat

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více