Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

30. duben 2018, 1:00
Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.

Autorem hudební komedie Spamalot, napsané podle snímku Monty Python a Svatý grál z roku 1974, je Eric Idle. Tento broadwayský hit vznikl na motivy filmu, který natočila kultovní britská humoristická formace v roce 1975. Muzikál Spamalot měl premiéru v lednu 2005 v Chicagu a hned 17. března téhož roku na Broadwayi. Produkce vydržela v New Yorku až do ledna roku 2009 a počet repríz dosáhl neskutečného čísla 1574. Stejně jako ve filmu se jedná o velice neuctivou parodii na legendu o králi Artušovi. Rozdíl spočívá v tom, že divadelní adaptace si bere na mušku také hvězdné muzikálové produkce a jejich manýry. Spamalot si dělá legraci ze všeho: z historie i z muzikálového žánru. Ale pokud chceme něco ironizovat a zesměšňovat, musíme to nejdříve skvěle umět, čehož je brněnská inscenace Spamalotu svrchovaným důkazem.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_01

Spam je anglický výraz pro mleté maso v konzervě na způsob kdysi nechvalně proslulého lanšmítu. Spam a lot tedy název titulu rozdělený na jednotlivá slova napovídá, že tady je toho namleto hodně a s uznáním lez ocenit také přimletý vklad brněnských inscenátorů. Ten kupříkladu spočívá v tom, že jisté nekorektní (ale nikdy ne přes hranu jdoucí) motivy bláznivě a s radostnou přiblblostí rozvíjí. A tak se mezi transparenty horující pro krále Artuše objeví nápis Jídlo pro Ugandu, jindy se černý rytíř tady zřejmě nachladil a jeho řečový projev připomíná intonaci romského etnika nebo píseň, která si utahuje z toho, že na Brodwayi potřebují do každého muzikálu Žida se rozjede tak, že v Brně zase potřebujeme do každého muzikálu Slováka. A kolem dvojramenného kříže (ano, toho ze státního znaku našich sousedů) se v tomto muzikálu svůdně ovíjí trio spoře oděných dívek. A z muzikálu o úsvitu britský dějin a jízlivé parodie na broadwayský provoz hudebních šou se radostně rozlije lidová píseň To ta Heľpa. Je to tady vše tak kouzelně postavené na hlavu, že už jenom s vděkem kvitujete ozvuky melodií z West Side Story či hudební motiv Let It Be.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_03

Nevkus je ve Slovákově inscenaci pasován na eleganci, což vás napadne třeba při pohledu na oblečky při travestijním vystoupení kolem tokajícího Sira Lancelota a jeho sličného jinocha v punčoškách a s parukou ve formě ovoce. Vše je tady laděno do barvotiskové pohádkovosti. Velmi vydařená scéna Christopha Weyerse je záměrně jen dvojrozměrná Jedná se o poctu výtvarníkovi Létajícího cirkusu Terrymu Gilliamovi a jeho charakteristickým animacím. Na scéně se objevují některé jeho typické motivy kupříkladu obří nohy nebo ukazující Boží prst. Výtečné jsou kostýmy Andrey Kučerové a Adély Kučerové, které nenuceně podtrhují nadsázku toho všeho stejně jako historické reminiscence na raný anglický středověk.

Další velkou přednosti této nové inscenace je její báječné a nepolevující tempo, podobně jako neustálý přísun situačních a slovních vtípků. Na samostatnou recenzi by vydala nápaditá práce s rekvizitou a to nemám na mysli, když na jeviště spadne velká fialová kráva. Na začátku večera dirigent střílí do orchestru, při zakletí Krucinál fagot, se příslušný nástroj ozve, aby tento vtípek sami herci hned zcizili pohrdavým komentářem, že podobná výroba humoru je prostě popisná. Výtečné hudební nastudování i zvuk této zdařilé muzikálové estrády tvoří další bod plus podobně jako choreografie, kterou dělal Martin Pacek.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_04

Za největší bonus celého večera ovšem považuju ukázku četných a rozličných komických poloh protagonistů. Mimořádně uchopené a do detailů precizované komediální herectví všech členů souboru, je právě oním nutným předpokladem, že si zde na podobný titul mohou troufnout a že to tak dobře vyjde. A herectví legrace (tady skutečně na mnoho způsobů) je tady i velkým ziskem dovnitř souboru. Ani nevím koho dříve a více chválit. Jako Král Artuš se v uměřené groteskní pozici představil Petr Štěpán, komicky precizní je Dušan Vitázek v mnoha rolích a jeho legrační slovní ekvilibristika tvoří samostatnou kvalitu inscenace. Přesný je i Sir Robin v podání Marca Salvadoriho stejně jako Jan Brožek v roli Artušova poskoka Patsyho. Maximum humoru ze svých rolí vytěžil Aleš Slanina i Jiří Ressler. Parodovanou ale stejně taky skutečně hvězdou je tady Andrea Zelová v roli Dámy z jezera. V pěvecky náročných a bravurně zvládnutých partech si herečka dělá legraci sama ze sebe, a v suverénních pěveckých výstupech ještě umí shazovat manýry operního zpěvu, gospelu či třeba scatování.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_02

Muzikál Spamalot nepobaví jen znalce raného středověku britských ostrovů nebo věrné fanoušky Monty Pythonova létajícího cirkusu. Bavit se tady skutečně budou i návštěvníci divadla, kteří film ani jinou tvorbu skupiny neznají. V Brně stvořili výtečně odsypávající hudební šou, kterou tady hrají až s maniakálním nasazením a kolektivní souhrou. Radost ze hry i břitkého humoru při brněnském Spamalotu vás prostoupí cele a ne jen vaše smíchem namožené bránice.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Známou humoristickou prózu Klapzubova jedenáctka od spisovatele Eduarda Basse přivedli nyní na jeviště v Městském divadle Brno. Nejde ovšem o činohru. Vznikla tady rozverná zpěvohra, která divadelně není žádným dech beroucím spektáklem. Užijete si však chytlavou swingující muziku známého jazzmana a pianisty Jiřího Levíčka v živém provedení devítičlenného orchestru, jak je tady dobrým zvykem.  více

Aktuální sestava skupiny Květy má tři členy. Poté, co v roce 2017 vydali hned dvě řadová alba (Komik do půl osmé a Spí vánoční pták), se dohodli, že každý složí sólovou desku v jiném žánru a s pomocí svých kolegů z kapely a přizvaných hostů tato alba nahrají a vydají. Projekt souhrnně nazvali YM („my“ pozpátku) a na konci roku 2018 vydali první dvě ze tří zamýšlených alb – CD Japonec s elektronickými nahrávkami Aleše Pilgra a LP desku Lorenzovi hoši s country písněmi Martina E. Kyšperského. Obě alba nás sice zvou do velmi odlišných hudebních světů, ale některé drobné detaily je spojují. A nejedná se jen o to, že na obou najdeme píseň s názvem Kamarádi.  více

Nenápadně se rodí v Brně další skvělý big band. Vedle pozvolna mizícího Gustav Brom Big Bandu, který koncertuje jen několikrát za rok, a silně expandujícího B-Side Bandu, jehož pozice se ustálila na doprovodném orchestru domácích a zahraničních zpěváckých hvězd, je The Cotatcha Orchestra založený v roce 2014 povýtce instrumentální, stále lépe sehraná jazzová formace se širokým záběrem od jazzových standardů přes skladby věhlasných zahraničních autorů (mj. Stan Kenton, Quincy Jones, Charles Mingus) až po tvorbu soudobých českých komponistů (mj. Miroslav Hloucal). Pro The Cotatcha Orchestra upravuje a komponuje i kontrabasista Vincenc Kummer. Jeho sedmasedmdesátiny (oslavil je už v červenci) odrážel i program koncertu, který byl symbolickou poctou jeho práci pro mladou brněnskou kapelu.  více

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Nejčtenější

Kritika

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více