Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

30. duben 2018, 1:00
Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.

Autorem hudební komedie Spamalot, napsané podle snímku Monty Python a Svatý grál z roku 1974, je Eric Idle. Tento broadwayský hit vznikl na motivy filmu, který natočila kultovní britská humoristická formace v roce 1975. Muzikál Spamalot měl premiéru v lednu 2005 v Chicagu a hned 17. března téhož roku na Broadwayi. Produkce vydržela v New Yorku až do ledna roku 2009 a počet repríz dosáhl neskutečného čísla 1574. Stejně jako ve filmu se jedná o velice neuctivou parodii na legendu o králi Artušovi. Rozdíl spočívá v tom, že divadelní adaptace si bere na mušku také hvězdné muzikálové produkce a jejich manýry. Spamalot si dělá legraci ze všeho: z historie i z muzikálového žánru. Ale pokud chceme něco ironizovat a zesměšňovat, musíme to nejdříve skvěle umět, čehož je brněnská inscenace Spamalotu svrchovaným důkazem.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_01

Spam je anglický výraz pro mleté maso v konzervě na způsob kdysi nechvalně proslulého lanšmítu. Spam a lot tedy název titulu rozdělený na jednotlivá slova napovídá, že tady je toho namleto hodně a s uznáním lez ocenit také přimletý vklad brněnských inscenátorů. Ten kupříkladu spočívá v tom, že jisté nekorektní (ale nikdy ne přes hranu jdoucí) motivy bláznivě a s radostnou přiblblostí rozvíjí. A tak se mezi transparenty horující pro krále Artuše objeví nápis Jídlo pro Ugandu, jindy se černý rytíř tady zřejmě nachladil a jeho řečový projev připomíná intonaci romského etnika nebo píseň, která si utahuje z toho, že na Brodwayi potřebují do každého muzikálu Žida se rozjede tak, že v Brně zase potřebujeme do každého muzikálu Slováka. A kolem dvojramenného kříže (ano, toho ze státního znaku našich sousedů) se v tomto muzikálu svůdně ovíjí trio spoře oděných dívek. A z muzikálu o úsvitu britský dějin a jízlivé parodie na broadwayský provoz hudebních šou se radostně rozlije lidová píseň To ta Heľpa. Je to tady vše tak kouzelně postavené na hlavu, že už jenom s vděkem kvitujete ozvuky melodií z West Side Story či hudební motiv Let It Be.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_03

Nevkus je ve Slovákově inscenaci pasován na eleganci, což vás napadne třeba při pohledu na oblečky při travestijním vystoupení kolem tokajícího Sira Lancelota a jeho sličného jinocha v punčoškách a s parukou ve formě ovoce. Vše je tady laděno do barvotiskové pohádkovosti. Velmi vydařená scéna Christopha Weyerse je záměrně jen dvojrozměrná Jedná se o poctu výtvarníkovi Létajícího cirkusu Terrymu Gilliamovi a jeho charakteristickým animacím. Na scéně se objevují některé jeho typické motivy kupříkladu obří nohy nebo ukazující Boží prst. Výtečné jsou kostýmy Andrey Kučerové a Adély Kučerové, které nenuceně podtrhují nadsázku toho všeho stejně jako historické reminiscence na raný anglický středověk.

Další velkou přednosti této nové inscenace je její báječné a nepolevující tempo, podobně jako neustálý přísun situačních a slovních vtípků. Na samostatnou recenzi by vydala nápaditá práce s rekvizitou a to nemám na mysli, když na jeviště spadne velká fialová kráva. Na začátku večera dirigent střílí do orchestru, při zakletí Krucinál fagot, se příslušný nástroj ozve, aby tento vtípek sami herci hned zcizili pohrdavým komentářem, že podobná výroba humoru je prostě popisná. Výtečné hudební nastudování i zvuk této zdařilé muzikálové estrády tvoří další bod plus podobně jako choreografie, kterou dělal Martin Pacek.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_04

Za největší bonus celého večera ovšem považuju ukázku četných a rozličných komických poloh protagonistů. Mimořádně uchopené a do detailů precizované komediální herectví všech členů souboru, je právě oním nutným předpokladem, že si zde na podobný titul mohou troufnout a že to tak dobře vyjde. A herectví legrace (tady skutečně na mnoho způsobů) je tady i velkým ziskem dovnitř souboru. Ani nevím koho dříve a více chválit. Jako Král Artuš se v uměřené groteskní pozici představil Petr Štěpán, komicky precizní je Dušan Vitázek v mnoha rolích a jeho legrační slovní ekvilibristika tvoří samostatnou kvalitu inscenace. Přesný je i Sir Robin v podání Marca Salvadoriho stejně jako Jan Brožek v roli Artušova poskoka Patsyho. Maximum humoru ze svých rolí vytěžil Aleš Slanina i Jiří Ressler. Parodovanou ale stejně taky skutečně hvězdou je tady Andrea Zelová v roli Dámy z jezera. V pěvecky náročných a bravurně zvládnutých partech si herečka dělá legraci sama ze sebe, a v suverénních pěveckých výstupech ještě umí shazovat manýry operního zpěvu, gospelu či třeba scatování.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_02

Muzikál Spamalot nepobaví jen znalce raného středověku britských ostrovů nebo věrné fanoušky Monty Pythonova létajícího cirkusu. Bavit se tady skutečně budou i návštěvníci divadla, kteří film ani jinou tvorbu skupiny neznají. V Brně stvořili výtečně odsypávající hudební šou, kterou tady hrají až s maniakálním nasazením a kolektivní souhrou. Radost ze hry i břitkého humoru při brněnském Spamalotu vás prostoupí cele a ne jen vaše smíchem namožené bránice.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více