Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

30. duben 2018, 1:00
Spamalot v Brně: Výtečně nasekaná zábava

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.

Autorem hudební komedie Spamalot, napsané podle snímku Monty Python a Svatý grál z roku 1974, je Eric Idle. Tento broadwayský hit vznikl na motivy filmu, který natočila kultovní britská humoristická formace v roce 1975. Muzikál Spamalot měl premiéru v lednu 2005 v Chicagu a hned 17. března téhož roku na Broadwayi. Produkce vydržela v New Yorku až do ledna roku 2009 a počet repríz dosáhl neskutečného čísla 1574. Stejně jako ve filmu se jedná o velice neuctivou parodii na legendu o králi Artušovi. Rozdíl spočívá v tom, že divadelní adaptace si bere na mušku také hvězdné muzikálové produkce a jejich manýry. Spamalot si dělá legraci ze všeho: z historie i z muzikálového žánru. Ale pokud chceme něco ironizovat a zesměšňovat, musíme to nejdříve skvěle umět, čehož je brněnská inscenace Spamalotu svrchovaným důkazem.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_01

Spam je anglický výraz pro mleté maso v konzervě na způsob kdysi nechvalně proslulého lanšmítu. Spam a lot tedy název titulu rozdělený na jednotlivá slova napovídá, že tady je toho namleto hodně a s uznáním lez ocenit také přimletý vklad brněnských inscenátorů. Ten kupříkladu spočívá v tom, že jisté nekorektní (ale nikdy ne přes hranu jdoucí) motivy bláznivě a s radostnou přiblblostí rozvíjí. A tak se mezi transparenty horující pro krále Artuše objeví nápis Jídlo pro Ugandu, jindy se černý rytíř tady zřejmě nachladil a jeho řečový projev připomíná intonaci romského etnika nebo píseň, která si utahuje z toho, že na Brodwayi potřebují do každého muzikálu Žida se rozjede tak, že v Brně zase potřebujeme do každého muzikálu Slováka. A kolem dvojramenného kříže (ano, toho ze státního znaku našich sousedů) se v tomto muzikálu svůdně ovíjí trio spoře oděných dívek. A z muzikálu o úsvitu britský dějin a jízlivé parodie na broadwayský provoz hudebních šou se radostně rozlije lidová píseň To ta Heľpa. Je to tady vše tak kouzelně postavené na hlavu, že už jenom s vděkem kvitujete ozvuky melodií z West Side Story či hudební motiv Let It Be.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_03

Nevkus je ve Slovákově inscenaci pasován na eleganci, což vás napadne třeba při pohledu na oblečky při travestijním vystoupení kolem tokajícího Sira Lancelota a jeho sličného jinocha v punčoškách a s parukou ve formě ovoce. Vše je tady laděno do barvotiskové pohádkovosti. Velmi vydařená scéna Christopha Weyerse je záměrně jen dvojrozměrná Jedná se o poctu výtvarníkovi Létajícího cirkusu Terrymu Gilliamovi a jeho charakteristickým animacím. Na scéně se objevují některé jeho typické motivy kupříkladu obří nohy nebo ukazující Boží prst. Výtečné jsou kostýmy Andrey Kučerové a Adély Kučerové, které nenuceně podtrhují nadsázku toho všeho stejně jako historické reminiscence na raný anglický středověk.

Další velkou přednosti této nové inscenace je její báječné a nepolevující tempo, podobně jako neustálý přísun situačních a slovních vtípků. Na samostatnou recenzi by vydala nápaditá práce s rekvizitou a to nemám na mysli, když na jeviště spadne velká fialová kráva. Na začátku večera dirigent střílí do orchestru, při zakletí Krucinál fagot, se příslušný nástroj ozve, aby tento vtípek sami herci hned zcizili pohrdavým komentářem, že podobná výroba humoru je prostě popisná. Výtečné hudební nastudování i zvuk této zdařilé muzikálové estrády tvoří další bod plus podobně jako choreografie, kterou dělal Martin Pacek.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_04

Za největší bonus celého večera ovšem považuju ukázku četných a rozličných komických poloh protagonistů. Mimořádně uchopené a do detailů precizované komediální herectví všech členů souboru, je právě oním nutným předpokladem, že si zde na podobný titul mohou troufnout a že to tak dobře vyjde. A herectví legrace (tady skutečně na mnoho způsobů) je tady i velkým ziskem dovnitř souboru. Ani nevím koho dříve a více chválit. Jako Král Artuš se v uměřené groteskní pozici představil Petr Štěpán, komicky precizní je Dušan Vitázek v mnoha rolích a jeho legrační slovní ekvilibristika tvoří samostatnou kvalitu inscenace. Přesný je i Sir Robin v podání Marca Salvadoriho stejně jako Jan Brožek v roli Artušova poskoka Patsyho. Maximum humoru ze svých rolí vytěžil Aleš Slanina i Jiří Ressler. Parodovanou ale stejně taky skutečně hvězdou je tady Andrea Zelová v roli Dámy z jezera. V pěvecky náročných a bravurně zvládnutých partech si herečka dělá legraci sama ze sebe, a v suverénních pěveckých výstupech ještě umí shazovat manýry operního zpěvu, gospelu či třeba scatování.

spamalot_mdb_2018_foto_tino_kratochvil_02

Muzikál Spamalot nepobaví jen znalce raného středověku britských ostrovů nebo věrné fanoušky Monty Pythonova létajícího cirkusu. Bavit se tady skutečně budou i návštěvníci divadla, kteří film ani jinou tvorbu skupiny neznají. V Brně stvořili výtečně odsypávající hudební šou, kterou tady hrají až s maniakálním nasazením a kolektivní souhrou. Radost ze hry i břitkého humoru při brněnském Spamalotu vás prostoupí cele a ne jen vaše smíchem namožené bránice.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více