Stingův muzikál obratně vplul do Brna

17. únor 2019, 17:00
Stingův muzikál obratně vplul do Brna

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.

Pro vědomí souvislostí však bude nutné připomenout, že v roce 2014, kdy mělo Stingovo hudební dílo na Broadwayi premiéru, Poslední loď u publika propadla. Kámen úrazu jistě nebyl v tom, že by Sting vyrukoval se špatným hudebním materiálem, ale spíše ve stylu muziky, kterou zvolil. Muzikál byl převážně akustický a folkový. Popově naladěná Amerika zřejmě nechtěla poslouchat housle, mandolínu, dudy a burácivé zpěvy loďařů o nýtování. Možná se také míjela se sociálním tématem propuštěných dělníků – tedy jednou z ústředních motivických rovin muzikálu. Navíc většina písní tady je až baladická, posmutnělá a velmi pomalá, což zřejmě Američany milující muzikálový cukrkandl také na svoji stranu nestrhlo.

posledni_lod_2019_foto_archiv_MdB_02

Přitom je nutné znovu zdůraznit, že Stingův muzikál lze nejen co do hudební výbavy, ale i architektury celého příběhu opatřit přívlastky jako nesmírně autentický, nepřeplácaný a upřímný. V tom je také jeho hlavní síla, kterou je potřeba stejně nepateticky na jevišti rozžít, což se v inscenaci Stanislava Moši i přes poněkud nervózně přepjatý nástup prvních sborových čísel podařilo.

V retro příběhu čerpal slavný hudebník ze vzpomínek na rodné město Wallsend s obrovskými loděnicemi, které patřily na začátku minulého století k největším na světě. Po letech problémů však v roce 2007 skončily. Tento sociální rámec Poslední lodi obtahuje ale ještě mnoho individuálních příběhů, ať už starého loďařského mistra Jackieho Whitea a jeho ženy Pegy nebo návrat protagonisty muzikálu Gideona Fletchera, který z rodného města zdrhnul od svojí lásky Megí, aby se po sedmnácti letech vrátil a zjistil, že má dospívající dceru a že stará láska, na rozdíl od lodních trupů, nerezaví. Vše neustále prorůstá stavovská hrdost chudých lidí spjatých s mořem a stavbou lodí a jakkoliv to zní neromanticky, obsahuje Stingův muzikál i mnoho něhy, lásky a svérázného humoru.

posledni_lod_2019_foto_archiv_MdB_03

Řečeno souhlasně s titulkem deníku New York Daily News - Stingovu loď pohání bohatá hudba. A právě v hudebním řešení a nastudování (Dan Kalousek, František Šterbák) tkví základ úspěchu brněnské inscenace, kterou lze označit jako vyvedenou. Už jsem naznačil, že v původní broadwayské, téměř akustické verzi muzikálu hrál komorní band. V Brně hudbu upravili pro velký orchestr, čímž výtečné zdůraznili její kvality. V tomto aranžmá jakoby do pozadí ustoupila ona hudební ražba irských tradičních nástrojů a zvuku, aby se naopak do popředí prodraly až symfonicky dramatické kvality tohoto materiálu. Toto řešení také vhodně konvenuje podobě brněnské inscenace, která má místy připomínat rozmáchlou hudební fresku, vzdávající obecný hold lidské tvořivosti, hrdosti a touze po svobodě.

Režisér Stanislav Moša se spolu s výtvarníkem scény Christophem Weyersem a autorem projekcí Petrem Hlouškem snažili o bombastickou, ale nikoliv přemrštěnou šou. Simulována je tady velikost lodních doků zaplněných jeřáby připomínající "pravěké nestvůry, které se bezmyšlenkovitě pasou", jak napíše Sting později. Weyers pracuje s jevištními stoly, z propadel vyjíždí třeba interiér Gideonova bytu, aby se zaráz zase zeshora spustila těžká vrata vedoucí do loděnice. Pohyb inscenaci dodávají také zmíněné projekce, ve kterých se bouří mořské vlny, k nebi stříká voda, ženou se oblaka nebo nakonec ona poslední loď skutečně odpluje za obzor. Civilismus prostý jakékoliv kostýmní teatrálnosti na jeviště přinášejí také kostýmy Andrey Kučerové, vycházející z dobového oblečení.

posledni_lod_2019_foto_archiv_MdB_01

Neokázalost a upřímnost Stingova muzikálu musí na jevišti však ponejvíce stvrdit sami účinkující, to žádná sebedůmyslnější hejblátka nezastanou. Je příjemné v této optice konstatovat, že soubor Městského divadla Brno má ve všech generačních kategoriích skutečné osobnosti a zralé herce – od těch nejmladších až k ostříleným matadorům. Buďme konkrétní. V první premiéře zazářila v roli sedmnáctileté Ellen herečka Dagmar Křížová. Publikum si získá nejen skvělým pěveckým výkonem, ale také tím, že ve své roli teenagerky nepřehrává do pubescentního diblíka. Bravura a zkušenost, jakou ve své roli opouštěné matky samoživitelky nabídla Radka Coufalová, budí také uznání. Coufalové výkon je jedním z magnetů večera. S Dušanem Vitázkem potom herečka tvoří ideální dvojici, jejíž složité sbližování si divák s rozkoší užívá. Podobně herecky uvážlivý projev, který se nehroutí do nechtěné karikatury zapáleného straníka, ukázal Petr Štěpán coby horlivý předák Fred. Nu a pomyslnou třešinkou na dortu jsou potom výkony Ladislava Koláře a Zdeny Herfortové v rolích stárnoucího páru manželů Whiteových. Tady už jde o samou esenci zkušeného muzikálové herectví, které dělá onen inscenační výsledek přitažlivě dramatickým, divácky atraktivním i umělecky poutavým.

posledni_lod_2019_foto_archiv_MdB_05

Mošova inscenace muzikálu Poslední loď tak ve vizuálně atraktivním, herecky přesvědčivém a hudebně svůdném balení potvrdila kvalitu Stingova opusu. Lze kvitovat s uznáním, že se v takové jevištní kondici toto dílo rozjelo do kontinentální Evropy (chystají se další nastudování na německé půdě) právě z Brna.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Hudební vydavatelství Indies oslaví na den přesně 14. února 2020 v brněnském Sono Centru úctyhodných třicet let od svého založení. Na dvou pódiích zahraje tucet kapel a na programu je i několik opravdu unikátních koncertů. Na vše, co tomuto jedinečnému podniku v podobě firmy i slavnostního večera předcházelo, vzpomíná zakladatel Indies Milan Páleš.  více

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkova divadla v Brně, má vedle klasické hudby blízko také k undergroundu, spolupracuje s básníky a napsal několik zásadních skladeb na pomezí soudobé a alternativní hudby. Jeho nové sólové album Josef Klíč & His One Man Cello Squad obsahuje písně beze slov, což je, jak Klíč podotkl v loňském rozhovoru pro náš server, forma, „která existovala už v době renesance“. A vysvětluje: „Píseň beze slov je skladba, do které si můžeš dosadit text. Má nějakou melodii a ty si na ni dokážeš text sám pro sebe zazpívat. Musí to tedy být skladba s nosnou melodií.“  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více