Stoleté výročí uvedení Labutího jezera v Brně

Stoleté výročí uvedení Labutího jezera v Brně

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.

Staronové nastudování staví na vizuálním pojetí scény Petera Horneho, který s baletem NdB spolupracoval už na premiéře Louskáčka (2014). Obě inscenace jsou si vzájemně podobné velkolepou výpravou, zdobností a okázalostí. Palácovým scénám vévodí sloupy, zlacené lustry a bohaté květinové sufity. Prvnímu dějství tady scénograf přidal mystiku perspektivou jezera a vzdálených hor na horizontu jeviště. Pompéznost, ze které přechází zrak, bohatě dekorují kostýmy Romana Šolce inspirované koncem 19. století, místy však až poněkud neúnosně blyštivé. Oproti prvnímu dějství ale jejich zdobnost a detailnost skvostně funguje v případě exotického tance španělského, maďarského, neapolitánského a polského. Labutě naopak zůstaly čistě bílé a bez velkých vějířů peří. Ve vizuálním vjemu tak zůstala inscenace klasická, jak se to vlastně i očekávalo.

Ačkoliv ustálený kánon choreografie zůstává taktéž v tradiční koncepci Mariuse Petipy a Lva Ivanova, Robert Strajner zvýraznil její dějové linie a dopřál dílu hlubší jevištní logiku. Přestože se brněnský balet může pyšnit vynikajícími sólisty, přizvalo vedení souboru k premiéře do hlavních rolí první sólistku La Scaly Martinu Arduino a Maxima Chaschegorova, bývalého sólistu Bavorského Státního baletu v Mnichově. Oba mají roli zjevně dobře usazenou, při brněnské premiéře okouzlovali brilantní technikou, vkládali postavám citovost, a nepotřebovali pro osvětlení děje přílišnou teatrální gestiku. Zdála-li se být Arduino zpočátku nevýrazná, ve druhé polovině večera pak přesvědčila expresivním výrazem. Postava Rotbarta sama nemá čistě tanečních vstupů mnoho, Ivan Popov však stačil svou vysokou interpretační vyzrálostí vtisknout knížeti hrozivou autoritu. Vůbec všechny mešní sólové role, kterých je v této velké inscenaci nemálo, se zdály být výborně obsazené. Kupříkladu v roli princova přítele opravdu překvapil Shoma Ogasawara. Sborovější národní tance měly charakter a sbory nepostrádaly souhru i lehkost. A to i ve chvílích, kdy nabral orchestr až neúprosné tempo. Za hudebním nastudováním v Brně stojí dirigent Robert Kružík. Dalo by se říci, že právě v baletu nemá pro tempové změny s ohledem na tanečníky mnoho prostoru pro vlastní invenci, přesto se k tomu odvážil. A bylo to dobře: vypjaté scény tak nesklouzávaly k přílišné romantické rozplizlosti. Jeho pojetí mělo plasticitu a napětí, příjemně vystavěné fráze a logické dynamické vrcholy. Rychlejší tempa ustály obě složky jeviště, i když je občasně některé sólové nástroje ještě hnaly kupředu.

Oproti poměrně kontroverznímu propagačnímu plakátu se ženou ve vypuštěném bazénu je inscenace modernismem nedotčena. Klenot baletu zůstal v provedení nedotčeně klasickém, grandiózním, okázalém. A přeci nelze hovořit o zkostnatělosti, protože se titul vyvažuje různorodé spektrum dramaturgie brněnského baletu. I přesto, že příběh Labutího jezera předělují četné lyrické pasáže, není ani po století v nejmenším nudný. Brněnské nastudování dokazuje, že není třeba za každou cenu modernizovat, aby vše bylo naoko aplikovatelné na dnešní dobu. Tento balet může prostě zůstat „jen“ krásný. A tak tomu v Brně i je.

Petr Iljič Čajkovskij: Labutí jezero

Balet Národního divadla Brno

Choreografie a režie – Rober Strajner podle původní choreografie Mariuse Petipy a Lva Ivanova

Dirigent – Robert Kružík

Scéna – Peter Horne

Kostýmy – Roman Šolc

Baletní mistři – Jana Přibylová, Jana Ruggieri, Gustavo Beserra Quintans

Princezna Odetta / Odílie – Martina Arduino, j. h.

Princ Sigfried – Maxim Chaschegorov, j. h.

Kníže Rotbart – Ivan Popov

Přítel Prince – Shoma Ogasawara

Obnovená premiéra 19. února 2019, Janáčkovo divadlo

Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat
  • Jana Kaas

    21. únor 2019, 14:52
    Nepíše se "stoleté výročí", ale "sté výročí". Když už píši, píši správně. Nebo ne?

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více