Stoleté výročí uvedení Labutího jezera v Brně

Stoleté výročí uvedení Labutího jezera v Brně

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.

Staronové nastudování staví na vizuálním pojetí scény Petera Horneho, který s baletem NdB spolupracoval už na premiéře Louskáčka (2014). Obě inscenace jsou si vzájemně podobné velkolepou výpravou, zdobností a okázalostí. Palácovým scénám vévodí sloupy, zlacené lustry a bohaté květinové sufity. Prvnímu dějství tady scénograf přidal mystiku perspektivou jezera a vzdálených hor na horizontu jeviště. Pompéznost, ze které přechází zrak, bohatě dekorují kostýmy Romana Šolce inspirované koncem 19. století, místy však až poněkud neúnosně blyštivé. Oproti prvnímu dějství ale jejich zdobnost a detailnost skvostně funguje v případě exotického tance španělského, maďarského, neapolitánského a polského. Labutě naopak zůstaly čistě bílé a bez velkých vějířů peří. Ve vizuálním vjemu tak zůstala inscenace klasická, jak se to vlastně i očekávalo.

Ačkoliv ustálený kánon choreografie zůstává taktéž v tradiční koncepci Mariuse Petipy a Lva Ivanova, Robert Strajner zvýraznil její dějové linie a dopřál dílu hlubší jevištní logiku. Přestože se brněnský balet může pyšnit vynikajícími sólisty, přizvalo vedení souboru k premiéře do hlavních rolí první sólistku La Scaly Martinu Arduino a Maxima Chaschegorova, bývalého sólistu Bavorského Státního baletu v Mnichově. Oba mají roli zjevně dobře usazenou, při brněnské premiéře okouzlovali brilantní technikou, vkládali postavám citovost, a nepotřebovali pro osvětlení děje přílišnou teatrální gestiku. Zdála-li se být Arduino zpočátku nevýrazná, ve druhé polovině večera pak přesvědčila expresivním výrazem. Postava Rotbarta sama nemá čistě tanečních vstupů mnoho, Ivan Popov však stačil svou vysokou interpretační vyzrálostí vtisknout knížeti hrozivou autoritu. Vůbec všechny mešní sólové role, kterých je v této velké inscenaci nemálo, se zdály být výborně obsazené. Kupříkladu v roli princova přítele opravdu překvapil Shoma Ogasawara. Sborovější národní tance měly charakter a sbory nepostrádaly souhru i lehkost. A to i ve chvílích, kdy nabral orchestr až neúprosné tempo. Za hudebním nastudováním v Brně stojí dirigent Robert Kružík. Dalo by se říci, že právě v baletu nemá pro tempové změny s ohledem na tanečníky mnoho prostoru pro vlastní invenci, přesto se k tomu odvážil. A bylo to dobře: vypjaté scény tak nesklouzávaly k přílišné romantické rozplizlosti. Jeho pojetí mělo plasticitu a napětí, příjemně vystavěné fráze a logické dynamické vrcholy. Rychlejší tempa ustály obě složky jeviště, i když je občasně některé sólové nástroje ještě hnaly kupředu.

Oproti poměrně kontroverznímu propagačnímu plakátu se ženou ve vypuštěném bazénu je inscenace modernismem nedotčena. Klenot baletu zůstal v provedení nedotčeně klasickém, grandiózním, okázalém. A přeci nelze hovořit o zkostnatělosti, protože se titul vyvažuje různorodé spektrum dramaturgie brněnského baletu. I přesto, že příběh Labutího jezera předělují četné lyrické pasáže, není ani po století v nejmenším nudný. Brněnské nastudování dokazuje, že není třeba za každou cenu modernizovat, aby vše bylo naoko aplikovatelné na dnešní dobu. Tento balet může prostě zůstat „jen“ krásný. A tak tomu v Brně i je.

Petr Iljič Čajkovskij: Labutí jezero

Balet Národního divadla Brno

Choreografie a režie – Rober Strajner podle původní choreografie Mariuse Petipy a Lva Ivanova

Dirigent – Robert Kružík

Scéna – Peter Horne

Kostýmy – Roman Šolc

Baletní mistři – Jana Přibylová, Jana Ruggieri, Gustavo Beserra Quintans

Princezna Odetta / Odílie – Martina Arduino, j. h.

Princ Sigfried – Maxim Chaschegorov, j. h.

Kníže Rotbart – Ivan Popov

Přítel Prince – Shoma Ogasawara

Obnovená premiéra 19. února 2019, Janáčkovo divadlo

Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat
  • Jana Kaas

    21. únor 2019, 14:52
    Nepíše se "stoleté výročí", ale "sté výročí". Když už píši, píši správně. Nebo ne?

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více