Stylově čistý Izrael v Egyptě

4. duben 2013, 6:52

Stylově čistý Izrael v Egyptě

Velké oratorium Israel in Egypt Georga Friedricha Händela se v Brně nehrálo čtrnáct let. Jeho uvedení po tak dlouhé době tedy mělo festivalový ráz už samo o sobě. Dílo svým tématem navíc přímo kopírovalo podtitul letošního ročníku Velikonočního festivalu a připomínalo jeho starozákonní rozměr (poněkud úsměvný je dnes fakt, že i pro Händela bylo oratorium s tématem Exodu jakýmsi východiskem z nouze poté, co byla v londýnském King’s Theatre zrušena operní sezóna pro nedostatek předplatitelů). Oratorium samo má ráz slavnostní meditace nad Boží slávou. Egyptským ranám a vlastnímu vyjití z Egypta je věnována kratší první část, rozměrnější druhá velebí kolektivně i individuálně Hospodinovu moc i skutky. Prostředí kostela svatých Janů si s barokní hudbou rozumí zcela samozřejmě. Akustika minoritského chrámu je příznivá, příjemně zaobluje zvuk nástrojů i lidských hlasů, ale nedělá z nich nečitelnou změť. Výborná byla po mnoha stránkách i interpretace díla souborem Capella Cracoviensis.

V první řadě musím vyzdvihnout stylovost provedení – to byla podle mého názoru vůbec nejsilnější stránka ansámblu. Dirigent Jan Tomasz Adamus měl dílo výborně rozvržené, rozsáhlá kompozice se netříštila na samostatná čísla, ale tvořila vyvážený, dobře vystavěný a gradující celek. Tempa a zdobení odpovídala afektům jednotlivých částí, provedení bylo maximálně plynulé, jen s nejnutnějšími pauzami.

Capella Cracoviensis hrála velmi pregnantně rytmicky a srozumitelně artikulovala. Výborně zněly především smyčce, které tvořily pevné, soudržné a zároveň dobře čitelné tělo provedení. Jejich akustickou paralelu tvořil sbor obsazený pouhými šestnácti zpěváky. Ti zněli výborně v tutti, horší to ale bylo s výslovností a nehezké byly sykavky, které místy syčely opravdu strašně. Kritické verše jako „Thou sentest forth Thy wrath, which consumed them as stubble“ vyloženě tahaly za uši – naštěstí takových míst nebylo mnoho. Nutné je říct, že zatímco návštěva kvalitního ansámblu zaměřeného na starou hudbu je pro Brno pořád svátkem, sbory můžeme naopak vyvážet ve velkém a jsme v tomto směru extrémně zmlsaní.

Mezi dvěma určujícími zvukovými proudy smyčců a sboru bylo nutné ostatní nástroje trošku lovit, myslím především dřeva a překvapivě i tympány. Řekl bych, že Jan Tomasz Adamus v rámci své zvukové koncepce až příliš upozaďoval všechny průraznější nástroje ve snaze začlenit je do celkového zvuku. Tympány i žestě jsou v samotné kompozici použity natolik střídmě, že s nimi při provedení není potřeba ještě tolik šetřit.

Sbor byl obsazen pouhými čtyřmi zpěváky na každý hlas. Jejich rozmístění po stranách orchestru vytvářelo efektní přirozené „stereo“, které zůstávalo zachováno i při duetech sólistů. Sólové výstupy byly do jisté míry slabinou provedení. Myslím, že Jan Tomasz Adamus pěvce zčásti zbytečně krotil, zčásti to ale bylo i v interpretech samotných. Sóla zpívali členové sboru, kteří ve většině případů kvalitu sborového zpěváka nepřesahovali. Nejde mi snad ani o objem hlasů, ten byl sice ve všech případech nevelký, ale odpovídal stylu provedení. Spíš jsem postrádal charakterističtější barvu a v zadní části kostela se sólová čísla akusticky jaksi propadala. Výraznou výjimkou byl tenorista Simon Wall jak v recitativech, tak v airu ve druhé části oratoria. Slabší byl výkon altisty Łukasze Dulewicze.

Izrael v Egyptě je ale z vokálního hlediska postaven na výkonu sboru, z celkového počtu třiceti čísel je dvacet sborových. Na to se provedení soustřeďovalo a v tom byla i jeho kvalita, působivost a síla.

Georg Friedrich Händel: Israel in Egypt HWV 54 (Izrael v Egyptě). Hudební nastudování – Jan Tomasz Adamus, Jolanta Kowalska – soprán, Magdalena Łukawska – soprán, Łukasz Dulewicz – alt, Simon Wall – tenor, Sebastian Szumski – bas, Jacek Ozimkowski – bas, Capella Cracoviensis. 3. dubna 2013, kostel sv. Janů (u minoritů), Brno.

Foto Petr Francán

Hodnocení autora: 80 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Velikonoční festival duchovní hudby 2013 má za sebou první tři dny. Pojďme se podívat, jaké byly.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více