Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Koncertní série Jazz & World Music se vrátila do Besedního domu a s ní také příznivci, které si toto experimentální abonmá Filharmonie Brno v loňském premiérovém roce našlo. Setkání jazzových a klasických hudebníků vzniklo na popud klavíristy Karla Košárka, kterému je hudba na pomezí žánrů blízká a je na ni specialista.

Jazzové klavírní trio Karel Košárek (klavír), Petr Dvorský (kontrabas) a Martin Novák (bicí) vystoupilo s violoncellistou Jiřím Bártou a flétnistou Petrem Pomklou s programem na pomezí jazzu a klasické hudby. Karel Košárek si již od svých studentských let toužil zahrát skladby Clauda Bollinga určené pro toto obsazení, proto vytvořil koncertní program převážně z Bollingových skladeb doplněných o díla Nikolaje Kapustina, Milana Svobody, Arama ChačaturjanaRaymonda Guiota. Premiéra proběhla letos v září rámci festivalu Musica Holešov a jako další ideální zastávka se nabízela brněnská koncertní série.

Program večera byl rozdělen na dva díly. První část propojila všechny výše zmíněné skladatele, kdy zhruba uprostřed jejího programu zařazené Sabre Dance Boogie odlehčilo atmosféru a vyloudilo úsměvy na rtech publika i samotných muzikantů. Na to plynule navázal svým komickým nástupem na scénu flétnista Petr Pomkla. Zahrál části ze Suity č. 1 a č. 2 Clauda Bollinga a nádhernou skladbu Raymonda Guiota inspirovanou jazzovým standardem The Man I Love. Náplní druhé části byl návrat ke Claudu Bollingovi a provedení jeho Suity pro violoncello a jazzové klavírní trio. Program večera byl poměrně náročný, ale publikum zdaleka nevyčerpal. Naopak po téměř dvou a půl hodinách ocenilo hudebníky nadšeným a vytrvalým potleskem a opouštělo Besední dům se zvědavostí, co přijde na řadu příště.

Musím ovšem podotknout, že byť propojení jazzové a klasické hudby není úplně netradiční, z hlediska propojení různých typů publika naráží drobná úskalí – především co se týká potlesku. Jste-li typickým návštěvníkem koncertů vážné hudby, víte, že potlesk přichází až na konci celé skladby, i když se skládá z více částí. Z historického hlediska tomu tak vždy nebývalo, ale současný bonton si to žádá. Pokud jste fanouškem jazzu, tleskáte po každém sóle ve skladbě, na konci skladby, v podstatě kdykoliv máte pocit, že předváděný výkon stojí za to. Další věc, která oba tábory lehce odlišuje, je možnost pohybu, který je při koncertu dovolen, respektive očekáván. Strnulost klasického publika oproti jazzovému poklepávání a pokyvování do rytmu může působit některým posluchačům problém, a to oboustranně. Po počátečních rozpacích v těchto věcech ale celý večer proběhl ve vzájemné symbióze, kdy si klasické publikum nevědomky podupávalo nožkou, potlesk chyběl pouze po skladbě Nearly Waltz a „přebýval“ po každé části závěrečné suity.

Letošní rozjezd Jazz & World Music každopádně navázal originalitou i atraktivitou tam, kde série minulou sezónu skončila. Nezbývá než se těšit, co zajímavého a netradičního – ať už v rámci repertoáru, či v kombinaci účinkujících – nám nabídne dále. Nejbližší termín je 5. listopadu, kdy do Brna zavítá izraelská klarinetistka Anat Cohen se svým kvartetem.

Jiří Bárta – violoncello, Karel Košárek – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Martin Novák – bicí a Petr Pomkla (j.h.) – flétna. 14. 10. 2014, Besední dům, Brno. V rámci série Jazz & World Music.

Foto Drahomír Stulír

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nevím, jestli někdo v počátcích kariery odhadoval v Lence Dusilové „romantický“ potenciál a směr její momentální tvorby. Je ale jisté, že s Baromantikou jí to vyloženě sluší: před dvěma dny pokřtili v Sono Centru svoje nové album V hodině smrti.  více

Nedělní koncertní série Jazz On v klubu Alterna zahájila netradičně v úterý. Výjimka potvrzující pravidlo připravila exkluzivní hudební zážitek a také osobnosti brněnské jazzové scény přítomné v publiku předznamenaly, že se nejedná o jen tak ledajaký koncert.  více

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.  více


Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce