Takto lze disco doporučit…

26. leden 2018, 12:00
Takto lze disco doporučit…

Písňové hity jako Stayin´Alive, Night Fever či How Deep Is Your Love ve vynikajícím pěveckém provedení, dále výtečně postavená i odtančená choreografie v nablýskaném kostýmovém disco muzikálu a tři mimořádné výkony v hlavních rolích. To vše jsou devízy nového brněnského muzikálu Horečka sobotní noci. V Městském divadle Brno jej nastudoval režisér Stanislav Moša.

Divadelní verze filmu Saturday Night Fever, který v roce 1977 proslavily taneční kreace Johna Travolty a hity sourozenecké kapely Bee Gees , taktéž vypráví příběh brooklynského mladíka Tonyho Manera. Jediným zájmem tohoto teenagera je trávit víkendy na diskotéce. Při sobotním tanci, drogách a sexu zapomenout na ubíjející život. Divadelní adaptace filmu měla premiéru v Londýně v roce 1998, následovalo i uvedení na Broadwayi nebo v pražském Divadle Kalich roku 2014.

Moša už loni v létě připravil open air verzi tohoto disco muzikálu u švýcarského jezera Walensee, která ale byla, co se muzikantů týče, komorrnější. Hrálo tehdy sedm lidí namísto nynějšího třicetičlenného orchestru. Ale zpět do Brna… Zdejší výtečně nazvučenou verzi otevírá poukaz (ve formě videoprojekcí) na složité sociálně-ekonomicko-politické podhoubí naoko bezstarostného příběhu zasazeného do Spojených států 70. let minulého století. Do času, kdy tvrdý dolar změkl, a jistoty se vytratily… Carterův projev o krizi důvěry tady střídá slideshow o významných událostech, které stabilitu jmenované dekády v USA zpochybnily…

horecka_sobotni_noci_MDB_foto_tino_03

I přes hlubší vstupní obraz ovšem brněnská inscenace muzikálu není žádným analytickým či publicistickým hudebním divadlem. Jedná se tady zejména o milostná, rodinná a pracovní trápení ústředního hrdiny v poněkud plytkém příběhu. Ale tady jde především o tanec, disko muziku a písníčky, čehož inscenace nabízí v míře vrchovaté, a nehraje si na hlubokomyslnou sociální sondu. Režisér se nesnaží o žádné zbytečné aktualizace. A další z předností  Mošovy isncenace  je minuciózní simulování atmosféry amerických sedmdesátek  nebo -  chcete-li - divadelní materializování časů, kdy se na parketu řádilo v rytmu tanečního diska. Co více si od muzikálové show přát?

A přesto tento muzikál v Brně na sdělení jistých poselství zcela nerezignoval. Jedním z nich může být i zdařilá scéna Christopha Weyerse, který jeviště vně orámoval obrovskou mostní konstrukcí vedoucí z Brooklynu na Manhattan. Tento most se na jevišti objevuje. Je to nejen spojnice dvou světů, je to přechod, který symbolizuje životní cestu hrdiny do dospělosti a stejně tak je tragickou kulisou pro sebevraždu kamaráda. Povedené jsou i kostýmy Andrey Kučerové, která vsadila na ambivalenci usedlé civilní módy a nablýskaných  sexi oblečků, v nichž mladí svoje noční sobotní horečky prožívali.

K dalším přednostem Mošovy inscenace patří choreografie Igora Barberiće, který zejména sborové scény nerozpohyboval pouze fádními zaprášenými diskotanečky. Barberićova choreografie má originální styl, který inscenaci tmelí, zároveň je nápaditá a moderní přesto, že pracuje s odkazy k minulosti a využívá i klasiky latinskoamerických tanců. Nutné však je představy choreografa na jevišti bravurně odtančit, což se celé company i sólistům skutečně a bezchybně daří.

A jsou to dále sólistická čísla, která při první premiéře (dalším obsazením se hluboce omlouvám) udělala z večera skutečný zážitek. Nekorunovaným králem večera byl Kristian Pekar v hlavní roli Tonyho Manera. Pominu-li jeho taneční a hlasovou bravuru, je na tomto výkonu nesmírně cenné jeho vlastní herecké uchopení. Tady se nesetkáte s lacinou imitací ikonického Travolty, který si neustále upravoval nagelovaný účes. Pekar našel vlastní a mimořádně přesvědčivý výraz, jde o jeden z jeho nejlepších výkonů ve zdejším angažmá. Při Pekarově jevištní existenci se prostě zdráháte věřit, že Horečka sobotní noci nebyla psána přímo pro něj.

horecka_sobotni_noci_MDB_foto_tino_01

Dalším velké výkony večera patří dívkám. Pěvecky neskutečně suverénní s oprávněnými potlesky na otevřené scéně byla Viktórie Matušovové v roli discobohyně Glorie. Při tomto výkonu se už předem těšíte na každý další výstup mladé herečky v pěvecky obtížných partech. Zážitek ze svého sólového hudebního čísla udělala Dagmar Křížová jako Annette. Její vstoupení bylo ukázkou skvělého zpěvu s promyšleným a strukturovaným dávkováním emocí. Všechny písničky je totiž obsahují natolik výmluvně, že je třeba pochválit inscenátory, kteří je ponechali v originálním anglickém znění a bez otrockého českého překladu. Původní songy si v tomto hereckém i slovním balení užijete, i když angličtinou nevládnete. Snadno totiž pochopíte, jak a proč v poněkud řídkém ději fungují. Zbývá tedy k celé Mošově inscenaci už jen dodat: v tomto balení lze disko i muzikál doporučit.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Noc na Karlštejně

24.6.2016, 20:30 / Biskupský dvůr

My Fair Lady (ze Zelňáku)

29.6.2016, 20:30 / Biskupský dvůr

Chaplin

18.1.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Duch

14.2.2017, 18:00 / Hudební scéna MDB

Bítls

3.3.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Král Lear

3.4.2017, 19:00 / Hudební scéna MDB

Brněnské kolo

16.6.2017, 20:30 / Biskupský dvůr

Děsnej pátek

20.10.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Noc na Karlštejně

24.6.2016, 20:30 / Biskupský dvůr

My Fair Lady (ze Zelňáku)

29.6.2016, 20:30 / Biskupský dvůr

Chaplin

18.1.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Duch

14.2.2017, 18:00 / Hudební scéna MDB

Bítls

3.3.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Král Lear

3.4.2017, 19:00 / Hudební scéna MDB

Brněnské kolo

16.6.2017, 20:30 / Biskupský dvůr

Děsnej pátek

20.10.2017, 14:00 / Hudební scéna MDB

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více

Během čtyř dnů nabídl Maraton hudby Brno na 150 koncertů v podání více než 500 účinkujících. Na festivalu se potkali místní umělci i hosté ze zahraničí. Jazzový večer v Sono centru zahájili brněnští Marek Kotača Trio, po kterých následoval Yaron Herman z Izraele a Kenny Garrett z USA, na pódiu na hradě Špilberk dostala publikum do varu domácí hip-hopová legenda Chaozz i crossoveroví a světoví Dog Eat Dog. O rockový večer na Flédě se postarali The Adicts z Anglie spolu s pražským uskupením The Fialky, v Sono centru zase holandští Physical Graffiti vzdali poctu skupině Led Zeppelin. Rocku byla v Brně spousta, v neděli večer vystoupili i britští alt-J.  více

Brněnská „all-stars“ sestava Pozdní sběr přichází po čtyřech letech s novým albem. Tentokrát nezdůrazňuje na obalu osobu svého zakladatele a kapelníka Jiřího Pařeza, který sice zůstává hlavním autorem i sólovým zpěvákem, ale album jako celek je ještě více než minulá deska Pohlednice z Paříže (2014) výsledkem spolupráce sehrané sestavy. V ní se sešli muzikanti jako Michael Vašíček, Emil Formánek, Jiří Meisner nebo David Velčovský, tedy hráči, v jejich životopisech najdeme položky jako Vlasta Redl & Každý den jinak, Kamelot nebo Druhá tráva. Velkou posilou a výrazným oživením sestavy od minulého alba je Radim Zenkl, špičkový mandolinista, působící ve Spojených státech a nyní opět i na Moravě. Vedle mandolíny na album přispěl i irskou flétnou, ale na albu najdeme i další zajímavé barvy – tubu v závěrečné písni Na pivu (v níž se mimochodem vystřídá rekordní počet zpěváků v historii skupiny), dechovou sekci v úvodním Amsterdamu nebo čtveřici lesních rohů ve Smířenívíce

12. srpna 2018 si připomeneme 90. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka. Zemřel ve věku 74 let na vrcholu tvůrčích sil a jeho náhlá smrt všechny zaskočila. Koncem července 1928 odjel na letní pobyt do rodných Hukvald, kam za ním přijela Kamila Stösslová se synem Ottou. Vzal si s sebou opis partitury své poslední opery Z mrtvého domu, aby provedl korektury a doplňky, práci však nestihl dokončit. Ze silného nachlazení se rozvinul zápal plic, se kterým byl skladatel převezen do Kleinova sanatoria v blízké Ostravě. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne. Pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáček je pochován na brněnském Ústředním hřbitově v tzv. čestném kruhu, autorem náhrobku je výtvarník Eduard Milén (tentýž, který navrhl scénu a kostýmy ke světové premiéře opery Příhody lišky Bystroušky).  více

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.  více

V neděli zakončený XIV. ročník Hudebního festivalu Znojmo nesl podtitul Svár duše s tělem. Jihomoravské město vítá na svých prknech už řádku let renomované interprety od rezidenčního Czech Ensemble Baroque po sólisty zvučných jmen. Na závěr letošního ročníku sliboval nejpůsobivější zážitek tohoto léta – pozvání totiž přijal cenami ověnčený soubor Il Giardino Armonico, který se pod vedením Giovanniho Antoniniho orientuje na interpretaci děl 17. a 18. století. Spolu s věhlasnou sopranistkou Annou Prohaska se v jízdárně Louckého kláštera zastavili v neděli při turné k novému CD Serpent & Fire.  více

Netradiční koncert vokálního tělesa Czech Ensemble Baroque Quintet včera na Hudebním festivalu Znojmo představil tvorbu skladatele Matea Flechy (1481–1553). V běžně nepřístupných prostorách sálu konventu Louckého kláštera zazněly tzv. ensalady tedy polyfonní skladby míchající pro komický efekt dialekty, jazyky a často zcela nesmyslná slova či citoslovce. Mezi zhudebňovanými slovy se tak objevují výrazy jako „bum bum“, „tif tof“, „tra la la la“ nebo třeba „badum dům“. Mateo Flecha byl jedním ze skladatelů, kteří pomohli žánr jako takový ustanovit a etablovat. Samotný termín je znám především z publikace Las Ensaladas de Flecha Prague (1581), kterou vydal Flechův synovec, jménem taktéž Mateo Flecha. Tento Flecha junior vydal ve zmíněné sbírce ensalady právě Matea Flechy staršího. Vokální ansámbl doplnili ještě flétnistka Michaela Koudelková, theorbista Karel Fleischlinger a Emil Machain s Ester Švábkovou na bicí nástroje.  více

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více

Hostem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou bude v pondělí 30. července anglický písničkář John Smith. Pořadatelé o něm hovoří jako o „utajeném pokladu vytříbeného folkového písničkářství“ a vyzdvihují jeho loňské album Headlong s osobními vyznáními manželce Joanně. Se Smithem, kterého jeho kytarový idol a vzor John Renbourn označil za „budoucnost folku“, jsme hovořili telefonicky.  více

Budova Českého rozhlasu Brno se po rekonstrukci chlubí novým studiem. Studio VII bylo obrazně pokřtěno koncertem Na živú notečku z folklorní řady Na moravskou notu Českého rozhlasu Brno a Zlín. Hudebního zasvěcení se ujala Horňácká muzika Petra Mičky, jejíž primáš je zároveň jedním z rozhlasových redaktorů. Jako hosté se představili velmi nadaní mladí zpěváčci Anička Mičková a Janíček Pavlík a také legenda horňáckého folkloru majstr Martin Hrbáč. Celý více než hodinový program je možno shlédnou na youtube kanálu Českého rozhlasu.  více

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.  více

Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.  více

Verše sonetů Williama Shakespeara včera určily atmosféru ve skleněném pokoji vily Tugendhat. Uskutečnilo se tady poslední uvedení projektu nazvaného Navštívení krásy v rámci festivalu ProART. V tomto večeru došlu ke spojení tance, divadla a hudby, kterážto umění měla přítomným zprostředkovat netradičním způsobem renesanční verše. Martin Dvořák, tanečník a choreograf a zároveň ředitel spolku ProART spolu s herečkou Veronikou Žilkovou a hudebníkem Františkem Chaloupkou vystoupili jako protagonisté těchto milostných veršů.  více

Ačkoliv je spojení hudby a vína odvěké a onu symbiózu opojných melodií s tekutou révou můžeme sledovat napříč dějinami již od dob kultu boha Dionýsa, ke skutečnému a programovému souznění obou dochází zřídka. Pomineme-li slavnosti vína, které kolem měsíce září napříč republikou zkrášlují konec léta, pak víno v úzkém spojení s hudbou bývá jen málokdy středobodem hudebních programů. Včerejší koncert ansámblu Zefiro Torna vedeného Jurgenem de Bruyn v Kurdějově u Hustopečí se pokusil právě tuto dramaturgickou mezeru zaplnit. Koncert z programu 23. ročníku festivalu Concentus Moraviae nabídl totiž kromě rozverných skladeb Orlanda di Lassa, Didiera Lupiho, Giovanniho Bassana, Giovanniho Battisty Fontany nebo Vincenza Galilea i degustaci vybraných vín, kterou komentoval someliér Janko Martinkovič. S životními osudy skladatele pak diváky seznamoval divadelní herec Jan Kolařík.  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš připravil již tradiční oživení prvních letních dnů a to 21. ročníkem série folklorních večerů pod názvem F scéna. Bezmála týdenní festival začal slavnostním galavečerem v kulisách hradu Špilberk, kde se krom domácího pořadatelského tělesa objevil také vzácný host Poddukelský umelecký ľudový súbor – PUĽS z Prešova. Ten mohli diváci vidět také ještě následující den, kdy byl program na Nové radnici již zcela v jejich režii. Třetí festivalový den se i se svými tanečníky předvedl opět VUS Ondráš pásmem s názvem Taneční miniatury.  více

Nejčtenější

Kritika

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více