The Plastic People of the Universe & Filharmonie Brno: Co znamená vésti koně

The Plastic People of the Universe & Filharmonie Brno: Co znamená vésti koně

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.

Nahrávka pásma vznikla v dubnu 1981 na Hrádečku u Václava a Olgy Havlových a vyšla o dva roky později v Kanadě. Když začali Plastic People v roce 1997 po pauze opět hrát, převzali do koncertního repertoáru pouhé dvě skladby z tohoto programu – Rozvaha neuškodí ani kuřeti a Samsona se Zajíčkovým textem. Obnovení celého pásma a jeho posunutí do jiné roviny inicioval dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Premiéra provedení „symfonického oratoria“ v úpravě Michala Nejtka proběhla v roce 2014 a nahrávka, která nyní vyšla na CD a DVD, pochází z brněnského Sono Centra, kde představení proběhlo u příležitosti státního svátku 17. listopadu 2015.

Pro Michala Nejtka, skladatele a pianistu rozmáchnutého od soudobé hudby přes hudbu experimentální (NTS), novou akustickou hudbu (Malina–Liška–Nejtek) a jazz až po rock (spolupráce s Davidem Kollerem), nešlo o první spolupráci s Plastic People. Už dříve aranžoval skladby skupiny pro její spolupráci s Agon Orchestra. O pásmu Co znamená vésti koně soudí, že je „zřejmě vrcholem spolupráce Hlavsa/Brabenec, ale také nejodvážnějším exkursem do oblastí rockem málo probádaných. Jako by kapela v nejtěžším období své existence, když už v podstatě nebylo možné veřejně ani soukromě hrát, reagovala na situaci vnitřním exilem a útěkem od rockového ducha i rockové matérie“. Třebaže tedy „Koně“ postrádají jasnou jednotící linii zřejmou u „Pašijí“ a jde vlastně o výběr z Brabencovy poezie, po hudební stránce nabízejí více přesahů k hudbě staré i soudobé a také k hudbě čistě duchovní. Ostatně citace nápěvu Aleluja, který věřící dodnes o Velikonocích zpívají při bohoslužbách, jasně prosvětluje skladbu Fotopneumatická paměť.

Zaznamenaná nahrávka s Filharmonií Brno zastihla skupinu ve složení Vratislav Brabenec (saxofon, zpěv), Josef Janíček (klávesy, zpěv), Eva Turnová (baskytara, zpěv) a Jaroslav Kvasnička (bicí, zpěv), jako hosté s ní vystoupili Michal Nejtek (klávesy, zpěv) a Josef Klíč (violoncello). Absence Joe Karafiáta a Jiřího Kabeše, kteří byli ještě u premiéry symfonického zpracování o rok dříve, signalizovala následný rozkol v kapele. Na celkové vyznění programu však toto personální oslabení nemá velký vliv. Ústředním vypravěčem hudebního příběhu je v případě této verze Filharmonie Brno, zatímco členové skupiny – snad s výjimkou bubeníka – komunikují v první řadě slovy. Přitom je důležité, že sólové hlasy se v jednotlivých skladbách střídají a že vedle „pamětnické“ dvojice Brabenec a Janíček se ke slovu dostane ženský hlas Evy Turnové i výkřiky mladšího člena skupiny, bubeníka Jaroslava Kvasničky (příznačně ve skladbě Slovo má na buben). Nové aranže a zapojení orchestru přitom nejsou jedinými změnami, které proběhly od počátku 80. let. Po třech a půl dekádách se z mužů na vrcholu sil stali ctihodní kmeti a zvláště Brabencův stařecký hlas zní naléhavěji než kdy dříve a dodává už tak závažným skladbám na ještě větší intenzitě. Zřejmé je to v závěrečné (před bonusem) skladbě Osip, kterou posiluje také společná gradace disonantního orchestru a rockové skupiny.

Orchestr je v nových úpravách skladeb velmi důležitý až klíčový. Že Michal Nejtek kladl velký důraz na perkusivní roli jednotlivých nástrojů (včetně smyčců), napoví už začátek záznamu (titulní skladba Co znamená vésti koně), který sleduje jednotlivé hráče a jejich údery do nástrojů. Tato úloha přísluší orchestru i v dalších kompozicích a z toho nejvíce možná uprostřed pásma ve výrazném Deliriu. Přitom je zajímavé, že v těchto pasážích autor aranží nezneužil bubeníka a neposunul jej za každou cenu prvoplánově do popředí, jakkoli by to posluchač mohl očekávat. Rytmickou roli totiž v průběhu večera hrají i lidské hlasy – způsob střídání civilní deklamace a výkřiků a vůbec dikce, kterou jsou pronášeny Brabencovy texty, naprosto odpovídají nevšední roli orchestru.

Příběh, který na tomto albu tvoří Brabencovy texty, nás zve do lehce staromódního světa, v němž o „svátku věšení svatých“ musí někdo vést koně, světa, kde se „lidi a krávy pasou kolem“, kde z okrajů lesa „volají oběšenci“ a kde nás potkávají „havrani rackové potkani“. Je to svět, kde „Bůh zapomíná budoucnosti“, ale v němž je volání Haleluja stejně důležité jako slova Otčenáše integrovaná do všedních starostí. Brabencova neklidná poezie připomene Karla Hlaváčka i Charlese Baudelaira, ale svou volnou strukturou míří jinam. Možná do doby svého vzniku, ale možná ještě víc do tehdy neznámé budoucnosti: „Bůh ví, co nestalo se náhodou už v budoucím věku jeho nekonečného mládí.“ I proto dnes pásmo Co znamená vésti koně nepůsobí jako archiválie, ale jako naprosto živá organická skladba, která díky Michalu Nejtkovi a Filharmonii Brno dostala nový impuls a novou podobu. Podobu tak svěží, že by byla škoda se s ní neseznámit.

The Plastic People of the Universe & Filharmonie Brno: Co znamená vésti koně; CD + DVD; Vydavatel: Indies Happy Trails 2017, 10 skladeb + přídavek, celková stopáž CD 72:57

The Plastic People of the Universe & Filharmonie Brno/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více