The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

Koncert The Young Gods na Flédě byl ze strany kapely dobře odvedená práce, zarputilí příznivci byli spokojení. Přece jen mu ale chybělo něco navíc, co by z něj udělalo opravdu zásah, na který se dlouho nezapomíná. Dobře a profesionálně odvedených koncertů člověk samozřejmě uslyší spoustu, ale od The Young Gods bych čekal přece jen něco navíc.

Kapela uzavřela můj letošní rok na Flédě, který začal vynikajícím koncertem Swans. Je to stylové, pro The Young Gods jsou Swans něco jako kmotři, i název si švýcarská kapela vypůjčila z jejich ranného EP. V obou kapelách je cítit spřízněnost v extrémním využití nástrojů, ale u TYG je tím hlavním nositelem zvuku sampler. Oba koncerty svádějí k malému srovnání a The Young Gods z něj vycházejí o něco hůře.

Hned na začátku je nutné říct, že obě kapely jsou přece jen dost odlišné i přes společné kořeny. The Young Gods jsou víc písničkoví, nevytvářejí tak rozlehlé zvukové plochy, víc komunikují a nesnaží se publikum svou hudbou úplně umačkat. Je to prostě větší rock’n’roll – na Flédě došlo i na výzvu ke společnému zpěvu a sólo na bicí, i když temně stylové. Zpěvák Franz Treichler má pořád neopotřebovaný hlas, energii i charisma, i když v celém tom propletenci zvuků působí spíš introvertním dojmem. Většinou se drží stojanu s mikrofonem a jeho občasné tanečky nejsou exhibiční. Měl jsem z nich pocit soukromého rituálu, který vlastně ani nepotřebuje publikum.

The Young Gods přijeli přehrát svoje první dvě alba a to splnili. Mám je rád, všechny ty divné písničky pro dnešní střední generaci, která v mládí tolik necivěla na televizi a nehledala hudební inspiraci jen v tatínkově skříni s deskami. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se kromě divokého kapitalismu začal rozjíždět i divoký klubový život s muzikou, která do té doby nebyla běžně k dispozici. Na vrcholu byli The Cure, k velké popularitě stoupal Nick Cave, a do toho vpadli The Young Gods úplně čerství, ještě i ve světě neoposlouchaní. Přišli se směsí industriálních rytmů, nasamplovaných zvuků od zkreslených kytar až po flašinet, písňové tvorby Kurta Weilla i Šostakovičových symfonií. Komu tehdy bylo kolem dvaceti, měl velkou šanci k jejich hudbě přičichnout a mít z ní zásadní vliv do budoucnosti. Řekl bych, že takových lidí přišlo na Flédu hodně, koncert si užili a patrně přijdou zase. Taky ale myslím, že takového publika není dost.

The Young Gods hráli na Flédě už počtvrté, možná i to se odrazilo v návštěvě, která nebyla úplně dobrá. Především vzhledem k tomu, že se jedná o kapelu mimořádnou, vlivnou, strhující a tak dále. Sál byl zaplněný celkem slušně, ale čekal jsem spíš, že bude natřískáno. Narozdíl od Swans se také nejednalo o jediné vystoupení v republice, kapela hrála včera v Praze a dnes ještě hraje v Kadani. Další věc je, že koncertu jaksi chyběla propagace, mimo Facebook jsem si ničeho výrazného nevšiml. Fléda se snad až příliš spoléhala na to, že se publikum chytí samo od sebe na repertoár z prvních dvou alb skupiny a původní sestavu. To druhé navíc nebyla úplně pravda. Samplery sice obsluhoval Cesare Pizzi, který se zpěvákem Franzem Treichlerem The Young Gods zakládal, ale bubeník Bernard Trontin přišel až později. Zvuk koncertu mi přišel na hranici výkonu aparatury, samply občas splývaly do nesrozumitelné změti, proti křišťálově čitelným a o mnoho hlučnějším Swans to nebylo ono.

Celý koncert trval i s přídavky sotva devadesát minut, na závěr jsem se dočkal i mé oblíbené La fille de la mort, která jako by už svým stylem odkazovala k následujícímu albu kapely Play Kurt Weill. The Young Gods přijeli a splnili, co slíbili. Úplně mě neokouzlili, ale slyšel jsem je rád – jejich hudba se rozhodně jen tak neoposlouchá.

The Young Gods (koncert z alb The Young Gods a L’eau rouge). 11. 12. 2013, Fléda, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat
  • jiří

    16. prosinec 2013, 15:18
    Fléda měla docela slušnou plakátovou kampaň...

Dále si přečtěte

Postpunkoví Swans včera naplnili Flédu intenzivním zvukem, z nějž nebylo úniku. První adept na vítěze v nevyhlášené anketě o koncert roku je na světě.  více

Zuby nehty sice na Flédě nepokřtily knihu svých textů, ale koncert odehrály pěkný. Paní seděla v tramvaji a na klíně měla dorty a nakonec přilétli i ti bílí ptáci.  více

Další večer z řady Enfilade přitáhl na Flédu příznivce post-rocku a příbuzných stylů. Táhlem koncertu byli 65daysofstatic, kteří se tu zastavili v rámci turné k aktuálnímu albu Wild Light.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více