The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

Koncert The Young Gods na Flédě byl ze strany kapely dobře odvedená práce, zarputilí příznivci byli spokojení. Přece jen mu ale chybělo něco navíc, co by z něj udělalo opravdu zásah, na který se dlouho nezapomíná. Dobře a profesionálně odvedených koncertů člověk samozřejmě uslyší spoustu, ale od The Young Gods bych čekal přece jen něco navíc.

Kapela uzavřela můj letošní rok na Flédě, který začal vynikajícím koncertem Swans. Je to stylové, pro The Young Gods jsou Swans něco jako kmotři, i název si švýcarská kapela vypůjčila z jejich ranného EP. V obou kapelách je cítit spřízněnost v extrémním využití nástrojů, ale u TYG je tím hlavním nositelem zvuku sampler. Oba koncerty svádějí k malému srovnání a The Young Gods z něj vycházejí o něco hůře.

Hned na začátku je nutné říct, že obě kapely jsou přece jen dost odlišné i přes společné kořeny. The Young Gods jsou víc písničkoví, nevytvářejí tak rozlehlé zvukové plochy, víc komunikují a nesnaží se publikum svou hudbou úplně umačkat. Je to prostě větší rock’n’roll – na Flédě došlo i na výzvu ke společnému zpěvu a sólo na bicí, i když temně stylové. Zpěvák Franz Treichler má pořád neopotřebovaný hlas, energii i charisma, i když v celém tom propletenci zvuků působí spíš introvertním dojmem. Většinou se drží stojanu s mikrofonem a jeho občasné tanečky nejsou exhibiční. Měl jsem z nich pocit soukromého rituálu, který vlastně ani nepotřebuje publikum.

The Young Gods přijeli přehrát svoje první dvě alba a to splnili. Mám je rád, všechny ty divné písničky pro dnešní střední generaci, která v mládí tolik necivěla na televizi a nehledala hudební inspiraci jen v tatínkově skříni s deskami. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se kromě divokého kapitalismu začal rozjíždět i divoký klubový život s muzikou, která do té doby nebyla běžně k dispozici. Na vrcholu byli The Cure, k velké popularitě stoupal Nick Cave, a do toho vpadli The Young Gods úplně čerství, ještě i ve světě neoposlouchaní. Přišli se směsí industriálních rytmů, nasamplovaných zvuků od zkreslených kytar až po flašinet, písňové tvorby Kurta Weilla i Šostakovičových symfonií. Komu tehdy bylo kolem dvaceti, měl velkou šanci k jejich hudbě přičichnout a mít z ní zásadní vliv do budoucnosti. Řekl bych, že takových lidí přišlo na Flédu hodně, koncert si užili a patrně přijdou zase. Taky ale myslím, že takového publika není dost.

The Young Gods hráli na Flédě už počtvrté, možná i to se odrazilo v návštěvě, která nebyla úplně dobrá. Především vzhledem k tomu, že se jedná o kapelu mimořádnou, vlivnou, strhující a tak dále. Sál byl zaplněný celkem slušně, ale čekal jsem spíš, že bude natřískáno. Narozdíl od Swans se také nejednalo o jediné vystoupení v republice, kapela hrála včera v Praze a dnes ještě hraje v Kadani. Další věc je, že koncertu jaksi chyběla propagace, mimo Facebook jsem si ničeho výrazného nevšiml. Fléda se snad až příliš spoléhala na to, že se publikum chytí samo od sebe na repertoár z prvních dvou alb skupiny a původní sestavu. To druhé navíc nebyla úplně pravda. Samplery sice obsluhoval Cesare Pizzi, který se zpěvákem Franzem Treichlerem The Young Gods zakládal, ale bubeník Bernard Trontin přišel až později. Zvuk koncertu mi přišel na hranici výkonu aparatury, samply občas splývaly do nesrozumitelné změti, proti křišťálově čitelným a o mnoho hlučnějším Swans to nebylo ono.

Celý koncert trval i s přídavky sotva devadesát minut, na závěr jsem se dočkal i mé oblíbené La fille de la mort, která jako by už svým stylem odkazovala k následujícímu albu kapely Play Kurt Weill. The Young Gods přijeli a splnili, co slíbili. Úplně mě neokouzlili, ale slyšel jsem je rád – jejich hudba se rozhodně jen tak neoposlouchá.

The Young Gods (koncert z alb The Young Gods a L’eau rouge). 11. 12. 2013, Fléda, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat
  • jiří

    16. prosinec 2013, 15:18
    Fléda měla docela slušnou plakátovou kampaň...

Dále si přečtěte

Postpunkoví Swans včera naplnili Flédu intenzivním zvukem, z nějž nebylo úniku. První adept na vítěze v nevyhlášené anketě o koncert roku je na světě.  více

Zuby nehty sice na Flédě nepokřtily knihu svých textů, ale koncert odehrály pěkný. Paní seděla v tramvaji a na klíně měla dorty a nakonec přilétli i ti bílí ptáci.  více

Další večer z řady Enfilade přitáhl na Flédu příznivce post-rocku a příbuzných stylů. Táhlem koncertu byli 65daysofstatic, kteří se tu zastavili v rámci turné k aktuálnímu albu Wild Light.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více