V Brně opět svádí Veselou vdovu

V Brně opět svádí Veselou vdovu

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.

Opereta je svérázný žánr a svědčí také samotné libreto, které bylo původně napsáno Victorem Léonem a Leem Steinem. Text plný milostných zápletek reflektuje tehdejší společenské problémy. Jeho převod českého jazyka místy působí krkolomně, což se nyní projevilo při samotné interpretaci u rychlých sledů s vícero slabik najednou. Oproti anglické verzi textu jsou mnohé výrazy či věty květnatější a složitěji přeložené. Také mluvené dialogy jsou výzvou, jak pro upravovatele mluveného textu (Jan Šotkovský), tak pro zpěváky. Mnohé narážky a glosy jsou aktualitami a i dnes odráží určité společenské stereotypy. V dialozích měli herci velký prostor pro improvizaci, která inscenaci dodala i špetku peprnějšího humoru. Divák si mohl všimnout, že určité výrazy či „hlášky“ nekorespondovaly s uvedeným textem, avšak významově naprosto zapadaly do děje a byly vítaným zpestřením.

vesela_vdova_NdB_foto_archiv_divadla

Nezvyklé je tady režisérské spojení Magdaleny Švecové a Martina Packa. Spolupráce jim evidentně svědčí, režisérsky se elegantně oprostili od primitivního prvoplánového pojetí komické operety. Martin Pacek do inscenace přispěl i jako choreograf. Velmi oceňuji nápaditá čísla tanečníků, sboru i sólistů, kteří využívali celý prostor rozsáhlého jeviště. Osvěžující bylo zapojení herců a tanečníků Městského divadla Brno (uvedeno jako komparz) do tanečních vystoupení, jako je např. „Mi velimo danse. Veslimo! Chceme tančit a chceme zpívat“ nebo „Hejsa, děvče, k oknu běž“. Scéna Davida Janoška a kostýmy Zuzany Přidalové perfektně dokreslovaly šantánové prostředí Francie přelomu 19. a 20. století. Pompéznost byla vyvážena poměrně minimalistickou scénou, hojně a především nápaditě využívající točnu. Vtipně a tematicky Janošek s režiséry zakomponoval i kulisy v podobě auta, pohovek nebo cirkusových koní (opět poukazující na kabaretní prostředí). Scénografie s kostýmy dokreslovaly atmosféru také svou barevností. Myslím zejména velmi četné užití různých odstínů růžové či červené, opět umocňující časoprostor inscenace. Tvůrci neopomněli ani exotismus, který je protkán celým dějem. Divák si zajisté musel všimnout tureckých kalhot, pokrývek hlavy na způsob fezu a spousty dalších prvků, které měly odkazovat na pontevedrovské knížectví nacházející se údajně na Balkáně.

Ač se to nemusí na první pohled zdát, opereta je velmi náročným a komplexním žánrem, který pro mnohé interprety může být osobní výzvou. Každý ze zpěváků nebo herců musí prokázat dokonalé propojení zpěvu, mluvených pasáží a tance. Hlavní hrdinku Hanu Glawari ztvárnila hostující sopranistka Veronika Rovná, kterou můžeme znát také z brněnského představení La traviata. Roli bohaté vdovy, o kterou má každý muž zájem především pro její dědictví, dodala svým hereckým i pěveckým výkonem potřebnou ironii, kterou posluchač mohl vycítit také z mluvených textů. Zároveň však svým ztvárněním neopomenula vyjádřit glanc, nadhled a půvab, které jsou spjaty s touto postavou. Zpěvačka prokázala, že se svým zvučným, dobře se nesoucím hlasem dokáže uzpívat dynamický, hlasově náročný part – a zároveň výborně umluvit tak velký prostor, jako je Janáčkovo divadlo. Roman Hoza jako hrabě Danilo a Martin Šrejma (také jako host) coby hrabě Camille de Rosillon přesvědčivě a důmyslně ztvárnili své herecké a pěvecké charaktery. Zpěvačka Andrea Široká (Valencienne, žena velvyslance Pontevedra) oproti své kolegyni Veronice Rovné v určitých okamžicích dostatečně zvukově nenaplňovala prostor divadla. Především v áriích a duetech (např. „Jen koutek maličký, tichý a chudičký“) její hlas zanikal, což způsobovalo ztrátu melodické linie a samozřejmě s tím spojenou nesrozumitelnost textu. Musím však vyzdvihnout herecký výkon Andrey Široké, který byl velmi suverénní a přesvědčivý. Jan Šťáva, představující barona Zeta, výkonem skvěle doplňoval své výše zmíněné kolegy. Divácky přitažlivým způsobem nastínil Zetovu naivitu a zaslepenost. Další mimořádně výraznou postavu vytvořil hostující Pavel Čeněk Vaculík, který není operním pěvcem, nýbrž činohercem. Vaculík se představil v roli sekretáře ambasády Něguše a snaží se za každou cenu vyhovět svému pánovi, zároveň však zachraňuje osudy ostatních. Střeží mnohá tajemství a pro diváka je jakýmsi průvodcem celého příběhu. Všechny tyto aspekty byly výborně herecky zvýrazněny v podání mladého herce. Práci s frázemi, zvučnost i dotváření atmosféry lze zmínit také u sboru, který na inscenaci pracoval pod sbormistrem Martinem Buchtou.

vesela_vdova_foto_NdB_02

Hudebního nastudování se ujal Jakub Klecker. Ten se také v roli dirigenta představil na premiéře. Orchestr pod jeho vedením dýchal, dynamicky vystavoval fráze, ale stále si udržoval homogennost. Velice sladce (ne však kýčovitě) a kantabilně podkresloval děj na jevišti. Hudební projev orchestru Národního divadla Brno působil přirozeně a pro diváka bylo určitě velmi příjemné se zaposlouchat do exponovaných částí, především houslových a violoncellových sól.

Opereta měla a vždy bude mít hlavní úkol pobavit a satiricky zvýraznit určitá společenská témata. Osobně velmi doporučuji Veselou vdovu navštívit. Je důkazem, že i tento dnes opomíjený žánr může být uměleckým zážitkem oproštěným od nadbytečné trapnosti a kýče.

Veselá vdova – Franz Lehár

Pátek 3. února 2023, Janáčkovo divadlo

Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více