Večer s polskou poezií a dvěma trubkami

Večer s polskou poezií a dvěma trubkami

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.

stepanka_Balcarova_Sextet_foto_martin_zeman_02

Štěpánka Balcarová svými tvůrčími i interpretačními aktivitami z posledních let potvrzuje svoji pozici nejen jedné z nejzajímavějších žen na české scéně, ale jednoho z předních jazzových umělců mladší generace vůbec. Po skupině Inner Spaces a big bandu Concept Art Orchestra (viz úspěšný koncert v rámci JazzFestu Brno před rokem) přivezla nyní na Moravu svůj česko-polský septet, který sestavila pro prezentaci svého autorského alba Life and Happiness of Julian Tuwim. Zhudebněné verše Juliana Tuwima na desce i na divadelních prknech skvostně zazpívala Małgorzata Hutek, v doprovodné kapele exceloval snad každý jednotlivý hudebník. Z jednotlivých detailů stojí za vyzdvižení sóla všech tří hráčů na dechové nástroje (včetně flétnisty Roberta Fischmanna, známého spíše z nejazzových sestav – Bran, Neřež apod.), ale dostatečný prostor k předvedení svého umění dostal i kontrabasista Honzák nebo pianista Nikola Kolodziejczyk. Pro ty, kdo mají album naposlouchané, nebyl koncert žádným velkým překvapením. Přesto je dobré zdůraznit, že Małgorzata Hutek zvládá i naživo náročnější vokální pasáže (v písních se zpěv střídá se skandováním, šepotem, výkřiky i jakousi glosolálií). Že Štěpánka Balcarová dokáže napsat hit (Czereśnie, Życie moje). A že daní za zvolenou písňovou formu je poměrně náhlý závěr některých skladeb (Trawa), což ovšem vyvažuje například velmi dlouhá Wszystko, jedna ze dvou silně duchovně laděných písní na albu.

stepanka_Balcarova_Sextet_foto_martin_zeman_03

Jestliže Štěpánka Balcarová jako trumpetistka byla jen jednou ze sólistek své vlastní kapely a po většinu recitálu na sebe strhávala pozornost spíše její někdejší spolužačka z Katovic Małgorzata Hutek, ve druhé polovině večera šlo skutečně o plnohodnotný koncert trumpetisty-sólisty. Theo Croker v Česku hrál poprvé, a zatím jej tedy tuzemští fanoušci mohli znát především z nahrávek. Z nich stojí za pozornost například album Afro Physicist (2014), které vzniklo v produkci zpěvačky Dee Dee Bridgewater, nebo novější nahrávka Escape Velocity (2016). Do Brna přivezl muzikant v Kristových letech ochutnávku ze svého připravovaného projektu Star People Nation („Coming soon,“ hlásá v tuto chvíli trumpetistův web).

theo_croker_foto_martin_zeman_03

Koncert Thea Crokera předcházely zvěsti o tom, jak moc tento hráč inklinuje k funku, hip hopu nebo R&B. Ostatně například na zmíněném albu Afro Physicist jasné přesahy k soulu a také k world music najdeme. Ne že by v Brně žádná podobná odbočka nezazněla, ale po většinu večera Crokerovo kvarteto hrálo kvalitní hudbu, která sice nabídla spoustu jazzových odstínů, avšak stále šlo především jazz. Mladý kapelník se představil jako mistr svého nástroje a jako silný melodik i rytmik (v rámci letošního JazzFestu můžeme ještě několikrát srovnat, jak se různí trumpetisté ke svému nástroji staví – těšit se můžeme zvlášť na dalšího ctitele výrazných melodií, Izraelce Avishaie Cohena). Přestože šlo především o jeho recitál, poskytoval dostatek prostoru i svým spoluhráčům, a to jak hráčům na rytmické nástroje (pěkné sólo kontrabasisty Erica Wheelera), tak především klávesistovi Michaelu Kingovi. Jeho souběžná hra na klaviatury akustického piana a elektrických kláves (oba nástroje měl postaveny do ostrého úhlu a sám seděl mezi nimi) byla zajímavá i na pohled. A i když nabídla Crokerova kapela Brňanům porci kvalitního instrumentálního jazzu, v závěru se dostalo i na zpěv včetně pokusu rozezpívat publikum. Použití rastafariánského termínu pro Boha Jah Jah pak bylo zajímavým doplňkem ke zvolání Chrystusie… (Kriste), v závěrečné skladbě Štěpánky Balcarové.

theo_croker_foto_martin_zeman_02

Štěpánka Balcarová Septet + Theo Croker „Star Nation People“, Divadlo Husa na provázku, v rámci JazzFestBrno, 16. března 2019

Credit: Martin Zeman, JazzFestBrno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Nejčtenější

Kritika

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více