Velikonoční festival uzavřel vydařený obraz obrácení svatého Pavla

Velikonoční festival uzavřel vydařený obraz obrácení svatého Pavla

Tak jako loni, i letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s podtitulem svědectví, uzavírala Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno. Kostel sv. Janů na Minoritské ulici rozzářilo dílo hlavnímu tématu festivalu velmi blízké – příběh Pavla z Tarsu v podobě Mendelssohnova oratoria Paulus.

Jestliže jsou pro křesťanskou kulturu velikonoční svátky nejdůležitějším symbolem naděje, pak je oratorium Paulus od Felixe Mendelssohna Bartholdyho tou správnou festivalovou tečkou, tedy přinejmenším po stránce námětu. Příběh obrácení Pavla z Tarsu, původně fanatického odpůrce křesťanské víry, zpracoval romantický skladatel do více než dvouhodinového oratoria o 45 částech. V tomto díle nepokrytě čerpal inspiraci z oratorní tvorby Johanna Sebastiana Bacha (včerejší koncert nabídl verzi o několik vět pokrácenou). Mendelssohn byl Bachovým velkým příznivcem – a nebýt jej, tak se geniální barokní skladatel možná vůbec nedostal do širokého povědomí a kdo ví, jestli by se nám jeho tvorba vůbec dochovala. Kombinací s Bachovými Matoušovými pašijemi, které zazněly na zahajovacím koncertě, se festivalový program sklenul do dramaturgického oblouku. Zahajující a uzavírající kompozice na sebe navazovaly nejen narativně, ale i z hlediska historického kontextu. Uvedeny byly totiž díla dvou významných skladatelů z německého protestantského prostředí.

Už první takty naznačovaly, že prostor kostela sv. Janů byl po akustické stránce mnohem lepší volbou než brněnská katedrála minulý rok. Filharmonie Brno do koncertu vstoupila s lyrickou zpěvností, dirigent Leoš Svárovský si nechával patřičně záležet na pomalu rostoucí intenzitě zvuku. Fortissima, do kterých se orchestr se sborem dopracoval, neměla v zaplněném kostele šanci nabýt ohlušující charakter – naopak v prostoru velmi příjemně rezonovala.

Hned po ouvertuře na sebe upozornili sólisté Ján Rusko a Roman Hoza. Jejich projev byl heroický a přece svěží. V recitativu pojednávajícím o kamenování svatého Štěpána zpíval Rusko naopak s velkou přirozeností. Následující árii Und die Zeugen legten ab ihre Kleider odzpívala sopranistka Marie Fajtová s menším vibratem než tomu bylo ve zbytku oratoria. A bylo to dobře. Jeho přemíra v ostatních recitativech byla totiž spíše rušivá, byť nijak zásadně. Český filharmonický sbor Brno disponoval svojí obvyklou kompaktností – jeho zvuk se k posluchačům dostával v kulaté, vyvážené formě, a to i v tichých úsecích a cappella.

Ján Rusko s Romanem Hozou přestavovali znamenité sólistické duo. V dvojzpěvech se barvy jejich hlasů příjemně slévaly, ale mimo to bylo zajímavé pozorovat i jejich interpretační rozdíly. Zatímco Rusko se do svých sólových partů vrhal s operní dramatičností, Hoza se soustředil na důslednější výslovnost německého textu. To ale - zdálo se - místy příliš nepodporovalo znělost, zejména v nižších rejstřících. Skvěle vyšla pasáž pojednávající o Saulově pokání, přednes měl gradaci, střídmost a především pokoru. A ta je u děl duchovní povahy elementem zásadním.

Charakterní hlas ukázala mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Uchu lahodící barvu bylo v jejím podání slyšet napříč hlasovými polohami a lze si postesknout, že jejímu partu se v oratoriu nedostalo více prostoru.

Před koncem první části exceloval Ján Rusko v recitativu, který následovalo monumentální kvazi finále sboru. Překotný nástup do zřetelně barokizující fugy se sboristům povedl, znamenitá byla jejich rychlá dikce. Sbor si vedl jaksepatří bojovně i v druhé polovině a místy dokonce zvukově upozadil celý orchestr, což paradoxně a vzhledem k celkovému naturelu díla vadilo jen velmi málo. Zatímco Rusko v poslední čtvrtině oratoria vykazoval zjevnou hlasovou únavu (která se v kavatině bohužel podepsala i na intonaci), Marie Fajtová si vystřihla svůj nejhezčí moment v jednom z posledních recitativů – velmi subtilní poloha jí slušela nejvíc.

Závěrečný chvalozpěv v podobě velké sborové fugy sbor Petra Fialy přednesl impozantně a dostál tak své reputaci – je skutečně radost ho poslouchat.

Velikonoční festival, jehož program pokrýval široké spektrum tvorby od středověku až po současnost, opět skončil romantickým dílem většího rozsahu. Tuto tradicionalistickou volbu lze chápat různě, poselství Mendelssohnova oratoria je však průzračně jasné (stejně jako zřejmá návaznost na zahajovací koncert), jeho kompozice působivá. A navíc – včerejší výkon interpretů byl opravdu velmi slušný.

Felix Mendelssohn Bartholdy: Paulus, oratorium op. 36 pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Marie Fajtová – soprán, Štěpánka Pučálková – mezzosoprán, Ján Rusko – tenor, Roman Hoza – baryton, Český filharmonický sbor Brno, sbormistr – Petr Fiala, Filharmonie Brno, dirigent – Leoš Svárovský. 23. dubna, kostel sv. Janů, Brno. Závěrečný koncert 26. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby 2017

Velikonoční festival duchovní hudby/ foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více

S trumpetistou, aranžérem a kapelníkem brněnského bigbandu B-Side Band jsme hovořili u příležitost 10 let tohoto pozoruhodného orchestru. B-Side Band své narozeniny oslavil mimo jiné třemi koncerty v brněnském Sono Centru.  více

Defilé evropských i světových saxofonistů, které nabídl letošní ročník festivalu Jazzfest Brno, stylově uzavřeli virtuózní technici a invenční autoři propojující různá odvětví jazzu – uznávaný rakouský sideman i sólista Harald Harry Sokal se svým triem Groove a newyorská legenda Chris Potter, který v čele svého Quartetu na pódium Sono Centra uvedl svůj nejnovější projekt – album The Dreamer Is a Dream.  více

Tak jako loni, i letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s podtitulem svědectví, uzavírala Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno. Kostel sv. Janů na Minoritské ulici rozzářilo dílo hlavnímu tématu festivalu velmi blízké – příběh Pavla z Tarsu v podobě Mendelssohnova oratoria Paulus.  více

Klasický balet Spiaca krásavica v štyroch častiach (prológ a tri dejstvá) od Petra Iljiča Čajkovského uviedol balet Národného divadla Brno na javisku Mahenovho divadla.  více

V týdnu před velikonočními svátky přehlídka JazzFest postoupila do druhé poloviny. Další řadu koncertů propojujících různé jazzové formy a formace oscilující od tradice přes jazzrock k funku odstartoval večer brněnských a pražských jazzových legend v CED Husa na provázku a posléze dvojkoncert tria kytaristy Jiřího Šimka a hvězdného Poogie Bell Bandu s nepřehlédnutelným (a nepřeslechnutelným) frontmanem za bicí soupravou.  více

Antonín Fajt je syn zpěvačky a houslistky Ivy Bittové a bubeníka Pavla Fajta. I když hostuje na nejnovějším albu At Home skupiny Iva Bittová & Čikori, není to žádné protekční dítě. K vlastnímu hráčskému a skladatelskému stylu se sám propracoval a propřemýšlel. Má možnost srovnávat dětství strávené na Moravě s posledními deseti lety za oceánem. A protože jej baví propojovat hudební aktivity například s kulinářským uměním nebo s léčivými účinky umění, není náš rozhovor zdaleka jen o muzice.  více

Brněnská rodačka Magdalena Kožená natočila spolu s režisérkou Alicí Nellis reklamní spot pro celostátní happening základních uměleckých škol ZUŠ Open. Jeho první ročník proběhne v úterý 30. května 2017 po celé republice za účasti 355 škol. K patronce projektu ZUŠ Open Magdaleně Kožené se slavná česká režisérka připojila jako garant za literárně-dramatický obor na uměleckých školách. Obě dvě umělkyně navštíví v den konání happeningu vybrané akce.  více

Zařazením Patricie Barber do koncertní série Národního divadla Brno plnil dramaturg Filip Haberman sny nejen sobě. Neokoukaný klenot americké jazzové scény naplnil Mahenovo divadlo posluchači a přinesl velkolepý hudební zážitek. Jako by tento divadelní prostor byl předurčen pro konání tohoto koncertu. Divadelní sál podtrhnul zpěvaččinu vznešenost, ale zároveň dokázal vytvořit komorní, téměř klubové, prostředí. Tentokrát Patricia Barber přicestovala do Čech z rodného Chicaga v triu s mladými muzikanty - kontrabasistou Patrickem Mulcahym a bubeníkem Natem Friedmanem.  více