Vzpomínkový večer k poctě Giji Kančeliho

16. říjen 2019, 17:00
Vzpomínkový večer k poctě Giji Kančeliho

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.

Vzpomínkového večera v brněnském Červeném kostele se zúčastnili a úvodními proslovy přispěli dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš, velvyslankyně Gruzie v České republice J. E. Mariam Rakviashvilli a šéfdirigent filharmonie Dennis Russell Davies, dlouholetý přítel gruzínského skladatele. Oba vposled jmenovaní čestní hosté předali publiku své osobní vzpomínky na Giju Kančeliho a připomněli význam skladatelovy tvorby pro světovou vážnou hudbu a gruzínskou kulturu, ale i jedinečnost této neobyčejné osobnosti. Nejen pro velvyslankyni J. E. Mariam Rakviashvilli byla tato událost vstřícným a velmi vítaným gestem ze strany pořadatelské Filharmonie Brno. Jako připomínka zesnulého skladatele byla zvolena skladba pro smíšený sbor a saxofonové kvarteto Amao omi (Nesmyslná válka) z roku 2005. Tento titul zazněl v Brně v říjnu minulého roku v podání týchž interpretů, výběr repertoáru byl tedy nasnadě. Moravskému podzimu a jeho dramaturgickému týmu patří velký dík za tuto pohotovou a nesamozřejmou iniciativu.

pocta_G_Kancelimu_foto_Jiri_Jelinek_03

Amao omi je hudbou z velké části modální. Jako ostatní Kančeliho tvorba vychází z gruzínské polyfonie a chrámového zpěvu. Volně se přelévající hudební matérie a počty hlasů nenesou snadno zopakovatelnou melodii, pouze některé motivy – nebo lépe řečeno nálady – se časem opakují. Naslouchající se tak nacházejí stále ve stejné krajině. Kančeli je známý svojí prací s tichem a velmi pomalými tempy, kterými přivádí posluchače k vychutnání si právě probíhajícího času a znějící hudby.

Ensemble Frizzante (v obsazení Eva Daňhelová – soprán, Veronika Slavíčková – alt, Petr Pytlík – tenor, Martin Libicher – tenor, Martin Kotulan – bas, Kornél Mikecz j. h. – bas) byl jednak součástí sboru, jednak jeho členové vplouvali i do sólových rolí. Výtečný výkon ve značně exponovaném sopránovém partu nabídla Eva Daňhelová, která skladbě dodala intimitu a emoční výraz. Pěvkyně byla nejednou, včetně samotného závěru, pomyslným středem veškerého znějícího zvuku. Rovněž sólově i v několika intonačně náročných duetech ji doplnila altiska Veronika Slavíčková.

pocta_G_Kancelimu_foto_Jiri_Jelinek_01

Sbor Vox Iuvenalis se zhostil nelehkého zadání provést v rychlosti ustanovený program na úrovni. Jeho ústředním úkolem tady byla neobvyklá míra intenzivního dynamického kontrastu, který byl provedený svědomitě, přestože ke konci půlhodinové skladby na proběhlou expresivitu doplácely pianissimo mírné (snad i mírumilovné) části, tišší nuance ztrácely na jemnosti. Sbormistr Jan Ocetek trojici souborů řídil pevnými gesty a plně pokryl již zmíněnou obzvláště rozpjatou dynamickou škálu. Precisní byla staccata a také většina nástupů. Sopránový saxofon Antonína Mühlhansla se představil s mimořádnými výškami i silou. Lehce zanikl jen, když sbor ze sebe vydal veškerou hlasitost. Celkově vyniklo kvarteto Moravia (ve složení Antonín Mühlhansl – sopránový saxofon, Vít Spilka – altový saxofon, Jiří Sedláček – tenorový saxofon, Lubor Pokluda – barytonový saxofon) překvapivou paletou barev, mezi kterými nechyběly varhany, a podtrhl jedinečnost Kančeliho skromné instrumentace.

Dlouho doznívající ticho po posledním tónu stvrdilo doufaný efekt Kančeliho hudby, v jejíž společnosti mělo brněnské publikum příležitost strávit pozdní večer a uctít památku velkého skladatele současné klasické hudby.

Pocta Gijovi Kančelimu

českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského

GIJA KANČELI
Amao omi (Nesmyslná válka) pro sbor a saxofonové kvarteto

Ensemble Frizzante

Eva Daňhelová – soprán

Veronika Slavíčková – alt

Petr Pytlík – tenor

Martin Libicher – tenor

Martin Kotulan – bas

Kornél Mikecz j. h. – bas

Vox Iuvenalis, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně

Saxofonové kvarteto Moravia

Antonín Mühlhansl – sopránový saxofon

Vít Spilka – atrový saxofon

Jiří Sedláček – tenorový saxofon

Lubor Pokluda – barytonový saxofon

dirigent Jan Ocetek

15. 10. 2019

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Hudební vydavatelství Indies oslaví na den přesně 14. února 2020 v brněnském Sono Centru úctyhodných třicet let od svého založení. Na dvou pódiích zahraje tucet kapel a na programu je i několik opravdu unikátních koncertů. Na vše, co tomuto jedinečnému podniku v podobě firmy i slavnostního večera předcházelo, vzpomíná zakladatel Indies Milan Páleš.  více

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkova divadla v Brně, má vedle klasické hudby blízko také k undergroundu, spolupracuje s básníky a napsal několik zásadních skladeb na pomezí soudobé a alternativní hudby. Jeho nové sólové album Josef Klíč & His One Man Cello Squad obsahuje písně beze slov, což je, jak Klíč podotkl v loňském rozhovoru pro náš server, forma, „která existovala už v době renesance“. A vysvětluje: „Píseň beze slov je skladba, do které si můžeš dosadit text. Má nějakou melodii a ty si na ni dokážeš text sám pro sebe zazpívat. Musí to tedy být skladba s nosnou melodií.“  více

Další den po mocném zážitku z provedení Requiem arménského skladatele Tigrana Mansurjana jsem měl možnost potkat i jejího stvořitele. Křehká, jemná a upřímná hudba mně tak předznamenávala jejího autora, se kterým jsem strávil několik vzácných chvil v ředitelském salónku brněnského Besedního domu ve velmi přátelském rozhovoru.  více

Vydá-li kapela nové album po deseti letech a nazve je Dej si čas, zavání to sympatickou sebeironií. Jenže co je to deset let proti prodlevám u jiných kapel, jejich fanoušci na novinku čekali osmnáct (AG Flek) nebo dokonce třicet let (Progres 2). U Mošen to prý bylo navíc tak, že nové album začalo vznikat už před pár lety, ale skupina na ně chtěla zařadit některé úplně nové písně, které potřeboval docvičit a docizelovat.  více

Ten večer byl nejen slavnostní, mimořádně obsazený, ale zejména v mnoha optikách hodnotný, přínosný i významný. Nablýskané baletní gala souboru Národního divadla Brno včera v Janáčkově divadle totiž ukázalo mnoho důležitých věcí. Jednak se galakoncert odkázal k úctyhodnému stému výročí baletního souboru v Brně, dále představil město jako respektované ohnisko tanečního umění, kam neváhají přijet největší hvězdy současnosti. A  konečně: v této prvoligové konkurenci obstál i domácí soubor, který se poměřil s evropskou špičkou. Připočtěte k tomu ještě opravdu bouřící nabitý sál Janáčkovy opery čili přes tisícovku spokojených diváků a výše avizované umělecké zisky jsou završené.  více

Stylově rozkročený je abonentský cyklus Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ už v názvu a dramaturgický plán staví na uvádění hudby starších období do souvislostí s hudbou (post)moderní. Po zahajovacím koncertu abonmá, na kterém si posluchači mohli vychutnat díla Antonína Dvořáka a Laurie Anderson vedle sebe, na koncertech 23. a 24. ledna pořadatelé postavili skladby vzdálené bezmála tři století. První polovina večera patřila kantátám Liebster Jesu, mein Verlangen a Also hat Gott die Welt geliebt Johanna Sebastiana Bacha, ta druhá pak Requiem nejvýznamnějšího současného arménského skladatele Tigrana Mansurjana, který byl provedení přítomen. Ve všech skladbách vystoupili sopranistka Anja Petersen a barytonista Andrew Redmond, kteří stanuli také u premiéry Mansurjanova díla v roce 2011, a sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové. Koncert řídil Alexander Liebreich, na jehož objednávku bylo pro Mnichovský komorní orchestr a berlínský sbor RIAS toto Requiem zkomponováno. Společně s Anjou Petersen a Andrewem Redmondem nahrál Alexander Liebreich v minulém roce Requiem pro ECM Records. Výsledný nosič byl nominován nejen na cenu Grammy, ale obdržel také prestižní International Classical Music Award.  více

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Nejčtenější

Kritika

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více