Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Včera se v Brně odehrál výjimečný koncert, který už patrně nebude možné nikdy zopakovat v takové podobě, v jaké jej viděl beznadějně vyprodaný klub Kabinet múz. Vystoupení alternativní špičky Young Fathers hodnotí vedoucí kapely Květy Martin E. Kyšperský.

Když na tom stejném místě hrála skupina Young Fathers před několika lety, nebyl problém se po sále procházet. Diváků bylo tehdy okolo třiceti, já mezi nimi. Mám raději koncerty v malých klubech. Je tam možnost vidět umělce zblízka, pozorovat každý výraz jeho tváře a gesto. A taky tam bývá lepší zvuk než ve velkých klubech, natož v halách. U téhle kapely je obojí nesmírně důležité. Young Fathers získali prestižní cenu Mercury Prize➚, chystají se na turné s Massive attack, jejich kariéra strmě stoupá. Měl jsem z toho pocit, že v místě jako je Kabinet múz hrají z vděčnosti pořadatelům, kteří jim věřili už v době, kdy kapelu znal jen zlomek z dnešního počtu příznivců. Lístek stál 350 korun, ale lidé za něj nabízeli před vchodem i tisícovku.

Jako předskokan byli vybráni WWW s hostujícím Pavlem Fajtem. Šťastná volba! Jsou stejně obtížně zařaditelní jako Young Fathers. Při zběžném poslechu bychom je označili jako hip-hop, ale z rapové scény se zcela vymykají texty (naprostá absence obvyklých klišé „tohle je moje město“, „užívám si tuhle párty“, „buď svůj a jdi si svou cestou“ a podobně), vybroušenými do detailů a také hudbou míchající industrial, minimalismus, tvrdé elektro, ambient a spoustu dalších vlivů. O čem tedy Ondřej Anděra divoce štěká svoje kulomety slov? Je v tom dost metafyzyky, surrealismu, ironie, zlomyslnosti, fascinace vědou a – překvapivě – i černého humoru. Štěstí, že jim bylo rozumět, zvuk byl přehledný a naštěstí ne zbytečně přeřvaný. Ondřeje doplňuje u mikrofonu jeho partnerka Milesa a ten večer také zmíněný Pavel Fajt. Legenda alternativní scény, nepochybně vynikající a inovativní bubeník. Místy mělo společné hraní s ním velký švih, jindy takzvaně „padal řetěz“. Proč? Inu, není to pro perkusistu snadná práce, protože už z počítače pouštěné elekronické podklady obsahují tolik rytmických informací, že je složité se s nimi sladit. Koncertů WWW jsem viděl několik. Tento byl asi nejméně soustředěný. Tah, který nasadili úvodními skladbami ze své první desky, částečně kolísal. Silná místa tam ale byla, a bylo jich dost. Je fajn pozorovat s jakou radostí hraje Ondřej Anděra na elektrické perkuse. A dobře vyzněla i skladba Lexikon ve verzi jen pro hlas, beatbox a Fajtův elektrický pad, připomínající něco mezi chvěním hluboké struny a zvukem didgeridoo.

Young Fathers jsou trio, ale na živé koncerty s sebou vozí hostujícího bubeníka, který však hraje neobyvklým způsobem – převážně se zaměřuje na brutálně rázné a temné údery na velký buben. Dost to vyzdvihuje silný vliv africké hudby, patrný už od prvních nahrávek. Za bicími stojí, pod vlivem hudby však většinou tančí, stejně jako kapela před ním. A není divu. To, co předvádí tahle parta naživo, to je naprostá smršť energie, v níž se značně pracuje s dynamikou. Hlasy šeptají a křičí. Zpívají nebo diktují slova. Mají obrovskou výhodu, že jsou jak charismatickými rapery, tak výbornými vokalisty. Jak se dalo čekat, hudba vyznívala drsněji, než na jemně vybroušených albech. Na skromném pódiu Kabinetu múz se míhaly tři postavy zlité potem. I když rytmus utichl a zpívalo se zcela bez doprovodu, nepovolilo ani na chvíli napětí. Došlo i na politické gesto: vyjádření podpory uprchlíkům, což publikum vítalo, evidentně naladěno na stejnou vlnu. Diváci svým mocným sborovým zpěvem dokázali vykouzlit na rtech hudebníků i úsměv. Bylo to vzácné – Young Fathers se neusmívají, neděkují, neuvádějí písně. Celý večer působil spíš jako velmi vážný pohanský obřad. K prvním dvěma EP deskám se vraceli jen výjimečně (hit I Heard), převažoval repertoár z alb DeadWhite Men Are Black Men Too. Kéž by takových koncertů v Brně bylo víc…

Respekt patří nejen WWW a Young Fathers, ale také pořadatelům, kteří dokázali uvést umělce stojící na vrcholu alternativní scény, a tím vnést do narvaného klubu kus energie a inspirace. Tak by to mělo vypadat.

Young Fathers, WWW. 13. října 2015, Kabinet múz, Brno. V rámci festivalu Itch My HaHaHa

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Festival Itch My Ha ha ha se letos rozmáchl z klubové akce k ambicióznějším projektům a pustil se hlouběji do soudobé hudby. Zahajovací koncert v brněnském planetáriu táhl na jméno Williama Basinskiho, vůbec poprvé jsme měli možnost v České republice sledovat jeho práci s magnetofonovými smyčkami. Předcházelo mu opětovné setkání s dětskou operou Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea – a bylo znovu okouzlující.  více

Dead Kennedys už jsou dávno opravdu mrtví, ale Jello Biafra žije za všechny dohromady. Se svojí současnou kapelou The Guantanamo School of Medicine nezůstal na Flédě dlužen ze své pověsti vůbec nic. Byla to smršť, ale pokud člověk není na punku mentálně závislý, tak i trochu legrace a nostalgie.  více





Druhý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Improvizační liga. Během jarních měsíců Brno jazzem doslova žije a to nejen díky festivalům JazzFestBrno a Jazz Jaro, letos je tomu však jinak. Pro zkrácení čekání na živé jazzové koncerty pro vás dnes máme jazzové čtení.  více

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více