Bára Zmeková: Bloumám městem, až je písnička hotová

Bára Zmeková: Bloumám městem, až je písnička hotová

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.

Báro, album Lunaves vzniklo – stejně jako tvé předchozí Ještě kousek – ve spolupráci s producentem a mistrem zvuku Ondřejem Ježkem. Proč ses rozhodla už podruhé oslovit právě jej?

Mistrů zvuku a skvělých producentů je u nás hodně, ale Ondřej Ježek je jen jeden. Myslím si, že bylo potřeba ještě prozkoumat možnosti naší vzájemné spolupráce. Mám k němu velký respekt a moc si vážím toho, že během natáčení vnímáme hudbu podobně. Ne vždycky je to ale hned jasné, některá místa se hledají krkolomně. Ondřej mi nechává volnou ruku, ale při nahrávání má přísně nastavené hranice, takže se mi nebojí na některé nápady říct, že to je nesmysl. Měla jsem na začátku obavu z toho, že písně nebudou na albu působit kompaktně, protože každá je tak jiná. S tím mi ale Ondřej hodně pomohl. Jde o detaily, které člověka nenapadnou, protože žije s písničkami moc dlouho. K Ondřejovi jsem si během práce na druhém albu získala obrovskou důvěru.

Hned po vydání nového alba jsem zachytil několik opravdu nadšených reakcí. V čem ty sama vidíš největší posun od první desky?

Největší posun vnímám v tom, že jsem na desce nenechala nic, s čím bych vnitřně nesouzněla. Když něco nefungovalo, hledali jsme to tak dlouho, až to zafungovalo. Asi proto trvala práce na albu více než rok. Byla to náročná práce, do které se zapojilo desítky lidí, proto je pro mě radost desku poslouchat. Se vší pokorou. Baví mě, kolik skvělých muzikantů na ní slyším. Čím více ji poslouchám, tím více jsem vděčná za to, že se to celé stalo bez výrazných kompromisů.

Říkáš: „Slovo LUNAVES mi přišlo do hlavy samo od sebe jednou před usnutím a od té doby na sebe nabaluje příběhy.“ Znamená to, že písně-příběhy, které najdeme na albu, vznikaly už s vizí, že se objeví na desce tohoto jména?

To slovo mě opravdu napadlo samo od sebe v únoru minulého roku. V průběhu natáčení alba. Písničky vznikaly v delším časovém úseku a nebylo jasné, pod jaké jméno se schovají. Příběhy nabaloval název LUNAVES sám na sebe. Nejprve slovo neznamenalo nic, jen se mi líbilo. Hned vzápětí jsem objevila stejnojmennou organizaci zabývající se lunární migrací ptactva, což samo o sobě už bylo dostačující pojítko pro mnoho písniček z alba. Satelitní záběry přeletu ptáků na pozadí úplňku mě dost rozesmály, když vezmu v potaz, kolik podobných obrazů album má a jak moc se můj život v tu dobu okolo úplňku motal. Pak jsem v něm začala hledat další příběhy, už čistě moje osobní a slovo LUNAVES začalo mít jasnější obrysy a význam.

Vnímáš obecně hudební album jako celek, koncept? Něco, co má člověk opravdu poslouchat od začátku do konce jako jeden příběh?

Naše doba formátu alba nepřeje. Nemáme čas. A možná tím spíš jsem se tomu chtěla postavit a album natočit. Lunaves bych nenazvala konceptem, protože písničky netvoří konkrétní dějovou linku, ale je pravda, že nějaký osobní příběh za nimi vnímám. Správné pořadí písní, tak jak na sebe navazují, jak se navzájem ovlivňují, jsem hledala poměrně dlouho. Nechcete, aby se navzájem rušily, zároveň je potřeba, aby album mělo rytmus a spád, aby neuspalo. Také aby sdělení bylo trochu srozumitelné. Vím přesně, proč jsou dané písně na daném místě. Takže i přesto, že to není konceptuální album, věřím, že je potřeba je poslouchat celé jako jeden příběh. Mě samotnou to přivedlo zpět k tomu, že jsem začala poslouchat hudbu po albech a ne po písničkách, jak jsem začala být v posledních letech také zvyklá. Možná i proto uvažuji nad vinylem.

Jak skládáš písně? Napadají tě jako první fragmenty textů, obrazy, melodie…?

Téměř vždy je na prvním místě text, který s sebou přinese zároveň melodii. Někdy přijde nápad uprostřed ulice a to pak musím bloumat městem tak dlouho, než je písnička celá hotová. Karlín jsem například probrouzdala skrz na skrz. Někdy zase leží text roky v šuplíku nebo v hlavě, než se k němu dostaví správná melodie, nebo je to jen malý popěvek, který nedává smysl, než přijde nějaká zkušenost, skrze kterou to všechno zapadne. Člověk tomu porozumí a rozvine ten nápad dál. Spínačem je většinou nějaký pocit, emoce, zážitek, něco, co v člověku vře a vybublá v podobě textu, melodie, nebo obojího naráz.

Na album sis pozvala úctyhodný seznam hostů, a tím pádem i nástrojů. Jak vymýšlíš aranže svých písní? Jak si například písnička řekne, že by v ní měla být trubka nebo basklarinet?

Jsou nástroje, které mě lákají svým zvukem, a jsou také lidi, které obdivuju a kteří mě lákají svou hrou. A písničky jsou jakýmsi průnikem, v němž se to potkává všechno dohromady. Když už si člověk plní sen tím, že točí album, tak už by byla škoda to neudělat se všemi malými sny navrch. Nikde není záruka, že to bude fungovat, ale intuice je v tomto směru poměrně spolehlivá. Pro mě to fungovalo tak, že když se něco nepotkalo, vedlo to k tomu, že se to potkalo o to lépe někde jinde. Neustále mě to učí se nehroutit z malých neúspěchů nebo nezdarů, protože za nimi vedou další cesty, které ráda objevuji.

Natočila jsi moc pěkný klip k písni Svatojánská. Bereš natáčení klipů jako nutnou součást propagace desky, nebo tě to baví? A co tě na tom baví nejvíc?

Klip k písni Svatojánská je můj první a v žádném případě ho neberu jako nutnou součást. Sama mám klipy ráda a navíc mě strašně zajímá, co za písní může vidět ještě někdo jiný. V mé hlavě jsou s písněmi spjaté obrazy, které doprovázely jejich vznik, a někdo další je může obohatit o svůj vhled. Když mi Eugen Liška poslal první návrh scénáře ke Svatojánské, ten příběh mě dojal k slzám. Bylo to něco, co by mě nikdy nenapadlo, ale co k tomu jasně pasovalo. Bylo to smutné a krásné. Scénář se samozřejmě ještě mnohokrát změnil, to je součást celého procesu. Ale klip zůstal hodně silný a jsem ráda, že je otevřený mnoha intepretacím, je abstraktní a čistý a jemně a přitom přesvědčivě písničku doprovází.

Jak vypadá koncertní podoba písní? Kdo tě bude doprovázet konkrétně na koncertě v Brně?

Pro koncerty spojené se křtem se snažím písně ponechat co nejblíže nahrávkám z alba. Samozřejmě je v nich prostor pro imporivzaci a mírné obměny nástrojů, ale rytmika zůstává stejná jako na albu – Viktor Dořičák na bicí a Vlado Micenko na kontrabas, akordeon v podání Michala Mihoka a housle Niny Marinové také. Přijede s námi i Ondřej Vychodil s basklarinetem. Moc se těším, protože takovou krásnou sestavu si posluchači ani já moc často neužijeme.

Role kmotra se v Kabinetu múz ujme Martin Kyšperský. Proč právě on?

Když mi bylo dvacet a začínala jsem studovat obor Tvorba textu a scénáře na Ježkově konzervatoři v Praze, seznámila jsem se s hudbou kapely Květy a s Martinovými texty. Samozřejmě jsem byla a stále jsem velkou fanynkou. Totéž jsem zažívala s kluky z pražské skupiny Hm… Můj první „referát“ byl právě na jejich album Plán na zimu. V tu dobu jsem měla ještě dva roky do svého prvního veřejného vystoupení s vlastními písničkami a oni pro mě znamenali obrovskou inspiraci a v podstatě vrchol současné písničkářské tvorby. Čas nás svedl dohromady a všichni jsme se potkali na křtu alba Bulisovi právě v brněnském Kabinetu múz. Moc si vážím toho, že přijali pozvání na křest a že se ve svých rodných městech zhostí role kmotrů a zároveň večer obohatí krátkým setem vlastních písní.

V roce 2013 jsi vyhrála soutěž 1MAN2PLAY. Když se ohlédneš zpět, v čem ti toto vítězství nejvíc pomohlo?

Soutěž 1MAN2PLAY, která se vlastně nyní jmenuje 1BAND2PLAY, mi tenkrát splnila můj tehdejší hudební sen – zahrát si na Colours of Ostrava. Bylo to pro mě největší vystoupení, které mi zároveň ukázalo, že je mnohem jednodušší hrát na velkém pódiu než v malých kavárnách, kde jsem vystupovala do té doby. To člověka zbaví určitého strachu. Soutěž mi také zprostředkovala první setkání s odbornou veřejností a s médii. A nakonec, a to bylo také velmi důležité, mi díky ní magazín Full Moon pomohl vydat první album Ještě kousek, které v tu dobu bylo již roztočené u Ondřeje Ježka ve studiu Jámor, což pro mě znamenalo opravdu hodně. V neposlední řadě jsem díky soutěži poznala spoustu lidí, kterých si moc vážím a kteří mě na hudební cestě doprovázejí dodnes.

Foto Petr Zmek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Bára Zmeková a hosté

19.3.2019, 20:00 / Kabinet múz

Tvorba skladatelky a multiinstrumentalistky Báry Zmekové se pohybuje na pomezí jazzu, folku a elektroniky. Zmeková nyní vydává album Lunaves, na kterém spolupracovali hudebníci jako Oskar Török, Michal Mihok, Viktor Dořičák a další.   více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více