Bára Zmeková: Bloumám městem, až je písnička hotová

Bára Zmeková: Bloumám městem, až je písnička hotová

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.

Báro, album Lunaves vzniklo – stejně jako tvé předchozí Ještě kousek – ve spolupráci s producentem a mistrem zvuku Ondřejem Ježkem. Proč ses rozhodla už podruhé oslovit právě jej?

Mistrů zvuku a skvělých producentů je u nás hodně, ale Ondřej Ježek je jen jeden. Myslím si, že bylo potřeba ještě prozkoumat možnosti naší vzájemné spolupráce. Mám k němu velký respekt a moc si vážím toho, že během natáčení vnímáme hudbu podobně. Ne vždycky je to ale hned jasné, některá místa se hledají krkolomně. Ondřej mi nechává volnou ruku, ale při nahrávání má přísně nastavené hranice, takže se mi nebojí na některé nápady říct, že to je nesmysl. Měla jsem na začátku obavu z toho, že písně nebudou na albu působit kompaktně, protože každá je tak jiná. S tím mi ale Ondřej hodně pomohl. Jde o detaily, které člověka nenapadnou, protože žije s písničkami moc dlouho. K Ondřejovi jsem si během práce na druhém albu získala obrovskou důvěru.

Hned po vydání nového alba jsem zachytil několik opravdu nadšených reakcí. V čem ty sama vidíš největší posun od první desky?

Největší posun vnímám v tom, že jsem na desce nenechala nic, s čím bych vnitřně nesouzněla. Když něco nefungovalo, hledali jsme to tak dlouho, až to zafungovalo. Asi proto trvala práce na albu více než rok. Byla to náročná práce, do které se zapojilo desítky lidí, proto je pro mě radost desku poslouchat. Se vší pokorou. Baví mě, kolik skvělých muzikantů na ní slyším. Čím více ji poslouchám, tím více jsem vděčná za to, že se to celé stalo bez výrazných kompromisů.

Říkáš: „Slovo LUNAVES mi přišlo do hlavy samo od sebe jednou před usnutím a od té doby na sebe nabaluje příběhy.“ Znamená to, že písně-příběhy, které najdeme na albu, vznikaly už s vizí, že se objeví na desce tohoto jména?

To slovo mě opravdu napadlo samo od sebe v únoru minulého roku. V průběhu natáčení alba. Písničky vznikaly v delším časovém úseku a nebylo jasné, pod jaké jméno se schovají. Příběhy nabaloval název LUNAVES sám na sebe. Nejprve slovo neznamenalo nic, jen se mi líbilo. Hned vzápětí jsem objevila stejnojmennou organizaci zabývající se lunární migrací ptactva, což samo o sobě už bylo dostačující pojítko pro mnoho písniček z alba. Satelitní záběry přeletu ptáků na pozadí úplňku mě dost rozesmály, když vezmu v potaz, kolik podobných obrazů album má a jak moc se můj život v tu dobu okolo úplňku motal. Pak jsem v něm začala hledat další příběhy, už čistě moje osobní a slovo LUNAVES začalo mít jasnější obrysy a význam.

Vnímáš obecně hudební album jako celek, koncept? Něco, co má člověk opravdu poslouchat od začátku do konce jako jeden příběh?

Naše doba formátu alba nepřeje. Nemáme čas. A možná tím spíš jsem se tomu chtěla postavit a album natočit. Lunaves bych nenazvala konceptem, protože písničky netvoří konkrétní dějovou linku, ale je pravda, že nějaký osobní příběh za nimi vnímám. Správné pořadí písní, tak jak na sebe navazují, jak se navzájem ovlivňují, jsem hledala poměrně dlouho. Nechcete, aby se navzájem rušily, zároveň je potřeba, aby album mělo rytmus a spád, aby neuspalo. Také aby sdělení bylo trochu srozumitelné. Vím přesně, proč jsou dané písně na daném místě. Takže i přesto, že to není konceptuální album, věřím, že je potřeba je poslouchat celé jako jeden příběh. Mě samotnou to přivedlo zpět k tomu, že jsem začala poslouchat hudbu po albech a ne po písničkách, jak jsem začala být v posledních letech také zvyklá. Možná i proto uvažuji nad vinylem.

Jak skládáš písně? Napadají tě jako první fragmenty textů, obrazy, melodie…?

Téměř vždy je na prvním místě text, který s sebou přinese zároveň melodii. Někdy přijde nápad uprostřed ulice a to pak musím bloumat městem tak dlouho, než je písnička celá hotová. Karlín jsem například probrouzdala skrz na skrz. Někdy zase leží text roky v šuplíku nebo v hlavě, než se k němu dostaví správná melodie, nebo je to jen malý popěvek, který nedává smysl, než přijde nějaká zkušenost, skrze kterou to všechno zapadne. Člověk tomu porozumí a rozvine ten nápad dál. Spínačem je většinou nějaký pocit, emoce, zážitek, něco, co v člověku vře a vybublá v podobě textu, melodie, nebo obojího naráz.

Na album sis pozvala úctyhodný seznam hostů, a tím pádem i nástrojů. Jak vymýšlíš aranže svých písní? Jak si například písnička řekne, že by v ní měla být trubka nebo basklarinet?

Jsou nástroje, které mě lákají svým zvukem, a jsou také lidi, které obdivuju a kteří mě lákají svou hrou. A písničky jsou jakýmsi průnikem, v němž se to potkává všechno dohromady. Když už si člověk plní sen tím, že točí album, tak už by byla škoda to neudělat se všemi malými sny navrch. Nikde není záruka, že to bude fungovat, ale intuice je v tomto směru poměrně spolehlivá. Pro mě to fungovalo tak, že když se něco nepotkalo, vedlo to k tomu, že se to potkalo o to lépe někde jinde. Neustále mě to učí se nehroutit z malých neúspěchů nebo nezdarů, protože za nimi vedou další cesty, které ráda objevuji.

Natočila jsi moc pěkný klip k písni Svatojánská. Bereš natáčení klipů jako nutnou součást propagace desky, nebo tě to baví? A co tě na tom baví nejvíc?

Klip k písni Svatojánská je můj první a v žádném případě ho neberu jako nutnou součást. Sama mám klipy ráda a navíc mě strašně zajímá, co za písní může vidět ještě někdo jiný. V mé hlavě jsou s písněmi spjaté obrazy, které doprovázely jejich vznik, a někdo další je může obohatit o svůj vhled. Když mi Eugen Liška poslal první návrh scénáře ke Svatojánské, ten příběh mě dojal k slzám. Bylo to něco, co by mě nikdy nenapadlo, ale co k tomu jasně pasovalo. Bylo to smutné a krásné. Scénář se samozřejmě ještě mnohokrát změnil, to je součást celého procesu. Ale klip zůstal hodně silný a jsem ráda, že je otevřený mnoha intepretacím, je abstraktní a čistý a jemně a přitom přesvědčivě písničku doprovází.

Jak vypadá koncertní podoba písní? Kdo tě bude doprovázet konkrétně na koncertě v Brně?

Pro koncerty spojené se křtem se snažím písně ponechat co nejblíže nahrávkám z alba. Samozřejmě je v nich prostor pro imporivzaci a mírné obměny nástrojů, ale rytmika zůstává stejná jako na albu – Viktor Dořičák na bicí a Vlado Micenko na kontrabas, akordeon v podání Michala Mihoka a housle Niny Marinové také. Přijede s námi i Ondřej Vychodil s basklarinetem. Moc se těším, protože takovou krásnou sestavu si posluchači ani já moc často neužijeme.

Role kmotra se v Kabinetu múz ujme Martin Kyšperský. Proč právě on?

Když mi bylo dvacet a začínala jsem studovat obor Tvorba textu a scénáře na Ježkově konzervatoři v Praze, seznámila jsem se s hudbou kapely Květy a s Martinovými texty. Samozřejmě jsem byla a stále jsem velkou fanynkou. Totéž jsem zažívala s kluky z pražské skupiny Hm… Můj první „referát“ byl právě na jejich album Plán na zimu. V tu dobu jsem měla ještě dva roky do svého prvního veřejného vystoupení s vlastními písničkami a oni pro mě znamenali obrovskou inspiraci a v podstatě vrchol současné písničkářské tvorby. Čas nás svedl dohromady a všichni jsme se potkali na křtu alba Bulisovi právě v brněnském Kabinetu múz. Moc si vážím toho, že přijali pozvání na křest a že se ve svých rodných městech zhostí role kmotrů a zároveň večer obohatí krátkým setem vlastních písní.

V roce 2013 jsi vyhrála soutěž 1MAN2PLAY. Když se ohlédneš zpět, v čem ti toto vítězství nejvíc pomohlo?

Soutěž 1MAN2PLAY, která se vlastně nyní jmenuje 1BAND2PLAY, mi tenkrát splnila můj tehdejší hudební sen – zahrát si na Colours of Ostrava. Bylo to pro mě největší vystoupení, které mi zároveň ukázalo, že je mnohem jednodušší hrát na velkém pódiu než v malých kavárnách, kde jsem vystupovala do té doby. To člověka zbaví určitého strachu. Soutěž mi také zprostředkovala první setkání s odbornou veřejností a s médii. A nakonec, a to bylo také velmi důležité, mi díky ní magazín Full Moon pomohl vydat první album Ještě kousek, které v tu dobu bylo již roztočené u Ondřeje Ježka ve studiu Jámor, což pro mě znamenalo opravdu hodně. V neposlední řadě jsem díky soutěži poznala spoustu lidí, kterých si moc vážím a kteří mě na hudební cestě doprovázejí dodnes.

Foto Petr Zmek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Bára Zmeková a hosté

19.3.2019, 20:00 / Kabinet múz

Tvorba skladatelky a multiinstrumentalistky Báry Zmekové se pohybuje na pomezí jazzu, folku a elektroniky. Zmeková nyní vydává album Lunaves, na kterém spolupracovali hudebníci jako Oskar Török, Michal Mihok, Viktor Dořičák a další.   více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více