Jaromír Honzák: Raději komponovat než telefonovat

9. březen 2015, 0:42

Jaromír Honzák: Raději komponovat než telefonovat

V roce 2012 obdržel Jaromír Honzák na v rámci JazzFestuBrno Cenu Gustava Broma. Letos se kontrabasista, skladatel a pedagog na brněnský festival vrací. Své nové album Uncertainty představí 9. dubna na Flédě. O pouhé dva dny dříve se budou v Praze rozdávat žánrové ceny Anděl. Jaromír Honzák je se svou novinkou mezi nominovanými v jazzové kategorii.

Vaše nové album se jmenuje Uncertainty, „nejistota“. Proč tento název?
S vydavatelem Petrem Ostrouchovem máme ve zvyku volit jako titul alba název jedné ze skladeb. A zdálo se nám, že právě podle skladby Uncertainty bychom album mohli pojmenovat. To slovo, které vyjadřuje nejistotu nebo neurčitost, ve mně totiž koresponduje jednak s atmosférou dnešní doby a dále s určitou otevřeností směrem do budoucna. Věci nejsou úplně nalinkované a teprve uvidíme, jak dopadnou.

Na albu jste se obklopil zajímavou mezinárodní sestavou. Jak jste muzikanty vybíral?
Obklopil jsem se, jak už to mám ve zvyku, mladými hudebníky, protože mě s nimi baví hrát. Konkrétně mám na mysli kytaristu Davida Dorůžku, který se mnou spolupracuje dlouhodobě. A totéž mohu říct i o mladém pianistovi Vítkovi Křišťanovi, se kterým nespolupracuji tak dlouho jako s Davidem, nahrál se mnou nicméně už druhé album a mezitím jsem já hrál na jeho CD. Dále jsem měl možnost přizvat si pro natáčení dva zahraniční hudebníky. Jedním z nich byl francouzský klarinetista, saxofonista a basklarinetista Antonin-Tri Hoang, úžasný mladý muzikant, neuvěřitelně hráčsky vyspělý. A čtvrtým byl známý švédský bubeník Jon Fält, který u nás vystupoval například se skupinou Stoner.

Bylo od počátku jasné, že bude tak výraznou roli na albu hrát klarinet, případně basklarinet?
Ano, to byl záměr. Snažil jsem se najít hráče, který je primárně klarinetista. Kontrabasista Jiří Slavík, který žil dlouhá léta v cizině a z toho několik let v Paříži, s Antoninem hodně spolupracoval a doporučil mi ho. Za tento tip mu znovu děkuji, protože Antonin byl skvělý. Ke klarinetu mám vztah dlouho, líbí se mi hlavně klasická poloha jeho tónu, použitá v kontextu moderního jazzu nebo soudobé hudby obecně. Zároveň je klarinet v moderním jazzu velmi málo využívaný. Jeho barva se ohromně pojí se zbytkem kapely, nevyčnívá tolik jako saxofon a vytvoří s ostatními nástroji kompaktní celek. Na svých starších albech jsem klarinet využíval vždy v jedné nebo dvou skladbách, ale tentokrát jsem jej chtěl zapojit víc. A tak ve čtyřech skladbách nového alba hraje Antonin na klarinet, ve dvou na basklarinet a ve dvou na altsaxofon.

Zkoušíte jako kontrabasista raději hrát s novými bubeníky, abyste si vyzkoušel nové spolupráce, nebo máte raději stabilnější rytmické dvojice?
Obojí má něco do sebe. Když hraju s někým, koho dobře znám, například s Romanem Víchou nebo s Tomášem Hobzekem, vím, co mohu očekávat. S někým novým, což byl tento případ, je tam trochu napjatého očekávání – nevíme jistě, jestli to bude fungovat. Ale jsou tam ty inspirující faktory čerstvosti a překvapení.

Vznikaly skladby na albu přímo pro toto nástrojové obsazení?
Ano, všechny až na jednu výjimku vznikly speciálně pro toto album. Onou výjimkou je píseň Laika, kterou jsem hrál už se svou kapelou Face Of The Bass v podobném obsazení.

Když píšete novou hudbu, ve které fázi procesu vymýšlíte basové linky?
Je to různé. Některé skladby jsou na basové lince postavené, případně byla prvním nápadem, kolem nějž se vrstvily další hlasy. U jiných skladeb může stát na začátku melodický nápad nebo harmonické spojení. Nemám na to žádné pravidlo. Naopak se snažím, aby inspirace pro každou skladbu nebo i technický proces skládání byl pokaždé trochu jiný. Kdyby každá skladba vznikala od basové linky nebo od harmonického spojení, vedlo by to k určitému stereotypu a způsobilo by to monotónnost celku.

Vrátím se ještě k tématu nejistoty, kterou vyjadřuje název alba. Promítá se do vaší hudby, i když je instrumentální, to, co se děje ve světě kolem nás?
Myslím, že se to do ní promítat může. Obecně mám rád, když v hudbě – ať už jde o moje skladby, nebo o to, co poslouchám – nějak rezonuje doba, v níž skladba vznikla.

Představte si, že někdo za tisíc let objeví vaše skladby. Co by v něm měly evokovat?
Asi bych očekával, že je zařadí do konkrétní doby – u většiny z nich by se mu to asi povedlo, u některých možná trochu hůře. Moje skladby se pohybují v určitém stylovém a náladovém rozpětí a u některých je sepjetí s dobou více a u jiných možná méně znatelné. Napadla mě taková paradoxní myšlenka, že plytká pop music, kterou možná pro její povrchnost opovrhujeme, má hodnotu časového lokátoru. Kdyby ji archeolog za tisíc let objevil, právě díky povrchnosti a pomíjivosti lokalizuje, kdy přesně ta která skladba vznikla. Nadčasovost, jak už z toho slova vyplývá, naopak časovou lokalizaci znesnadňuje.

Album Uncertainty je v sestavě, ve které jste je natočil, zatím pouze studiovým projektem. Budete ale skladby hrát i živě?
Je pravda, že v tomto obsazení zatím žádné koncerty naplánovány nemáme a repertoár z alba budu v blízké budoucnosti hrát s českou verzí své kapely. Někdy v budoucnu bych ale rád pozval i oba zahraniční spoluhráče a někdy album provedl v původním obsazení.

Na festivalu JazzFestBrno s vámi vedle Davida Dorůžky a Vítka Křišťana vystoupí bubeník Martin Novák a na klarinet a saxofon bude hrát brněnský muzikant Radek Zapadlo. Myslím, že právě spolupráce s Radkem je u vás nová. Proč jste si vybral právě jej?
S Radkem jsem hrával už před více než patnácti lety v kapele kytaristy Josefa Štěpánka, která se jmenovala Safe Jazz. Tenkrát bydlel Radek v Praze. Nyní je jedním z mála saxofonistů, pro které je klarinet něčím víc než občasnou nutností. Kromě toho mě ale Radkova hra už dlouho oslovuje svým introvertním ponorem a smyslem pro melodii.

Jak teď vůbec vypadá váš koncertní život?
Svou vlastní hudbu realizuji ve svém kvintetu a jako sideman spolupracuji třeba s Lubošem Soukupem nebo Vítkem Křišťanem. Kromě toho dlouhodobě působím ve skupině Bratří Ebenů a jsem členem skupiny Čikori Ivy Bittové, která se před pár lety na mém narozeninovém koncertě po asi deseti letech obnovila. Momentálně jsme v procesu natáčení alba.

Vaše jméno je spojeno také se dvěma vysokými školami. Zatímco v Praze na HAMU jazzové oddělení vedete, v Brně na JAMU si dokončujete magisterské vzdělání. Ovlivňují se tyto vaše zkušenosti navzájem?
Samozřejmě. Ve svém učení čerpám do značné míry z toho, co jsem se učil na JAMU a předtím na Berklee a znalost obou prostředí je inspirativní i pro dotváření učebního programu na našem pražském jazzovém oddělení.

Album Uncertainty je nominováno na Anděla. Máte z nominace radost, nebo to už berete tak trochu jako samozřejmost?
Mám samozřejmě radost a za samozřejmost to zdaleka nepovažuji, neboť scéna se rozrůstá a nových talentů zákonitě přibývá. Na druhou stranu bych tuto hru už raději přenechal právě mladším muzikantům, kterým může pomoci v určitém zviditelnění, tak jako možná mí tři Andělé v tomto pomohli mě. O žádném jiném aspektu jazzové existence to bohužel říct nemohu, o větším počtu příležitostí ke hraní asi ze všeho nejméně. Což buď svědčí o nevelké prestiži této ceny, nebo o zájmu pořadatelů o takto oceněné hudebníky. A zejména také o mých manažerských kvalitách. Nicméně budu raději komponovat než telefonovat…

Foto Adam Holý, David Turecký a archiv

Komentáře

Reagovat
  • Ivana Prudičová

    10. březen 2015, 14:26
    Děkuji za inteligentní, zajímavý a fundovaný rozhovor! Více jazzu v médiích...Zdraví Ivana, posluchačka z Litoměřic

Dále si přečtěte

Mezinárodní festival již po čtrnácté rozezní jazzem kluby i velké sály města.  více

Vilémem Spilkou a Vlastimilem Trllem jsme JazzFestBrno sice neprobírali úplně v předvečer zahájení, ale před týdnem. Nemluvili jsme jen o festivalu samotném, ale zároveň o hudbě v Brně, o hudbě vůbec, a dotkli jsme se i několika osobních témat. Ona ale nakonec s festivalem, jazzem a hudbou vůbec souvisela tak jako tak. Několika osobností mimo festival jsem se zeptal: "Co pro vás osobně znamená JazzFestBrno, jak ho vnímáte v kontextu evropské jazzové scény?"  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více


Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Na předvánočním koncertu kapely Musica Folklorica v klubu Stará pekárna nečekaně oznámil svůj odchod do důchodu vydavatel a zakladatel vydavatelství Indies Milan Páleš. Stalo se tak symbolicky při křtu posledního loňského folklorního počinu, který nese název Rok na Slovácku. Jaké jsou jeho plány v důchodovém režimu? A nezmizí folklor z edičního plánu tohoto prestižního vydavatelství?  více

Dvacet let spolupráce ve skupině Květy slavili nedávno Martin Kyšperský a Aleš Pilgr. Zatímco spoluhráči a nástroje kolem nich se během dvou dekád měnili, oni dva zůstávají konstantou jedné z nejzásadnějších kapel brněnské scény tohoto století. Jde ovšem o konstantu – řekněme – dynamickou –, protože oba protagonisté střídají různé nástroje a přístupy. Martin si od kytary odskakuje k dalším nástrojům a Aleš se z bubeníka stal kontrabasistou a od roku 2023 bude znovu bubeníkem. Tento kontext je pak důležitý i pro pochopení nového alba Duo, které natočili Kyšperský s Pilgrem jako – ano, duo.  více

Rumunská skupina Fanfare Ciocărlia, přezdívaná „nejrychlejší dechovka světa“, pochází z malé vesnice Zece Prajini, ležící na severovýchodním okraji Rumunska, u hranic s Moldavskem. Vznikla před čtvrtstoletím, v roce 1997. Skupina romských hudebníků s tubami, tenorovými rohy, trubkami a saxofony se tehdy rozhodla šířit balkánskou dechovou hudbu po světě. V rámci svého zdánlivě nekonečného turné přijela v létě 2022 také do Brna, kde vystoupila na festivalu Maraton Hudby. Koncert, který byl ozdobou festivalové Balkánské scény, si připomeneme v rozhovoru se saxofonistou Oprică Ivanceou. Z rumunštiny tlumočil a odpovědi spontánně doplňoval Henry Ernst, původně německý zvukař, který kapelu pro svět objevil a dodnes je jejím manažerem a také vydavatelem.  více

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.  více

O tom že fake news nejsou záležitostí pouze našeho století se mohli přesvědčit návštěvníci závěrečného koncertu letošního 19. ročníku cyklu Barbara Maria Willi uvádí... – v sále Konventu Milosrdných bratří 14. prosince s programem Renesanční fake news pro potěchu dneška aneb Lenguas Malas (zlé jazyky) vystoupil španělský vokální soubor Cantoría sestávající ze sopranistky Inés Alonso, altisty Oriola Guimery, tenoristy a uměleckého vedoucího souboru Jorgeho Losana a basisty Oriola Quintana. Vokální kvarteto je součástí prestižního mezinárodního projektu EEEMERGING+.  více

Třetí adventní pondělí 12. prosince vystřídal hudební klub Stará pekárna rock za folklor, když hostil kapelu Musica Folklorica, která zde pokřtila své další album s názvem Rok na Slovácku. Booklet představuje litografie Františka Pavlici, které jsou přiřazeny každému měsíci v roce a tvoří kalendář. Ten pak tematicky doplňují jednotlivé sady písní.  více

Masarykova univerzita v čele s rektorem Martinem Barešem každý rok pořádá adventní koncert, který se po tříleté odmlce uskutečnil ve středu 7. prosince v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Kromě domácího Pěveckého sboru Masarykovy univerzity se také představil VOX IUVENALIS, působící pod Vysokým učením technickým v Brně, a smíšený sbor Kantiléna. Všechna jmenovaná tělesa vystoupila pod vedením sbormistra Jana Ocetkavíce

Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více