Jaromír Honzák: Raději komponovat než telefonovat

9. březen 2015, 0:42

Jaromír Honzák: Raději komponovat než telefonovat

V roce 2012 obdržel Jaromír Honzák na v rámci JazzFestuBrno Cenu Gustava Broma. Letos se kontrabasista, skladatel a pedagog na brněnský festival vrací. Své nové album Uncertainty představí 9. dubna na Flédě. O pouhé dva dny dříve se budou v Praze rozdávat žánrové ceny Anděl. Jaromír Honzák je se svou novinkou mezi nominovanými v jazzové kategorii.

Vaše nové album se jmenuje Uncertainty, „nejistota“. Proč tento název?
S vydavatelem Petrem Ostrouchovem máme ve zvyku volit jako titul alba název jedné ze skladeb. A zdálo se nám, že právě podle skladby Uncertainty bychom album mohli pojmenovat. To slovo, které vyjadřuje nejistotu nebo neurčitost, ve mně totiž koresponduje jednak s atmosférou dnešní doby a dále s určitou otevřeností směrem do budoucna. Věci nejsou úplně nalinkované a teprve uvidíme, jak dopadnou.

Na albu jste se obklopil zajímavou mezinárodní sestavou. Jak jste muzikanty vybíral?
Obklopil jsem se, jak už to mám ve zvyku, mladými hudebníky, protože mě s nimi baví hrát. Konkrétně mám na mysli kytaristu Davida Dorůžku, který se mnou spolupracuje dlouhodobě. A totéž mohu říct i o mladém pianistovi Vítkovi Křišťanovi, se kterým nespolupracuji tak dlouho jako s Davidem, nahrál se mnou nicméně už druhé album a mezitím jsem já hrál na jeho CD. Dále jsem měl možnost přizvat si pro natáčení dva zahraniční hudebníky. Jedním z nich byl francouzský klarinetista, saxofonista a basklarinetista Antonin-Tri Hoang, úžasný mladý muzikant, neuvěřitelně hráčsky vyspělý. A čtvrtým byl známý švédský bubeník Jon Fält, který u nás vystupoval například se skupinou Stoner.

Bylo od počátku jasné, že bude tak výraznou roli na albu hrát klarinet, případně basklarinet?
Ano, to byl záměr. Snažil jsem se najít hráče, který je primárně klarinetista. Kontrabasista Jiří Slavík, který žil dlouhá léta v cizině a z toho několik let v Paříži, s Antoninem hodně spolupracoval a doporučil mi ho. Za tento tip mu znovu děkuji, protože Antonin byl skvělý. Ke klarinetu mám vztah dlouho, líbí se mi hlavně klasická poloha jeho tónu, použitá v kontextu moderního jazzu nebo soudobé hudby obecně. Zároveň je klarinet v moderním jazzu velmi málo využívaný. Jeho barva se ohromně pojí se zbytkem kapely, nevyčnívá tolik jako saxofon a vytvoří s ostatními nástroji kompaktní celek. Na svých starších albech jsem klarinet využíval vždy v jedné nebo dvou skladbách, ale tentokrát jsem jej chtěl zapojit víc. A tak ve čtyřech skladbách nového alba hraje Antonin na klarinet, ve dvou na basklarinet a ve dvou na altsaxofon.

Zkoušíte jako kontrabasista raději hrát s novými bubeníky, abyste si vyzkoušel nové spolupráce, nebo máte raději stabilnější rytmické dvojice?
Obojí má něco do sebe. Když hraju s někým, koho dobře znám, například s Romanem Víchou nebo s Tomášem Hobzekem, vím, co mohu očekávat. S někým novým, což byl tento případ, je tam trochu napjatého očekávání – nevíme jistě, jestli to bude fungovat. Ale jsou tam ty inspirující faktory čerstvosti a překvapení.

Vznikaly skladby na albu přímo pro toto nástrojové obsazení?
Ano, všechny až na jednu výjimku vznikly speciálně pro toto album. Onou výjimkou je píseň Laika, kterou jsem hrál už se svou kapelou Face Of The Bass v podobném obsazení.

Když píšete novou hudbu, ve které fázi procesu vymýšlíte basové linky?
Je to různé. Některé skladby jsou na basové lince postavené, případně byla prvním nápadem, kolem nějž se vrstvily další hlasy. U jiných skladeb může stát na začátku melodický nápad nebo harmonické spojení. Nemám na to žádné pravidlo. Naopak se snažím, aby inspirace pro každou skladbu nebo i technický proces skládání byl pokaždé trochu jiný. Kdyby každá skladba vznikala od basové linky nebo od harmonického spojení, vedlo by to k určitému stereotypu a způsobilo by to monotónnost celku.

Vrátím se ještě k tématu nejistoty, kterou vyjadřuje název alba. Promítá se do vaší hudby, i když je instrumentální, to, co se děje ve světě kolem nás?
Myslím, že se to do ní promítat může. Obecně mám rád, když v hudbě – ať už jde o moje skladby, nebo o to, co poslouchám – nějak rezonuje doba, v níž skladba vznikla.

Představte si, že někdo za tisíc let objeví vaše skladby. Co by v něm měly evokovat?
Asi bych očekával, že je zařadí do konkrétní doby – u většiny z nich by se mu to asi povedlo, u některých možná trochu hůře. Moje skladby se pohybují v určitém stylovém a náladovém rozpětí a u některých je sepjetí s dobou více a u jiných možná méně znatelné. Napadla mě taková paradoxní myšlenka, že plytká pop music, kterou možná pro její povrchnost opovrhujeme, má hodnotu časového lokátoru. Kdyby ji archeolog za tisíc let objevil, právě díky povrchnosti a pomíjivosti lokalizuje, kdy přesně ta která skladba vznikla. Nadčasovost, jak už z toho slova vyplývá, naopak časovou lokalizaci znesnadňuje.

Album Uncertainty je v sestavě, ve které jste je natočil, zatím pouze studiovým projektem. Budete ale skladby hrát i živě?
Je pravda, že v tomto obsazení zatím žádné koncerty naplánovány nemáme a repertoár z alba budu v blízké budoucnosti hrát s českou verzí své kapely. Někdy v budoucnu bych ale rád pozval i oba zahraniční spoluhráče a někdy album provedl v původním obsazení.

Na festivalu JazzFestBrno s vámi vedle Davida Dorůžky a Vítka Křišťana vystoupí bubeník Martin Novák a na klarinet a saxofon bude hrát brněnský muzikant Radek Zapadlo. Myslím, že právě spolupráce s Radkem je u vás nová. Proč jste si vybral právě jej?
S Radkem jsem hrával už před více než patnácti lety v kapele kytaristy Josefa Štěpánka, která se jmenovala Safe Jazz. Tenkrát bydlel Radek v Praze. Nyní je jedním z mála saxofonistů, pro které je klarinet něčím víc než občasnou nutností. Kromě toho mě ale Radkova hra už dlouho oslovuje svým introvertním ponorem a smyslem pro melodii.

Jak teď vůbec vypadá váš koncertní život?
Svou vlastní hudbu realizuji ve svém kvintetu a jako sideman spolupracuji třeba s Lubošem Soukupem nebo Vítkem Křišťanem. Kromě toho dlouhodobě působím ve skupině Bratří Ebenů a jsem členem skupiny Čikori Ivy Bittové, která se před pár lety na mém narozeninovém koncertě po asi deseti letech obnovila. Momentálně jsme v procesu natáčení alba.

Vaše jméno je spojeno také se dvěma vysokými školami. Zatímco v Praze na HAMU jazzové oddělení vedete, v Brně na JAMU si dokončujete magisterské vzdělání. Ovlivňují se tyto vaše zkušenosti navzájem?
Samozřejmě. Ve svém učení čerpám do značné míry z toho, co jsem se učil na JAMU a předtím na Berklee a znalost obou prostředí je inspirativní i pro dotváření učebního programu na našem pražském jazzovém oddělení.

Album Uncertainty je nominováno na Anděla. Máte z nominace radost, nebo to už berete tak trochu jako samozřejmost?
Mám samozřejmě radost a za samozřejmost to zdaleka nepovažuji, neboť scéna se rozrůstá a nových talentů zákonitě přibývá. Na druhou stranu bych tuto hru už raději přenechal právě mladším muzikantům, kterým může pomoci v určitém zviditelnění, tak jako možná mí tři Andělé v tomto pomohli mě. O žádném jiném aspektu jazzové existence to bohužel říct nemohu, o větším počtu příležitostí ke hraní asi ze všeho nejméně. Což buď svědčí o nevelké prestiži této ceny, nebo o zájmu pořadatelů o takto oceněné hudebníky. A zejména také o mých manažerských kvalitách. Nicméně budu raději komponovat než telefonovat…

Foto Adam Holý, David Turecký a archiv

Komentáře

Reagovat
  • Ivana Prudičová

    10. březen 2015, 14:26
    Děkuji za inteligentní, zajímavý a fundovaný rozhovor! Více jazzu v médiích...Zdraví Ivana, posluchačka z Litoměřic

Dále si přečtěte

Mezinárodní festival již po čtrnácté rozezní jazzem kluby i velké sály města.  více

Vilémem Spilkou a Vlastimilem Trllem jsme JazzFestBrno sice neprobírali úplně v předvečer zahájení, ale před týdnem. Nemluvili jsme jen o festivalu samotném, ale zároveň o hudbě v Brně, o hudbě vůbec, a dotkli jsme se i několika osobních témat. Ona ale nakonec s festivalem, jazzem a hudbou vůbec souvisela tak jako tak. Několika osobností mimo festival jsem se zeptal: "Co pro vás osobně znamená JazzFestBrno, jak ho vnímáte v kontextu evropské jazzové scény?"  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více


Jelena Popržan je hráčka na violu. Pochází ze Srbska, studovala a žije v Rakousku a letos bude hostem festivalu Maraton hudby Brno. V neděli 10. srpna vystoupí nanádvoří Domu pán z Kunštátu v rámci scény Balkan Soirée. S Jelenou Popržan hovoříme o její cestě k hudbě, o úskalích a radostech hry na violu, o historické perspektivě tohoto nástroje i o různých kapelách a projektech, ve kterých působí.  více

V letošním roce navštívilo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici více jak 41 000 lidí tedy rekordní počet. Číslo, které překvapí. V době, do které se tolikrát předpovídal zánik folkloru i folklorismu, se na jednom místě sejde tak obrovské množství lidí. Co je k tomu vede? Letošní jubilejní 80. ročník tomu jistě napomohl, ale samotné výročí by určitě nestačilo. V čem spočívá její kouzlo? Každý návštěvník si z festivalu odnáší jiný zážitek, jinou vzpomínku, jiný příběh. A právě ten svůj vám nyní nabídnu. Jaká tedy byla moje Strážnice 2025? A našla jsem odpověď na otázku, co stojí za tak velkým zájmem?  více

Jedním z členů mezinárodní poroty letošního ročníku Veszprém Street Music Festivalu bude Milan Tesař – programový ředitel, vedoucí hudební redakce Radia Proglas, šéf panelu World Music Charts Europe a dramaturg festivalu Maraton hudby Brno. Vyslání zástupce právě z Brna není náhodné – město je stejně jako Veszprém člen sítě UNESCO Creative Cities of Music a pravidelně zapojuje do mezinárodní kulturní spolupráce a podpory mladých talentů.  více

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce

Benefiční akce s názvem Večery s Ondrášem opět oživila nádvoří hradu Špilberk. Vojenský umělecký soubor Ondráš zde ve druhé půli června předvedl dva celovečerní programy, které připomněly nové i starší choreografie a hudební úpravy. První večer nabídl premiéru pořadu Pocta Jaroslavu Juráškovi, připravenou ke stému výročí narození této významné osobnosti folklorního hnutí druhé poloviny 20. století. Druhý večer s názvem Ondrášovské putování provedl hudbou i tancem po regionech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce