Lizz Wright: Koncertem děkuji za to, co dostávám

20. únor 2020, 1:00

Lizz Wright: Koncertem děkuji za to, co dostávám

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.

Dlouho jste zpívala se sborem, případně s menšími vokálními soubory. Když nyní stojíte na pódiu jako sólová zpěvačka, nechybí vám další hlasy, které by vás podpořily?

Občas mám pocit, jako bych někde vzadu ve své hlavě slyšela zpívat sbor, který mě doprovází a podporuje. Pořád to tam někde je. Vedle toho mám ale také skvělé vztahy se svými spoluhráči, kteří hrají roli ostatních hlasů na pódiu.

Se svou vlastní kapelou jste vystoupila na festivalu Blues Alive v Šumperku. Jak jste vlastně své spoluhráče objevila?

Na své spoluhráče jsem měla opravdu štěstí. Po dvaceti letech v hudebním byznysu se totiž mohu spolehnout na své přátele, kteří mi doporučí své dobré známé. Dnes tedy se mnou hrají lidé, které mi někdo blízký doporučil. Já se na pódiu chovám velmi spontánně, jsem otevřená a potřebuji, aby to ti, kdo se mnou hrají, respektovali a přizpůsobovali se tomu.

Všiml jsem si, že jste na pódiu velmi spontánní. Přistihl jsem se ale při přemýšlení, do jaké míry je to, co vidíme a slyšíme, připravené a do jaké míry je to improvizace. Prozradíte?

Nemám přesně připravené, co budu na pódiu dělat. Známe se spoluhráči dopředu pořadí písní, bavíme se o přechodech mezi jednotlivými skladbami. Především se však během vystoupení snažím vnímat energii, která mezi mnou a mými spoluhráči proudí. Když mám pocit, že bych měla udělat něco jinak, než máme připraveno, udělám to. Důležité je především, abychom byli pravdiví. Já totiž naše vystoupení nepovažuji ani tak za koncert, jako spíše za vzájemné sdílení. Ukazujeme, jací jsme jako lidé. Se svými spoluhráči trávím spoustu času, někdy jsme spolu celé hodiny v jednom autě. Tím pádem se velmi dobře známe a dokážeme se jeden na druhého napojit. I tehdy, když v rukou nedržíme nástroje, spolu vlastně hrajeme. To, co se tedy mezi námi odehrává na pódiu, je opravdové.

Začínala jste jako gospelová zpěvačka, a tedy interpretka duchovní hudby. Je stále adresátem vašich písní Bůh?

Zpěvem se smiřuji sama se sebou. A zpívám také Bohu, kterého vnímám jako energii lásky. Jako toho, kdo daroval život mně i vám. Opět tedy musím zdůraznit, že svůj zpěv nevnímám jako koncert, jako umělecký výkon na pódiu, ale spíše jako poděkování za dary, které dostávám. A jako radost, že mohu vydat něco ze sebe.

Je zpívání v gospelovém sboru dobrou školou i pro civilní sólový zpěv?

To, že jsem vyrůstala v křesťanské rodině a pohybovala se v církevním prostředí, dnes vnímám jako velký dar. Díky tomu se dnes umím postavit se před shromáždění lidí, modlit se, meditovat nebo plakat prostřednictvím písně. Díky této schopnosti otevřít se a sdílet s ostatními lidmi vnímám hudbu jako opravdové společenství. Snažím se tedy, aby si i diváci uvědomili, že jsou součástí okamžiku, který – opět opakuji – není jen koncertem.

Jak ale potom toto vše, o čem mluvíte, převést na CD? Dá se to vůbec?

Je obtížné toto vše převést na CD, to je vám určitě jasné stejně jako mně. Na pódiu prožívám opravdu hluboký vztah se svými bratry – hudebníky. Ve studiu vás může tlačit čas, nahrávání vás stojí peníze… Ale samozřejmě jsme schopní připravit zajímavý projekt s krásným obalem, který pak na koncertech představujeme a stavíme na něm. Ale opravdu to není úplně snadné.

Použila jste slovo projekt. Berete tedy jednotlivá svá alba jako svým způsobem samostatné projekty?

Když mluvím o umělecké spolupráci, ráda používám slovo projekt. Mé nejnovější album Grace produkoval můj dobrý přítel Joe Henry, jeden z mých nejoblíbenějších skladatelů. Známe se třináct let a o tom, jak bude album vypadat, jsme diskutovali dlouhé hodiny. Pokusila jsem se mu s použitím metafor popsat, jak bych si výsledek představovala, a on mě přesně pochopil. Je to básník, umí skvěle pracovat se slovy. Spolupráce s ním je pro mne tak přirozená a jednoduchá, jako když si spolu hrají dvě děti.

Když na svém albu pracujete s producentem, stává se, že vám například nabídne skladbu, se kterou se z nějakého důvodu nedokážete ztotožnit?

Ano, to se může stát. V každém případě se jednotlivé písně opravdu poctivě učím zpívat. Vnímám totiž jako dar, že mám hlas, jehož prostřednictvím mohu lidem předat své pocity. Přála bych si, aby se při poslechu mých nahrávek nebo koncertů lidé s mými písněmi ztotožňovali, aby měli pocit, že zpívám i o nich. Aby více přemýšleli o sobě než o mně.

V Brně v květnu vystoupíte s doprovodem velkého orchestru, Filharmonie Brno. Jak takové koncerty vnímáte?

Mám takové koncerty moc ráda. Vše je na nich zapsané dopředu v notách a já si moc vážím lidí, kteří umí napsat kvalitní hudbu. Sama se na takový koncert musím trochu jinak připravit, ale výsledek je stejně magický.  Mám například velmi ráda aranže Vince Mendozy, na kterých jsem pracovala s muzikanty z Německa. Ti byli mé hudbě velmi otevřeni a přinesli do písní nové světlo. Opravdu miluji zpěv s doprovodem symfonického orchestru. Mám na sobě dlouhé šaty, hudba zní vznešeně, je to krása…

V Brně budete zpívat v rámci jazzového festivalu, v Šumperku jste zpívala na bluesovém festivalu, stále máte v repertoáru gospel, soul nebo například píseň od Boba Dylana. Vyžaduje skloubení tohoto všeho nějakou zvláštní techniku zpěvu?

Mám klasické hudební vzdělání a pracuji s určitými dechovými technikami, ale když zpívám gospel, musím se především soustředit na to, co chci lidem předat. Musím být fyzicky i mentálně připravena na to, abych zachytila konkrétní myšlenku a co nejvěrněji ji předala dál. Dělám všechno proto, aby se mi to dařilo.

Foto Jesse Kitt

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více