Nordens Tone: Jazyk má velký vliv na melodii

Nordens Tone: Jazyk má velký vliv na melodii

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.

Se skupinou Nordens Tone zpíváte v několika severských jazycích, ale vím, že sama máte po rodičích dánské a norské kořeny. Vzpomenete si, ve kterých jazycích jste zpívala jako malá?

To je dobrá otázka. Moje babička je Norka, ale první píseň, kterou mě naučila, byla ve švédštině. Také jsem část svého dětství strávila ve Švédsku. Přišla jsem tedy do kontaktu se směsí skandinávských jazyků. Už jako malá jsem se tedy setkávala s dánštinou, norštinou a švédštinou.

Vedle dánštiny, norštiny a švédštiny, což jsou všechno navzájem příbuzné skandinávské jazyky, zpíváte i ve finštině nebo velmi exotické grónštině. Jak jste se dostala k těmto jazykům?

Moje maminka se odstěhovala do Grónska a já jsem ji čas od času navštěvovala. A začala jsem se učit grónsky. Proto mi přišlo naprosto přirozené, že jsem zkusila grónsky i zpívat. Kromě toho jsem studovala jako svůj magisterský obor nordistiku a musela jsem strávit jeden semestr v každé ze skandinávských zemí a k tomu jeden semestr ve Finsku. Naučila jsem se tedy také několik písní ve finštině. Finsky se mi ostatně zpívá velmi dobře, i když tomu jazyku většina lidí nerozumí. Finština se totiž píše stejně, jako se vyslovuje, a je to tedy velmi snadné. Rozumět finštině je těžké, ale naučit se správnou výslovnost je jednoduché. Takže finština a grónština ke mně přišly takto přirozeně.

Jak skupina Nordens Tone vznikla?

Na začátku měl pianista Pojken Flensborg nápad, že propojí pomocí tónů jednotlivé severské národy. Neměla to být přímo kapela, ale spíše jednorázový projekt, který by natočil jedno tematické album s populárními melodiemi z jednotlivých zemí. Pojken už předtím delší dobu spolupracoval s kontrabasistou Torbenem a několikrát hrál také se saxofonistou Hansem Mydtskovem. Hans byl mým učitelem na hudební akademii a věděl, že zpívám plynule švédsky a norsky. Když tedy začali o tomto projektu uvažovat, hned si vzpomněl na mne a pozval mě na zkoušku. A protože se jim líbilo, jak zpívám, stala jsem se členkou skupiny. Tedy vlastně zpočátku pouze projektu. Jenže jsme vydali CD, pak jsme měli docela dost koncertů a zjistili jsme, že by nás bavilo pokračovat. Našlo totiž jen o to, že na počátku byl zajímavý nápad, ale fungovala mezi námi i chemie. A proto spolu hrajeme tak dlouho. Příští rok budeme slavit deset let od vzniku kapely.

Po zmíněném prvním CD následovalo druhé album Septentrio, které vás zastihlo v odlišné situaci. To jste už věděli, že nejde o jednorázový projekt. Jak jste na toto album vybírali písně?

Pro toto CD jsme vybrali písně, které se nám líbily, a přidali jsme k nim své vlastní skladby. Myslím, že na prvním albu žádnou vlastní kompozici nemáme. Na CD Septentrio jsme zařadili moje skladby Ajö a Til a Torbenovu kompozici De små børns smil. Je to tedy taková pestřejší směs.

Když píšete skladby pro Nordens Tone, máte hned v hlavně kompletní zvuk, aranžmá?

Písně aranžujeme společně. Ale například minulé pondělí jsem začala psát novou skladbu pro Nordens Tone a v hlavě jsem měla od počátku zvuk naší skupiny. To, jak to zní dohromady, je pro mne důležitější než zvuk jednotlivých nástrojů. Je to už takový typický „zvuk Nordens Tone“ a právě jím se od ostatních skupin lišíme. Stane se mi například, že začnu psát píseň pro svůj sólový projekt. Ale jakmile začne skladba vznikat, uvědomím si, že se mnohem víc hodí právě pro Nordens Tone.

Vrátím se ještě k lidovým písním jednotlivých severských národů. Liší se od sebe nějak podle vás písně z Dánska, Norska a Švédska?

Myslím, že jazyk má velký vliv na melodii. Jazyk je totiž forma, podle níž tvarujeme zvuk, když mluvíme. Švédská, norská a dánská kultura se jedna od druhé velmi liší, ale současně jsou si blízké. Uvědomujeme si, že jsou mezi námi drobné rozdíly, které jsou ale naprosto zřetelné. Když například vy, kteří nejste ze Severu, uslyšíte švédskou, dánskou a norskou píseň, budou vám připadat podobné, ale nám se to tak jevit nebude.

Vaše zatím nejnovější album obsahuje skladby dánského skladatele Carla Nielssena. Proč jste si vybrali právě jej?

V roce 2015 jsme si připomínali 150 let od jeho narození. Nejen my jsme tedy natáčeli album se skladbami Carla Nielsena, ale jeho hudbě se věnovala řada dalších interpretů. V té době to u nás byla tak trochu móda. Ale musím zdůraznit, že Carl Nielsen je největší klasik dánské hudby – podobně jako v Norsku Grieg nebo ve Finsku Sibelius. Jeho hudba, jeho aranžmá a vůbec způsob, jakým přemýšlel, mají velmi blízko k lidové hudbě. Vím, že to je případ mnoha skladatelů klasické hudby, ale dánská vážná hudba není až tak populární, a v jeho skladbách jsme našli něco, co nám v každodenním životě chybí. Jeho způsob komponování byl zvláštní – byla to velká hudba a současně byla velmi lidová, blízká obyčejným lidem.

Co budete hrát v Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách?

Možná zahrajeme něco úplně nového. Velmi pozvolna totiž připravujeme nové CD, které chceme natáčet v říjnu. Už ty písně postupně zkoušíme a myslím, že na vašem festivalu už některé z nich představíme. Jinak však budeme hrát skladby z našich tří desek. Ale možná to tedy bude i něco nového, ještě uvidíme.

Nordes Tone/ foto archiv skupiny

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více

Muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení vznikl na základě výtečného stejnojmenného filmu Pedra Almodóvara. A jeho londýnská verze z roku 2015 hojně obráží tuzemská jeviště. Předloni titul uvedli v Chebu, na sklonku loňského roku v Brně a Praze, letos jej chystají v Liberci. Jak dopadlo jeho brněnské provedení v Městském divadle Brno?  více

Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.  více

S jazzmanem Janem Konopáskem, který 29. prosince 2017 oslavil 86. narozeniny, jsme se spřátelili, když dostal v roce 2016 Cenu Gustava Broma a přijel si ji převzít na jeden z koncertů Jazzfestu v Sono Centru. Jazzová legenda, mezinárodně uznávaný barytonsaxofonista, zřejmě poslední žijící aktér elitních zakladatelských těles českého moderního jazzu po 2. světové válce se ukázal jako vynikající vypravěč. Jeho muzikantská dráha je velmi pestrá a je základem připravované knihy, která vyjde v nakladatelství Galén.  více

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.  více

Julia Ulehla je americká zpěvačka, pravnučka Vladimíra Úlehly, moravského vědce a sběratele lidových písní, autora legendární knihy Živá píseň. Julia společně se svým manželem, kytaristou s arménskými kořeny Aramem Bajakianem, někdejším spoluhráčem Lou Reeda nebo Diany Krall, založila skupinu Dálava, ve které netradičním způsobem zpracovávají moravský folklor. Natočili už druhé album s názvem The Book Of Transfiguration a právě o něm jsme s Julií a Aramem rozmlouvali během jejich nedávného pobytu v Brně.  více

Brněnskou pasáž Alfa včera zaplnila hudba. Již po jedenácté zde byla udena Česká vánoční mše Hej, mistře. Akce opět proběhla ve spolupráci HaDivadla a kavárny Švanda. Orchestr a zpěváci pod taktovkou Joela Hány vystoupí také dnes ve 22:00. A jak to včera v pasáži vypadalo? Přinášíme vám krátkou fotoreportáž.  více

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.  více

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.  více

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.  více

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.  více

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Vosvětě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby.  více