Nordens Tone: Jazyk má velký vliv na melodii

Nordens Tone: Jazyk má velký vliv na melodii

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.

Se skupinou Nordens Tone zpíváte v několika severských jazycích, ale vím, že sama máte po rodičích dánské a norské kořeny. Vzpomenete si, ve kterých jazycích jste zpívala jako malá?

To je dobrá otázka. Moje babička je Norka, ale první píseň, kterou mě naučila, byla ve švédštině. Také jsem část svého dětství strávila ve Švédsku. Přišla jsem tedy do kontaktu se směsí skandinávských jazyků. Už jako malá jsem se tedy setkávala s dánštinou, norštinou a švédštinou.

Vedle dánštiny, norštiny a švédštiny, což jsou všechno navzájem příbuzné skandinávské jazyky, zpíváte i ve finštině nebo velmi exotické grónštině. Jak jste se dostala k těmto jazykům?

Moje maminka se odstěhovala do Grónska a já jsem ji čas od času navštěvovala. A začala jsem se učit grónsky. Proto mi přišlo naprosto přirozené, že jsem zkusila grónsky i zpívat. Kromě toho jsem studovala jako svůj magisterský obor nordistiku a musela jsem strávit jeden semestr v každé ze skandinávských zemí a k tomu jeden semestr ve Finsku. Naučila jsem se tedy také několik písní ve finštině. Finsky se mi ostatně zpívá velmi dobře, i když tomu jazyku většina lidí nerozumí. Finština se totiž píše stejně, jako se vyslovuje, a je to tedy velmi snadné. Rozumět finštině je těžké, ale naučit se správnou výslovnost je jednoduché. Takže finština a grónština ke mně přišly takto přirozeně.

Jak skupina Nordens Tone vznikla?

Na začátku měl pianista Pojken Flensborg nápad, že propojí pomocí tónů jednotlivé severské národy. Neměla to být přímo kapela, ale spíše jednorázový projekt, který by natočil jedno tematické album s populárními melodiemi z jednotlivých zemí. Pojken už předtím delší dobu spolupracoval s kontrabasistou Torbenem a několikrát hrál také se saxofonistou Hansem Mydtskovem. Hans byl mým učitelem na hudební akademii a věděl, že zpívám plynule švédsky a norsky. Když tedy začali o tomto projektu uvažovat, hned si vzpomněl na mne a pozval mě na zkoušku. A protože se jim líbilo, jak zpívám, stala jsem se členkou skupiny. Tedy vlastně zpočátku pouze projektu. Jenže jsme vydali CD, pak jsme měli docela dost koncertů a zjistili jsme, že by nás bavilo pokračovat. Našlo totiž jen o to, že na počátku byl zajímavý nápad, ale fungovala mezi námi i chemie. A proto spolu hrajeme tak dlouho. Příští rok budeme slavit deset let od vzniku kapely.

Po zmíněném prvním CD následovalo druhé album Septentrio, které vás zastihlo v odlišné situaci. To jste už věděli, že nejde o jednorázový projekt. Jak jste na toto album vybírali písně?

Pro toto CD jsme vybrali písně, které se nám líbily, a přidali jsme k nim své vlastní skladby. Myslím, že na prvním albu žádnou vlastní kompozici nemáme. Na CD Septentrio jsme zařadili moje skladby Ajö a Til a Torbenovu kompozici De små børns smil. Je to tedy taková pestřejší směs.

Když píšete skladby pro Nordens Tone, máte hned v hlavně kompletní zvuk, aranžmá?

Písně aranžujeme společně. Ale například minulé pondělí jsem začala psát novou skladbu pro Nordens Tone a v hlavě jsem měla od počátku zvuk naší skupiny. To, jak to zní dohromady, je pro mne důležitější než zvuk jednotlivých nástrojů. Je to už takový typický „zvuk Nordens Tone“ a právě jím se od ostatních skupin lišíme. Stane se mi například, že začnu psát píseň pro svůj sólový projekt. Ale jakmile začne skladba vznikat, uvědomím si, že se mnohem víc hodí právě pro Nordens Tone.

Vrátím se ještě k lidovým písním jednotlivých severských národů. Liší se od sebe nějak podle vás písně z Dánska, Norska a Švédska?

Myslím, že jazyk má velký vliv na melodii. Jazyk je totiž forma, podle níž tvarujeme zvuk, když mluvíme. Švédská, norská a dánská kultura se jedna od druhé velmi liší, ale současně jsou si blízké. Uvědomujeme si, že jsou mezi námi drobné rozdíly, které jsou ale naprosto zřetelné. Když například vy, kteří nejste ze Severu, uslyšíte švédskou, dánskou a norskou píseň, budou vám připadat podobné, ale nám se to tak jevit nebude.

Vaše zatím nejnovější album obsahuje skladby dánského skladatele Carla Nielssena. Proč jste si vybrali právě jej?

V roce 2015 jsme si připomínali 150 let od jeho narození. Nejen my jsme tedy natáčeli album se skladbami Carla Nielsena, ale jeho hudbě se věnovala řada dalších interpretů. V té době to u nás byla tak trochu móda. Ale musím zdůraznit, že Carl Nielsen je největší klasik dánské hudby – podobně jako v Norsku Grieg nebo ve Finsku Sibelius. Jeho hudba, jeho aranžmá a vůbec způsob, jakým přemýšlel, mají velmi blízko k lidové hudbě. Vím, že to je případ mnoha skladatelů klasické hudby, ale dánská vážná hudba není až tak populární, a v jeho skladbách jsme našli něco, co nám v každodenním životě chybí. Jeho způsob komponování byl zvláštní – byla to velká hudba a současně byla velmi lidová, blízká obyčejným lidem.

Co budete hrát v Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách?

Možná zahrajeme něco úplně nového. Velmi pozvolna totiž připravujeme nové CD, které chceme natáčet v říjnu. Už ty písně postupně zkoušíme a myslím, že na vašem festivalu už některé z nich představíme. Jinak však budeme hrát skladby z našich tří desek. Ale možná to tedy bude i něco nového, ještě uvidíme.

Nordes Tone/ foto archiv skupiny

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se stane profesor Divadelní fakulty JAMU Petr Oslzlý. Dnes v pozdním odpoledni o tom v prvním kole tajného hlasování rozhodnul akademický senát této vysoké školy. Spolu s Petrem Oslzlým kandidovala profesorka Barbara Maria Willi z Hudební fakulty JAMU. Vítězný kandidát se úřadu ujme na čtyři roky a to k prvnímu únoru příštího roku.  více

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.  více

Premiérou nového nastudování opery Nápoj lásky od Gaetana Donizettiho se včera uvedl brněnský operní soubor v Mahenově divadle. V roli krásné Adiny se představila Kateřina Kněžíková, zamilovaného Nemorina ztvárnil španělský tenorista José Manuel, postavy seržanta Belcora se ujal Roman Hoza, doktor Dulcamara prodával svůj elixír v provedení Jiřího Sulženka a roztomile všetečná Giannetta vděčí za svůj půvab Tereze Merklové Kyzlinkové. Operní sbor a orchestr Národního divadla Brno vedl dirigent Ondrej Olos.  více

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.  více

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.  více

Soubor Black Uganda Choir, netradiční sdružení vícehlasého zpěvu, slaví čtvrtstoletí své existence. Vedoucím souboru je sice Tomáš Drtílek, avšak na naše otázky odpovídal mluvčí třináctičlenného ansámblu Ivan Holas a spolu s ním Richard Lank, autorsky nejplodnější člen skupiny.  více

Brno se v neděli rozloučilo s Martou Kubišovou. Započalo tak jako první tuzemské město českou část turné nazvaného Marta Naposledy, které vyvrcholí v den jejích 75. narozenin v Českých Budějovicích. Zaplněné Sono centrum si užilo průřez její hudební kariérou ale i poctu americké pop music, které vzdala hold na svém posledním albu Soul. A jako posledních devatenáct let ji také na její závěrečné pouti doprovodil Petr Malásek (klávesy) a kapela ve složení: Martin Lehký (basa), Budy Zbořil (bicí), Josef Štěpánek (kytara) a František Kop (saxofony).  více

Třicet pět let od svého prvního koncertu si v těchto dnech připomíná brněnská skupina Hrozně. Zajímavé je, že v ní stále působí všichni tři zakládající členové – Martin Kozlovský (metalofon, zpěv), Jaromír Řehoř (baskytara) a Pavel Straka (akordeon). Martin a Jarek pozvali naše pozvání k rozhovoru.  více

S kanadskou zpěvačkou a pianistkou Dianou Krall se pořadatelé JazzFestu Brno pokusili o něco, co si zatím netroufli u Chicka Corey, Herbieho Hancocka, Gregoryho Portera ani Bobbyho McFerrinna – zaplnit brněnskou DRFG Arénu (neboli postaru Rondo). Netuším, nakolik si Vilém Spilka a spol. věřili, ale jméno umělkyně ve spojení s dobře cílenou propagací přineslo plody v podobě téměř plně zaplněné hokejové haly. Divák nenavyklý navštěvovat sportovní akce a koncerty popových hvězd sice mohl žehrat na lehce nepohodlná sedadla, ale jinak se povedlo událost i po technické stránce zvládnout na výbornou. Zvuk byl špičkový, i daleko od pódia si fanoušci pochvalovali jeho čistotu a zřetelnost. Podobně dokonalý byl i obraz na dvou velkých obrazovkách, díky nimž si mohli vizuální zážitek vychutnat opět i lidé ve vzdálenějších koutech haly.  více

Od 16. září do 19. prosince bude v klubu Stará Pekárna v Brně probíhat jubilejní dvacátý ročník přehlídky Jazz Brno. Nabídne nejen moderní jazz, ale také fusion, funk nebo pořádnou porci blues. Festival zahájí v sobotu 16. září koncert amerického bluesmana Linwooda Taylora, který v Brně vystoupí v rámci svého většího českého turné. Telefonicky jsme mu položili několik otázek.  více

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více