Ondřej Pivec: Múza je ke mně laskavá

25. říjen 2017, 5:00

Ondřej Pivec: Múza je ke mně laskavá

V rámci Moravia Music Festu zahraje 16. listopadu v brněnském Metro Music Baru skupina Organic Quartet v čele s Ondřejem Pivcem. Varhaník českého původu, který od roku 2009 žije v New Yorku, v posledních letech spolupracuje se špičkovým zpěvákem Gregorym Porterem, a za účast na jeho albu Take Me To The Alley dokonce získal Grammy. V Brně představí nové album Terms And Conditions Apply, které natočil se svými někdejšími českými spoluhráči – kytaristou Liborem Šmoldasem, bubeníkem Tomášem Hobzkem a saxofonistou Jakubem Doležalem.

Ondřeji, na začátku letošního roku jsi obdržel cenu Grammy za účast na albu Gregoryho Portera Take Me To The Alley. Jaká byla tvoje bezprostřední reakce? Byl jsi přítomen na slavnostním ceremoniálu?

Nebyl jsem tam. Předávání se odehrávalo v neděli a já jsem měl povinnosti v kostele, kde hraji na varhany. Ale hned jak jsem přišel domů, pustil jsem si několikahodinový přenos na internetu. V momentě, kdy začali vyhlašovat kategorii Nejlepší vokální jazzové album, v níž byl Gregory Porter nominován, pokydal jsem se jídlem. Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, že to Gregory vyhrál. Sám jsem pak dostal certifikát, že mám cenu také.

Dalším velkým tématem letošního roku je nové album tvého Organic Quartetu, české skupiny, se kterou jsi slavil velké úspěchy před odchodem do Spojených států. Jak se přihodilo, že jste s Organic Quartetem po deseti letech vydali novinku?

Už nějakou dobu jsme se s kytaristou Liborem Šmoldasem bavili o tom, že bychom mohli Organic Quartet vzkřísit. Naplánovali jsme si menší šňůru na duben 2016, měli jsme domluvené termíny, ale v březnu mi zavolal manažer Gregoryho Portra, jestli bych s ním nemohl jet v dubnu na šňůru do Anglie. A měl na mysli celý měsíc. Já jsem tedy udělal kompromis – jel jsem na turné s Gregorym, ale nechali jsme si i nějaké hraní s Organikem. Jeden z těchto koncertů se konal v Praze v Jazz Docku a na něj jsme pozvali Petra Ostrouchova, ředitele vydavatelství Animal Music. Po koncertě za mnou přišel a říká mi: „Vypadá to, že si v kapele po těch letech nelezete na nervy. A hrajete pořád dobře. Nechcete vydat u příležitosti desátého výročí Animal Music novou desku?“ My jsme se toho chytli, navíc se nám líbil další Petrův návrh, abychom točili postaru do pásů, jak se to dělávalo dříve.

Zaujala mě zmínka o tom, že si nelezete na nervy. Jaké to tedy bylo, hrát po tolika letech spolu? Ty jsi mezitím v Americe nasbíral spoustu zkušeností a i ostatní hráči se museli posunout.

Bylo to fajn a možná lepší než dřív, protože nikdo z nás necítil nějaký ekonomický tlak. Já jsem byl kdysi na hraní s Organikem finančně závislý, dnes tomu tak u žádného z nás není. Všichni jsme v kapele z vlastní vůle a radosti a byli jsme až překvapení, jak nám to šlo. Loni v dubnu jsme hráli především vykopávky a uvědomili jsme si, že je máme stále pod kůží. Nemuseli jsme ani zkoušet, všechno jsme si to pamatovali.

Vaše nové album Terms And Conditions Apply obsahuje nový repertoár. Zaujalo mě, že se na něm podílíte všichni čtyři. Ty jsi sice hlavním autorem, ale nemáš na albu nadpoloviční většinu skladeb.

Na tom jsme se dohodli předem. Organic Quartet byl od začátku kapela spojená se mnou, ale v tomto případě jsme všichni napsali nové skladby přímo pro tuto desku. E-mailem jsme si posílali noty a demoverze. Když jsme tedy přišli na první zkoušku, už jsme to všechno znali. Dříve když někdo do Organicu přinesl novou věc, trvalo nějakou dobu, než jsme si řekli, jak by mohla ideálně znít. Dnes hned všichni znají autorův záměr.

Jak a kde obvykle skládáš?

Nemám nějaký konkrétní postup. Někdy mě napadne jako první rytmus, někdy melodie s harmonií a někdy harmonický postup a na něm stavím melodii. Myslím, že jsem se nějak přirozeně naučil přepnout se do kreativního režimu. Když musím, tak ze mě něco padá. Když jsem měl napsat skladby na novou desku, sedl jsem si a dvě věci jsem měl hotové za jedno odpoledne. Dříve jsem měl různé kreativní bloky, ale teď jsem otevřenější, múza je ke mně laskavá.

Zatímco na starších albech je uvedeno Ondřej Pivec & Organic Quartet, tentokrát tvoje jméno z přední strany obalu zmizelo. Proč?

Chtěl jsem to tak. Nevyskytuju se už v Česku tak často jako dříve a chtěl jsem, aby nám album pomohlo všem stejně. Proto jsme se rozhodli, že na obalu budou naše čtyři portréty.

Jak se vám osvědčilo analogové nahrávání do pásů?

Tím, že je to jazzová kapela, bylo to jednodušší. Nemuseli jsme nic dotáčet a stříhat. Všichni čtyři jsme to vzali jako výzvu, natáčeli jsme způsobem, u nějž prakticky nelze nic opravit. Bylo tedy třeba hrát dobře. A myslím, že jsme dobře hráli a že deska dopadla výborně.

Jaký je tedy výsledný zvuk?

Je jiný než při digitálním nahrávání. Poznám to, protože se poslední dobou studiové práci dost věnuji. Hodně to bylo znát už při míchání. Natáčeli jsme to do čtyřiadvaceti stop a odtud jsme to pak míchali rovnou do levé a pravé. Když mixuješ zvuk v digitálu, řešíš každý decibel a je to slyšet. U analogu je to slyšet taky, ale všechno to tak nějak zní dobře. Pás všechno změkčí a výsledkem je velmi příjemný zvuk. Album jsme vydali i na vinylové desce. Když si ji pustíte, máte zaručeno, že během celého procesu ani nepřičichla k digitální technologii. A všem to doporučuji, je to super zážitek.

Ty sám doma posloucháš vinyly?

Ano, mám spoustu desek – Arethu Franklin, staré Tower of Power, George Bensona, Off The Wall os Michaela Jacksona. To zní z vinylu velmi dobře.

Zmínili jsme obal vašeho nového alba. Jak moc jsou v době digitálního šíření hudby pro tebe obaly důležité?

Samotné album a jeho obal jsou spolu svázané, i když primární je samozřejmě hudba. Já jsem měl obaly vždycky rád, bavilo mě prohlížet si obrázky. My jsme si na obalu dali záležet především u vinylové verze. Tam jsme totiž přidali i noty ke všem skladbám. No a pokud jde o naše čtyři portréty na obalu alba, domluvili jsme se, že každých deset let vydáme novou desku s podobným obalem.

V polovině listopadu budete s Organic Quartetem opět na krátkém českém turné. Na co se fanoušci mohou těšit?

Na nový repertoár, spoustu energie a čtyři krásné kluky… (smích)

Jak pokračuje tvá spolupráce s Gregorym Porterem?

Velmi plodně. Měli jsme dohodnuto, že s ním budu příští rok na turné od konce března do konce dubna a před pár dny mi to protáhl od půlky března do půlky května.

V těchto dnech vydáváš desku s americkou kapelou Kennedy Administration. Co o ní prozradíš?

To je pro mne velmi důležitý projekt. Na desce jsem se podílel dost výrazně autorsky a jako producent a z výsledku mám velikou radost. Deska vyšla v Německu na gramodesce a CD a v Japonsku na CD. Vypadá to, že v úoru poletíme do Tokia.

Ondřej Pivec/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více

Během čtyř dnů nabídl Maraton hudby Brno na 150 koncertů v podání více než 500 účinkujících. Na festivalu se potkali místní umělci i hosté ze zahraničí. Jazzový večer v Sono centru zahájili brněnští Marek Kotača Trio, po kterých následoval Yaron Herman z Izraele a Kenny Garrett z USA, na pódiu na hradě Špilberk dostala publikum do varu domácí hip-hopová legenda Chaozz i crossoveroví a světoví Dog Eat Dog. O rockový večer na Flédě se postarali The Adicts z Anglie spolu s pražským uskupením The Fialky, v Sono centru zase holandští Physical Graffiti vzdali poctu skupině Led Zeppelin. Rocku byla v Brně spousta, v neděli večer vystoupili i britští alt-J.  více

Brněnská „all-stars“ sestava Pozdní sběr přichází po čtyřech letech s novým albem. Tentokrát nezdůrazňuje na obalu osobu svého zakladatele a kapelníka Jiřího Pařeza, který sice zůstává hlavním autorem i sólovým zpěvákem, ale album jako celek je ještě více než minulá deska Pohlednice z Paříže (2014) výsledkem spolupráce sehrané sestavy. V ní se sešli muzikanti jako Michael Vašíček, Emil Formánek, Jiří Meisner nebo David Velčovský, tedy hráči, v jejich životopisech najdeme položky jako Vlasta Redl & Každý den jinak, Kamelot nebo Druhá tráva. Velkou posilou a výrazným oživením sestavy od minulého alba je Radim Zenkl, špičkový mandolinista, působící ve Spojených státech a nyní opět i na Moravě. Vedle mandolíny na album přispěl i irskou flétnou, ale na albu najdeme i další zajímavé barvy – tubu v závěrečné písni Na pivu (v níž se mimochodem vystřídá rekordní počet zpěváků v historii skupiny), dechovou sekci v úvodním Amsterdamu nebo čtveřici lesních rohů ve Smířenívíce

12. srpna 2018 si připomeneme 90. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka. Zemřel ve věku 74 let na vrcholu tvůrčích sil a jeho náhlá smrt všechny zaskočila. Koncem července 1928 odjel na letní pobyt do rodných Hukvald, kam za ním přijela Kamila Stösslová se synem Ottou. Vzal si s sebou opis partitury své poslední opery Z mrtvého domu, aby provedl korektury a doplňky, práci však nestihl dokončit. Ze silného nachlazení se rozvinul zápal plic, se kterým byl skladatel převezen do Kleinova sanatoria v blízké Ostravě. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne. Pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáček je pochován na brněnském Ústředním hřbitově v tzv. čestném kruhu, autorem náhrobku je výtvarník Eduard Milén (tentýž, který navrhl scénu a kostýmy ke světové premiéře opery Příhody lišky Bystroušky).  více

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.  více

V neděli zakončený XIV. ročník Hudebního festivalu Znojmo nesl podtitul Svár duše s tělem. Jihomoravské město vítá na svých prknech už řádku let renomované interprety od rezidenčního Czech Ensemble Baroque po sólisty zvučných jmen. Na závěr letošního ročníku sliboval nejpůsobivější zážitek tohoto léta – pozvání totiž přijal cenami ověnčený soubor Il Giardino Armonico, který se pod vedením Giovanniho Antoniniho orientuje na interpretaci děl 17. a 18. století. Spolu s věhlasnou sopranistkou Annou Prohaska se v jízdárně Louckého kláštera zastavili v neděli při turné k novému CD Serpent & Fire.  více

Netradiční koncert vokálního tělesa Czech Ensemble Baroque Quintet včera na Hudebním festivalu Znojmo představil tvorbu skladatele Matea Flechy (1481–1553). V běžně nepřístupných prostorách sálu konventu Louckého kláštera zazněly tzv. ensalady tedy polyfonní skladby míchající pro komický efekt dialekty, jazyky a často zcela nesmyslná slova či citoslovce. Mezi zhudebňovanými slovy se tak objevují výrazy jako „bum bum“, „tif tof“, „tra la la la“ nebo třeba „badum dům“. Mateo Flecha byl jedním ze skladatelů, kteří pomohli žánr jako takový ustanovit a etablovat. Samotný termín je znám především z publikace Las Ensaladas de Flecha Prague (1581), kterou vydal Flechův synovec, jménem taktéž Mateo Flecha. Tento Flecha junior vydal ve zmíněné sbírce ensalady právě Matea Flechy staršího. Vokální ansámbl doplnili ještě flétnistka Michaela Koudelková, theorbista Karel Fleischlinger a Emil Machain s Ester Švábkovou na bicí nástroje.  více

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více

Hostem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou bude v pondělí 30. července anglický písničkář John Smith. Pořadatelé o něm hovoří jako o „utajeném pokladu vytříbeného folkového písničkářství“ a vyzdvihují jeho loňské album Headlong s osobními vyznáními manželce Joanně. Se Smithem, kterého jeho kytarový idol a vzor John Renbourn označil za „budoucnost folku“, jsme hovořili telefonicky.  více

Budova Českého rozhlasu Brno se po rekonstrukci chlubí novým studiem. Studio VII bylo obrazně pokřtěno koncertem Na živú notečku z folklorní řady Na moravskou notu Českého rozhlasu Brno a Zlín. Hudebního zasvěcení se ujala Horňácká muzika Petra Mičky, jejíž primáš je zároveň jedním z rozhlasových redaktorů. Jako hosté se představili velmi nadaní mladí zpěváčci Anička Mičková a Janíček Pavlík a také legenda horňáckého folkloru majstr Martin Hrbáč. Celý více než hodinový program je možno shlédnou na youtube kanálu Českého rozhlasu.  více

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.  více

Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.  více

Verše sonetů Williama Shakespeara včera určily atmosféru ve skleněném pokoji vily Tugendhat. Uskutečnilo se tady poslední uvedení projektu nazvaného Navštívení krásy v rámci festivalu ProART. V tomto večeru došlu ke spojení tance, divadla a hudby, kterážto umění měla přítomným zprostředkovat netradičním způsobem renesanční verše. Martin Dvořák, tanečník a choreograf a zároveň ředitel spolku ProART spolu s herečkou Veronikou Žilkovou a hudebníkem Františkem Chaloupkou vystoupili jako protagonisté těchto milostných veršů.  více

Ačkoliv je spojení hudby a vína odvěké a onu symbiózu opojných melodií s tekutou révou můžeme sledovat napříč dějinami již od dob kultu boha Dionýsa, ke skutečnému a programovému souznění obou dochází zřídka. Pomineme-li slavnosti vína, které kolem měsíce září napříč republikou zkrášlují konec léta, pak víno v úzkém spojení s hudbou bývá jen málokdy středobodem hudebních programů. Včerejší koncert ansámblu Zefiro Torna vedeného Jurgenem de Bruyn v Kurdějově u Hustopečí se pokusil právě tuto dramaturgickou mezeru zaplnit. Koncert z programu 23. ročníku festivalu Concentus Moraviae nabídl totiž kromě rozverných skladeb Orlanda di Lassa, Didiera Lupiho, Giovanniho Bassana, Giovanniho Battisty Fontany nebo Vincenza Galilea i degustaci vybraných vín, kterou komentoval someliér Janko Martinkovič. S životními osudy skladatele pak diváky seznamoval divadelní herec Jan Kolařík.  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš připravil již tradiční oživení prvních letních dnů a to 21. ročníkem série folklorních večerů pod názvem F scéna. Bezmála týdenní festival začal slavnostním galavečerem v kulisách hradu Špilberk, kde se krom domácího pořadatelského tělesa objevil také vzácný host Poddukelský umelecký ľudový súbor – PUĽS z Prešova. Ten mohli diváci vidět také ještě následující den, kdy byl program na Nové radnici již zcela v jejich režii. Třetí festivalový den se i se svými tanečníky předvedl opět VUS Ondráš pásmem s názvem Taneční miniatury.  více

Nejčtenější

Kritika

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více