Ondřej Pivec: Múza je ke mně laskavá

25. říjen 2017, 5:00

Ondřej Pivec: Múza je ke mně laskavá

V rámci Moravia Music Festu zahraje 16. listopadu v brněnském Metro Music Baru skupina Organic Quartet v čele s Ondřejem Pivcem. Varhaník českého původu, který od roku 2009 žije v New Yorku, v posledních letech spolupracuje se špičkovým zpěvákem Gregorym Porterem, a za účast na jeho albu Take Me To The Alley dokonce získal Grammy. V Brně představí nové album Terms And Conditions Apply, které natočil se svými někdejšími českými spoluhráči – kytaristou Liborem Šmoldasem, bubeníkem Tomášem Hobzkem a saxofonistou Jakubem Doležalem.

Ondřeji, na začátku letošního roku jsi obdržel cenu Grammy za účast na albu Gregoryho Portera Take Me To The Alley. Jaká byla tvoje bezprostřední reakce? Byl jsi přítomen na slavnostním ceremoniálu?

Nebyl jsem tam. Předávání se odehrávalo v neděli a já jsem měl povinnosti v kostele, kde hraji na varhany. Ale hned jak jsem přišel domů, pustil jsem si několikahodinový přenos na internetu. V momentě, kdy začali vyhlašovat kategorii Nejlepší vokální jazzové album, v níž byl Gregory Porter nominován, pokydal jsem se jídlem. Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, že to Gregory vyhrál. Sám jsem pak dostal certifikát, že mám cenu také.

Dalším velkým tématem letošního roku je nové album tvého Organic Quartetu, české skupiny, se kterou jsi slavil velké úspěchy před odchodem do Spojených států. Jak se přihodilo, že jste s Organic Quartetem po deseti letech vydali novinku?

Už nějakou dobu jsme se s kytaristou Liborem Šmoldasem bavili o tom, že bychom mohli Organic Quartet vzkřísit. Naplánovali jsme si menší šňůru na duben 2016, měli jsme domluvené termíny, ale v březnu mi zavolal manažer Gregoryho Portra, jestli bych s ním nemohl jet v dubnu na šňůru do Anglie. A měl na mysli celý měsíc. Já jsem tedy udělal kompromis – jel jsem na turné s Gregorym, ale nechali jsme si i nějaké hraní s Organikem. Jeden z těchto koncertů se konal v Praze v Jazz Docku a na něj jsme pozvali Petra Ostrouchova, ředitele vydavatelství Animal Music. Po koncertě za mnou přišel a říká mi: „Vypadá to, že si v kapele po těch letech nelezete na nervy. A hrajete pořád dobře. Nechcete vydat u příležitosti desátého výročí Animal Music novou desku?“ My jsme se toho chytli, navíc se nám líbil další Petrův návrh, abychom točili postaru do pásů, jak se to dělávalo dříve.

Zaujala mě zmínka o tom, že si nelezete na nervy. Jaké to tedy bylo, hrát po tolika letech spolu? Ty jsi mezitím v Americe nasbíral spoustu zkušeností a i ostatní hráči se museli posunout.

Bylo to fajn a možná lepší než dřív, protože nikdo z nás necítil nějaký ekonomický tlak. Já jsem byl kdysi na hraní s Organikem finančně závislý, dnes tomu tak u žádného z nás není. Všichni jsme v kapele z vlastní vůle a radosti a byli jsme až překvapení, jak nám to šlo. Loni v dubnu jsme hráli především vykopávky a uvědomili jsme si, že je máme stále pod kůží. Nemuseli jsme ani zkoušet, všechno jsme si to pamatovali.

Vaše nové album Terms And Conditions Apply obsahuje nový repertoár. Zaujalo mě, že se na něm podílíte všichni čtyři. Ty jsi sice hlavním autorem, ale nemáš na albu nadpoloviční většinu skladeb.

Na tom jsme se dohodli předem. Organic Quartet byl od začátku kapela spojená se mnou, ale v tomto případě jsme všichni napsali nové skladby přímo pro tuto desku. E-mailem jsme si posílali noty a demoverze. Když jsme tedy přišli na první zkoušku, už jsme to všechno znali. Dříve když někdo do Organicu přinesl novou věc, trvalo nějakou dobu, než jsme si řekli, jak by mohla ideálně znít. Dnes hned všichni znají autorův záměr.

Jak a kde obvykle skládáš?

Nemám nějaký konkrétní postup. Někdy mě napadne jako první rytmus, někdy melodie s harmonií a někdy harmonický postup a na něm stavím melodii. Myslím, že jsem se nějak přirozeně naučil přepnout se do kreativního režimu. Když musím, tak ze mě něco padá. Když jsem měl napsat skladby na novou desku, sedl jsem si a dvě věci jsem měl hotové za jedno odpoledne. Dříve jsem měl různé kreativní bloky, ale teď jsem otevřenější, múza je ke mně laskavá.

Zatímco na starších albech je uvedeno Ondřej Pivec & Organic Quartet, tentokrát tvoje jméno z přední strany obalu zmizelo. Proč?

Chtěl jsem to tak. Nevyskytuju se už v Česku tak často jako dříve a chtěl jsem, aby nám album pomohlo všem stejně. Proto jsme se rozhodli, že na obalu budou naše čtyři portréty.

Jak se vám osvědčilo analogové nahrávání do pásů?

Tím, že je to jazzová kapela, bylo to jednodušší. Nemuseli jsme nic dotáčet a stříhat. Všichni čtyři jsme to vzali jako výzvu, natáčeli jsme způsobem, u nějž prakticky nelze nic opravit. Bylo tedy třeba hrát dobře. A myslím, že jsme dobře hráli a že deska dopadla výborně.

Jaký je tedy výsledný zvuk?

Je jiný než při digitálním nahrávání. Poznám to, protože se poslední dobou studiové práci dost věnuji. Hodně to bylo znát už při míchání. Natáčeli jsme to do čtyřiadvaceti stop a odtud jsme to pak míchali rovnou do levé a pravé. Když mixuješ zvuk v digitálu, řešíš každý decibel a je to slyšet. U analogu je to slyšet taky, ale všechno to tak nějak zní dobře. Pás všechno změkčí a výsledkem je velmi příjemný zvuk. Album jsme vydali i na vinylové desce. Když si ji pustíte, máte zaručeno, že během celého procesu ani nepřičichla k digitální technologii. A všem to doporučuji, je to super zážitek.

Ty sám doma posloucháš vinyly?

Ano, mám spoustu desek – Arethu Franklin, staré Tower of Power, George Bensona, Off The Wall os Michaela Jacksona. To zní z vinylu velmi dobře.

Zmínili jsme obal vašeho nového alba. Jak moc jsou v době digitálního šíření hudby pro tebe obaly důležité?

Samotné album a jeho obal jsou spolu svázané, i když primární je samozřejmě hudba. Já jsem měl obaly vždycky rád, bavilo mě prohlížet si obrázky. My jsme si na obalu dali záležet především u vinylové verze. Tam jsme totiž přidali i noty ke všem skladbám. No a pokud jde o naše čtyři portréty na obalu alba, domluvili jsme se, že každých deset let vydáme novou desku s podobným obalem.

V polovině listopadu budete s Organic Quartetem opět na krátkém českém turné. Na co se fanoušci mohou těšit?

Na nový repertoár, spoustu energie a čtyři krásné kluky… (smích)

Jak pokračuje tvá spolupráce s Gregorym Porterem?

Velmi plodně. Měli jsme dohodnuto, že s ním budu příští rok na turné od konce března do konce dubna a před pár dny mi to protáhl od půlky března do půlky května.

V těchto dnech vydáváš desku s americkou kapelou Kennedy Administration. Co o ní prozradíš?

To je pro mne velmi důležitý projekt. Na desce jsem se podílel dost výrazně autorsky a jako producent a z výsledku mám velikou radost. Deska vyšla v Německu na gramodesce a CD a v Japonsku na CD. Vypadá to, že v úoru poletíme do Tokia.

Ondřej Pivec/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více