Shilpa Ray: Vrátná s harmoniem

18. říjen 2017, 4:00

Shilpa Ray: Vrátná s harmoniem

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.

Jste známa jako zpěvačka a autorka, která se doprovází na harmonium, ale prý jste úplně na počátku své kariéry zpívala a cappella. Co se vám na zpěvu bez doprovodu nástrojů líbí?

Nic zvláštního se mi na tom nelíbí. Úplně na začátku jsem pravidelně vystupovala v jednom klubu během večerů Open Mic, kam mohl kdokoli přijít, zazpívat a zahrát. A já jsem tam zpívala a cappella. Až se mě jednoho dne pořadatel zeptal, jestli nehraji na nějaký nástroj, že bych tam mohla pravidelně vystupovat. Řekla jsem: „Ano, hraju na harmonium.“ A tak jsem na ně začala veřejně hrát.  

Do hry na harmonium vás ale rodiče nutili, a dokonce vám zakazovali poslouchat a hrát rock. Svůj tehdejší odpor k indické hudbě a tomuto nástroji jste už tedy překonala?

Ano, je to krásný nástroj, mám ho ráda. Jen jsem si, když jsem byla malá, nikdy nepředstavovala, že ze mne bude opravdová hudebnice. Jako dítě jsem hudbě, kterou jsem hrála, nerozuměla, nebavilo mě to. Chtěla jsem hrát na kytaru, ale rodiče chtěli, abych se učila na harmonium a na klavír.

Jak vznikají vaše písně? Také u harmonia?

Skládám většinou u kláves. Buď hraju na klavír, nebo na varhany. A je mi vlastně jedno, který z těch nástrojů použiji. Je to většinou ten, ke kterému to mám blíž.

Svá poslední alba jste vydala u brooklynského avantgardního vydavatelství Northern Spy Records. Jak se vám s ním spolupracuje?

Spolupráce s tímto labelem je skvělá. Velmi mě podporují a nikdy mi nediktují, co přesně mám dělat. Tím pádem mám jako umělkyně dostatek prostoru.

A jsou vůbec v době, kdy si každý může pořídit třeba i doma kvalitní nahrávku a přes internet ji dostat k fanouškům, třeba hudební vydavatelství?

Stále je důležité místo nablízku někoho, kdo vám pomůže. Dnes si umělec opravdu může svou hudbu vydat sám, ale na druhou stranu vydavatelství vás v tom podpoří. Vyzkoušela jsem si vydávat hudbu sama, ale je s tím spousta práce. Já budu raději koncertovat, než se zaobírat papírováním a starat se o distribuci nahrávek. Je skvělé, když za vámi stojí tým lidí, kteří vám pomáhají. Rozhodně je pro mne lepší tuto podporu mít, než se o všechno starat sama.

Proč se vaše nejnovější album jmenuje Door Girl („dívka od dveří“, vrátná)?

Je to totiž moje profese v jednom baru v New Yorku. Chodím tam do práce, ale občas tam i vystupuji jako hudebnice. A přede mnou se tam odehrává spousta zajímavých a inspirativních příběhů.

Znamená to tedy, že Door Girl je koncepční album, sestavené z takových příběhů?  

Tohle je rozhodně koncepční deska. Nevím, jestli bych takto označila všechny své nahrávky, ale o té poslední to určitě platí. Někdy za mým albem není úplně jasná představa, ale jindy mám hlavně konkrétní myšlenku a tu se pokouším nahrávkou sdělit.

Jak byste charakterizovala rozdíl mezi nejnovějším albem a předchozím Last Year’s Savage?

Myslím, že Last Year’s Savage je osobnější a drsnější a kombinujeme na něm více stylů. Oproti tomu album Door Girl je na poslech možná lehčí, stravitelnější. Je zajímavé, že spousta lidí si myslí, že z těchto dvou alb je právě to novější osobnější. Ale není tomu tak.

Vystupujete sólově i s kapelou. Jak vznikají kapelní aranže vašich písní?

Většinou mám nějaký nápad a také představu, kam mohou ostatní hudebníci jít, kam mohou skladbu posunout. Často ale měníme sestavu a každý muzikant je jiný. Například dva různí bubeníci budou hrát jinak. Dohodneme se tedy na základním rytmu, ale jinak se skladba může koncert od koncertu lišit.

Proslavila vás spolupráce s Nickem Cavem, jejž jste doprovázela na koncertech a který vám potom vydal vaši první nahrávku. Jak na toto období vzpomínáte?

Spolupráce s Nickem Cavem pro mne byla velmi důležitá. Zůstali jsme přáteli a také jsme fanoušky jeden druhého. Nicku Caveovi vděčím za mnohé. Hrozně moc mě toho naučil, aranžoval mé písně, produkoval mé nahrávky. Byl mým velkým učitelem.

Spolupracovala jste také s Patti Smith a s dalšími osobnostmi. Na koho nejraději vzpomínáte?

Všechny tyto spolupráce pro mne byly důležité. Je inspirativní pracovat s jinými lidmi, kteří mají jiný přístup k psaní písní. Ráda vystupuji se svými vlastními písněmi, ráda je skládám, ale stejně tak je pro mne důležité stát na pódiu s někým jiným a pomáhat mu. I to je výzva.

V čem je to pro vás jiné, stát na pódiu se slavnějším kolegou nebo kolegyní a být tam sama za sebe?

Když jste na pódiu a doprovázíte někoho jiného, předpokládá se, že budete pozorně poslouchat, co dělá. Tím pádem se držím trochu zpátky. Pravidla jsou nějak nastavena a musí se dodržet. Ale zároveň je pro mne velmi důležité hrát s ostatními lidmi a komunikovat s nimi, sdílet se navzájem.

Vracíte se k nám do Česka, kde se musíte smířit s tím, že ne každý rozumí vašim textům. Je to pro vás problém? 

V takovém případě musí samotná hudba být velmi silná. Nedávno jsem viděla dokument o hercích z doby němého filmu, a ti museli s publikem komunikovat beze slov. Já sice ráda píšu texty, ráda se vyjadřuji prostřednictvím slov, ale v takovém případě musí hudba převzít roli hlavního sdělení.

Shilpa Ray/ foto archiv umělkyně

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více