Z Korsiky do celého světa

6. červenec 2022, 2:00

Z Korsiky do celého světa

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.

Nejste čistě vokální skupina, ale tradiční korsická polyfonie hraje ve vaší hudbě významnou roli. Jak důležitá pro vás tato tradice je?

Polyfonie je ústředním bodem naší práce. Na každé z našich písní pracujeme právě s důrazem na polyfonii. Je to základ toho, jak o hudbě uvažujeme. Kromě toho bereme v potaz další vlivy, které souvisejí s pozicí Korsiky v rámci středomořského prostředí. Mimochodem Korsika leží uprostřed Středozemního moře. Vycházíme tedy z polyfonie a přidáváme k tomu celou škálu hudebních nástrojů. To dodává naší kapele charakteristické zabarvení. Během našeho koncertu zazní zpravidla čtyři čistě vokální skladby, ale není to jen polyfonie, ale používáme i monodii. Dá se však říct, že jsme vyšli z polyfonní tradice, abychom vytvořili novou hudbu s doprovodem nástrojů.

A nelze to tedy vnímat tak, že i jednotlivé hudební nástroje jsou vlastně hlasy ve vaší polyfonii?

To je velmi dobrá otázka. Při tvorbě písní zvažujeme každý jednotlivý prvek, který přispívá k vytvoření celkové atmosféry. Nástroje se běžně používají k tomu, aby doprovázely slova a hlasy, ale může tomu být i přesně naopak. Snažíme se psát tedy takové písně, které vytvářejí příjemnou atmosféru a zvou posluchače na cestu. Na cestu, která začíná na Korsice a vede do celého světa, ale pořád z perspektivy Korsičanů.

lalba_02

Korsika leží uprostřed Středomoří. Jak byste tedy z vaší perspektivy charakterizoval středomořskou hudbu? Má hudební tradice různých středomořských národů něco společného?

Nemůžeme mluvit za ostatní středomořské národy. Ale když se podíváme na způsob, jakým se na Korsice zpívá, vidíme v tom ve skutečnosti celé Středomoří. Spíše než že bychom si půjčovali něco cizího, snažíme se vnést světlo do toho, co máme společné. Samozřejmě že některé regiony jsou nám bližší – například severní Afrika nebo Itálie. A pak jsou oblasti, ke kterým máme dál. Ale my se snažíme klást důraz na to, co celé Středomoří spojuje, a to mimo jiné prostřednictvím hudby.

Zpíváte korsicky, ale booklet vašeho alba naštěstí obsahuje překlady textů do francouzštiny a angličtiny. Jaká jsou vaše oblíbená témata?

S našimi texty je to podobné jako s hudbou. Texty našich písní pojednávají o tématech spojených s každodenním životem, podobně jako to bylo u lidových písní. Ale zpíváme i o dnešních problémech společnosti a samozřejmě i o současných problémech Středomoří. Obecně pak lze říct, že naše texty pojednávají o lidství, a máme i milostné nebo velmi osobní písně. Ale podobně jako v případě naší hudby jsou i naše texty pestré a víceznačné. Na starším albu A Parulluccia jsme se věnovali například tématu migrantů na ostrově Lampedusa. Na novém albu je pro nás důležitým tématem vztah člověka k jeho mnohonásobné identitě. V dalších písních se pak věnujeme problematice konzumní společnosti a ekologie.

Na album jste si jako hosty přizvali nejen další hudebníky z Korsiky, ale i hráče z dalších zemí. Představíte nám je?

Korsika je malý ostrov, žije nás na něm pouze 350 000. Naše spřátelené hudebníky z Korsiky si tedy zveme ke spolupráci pravidelně. Ostatní hosté na albu jsou naši přátelé. Je mezi nimi hráč na perkuse Mokhtar Samba. Dalším hostem je Louis Mhlanga, což je přítel jednoho bývalého člena skupiny. A se všemi těmito hosty jsme začali spolupracovat tak, že jsme s nimi někde hráli.

lalba_03

Album A Principiu vyšlo v době koronavirové epidemie. Jak tato doba ovlivnila jeho obsah?

V době, kdy jsme album vydali, bylo důležitým tématem uzdravení. Ostatně první píseň na albu se jmenuje Guarisce, což znamená právě „uzdravení“. Jako bychom se toto téma snažili albem předjímat. Jinak tam žádnou píseň týkající se přímo epidemie nemáme, nicméně krize odhalila určitá selhání ve společnosti. Jsou to selhání, která můžeme mít jako lidé obecně i jako obyvatelé Středomoří. V budoucnu se tedy určitě budeme věnovat dalším tématům týkajícím se našich vzájemných mezilidských vazeb.

A proč se album jmenuje právě A Principiu?

Slovo „a principiu“ se opakuje v poslední písni alba, nazvané Stranieru da l’internu. Objevuje se na začátku každé sloky. Toto slovní spojení znamená „na počátku“, což souvisí s tím, o čem jsme hovořili na začátku tohoto rozhovoru. Na albu odkazujeme k monodii i k té nejjednodušší trojhlasé polyfonii. Zůstáváme tedy zakotveni v naší tradici, a to i tehdy, když se snažíme vytvářet novou hudbu. Jsme přesvědčeni, že aby člověk mohl dělat něco nového, musí dokonale znát své kořeny. Proto jsme celé album pojmenovali „A principiu“, Na počátku.

Za koho se pokládáte především? Za Korsičana, Francouze, nebo Evropana?

Jsme rádi, že se můžeme hlásit k této vícenásobné identitě. Každý z nás je součástí různých kultur, hlásíme se ke svému kraji a v neposlední řadě také ke svým rodinám. Snažíme se poukázat zároveň na to, čím se od ostatních odlišujeme, i na to, co nás s ostatními spojuje.

Vaše aktuální album vyšlo i na vinylu. Proč jste se pro tuto variantu rozhodli?

Dohodli jsme se s naším vydavatelem, že vydáme toto album také na vinylu, protože je to nosič, který je starý a zároveň velmi současný. Víme, že máme posluchače, pro které je důležitá kvalit zvuku a kteří neposlouchají hudbu on-line. Víme, že spousta lidí už nemá možnost přehrát si CD. Vinyl jsme tedy vydali nejen pro naše posluchače, kterým jde o kvalitní zvuk, ale i pro ty, kteří sbírají suvenýry a pro které má význam i vizuální složka. I to je pro nás důležité.

L´Alba/ foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více