Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.

Letos jste byli společně s organizátory nuceni zrušit největší tuzemský folklorní festival ve Strážnici. Co byly ty nejdůležitější okolnosti, které vás nakonec k tomuto neblahému rozhodnutí vedly?

Tím posledním zrnečkem písku bylo, že jsme se museli vypořádat se zahraničními soubory. Přestože pokyny ministerstva nebyly jednoznačné, tak z okolností, jak se nákaza vyvíjela ve světě, bylo evidentní, že festival nebudeme moct uskutečnit v plné míře. Zahraniční soubory skutečně už v únoru potřebovaly vědět, jestli se festival uskuteční, Jestli jim tedy garantujeme, že když si koupí letenky a festival se neuskuteční, tak jim je zaplatíme. Což bylo samozřejmě při vzdálenostech, které létají a při takovém počtu lidí naprosto mimo naše finanční možnosti. Takže jsme byli nuceni do zahraničí oznámit, ať si je nekupují, že festival prostě nebude. Potom už se v podstatě jen čekalo, až nazraje doba vhodná k tomuto prohlášením. Po Velikonocích byl nejvyšší čas, hlavně vůči partnerům. Na festival jezdí spousta řemeslníků, celá řada prodejců. Ti všichni si potřebovali tento rok nějak rozplánovat. Po Velikonocích se nám jevilo evidentní, že i kdyby to rozvolnění přišlo, nebude se týkat skrumáže třiceti tisíc lidí z celé republiky.

Kterých zahraničních souborů se to letos týkalo?

Měli jsme domluvený soubor z Chille, který o účast velmi stál. Další těleso mělo dojet z Indonésie. To jsou opravdu velké vzdálenosti. V plánu byly také soubory z Evropy, ze Srbska, z Ukrajiny. Vždycky je to namíchané. Doufáme, že nám všichni zachovají přízeň a přijedou příští rok.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_02

Letos se měl konat 75. ročník festivalu. Už se někdy v minulosti stalo, že by se festival nekonal?

V minulosti se to nikdy nestalo. Tím, že festival bývá před prázdninami, tak ani rok 1968 a invaze vojsk varšavské smlouvy do něj nijak nezasáhla. I v tom následujícím roce 69 se uskutečnil normálně, takže nikdy se zatím nestalo, že by byl zrušen. Všechno je ale jednou poprvé.

Jak to tím pádem bude s programem příštího ročníku? Bude nový nebo se pokusíte zůstat u toho letošního?

Ano, určitě bychom chtěli, aby se letošní program v co největší míře uskutečnil příští rok. Je to z toho důvodu, že se programy nechystají z roku na rok. Chystá se vždy několik let dopředu, domlouvají se soubory, autoři vše chystají, dělají se nové choreografie. Takže nechceme, aby tato velká práce, která je se vším spojená, přišla vniveč. Není vlastně důvod, aby se ty pořady neuskutečnily.

Nemáte například v některém pořadu účinkující vyššího věku, u kterých by to mohl být problém?

Určitě tam jsou, ale žádný program není postaven vyloženě na nich, takže s tímto není problém.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_01

Chystáte pro příští ročníky, nějaká speciální hygienická opatření?

To se ukáže v závislosti na tom, jaká budou hygienická opatření obecně. Samozřejmě můžete dát jakékoliv mantinely, ale každý se chová podle sebe. Mase lidí těžko nařídíte, jak se má chovat nebo jestli má nosit roušky nebo nemá pít alkohol.

Chystáte případně nějaké jiné novinky či změny? Vím, že se řešil například prodej vstupenek...

Už od minulého roku máme zvládnutý systém předprodeje, ale nakonec se ukázalo, že o něj nebyl až takový zájem. Možná to bylo tím, že se spouštěl přibližně tři neděle před festivalem, což je dost krátká doba. Kdyby se vše spustilo hned po Novém roce, bylo by to asi pro lidi zajímavější. U nás je trošku problém, že jsme plátci DPH, takže musíme prodat vstupenku v tom měsíci, kdy se účtuje. Prodat tedy v lednu něco, co se v červenci naplní, je problém. Takže prozatím nevím, jak vše bude do budoucna fungovat. Samozřejmě je možnost lístky prodávat například přes ticketportal, ale tam bychom se museli o náš zisk, který je každoročně dost malý, dělit s poskytovatelem služeb.

Letos by možná nastal problém s vracením vstupenek...

Ano, svým způsobem ano. Vzhledem k tomu, že je festival v zásadě prodělečný a vždycky prodělečný byl, tak i pro jeho nepořádání není naše finanční ztráta zdaleka tak veliká jako u jiných komerčních festivalů.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_03

Ke Strážnici neodmyslitelně patří také Skanzen. Ten je předpokládám, také uzavřen pro veřejnost? Kdy bude otevřen?

Skanzen se bude otevírat 26. května v úterý. Doposud jsme museli rušit akce velikonoční, které spadly přímo do začátku nouzového stavu. Zrušili jsme i stavění máje. Právě v tomto období měla probíhat celá řada programů pro školy. Ty jsme museli logicky zrušit též. Na prázdniny, pokud skutečně dojde k tomu, že bude možné shromáždit tisíc lidí, by tak připadaly v úvahu tři programy. To však uvidíme koncem června, jak se vše vyvine. Chtěli bychom uskutečnit dožínky, pouť ve skanzenu a hasičskou neděli. Takže na nich budeme pracovat, ale jestli se uskuteční, bude záležet na celkové situaci. Předpokládáme, že v tomto týdnu bude prozatím vše velmi pozvolné, protože školní zájezdy nepřijedou, nepřijedou ani zájezdy seniorů. Bude to spíš o víkendovém provozu. Jádro víkendových provozů představují prohlídky, při nichž se návštěvníci budou pohybovat individuálně areálem. Ve vybraných objektech budou usazeni průvodci, kteří budou podávat výklad a budou zde předvádět rukodělné činnosti. Krom toho budou chodit i prohlídky s průvodcem, ovšem menší než bývaly. Nebude to čtyřicet lidí, ale jen dvacet. Budeme vyžadovat, aby při vstupu do areálu měli s sebou všichni návštěvníci roušku. Nemusí ji mít samozřejmě na ústech, ale při vstupu do objektů, které opravdu nejsou veliké a není v nich možné dodržet dvoumetrové odstupy, si ji budou muset nasadit.

A co chystáte v termínu samotného festivalu? Mohou se návštěvníci těšit na nějaký náhradní program, třeba na nyní tolik populární streamování či snad na něco podobného?

Díky spolupráci s uskupením nadšenců, kteří teď mají značku ifolklor, jsme dali dohromady virtuální podobu festivalu, který se bude jmenovat ifolklorní Strážnice. Bude mít několik rovin. Jedna je zmíněná rovina streamů. Oslovili jsme řadů souborů, sborů, muzik i jednotlivců. Vyzvali jsme je, aby natočili krátký půlhodinový stream, v němž představí, co by ve Strážnici normálně chtěli předvést a jak by si to užili. Natáčí u nich doma, aby se do Strážnice nevypravili, protože máme obavu, že spoustu lidí bude chtít vidět, jak to tu vypadá, co se tu děje. Co my tu potom budeme dělat s takovým malým Woodstockem, který nedokážeme ukočírovat, ani organizačně, ani hygienicky? Protože lidé budou chtít jít na záchod, napít se vody, koupit si jídlo. Ale teď park běží pouze v běžném návštěvnickém režimu, který je postaven na přibližně sto lidí ne na tisíce. Takže naše heslo je zůstaňte doma! Strážnici si udělejte ve vašem oblíbeném domácím hnízdě a my vám poskytneme na našem facebooku streamy. Budou to vystoupení souborů a cimbálek prokládaná historickými záznamy z archivu, jak fotografického, tak i videa ze starších pořadů. To bude jedna rovina. Druhá úroveň je ve spolupráci s televizí Noe z Ostravy; v hlavních vysílacích časech v pátek, v sobotu a v neděli odpoledne budou k vidění pořady, které byly v minulosti divácky úspěšné. Předpokládá se také spolupráce s Českým rozhlasem a radiem Proglas.

Na koho se mohou folklorní nadšenci těšit?

Domluveno je to s celou řadou souborů ze Slovácka, přes Brněnsko, Čechy nebo severní Moravu. Bude toho dost. Předpokládá se program v pátek, sobotu i neděli.

Máte na závěr nějaké sdělení, které byste rád čtenářům našeho portálu Brno – město hudby vzkázal?

No já bych chtěl všechny naše návštěvníky vyzvat, tak jak jsou zvyklí společně sledovat velká sportovní, například hokejové utkání nebo olympiádu, ať už na své oblíbené zahrádce, doma nebo v hospůdce, aby stejným způsobem přistoupili letos k Strážnici. Aby si našli své oblíbené místo, pozvali tam přátele, sehnali si dobré víno a jídlo. A aby s podobným napětím sledovali na facebooku nebo v televizi letošní festival ve Strážnici. A příští rok je snad zase všechny rádi přivítáme přímo zde.

Martin Šimša/ Foto archiv NÚLK

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více