Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.

Letos jste byli společně s organizátory nuceni zrušit největší tuzemský folklorní festival ve Strážnici. Co byly ty nejdůležitější okolnosti, které vás nakonec k tomuto neblahému rozhodnutí vedly?

Tím posledním zrnečkem písku bylo, že jsme se museli vypořádat se zahraničními soubory. Přestože pokyny ministerstva nebyly jednoznačné, tak z okolností, jak se nákaza vyvíjela ve světě, bylo evidentní, že festival nebudeme moct uskutečnit v plné míře. Zahraniční soubory skutečně už v únoru potřebovaly vědět, jestli se festival uskuteční, Jestli jim tedy garantujeme, že když si koupí letenky a festival se neuskuteční, tak jim je zaplatíme. Což bylo samozřejmě při vzdálenostech, které létají a při takovém počtu lidí naprosto mimo naše finanční možnosti. Takže jsme byli nuceni do zahraničí oznámit, ať si je nekupují, že festival prostě nebude. Potom už se v podstatě jen čekalo, až nazraje doba vhodná k tomuto prohlášením. Po Velikonocích byl nejvyšší čas, hlavně vůči partnerům. Na festival jezdí spousta řemeslníků, celá řada prodejců. Ti všichni si potřebovali tento rok nějak rozplánovat. Po Velikonocích se nám jevilo evidentní, že i kdyby to rozvolnění přišlo, nebude se týkat skrumáže třiceti tisíc lidí z celé republiky.

Kterých zahraničních souborů se to letos týkalo?

Měli jsme domluvený soubor z Chille, který o účast velmi stál. Další těleso mělo dojet z Indonésie. To jsou opravdu velké vzdálenosti. V plánu byly také soubory z Evropy, ze Srbska, z Ukrajiny. Vždycky je to namíchané. Doufáme, že nám všichni zachovají přízeň a přijedou příští rok.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_02

Letos se měl konat 75. ročník festivalu. Už se někdy v minulosti stalo, že by se festival nekonal?

V minulosti se to nikdy nestalo. Tím, že festival bývá před prázdninami, tak ani rok 1968 a invaze vojsk varšavské smlouvy do něj nijak nezasáhla. I v tom následujícím roce 69 se uskutečnil normálně, takže nikdy se zatím nestalo, že by byl zrušen. Všechno je ale jednou poprvé.

Jak to tím pádem bude s programem příštího ročníku? Bude nový nebo se pokusíte zůstat u toho letošního?

Ano, určitě bychom chtěli, aby se letošní program v co největší míře uskutečnil příští rok. Je to z toho důvodu, že se programy nechystají z roku na rok. Chystá se vždy několik let dopředu, domlouvají se soubory, autoři vše chystají, dělají se nové choreografie. Takže nechceme, aby tato velká práce, která je se vším spojená, přišla vniveč. Není vlastně důvod, aby se ty pořady neuskutečnily.

Nemáte například v některém pořadu účinkující vyššího věku, u kterých by to mohl být problém?

Určitě tam jsou, ale žádný program není postaven vyloženě na nich, takže s tímto není problém.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_01

Chystáte pro příští ročníky, nějaká speciální hygienická opatření?

To se ukáže v závislosti na tom, jaká budou hygienická opatření obecně. Samozřejmě můžete dát jakékoliv mantinely, ale každý se chová podle sebe. Mase lidí těžko nařídíte, jak se má chovat nebo jestli má nosit roušky nebo nemá pít alkohol.

Chystáte případně nějaké jiné novinky či změny? Vím, že se řešil například prodej vstupenek...

Už od minulého roku máme zvládnutý systém předprodeje, ale nakonec se ukázalo, že o něj nebyl až takový zájem. Možná to bylo tím, že se spouštěl přibližně tři neděle před festivalem, což je dost krátká doba. Kdyby se vše spustilo hned po Novém roce, bylo by to asi pro lidi zajímavější. U nás je trošku problém, že jsme plátci DPH, takže musíme prodat vstupenku v tom měsíci, kdy se účtuje. Prodat tedy v lednu něco, co se v červenci naplní, je problém. Takže prozatím nevím, jak vše bude do budoucna fungovat. Samozřejmě je možnost lístky prodávat například přes ticketportal, ale tam bychom se museli o náš zisk, který je každoročně dost malý, dělit s poskytovatelem služeb.

Letos by možná nastal problém s vracením vstupenek...

Ano, svým způsobem ano. Vzhledem k tomu, že je festival v zásadě prodělečný a vždycky prodělečný byl, tak i pro jeho nepořádání není naše finanční ztráta zdaleka tak veliká jako u jiných komerčních festivalů.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_03

Ke Strážnici neodmyslitelně patří také Skanzen. Ten je předpokládám, také uzavřen pro veřejnost? Kdy bude otevřen?

Skanzen se bude otevírat 26. května v úterý. Doposud jsme museli rušit akce velikonoční, které spadly přímo do začátku nouzového stavu. Zrušili jsme i stavění máje. Právě v tomto období měla probíhat celá řada programů pro školy. Ty jsme museli logicky zrušit též. Na prázdniny, pokud skutečně dojde k tomu, že bude možné shromáždit tisíc lidí, by tak připadaly v úvahu tři programy. To však uvidíme koncem června, jak se vše vyvine. Chtěli bychom uskutečnit dožínky, pouť ve skanzenu a hasičskou neděli. Takže na nich budeme pracovat, ale jestli se uskuteční, bude záležet na celkové situaci. Předpokládáme, že v tomto týdnu bude prozatím vše velmi pozvolné, protože školní zájezdy nepřijedou, nepřijedou ani zájezdy seniorů. Bude to spíš o víkendovém provozu. Jádro víkendových provozů představují prohlídky, při nichž se návštěvníci budou pohybovat individuálně areálem. Ve vybraných objektech budou usazeni průvodci, kteří budou podávat výklad a budou zde předvádět rukodělné činnosti. Krom toho budou chodit i prohlídky s průvodcem, ovšem menší než bývaly. Nebude to čtyřicet lidí, ale jen dvacet. Budeme vyžadovat, aby při vstupu do areálu měli s sebou všichni návštěvníci roušku. Nemusí ji mít samozřejmě na ústech, ale při vstupu do objektů, které opravdu nejsou veliké a není v nich možné dodržet dvoumetrové odstupy, si ji budou muset nasadit.

A co chystáte v termínu samotného festivalu? Mohou se návštěvníci těšit na nějaký náhradní program, třeba na nyní tolik populární streamování či snad na něco podobného?

Díky spolupráci s uskupením nadšenců, kteří teď mají značku ifolklor, jsme dali dohromady virtuální podobu festivalu, který se bude jmenovat ifolklorní Strážnice. Bude mít několik rovin. Jedna je zmíněná rovina streamů. Oslovili jsme řadů souborů, sborů, muzik i jednotlivců. Vyzvali jsme je, aby natočili krátký půlhodinový stream, v němž představí, co by ve Strážnici normálně chtěli předvést a jak by si to užili. Natáčí u nich doma, aby se do Strážnice nevypravili, protože máme obavu, že spoustu lidí bude chtít vidět, jak to tu vypadá, co se tu děje. Co my tu potom budeme dělat s takovým malým Woodstockem, který nedokážeme ukočírovat, ani organizačně, ani hygienicky? Protože lidé budou chtít jít na záchod, napít se vody, koupit si jídlo. Ale teď park běží pouze v běžném návštěvnickém režimu, který je postaven na přibližně sto lidí ne na tisíce. Takže naše heslo je zůstaňte doma! Strážnici si udělejte ve vašem oblíbeném domácím hnízdě a my vám poskytneme na našem facebooku streamy. Budou to vystoupení souborů a cimbálek prokládaná historickými záznamy z archivu, jak fotografického, tak i videa ze starších pořadů. To bude jedna rovina. Druhá úroveň je ve spolupráci s televizí Noe z Ostravy; v hlavních vysílacích časech v pátek, v sobotu a v neděli odpoledne budou k vidění pořady, které byly v minulosti divácky úspěšné. Předpokládá se také spolupráce s Českým rozhlasem a radiem Proglas.

Na koho se mohou folklorní nadšenci těšit?

Domluveno je to s celou řadou souborů ze Slovácka, přes Brněnsko, Čechy nebo severní Moravu. Bude toho dost. Předpokládá se program v pátek, sobotu i neděli.

Máte na závěr nějaké sdělení, které byste rád čtenářům našeho portálu Brno – město hudby vzkázal?

No já bych chtěl všechny naše návštěvníky vyzvat, tak jak jsou zvyklí společně sledovat velká sportovní, například hokejové utkání nebo olympiádu, ať už na své oblíbené zahrádce, doma nebo v hospůdce, aby stejným způsobem přistoupili letos k Strážnici. Aby si našli své oblíbené místo, pozvali tam přátele, sehnali si dobré víno a jídlo. A aby s podobným napětím sledovali na facebooku nebo v televizi letošní festival ve Strážnici. A příští rok je snad zase všechny rádi přivítáme přímo zde.

Martin Šimša/ Foto archiv NÚLK

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více

O albu Folk Swings brněnského B-Side Bandu se na sociálních sítích živě diskutuje. Může si big band dovolit hrát „posvátné“ písně českého folku? A co když s ním tyto skladby zpívají přímo jejich autoři jako Jaromír Nohavica, Vlasta Redl nebo Slávek Janoušek? Jenže zatímco oni snad mohli do úprav mluvit, Karel Kryl, Zuzana Navarová nebo Wabi Ryvola úpravy svých písní už okomentovat nemohli… O tom, jak album vznikalo, proč zní Ryvolova Tereza jako kubánský tanec, proč Radek Pastrňák na albu zpívá neznámou píseň a nikoli Františka a proč je Podvod Honzy Nedvěda instrumentální, jsme hovořili s členy orchestru Petrem Kovaříkem a Pavlem Zlámalem. Právě oni totiž pro toto album vytvořili nové aranžmá známých i méně známých folkových písní.  více

Tiché lodi není kapela, ale projekt v Brně žijícího kytaristy a písničkáře Reného Müllera. Zatímco své předchozí album Časy vody (2015) nahrál ještě ve dvojici s Romanem Cipískem Cermanem, svým někdejším spoluhráčem z kapely Hynkovy zámky, na novince se Müller prezentuje úplně sám – jako autor hudby i textů, kytarista i zpěvák nebo – v jeho případě přesněji – vypravěč.  více

Brněnský písničkář s nejkratším vlastním jménem stál donedávna v čele bluesové kapely The Weathermakers. Vedl také efemerní trampské uskupení The Honzíci. To hlavní, čím přitahuje pozornost – vedle kytar a dalších nástrojů, které vyrábí pod značkou Red Bird – je však jeho sólová autorská tvorba. Po vyzrálém debutu Město (2018) se nyní přihlásil s novinkou Potom. V textech jde opět až na dřeň, své osobní problémy dokázal přetavit do nadčasových příběhů a mimořádných básnických obratů. A i když ve většině skladeb opustil bluesovou formu, svou esencí je nahrávka, na které se jako producent opět podílel Martin Kyšperský, bluesová až až.  více

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.  více

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.  více

Festival Janáček Brno 2020 patří mezi kulturní podniky, která současné i nastupující restrikce zasáhly nejvíce. Prestižní operní festival zažívá krušné časy. Než omezení zítra propuknou naplno, organizátorům se o víkendu ještě dvakrát podařilo uvést jednu z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňu. Festival původně plánovanou reprízu předsunul z pondělka na dnešek, aby se vyhnul vládním zákazům. Návštěvníci Janáčkova divadla si tak mohli užít operu, která stála u zrodu autorova celosvětového úspěchu, tentokrát v režii ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera. Scénu navrhl Pavel Borák a kostýmy připravila Markéta Sládečková. V roli marnotratného a nestálého Števy vystoupil Richard Samek, jeho prchlivého nevlastního bratra a protivníka v lásce Lacu ztvárnil Peter Berger. Nešťastnou Jenůfu hrála a zpívala Pavla Vykopalová a její nevlastní matku, přísnou Kostelničku Karita Mattila. Představení řídil a nastudoval Marko Ivanović.  více

Hrubá hudba se ve svém krátkém, ani ne ročním životě stala fenoménem. Projekt Jiřího Hradila s jeho kapelou Lesní zvěř a Horňáckou muzikou Petra Mičky opěvují kritici, nutí však k přemýšlení i milovníky folkloru, obohacuje klubovou scénu a vyprodává sály. Nejinak se tomu stalo také předposlední zářijový večer v brněnském Kabinetu múz. A to i přes přísná hygienická opatření: povinnost sedět na židlích a dalších omezeních. Jednalo se již o druhý vyprodaný koncert této fúze ve stejném klubu. První se uskutečnil v únoru a byl zároveň křtem alba. Koncerty byly však velmi odlišné a je na nich dokonale vidět, jak se kvůli známým důvodům změnila situace.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více