Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.

Letos jste byli společně s organizátory nuceni zrušit největší tuzemský folklorní festival ve Strážnici. Co byly ty nejdůležitější okolnosti, které vás nakonec k tomuto neblahému rozhodnutí vedly?

Tím posledním zrnečkem písku bylo, že jsme se museli vypořádat se zahraničními soubory. Přestože pokyny ministerstva nebyly jednoznačné, tak z okolností, jak se nákaza vyvíjela ve světě, bylo evidentní, že festival nebudeme moct uskutečnit v plné míře. Zahraniční soubory skutečně už v únoru potřebovaly vědět, jestli se festival uskuteční, Jestli jim tedy garantujeme, že když si koupí letenky a festival se neuskuteční, tak jim je zaplatíme. Což bylo samozřejmě při vzdálenostech, které létají a při takovém počtu lidí naprosto mimo naše finanční možnosti. Takže jsme byli nuceni do zahraničí oznámit, ať si je nekupují, že festival prostě nebude. Potom už se v podstatě jen čekalo, až nazraje doba vhodná k tomuto prohlášením. Po Velikonocích byl nejvyšší čas, hlavně vůči partnerům. Na festival jezdí spousta řemeslníků, celá řada prodejců. Ti všichni si potřebovali tento rok nějak rozplánovat. Po Velikonocích se nám jevilo evidentní, že i kdyby to rozvolnění přišlo, nebude se týkat skrumáže třiceti tisíc lidí z celé republiky.

Kterých zahraničních souborů se to letos týkalo?

Měli jsme domluvený soubor z Chille, který o účast velmi stál. Další těleso mělo dojet z Indonésie. To jsou opravdu velké vzdálenosti. V plánu byly také soubory z Evropy, ze Srbska, z Ukrajiny. Vždycky je to namíchané. Doufáme, že nám všichni zachovají přízeň a přijedou příští rok.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_02

Letos se měl konat 75. ročník festivalu. Už se někdy v minulosti stalo, že by se festival nekonal?

V minulosti se to nikdy nestalo. Tím, že festival bývá před prázdninami, tak ani rok 1968 a invaze vojsk varšavské smlouvy do něj nijak nezasáhla. I v tom následujícím roce 69 se uskutečnil normálně, takže nikdy se zatím nestalo, že by byl zrušen. Všechno je ale jednou poprvé.

Jak to tím pádem bude s programem příštího ročníku? Bude nový nebo se pokusíte zůstat u toho letošního?

Ano, určitě bychom chtěli, aby se letošní program v co největší míře uskutečnil příští rok. Je to z toho důvodu, že se programy nechystají z roku na rok. Chystá se vždy několik let dopředu, domlouvají se soubory, autoři vše chystají, dělají se nové choreografie. Takže nechceme, aby tato velká práce, která je se vším spojená, přišla vniveč. Není vlastně důvod, aby se ty pořady neuskutečnily.

Nemáte například v některém pořadu účinkující vyššího věku, u kterých by to mohl být problém?

Určitě tam jsou, ale žádný program není postaven vyloženě na nich, takže s tímto není problém.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_01

Chystáte pro příští ročníky, nějaká speciální hygienická opatření?

To se ukáže v závislosti na tom, jaká budou hygienická opatření obecně. Samozřejmě můžete dát jakékoliv mantinely, ale každý se chová podle sebe. Mase lidí těžko nařídíte, jak se má chovat nebo jestli má nosit roušky nebo nemá pít alkohol.

Chystáte případně nějaké jiné novinky či změny? Vím, že se řešil například prodej vstupenek...

Už od minulého roku máme zvládnutý systém předprodeje, ale nakonec se ukázalo, že o něj nebyl až takový zájem. Možná to bylo tím, že se spouštěl přibližně tři neděle před festivalem, což je dost krátká doba. Kdyby se vše spustilo hned po Novém roce, bylo by to asi pro lidi zajímavější. U nás je trošku problém, že jsme plátci DPH, takže musíme prodat vstupenku v tom měsíci, kdy se účtuje. Prodat tedy v lednu něco, co se v červenci naplní, je problém. Takže prozatím nevím, jak vše bude do budoucna fungovat. Samozřejmě je možnost lístky prodávat například přes ticketportal, ale tam bychom se museli o náš zisk, který je každoročně dost malý, dělit s poskytovatelem služeb.

Letos by možná nastal problém s vracením vstupenek...

Ano, svým způsobem ano. Vzhledem k tomu, že je festival v zásadě prodělečný a vždycky prodělečný byl, tak i pro jeho nepořádání není naše finanční ztráta zdaleka tak veliká jako u jiných komerčních festivalů.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_03

Ke Strážnici neodmyslitelně patří také Skanzen. Ten je předpokládám, také uzavřen pro veřejnost? Kdy bude otevřen?

Skanzen se bude otevírat 26. května v úterý. Doposud jsme museli rušit akce velikonoční, které spadly přímo do začátku nouzového stavu. Zrušili jsme i stavění máje. Právě v tomto období měla probíhat celá řada programů pro školy. Ty jsme museli logicky zrušit též. Na prázdniny, pokud skutečně dojde k tomu, že bude možné shromáždit tisíc lidí, by tak připadaly v úvahu tři programy. To však uvidíme koncem června, jak se vše vyvine. Chtěli bychom uskutečnit dožínky, pouť ve skanzenu a hasičskou neděli. Takže na nich budeme pracovat, ale jestli se uskuteční, bude záležet na celkové situaci. Předpokládáme, že v tomto týdnu bude prozatím vše velmi pozvolné, protože školní zájezdy nepřijedou, nepřijedou ani zájezdy seniorů. Bude to spíš o víkendovém provozu. Jádro víkendových provozů představují prohlídky, při nichž se návštěvníci budou pohybovat individuálně areálem. Ve vybraných objektech budou usazeni průvodci, kteří budou podávat výklad a budou zde předvádět rukodělné činnosti. Krom toho budou chodit i prohlídky s průvodcem, ovšem menší než bývaly. Nebude to čtyřicet lidí, ale jen dvacet. Budeme vyžadovat, aby při vstupu do areálu měli s sebou všichni návštěvníci roušku. Nemusí ji mít samozřejmě na ústech, ale při vstupu do objektů, které opravdu nejsou veliké a není v nich možné dodržet dvoumetrové odstupy, si ji budou muset nasadit.

A co chystáte v termínu samotného festivalu? Mohou se návštěvníci těšit na nějaký náhradní program, třeba na nyní tolik populární streamování či snad na něco podobného?

Díky spolupráci s uskupením nadšenců, kteří teď mají značku ifolklor, jsme dali dohromady virtuální podobu festivalu, který se bude jmenovat ifolklorní Strážnice. Bude mít několik rovin. Jedna je zmíněná rovina streamů. Oslovili jsme řadů souborů, sborů, muzik i jednotlivců. Vyzvali jsme je, aby natočili krátký půlhodinový stream, v němž představí, co by ve Strážnici normálně chtěli předvést a jak by si to užili. Natáčí u nich doma, aby se do Strážnice nevypravili, protože máme obavu, že spoustu lidí bude chtít vidět, jak to tu vypadá, co se tu děje. Co my tu potom budeme dělat s takovým malým Woodstockem, který nedokážeme ukočírovat, ani organizačně, ani hygienicky? Protože lidé budou chtít jít na záchod, napít se vody, koupit si jídlo. Ale teď park běží pouze v běžném návštěvnickém režimu, který je postaven na přibližně sto lidí ne na tisíce. Takže naše heslo je zůstaňte doma! Strážnici si udělejte ve vašem oblíbeném domácím hnízdě a my vám poskytneme na našem facebooku streamy. Budou to vystoupení souborů a cimbálek prokládaná historickými záznamy z archivu, jak fotografického, tak i videa ze starších pořadů. To bude jedna rovina. Druhá úroveň je ve spolupráci s televizí Noe z Ostravy; v hlavních vysílacích časech v pátek, v sobotu a v neděli odpoledne budou k vidění pořady, které byly v minulosti divácky úspěšné. Předpokládá se také spolupráce s Českým rozhlasem a radiem Proglas.

Na koho se mohou folklorní nadšenci těšit?

Domluveno je to s celou řadou souborů ze Slovácka, přes Brněnsko, Čechy nebo severní Moravu. Bude toho dost. Předpokládá se program v pátek, sobotu i neděli.

Máte na závěr nějaké sdělení, které byste rád čtenářům našeho portálu Brno – město hudby vzkázal?

No já bych chtěl všechny naše návštěvníky vyzvat, tak jak jsou zvyklí společně sledovat velká sportovní, například hokejové utkání nebo olympiádu, ať už na své oblíbené zahrádce, doma nebo v hospůdce, aby stejným způsobem přistoupili letos k Strážnici. Aby si našli své oblíbené místo, pozvali tam přátele, sehnali si dobré víno a jídlo. A aby s podobným napětím sledovali na facebooku nebo v televizi letošní festival ve Strážnici. A příští rok je snad zase všechny rádi přivítáme přímo zde.

Martin Šimša/ Foto archiv NÚLK

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.  více

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.  více

Festival Janáček Brno 2020 patří mezi kulturní podniky, která současné i nastupující restrikce zasáhly nejvíce. Prestižní operní festival zažívá krušné časy. Než omezení zítra propuknou naplno, organizátorům se o víkendu ještě dvakrát podařilo uvést jednu z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňu. Festival původně plánovanou reprízu předsunul z pondělka na dnešek, aby se vyhnul vládním zákazům. Návštěvníci Janáčkova divadla si tak mohli užít operu, která stála u zrodu autorova celosvětového úspěchu, tentokrát v režii ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera. Scénu navrhl Pavel Borák a kostýmy připravila Markéta Sládečková. V roli marnotratného a nestálého Števy vystoupil Richard Samek, jeho prchlivého nevlastního bratra a protivníka v lásce Lacu ztvárnil Peter Berger. Nešťastnou Jenůfu hrála a zpívala Pavla Vykopalová a její nevlastní matku, přísnou Kostelničku Karita Mattila. Představení řídil a nastudoval Marko Ivanović.  více

Hrubá hudba se ve svém krátkém, ani ne ročním životě stala fenoménem. Projekt Jiřího Hradila s jeho kapelou Lesní zvěř a Horňáckou muzikou Petra Mičky opěvují kritici, nutí však k přemýšlení i milovníky folkloru, obohacuje klubovou scénu a vyprodává sály. Nejinak se tomu stalo také předposlední zářijový večer v brněnském Kabinetu múz. A to i přes přísná hygienická opatření: povinnost sedět na židlích a dalších omezeních. Jednalo se již o druhý vyprodaný koncert této fúze ve stejném klubu. První se uskutečnil v únoru a byl zároveň křtem alba. Koncerty byly však velmi odlišné a je na nich dokonale vidět, jak se kvůli známým důvodům změnila situace.  více

Třetí (avšak první koncertní) večer sedmého ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrál na vysoké úrovni a přinesl kladné body festivalu v období jeho nynější nejisté budoucnosti. Nebyla to skutečnost překvapivá, jednalo se o koncert světově proslulého vídeňského sboru Arnold Schoenberg Chor, který na nesoutěžní přehlídku zavítal po čtyřech letech. Těžiště programu tkvělo ve tvorbě 20. století, přesáhl ovšem i do obou století sousedních.  více

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více