Cesta do nitra varhan pro Brno

Cesta do nitra varhan pro Brno

V hudebním životě se dějí také věci, které nejsou slyšet, i když se to může zdát jako nesmysl. Než se ale rozezní hudba, musí se pro to něco udělat, a jedná-li se o varhanní koncert, je potřeba především postavit varhany. V říjnu jsme přinesli rozhovor s Janem Martinem Bejčkem o tom, že nový, kvalitní nástroj v Brně bude a teď se k tématu vracíme. Důvod je jednoduchý – varhany už tu jsou.

Když se uchýlím k terminologii motoristického pořadu Top Gear, není to luxusní limuzína ani nabušený sporťák, ale solidní auto vyšší střední třídy. V závodech o největší počet válců – vlastně píšťal – tedy vyhrávat nebude, ale vejde se do něj pohodlně celá rodina hudebních období od staré hudby až po dnešek, pojede spolehlivě, nebude rušit své životní prostředí a mělo by i dlouho vydržet. Celý složitý stroj byl po kolaudaci přivezen do Brna 26. listopadu a nyní probíhá jeho montáž na kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie – tedy správně brněnsky „u jezuitů“, na Beethovenově ulici hned vedle Českého rozhlasu.

Když se na varhany podíváte teď, kdy ještě nejsou hotové, zaujme vás na první pohled bezvadné dřevo, z nějž jsou vyrobeny píšťaly. Myslím, že takovou plochu bez suků a kazů nikdo z nás dlouho neviděl. Je dobré si občas uvědomit, z jak kvalitních materiálů se hudební nástroje vyrábějí a co na nich vlastně stojí tolik peněz. Dřevo je ovšem dřevo, pouhá mrtvá hmota, nejdražší a nejcennější je pořád lidská práce. Duch, který stavbu pohání dopředu, je k nezaplacení.

Základním materiálem je smrkové dřevo, které se používá v případě, kdy se počítá s natíráním barvou. Jen namáhanější části, u nichž by měkké smrkové dřevo nestačilo, jsou vyrobeny z dubu, buku, ořechu... Nové brněnské varhany už takto odhalené sotva uvidíte, přírodní materiál skryje jejich povrchová úprava. Nástroj musí zapadnout do barokního kostela nejen akusticky, ale také vzhledem.

Varhany pro Brno budou mít na notovém pultu městský znak, ale k městu se hlásí i pojmenováním jednotlivých rejstříků. Celkem je jich čtyřicet osm a jsou rozděleny do tří manuálů a pedálu. Rejstříky prvního manuálu nesou jména jezuitských svatých – je mezi nimi sv. Ignác z Loyoly, ale také Edmund Kampián, který dal jméno celému projektu. Druhý manuál se hlásí k významným jezuitům spojeným s Brnem. Je mezi nimi Bohuslav Balbín známý svou Rozpravou na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, který tu studoval, básník Bedřich Bridel i teolog a historik Martin Středa, jehož jméno je spojeno s obléháním Brna Švédy. Třetí manuál a pedál jsou věnovány významným brněnským hudebníkům v čele s Pavlem Křížkovským a jeho slavným žákem Leošem Janáčkem.

Varhany jsou mechanické, fungují na principu ověřeném staletími. Přídavná elektronika je dnes samozřejmostí, ale není podstatou nástroje. Bude možné na ně dobře hrát i starou hudbu, ale nejedná se o repliku historických varhan. Je to současný, originální stroj. Autorem návrhu varhan je J. M. Bejček, první fáze projektu začala v letech 2006–2007. Varhany samotné jsou dílem švýcarské firmy Mathis Orgelbau – je to první nástroj, který v České republice staví.

Celý projekt zaštiťuje Nadační fond Campianus, rozpočet celé stavby je 36 milionů korun včetně DPH. Kromě pomoci Boží je ovšem nezbytná i pomoc lidská. Varhany jsou symbolem lidské pospolitosti a pokud se chcete stát její užší součástí, máte možnost adoptovat jednu nebo více píšťal. Můžete si vybrat konkrétní jméno i tón, celý rejstřík, jak je libo, k dispozici je i přehled průběhu adopce. Leoš Janáček je sice již prodaný, ale  jsou tu další osobnosti. Jejich jména možná neobletěla svět, ale mnozí z nás chodili do lidušky pojmenované po Jaroslavu Kvapilovi a dodnes chodí na koncerty na Musilku. Všechna jména rejstříků stojí za pozornost a díky projektu varhan sv. Edmunda Kampiána nezůstanou zapomenuta.

 

Dispozice varhan

První manuál Druhý manuál Třetí manuál Pedál
Bourdon 16' Kopula major 8' Kryt lìbezný 16' Principálbas 16'
Principál 8' Kvintadena 8' Principál 8' Subbas 16'
Flétna portunálová 8' Principál       4' Bourdon 8' Violonbas 16'
Kryt 8' Kopula minor 4' Salicionál 8' Kvintbas 10 2/3'
Gamba 8' Seskvialtera (II) 2 2/3' Unda maris 8' Oktávbas 8'
Oktáva 4' Oktáva 2' Flétna příčná 4' Bourdonbas 8'
Flétna špičatá 4' Kvinta 1 1/3' Fugara 4' Superoktávbas 4'
Roh noční 4' Cimbál (IV) 1' Nasard 2 2/3' Mixtura 2 2/3'
Kvinta 2 2/3' Roh křivý 8' Flétna zobcová 2' Pozoun 16'
Superoktáva 2' Zvonkohra   Tercie 1 3/5' Trompetbas 8'
Kornet (V) 8' Cimbálová hvĕzdice   Mixtura 2 2/3'    
Mixtura (IV) 2' Tremolo   Trompette harmonique 8'    
Cimbál (III) 1'     Basson-Hautbois 8'    
Trompeta 8'     Voix humaine 8'    
        Clairon 4'    
        Tremolo      

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jan Martin Bejček je autorem projektu varhan, které budou stát v kostele „u jezuitů“. Je také předsedou správní rady Nadačního fondu Campianus, který jejich stavbu financuje. Mluvili jsme spolu především o tomto novém nástroji, o hudbě a hudebním životě, ale dostali jsme se také k záchraně lodě Dallas na Brněnské přehradě.  více

Malé obrazové ohlédnutí za včerejším Koncertem pro Brno, Magdalenu Koženou doprovodil na varhany Christian Schmitt. Na začátku vystoupil sbor Kantiléna, který se dostal do centra pozornosti ještě v závěru večera.  více

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více


Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Nejčtenější

Kritika

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více