Cesta do nitra varhan pro Brno

Cesta do nitra varhan pro Brno

V hudebním životě se dějí také věci, které nejsou slyšet, i když se to může zdát jako nesmysl. Než se ale rozezní hudba, musí se pro to něco udělat, a jedná-li se o varhanní koncert, je potřeba především postavit varhany. V říjnu jsme přinesli rozhovor s Janem Martinem Bejčkem o tom, že nový, kvalitní nástroj v Brně bude a teď se k tématu vracíme. Důvod je jednoduchý – varhany už tu jsou.

Když se uchýlím k terminologii motoristického pořadu Top Gear, není to luxusní limuzína ani nabušený sporťák, ale solidní auto vyšší střední třídy. V závodech o největší počet válců – vlastně píšťal – tedy vyhrávat nebude, ale vejde se do něj pohodlně celá rodina hudebních období od staré hudby až po dnešek, pojede spolehlivě, nebude rušit své životní prostředí a mělo by i dlouho vydržet. Celý složitý stroj byl po kolaudaci přivezen do Brna 26. listopadu a nyní probíhá jeho montáž na kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie – tedy správně brněnsky „u jezuitů“, na Beethovenově ulici hned vedle Českého rozhlasu.

Když se na varhany podíváte teď, kdy ještě nejsou hotové, zaujme vás na první pohled bezvadné dřevo, z nějž jsou vyrobeny píšťaly. Myslím, že takovou plochu bez suků a kazů nikdo z nás dlouho neviděl. Je dobré si občas uvědomit, z jak kvalitních materiálů se hudební nástroje vyrábějí a co na nich vlastně stojí tolik peněz. Dřevo je ovšem dřevo, pouhá mrtvá hmota, nejdražší a nejcennější je pořád lidská práce. Duch, který stavbu pohání dopředu, je k nezaplacení.

Základním materiálem je smrkové dřevo, které se používá v případě, kdy se počítá s natíráním barvou. Jen namáhanější části, u nichž by měkké smrkové dřevo nestačilo, jsou vyrobeny z dubu, buku, ořechu... Nové brněnské varhany už takto odhalené sotva uvidíte, přírodní materiál skryje jejich povrchová úprava. Nástroj musí zapadnout do barokního kostela nejen akusticky, ale také vzhledem.

Varhany pro Brno budou mít na notovém pultu městský znak, ale k městu se hlásí i pojmenováním jednotlivých rejstříků. Celkem je jich čtyřicet osm a jsou rozděleny do tří manuálů a pedálu. Rejstříky prvního manuálu nesou jména jezuitských svatých – je mezi nimi sv. Ignác z Loyoly, ale také Edmund Kampián, který dal jméno celému projektu. Druhý manuál se hlásí k významným jezuitům spojeným s Brnem. Je mezi nimi Bohuslav Balbín známý svou Rozpravou na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, který tu studoval, básník Bedřich Bridel i teolog a historik Martin Středa, jehož jméno je spojeno s obléháním Brna Švédy. Třetí manuál a pedál jsou věnovány významným brněnským hudebníkům v čele s Pavlem Křížkovským a jeho slavným žákem Leošem Janáčkem.

Varhany jsou mechanické, fungují na principu ověřeném staletími. Přídavná elektronika je dnes samozřejmostí, ale není podstatou nástroje. Bude možné na ně dobře hrát i starou hudbu, ale nejedná se o repliku historických varhan. Je to současný, originální stroj. Autorem návrhu varhan je J. M. Bejček, první fáze projektu začala v letech 2006–2007. Varhany samotné jsou dílem švýcarské firmy Mathis Orgelbau – je to první nástroj, který v České republice staví.

Celý projekt zaštiťuje Nadační fond Campianus, rozpočet celé stavby je 36 milionů korun včetně DPH. Kromě pomoci Boží je ovšem nezbytná i pomoc lidská. Varhany jsou symbolem lidské pospolitosti a pokud se chcete stát její užší součástí, máte možnost adoptovat jednu nebo více píšťal. Můžete si vybrat konkrétní jméno i tón, celý rejstřík, jak je libo, k dispozici je i přehled průběhu adopce. Leoš Janáček je sice již prodaný, ale  jsou tu další osobnosti. Jejich jména možná neobletěla svět, ale mnozí z nás chodili do lidušky pojmenované po Jaroslavu Kvapilovi a dodnes chodí na koncerty na Musilku. Všechna jména rejstříků stojí za pozornost a díky projektu varhan sv. Edmunda Kampiána nezůstanou zapomenuta.

 

Dispozice varhan

První manuál Druhý manuál Třetí manuál Pedál
Bourdon 16' Kopula major 8' Kryt lìbezný 16' Principálbas 16'
Principál 8' Kvintadena 8' Principál 8' Subbas 16'
Flétna portunálová 8' Principál       4' Bourdon 8' Violonbas 16'
Kryt 8' Kopula minor 4' Salicionál 8' Kvintbas 10 2/3'
Gamba 8' Seskvialtera (II) 2 2/3' Unda maris 8' Oktávbas 8'
Oktáva 4' Oktáva 2' Flétna příčná 4' Bourdonbas 8'
Flétna špičatá 4' Kvinta 1 1/3' Fugara 4' Superoktávbas 4'
Roh noční 4' Cimbál (IV) 1' Nasard 2 2/3' Mixtura 2 2/3'
Kvinta 2 2/3' Roh křivý 8' Flétna zobcová 2' Pozoun 16'
Superoktáva 2' Zvonkohra   Tercie 1 3/5' Trompetbas 8'
Kornet (V) 8' Cimbálová hvĕzdice   Mixtura 2 2/3'    
Mixtura (IV) 2' Tremolo   Trompette harmonique 8'    
Cimbál (III) 1'     Basson-Hautbois 8'    
Trompeta 8'     Voix humaine 8'    
        Clairon 4'    
        Tremolo      

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jan Martin Bejček je autorem projektu varhan, které budou stát v kostele „u jezuitů“. Je také předsedou správní rady Nadačního fondu Campianus, který jejich stavbu financuje. Mluvili jsme spolu především o tomto novém nástroji, o hudbě a hudebním životě, ale dostali jsme se také k záchraně lodě Dallas na Brněnské přehradě.  více

Malé obrazové ohlédnutí za včerejším Koncertem pro Brno, Magdalenu Koženou doprovodil na varhany Christian Schmitt. Na začátku vystoupil sbor Kantiléna, který se dostal do centra pozornosti ještě v závěru večera.  více

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více


Za dirigentský pult brněnských filharmoniků se téměř přesně po roce vrátil americký dirigent Case Scaglione. Loni si v Janáčkově divadle vytvořil renomé výborného umělce, které včerejším koncertem v Besedním domě jen stvrdil.  více

Hudebník, skladatel, zpěvák a producent Martin E. Kyšperský má za sebou pestrý rok. Psal nové písně pro svou skupinu Květy, která změnila sestavu. Produkoval album písničkářce Lucii Krpalové. Vydal sbírku básní. Hrál ve dvou televizních seriálech. Moderovat rozhovory v rádiu. Organizoval čtenářské kroužky. A vydal nové sólové album, zajímavé zvukem i tématem. S Martinem jsme hovořili o radosti z tvorby i o bolesti ze ztráty přítelkyně.  více

Italská opera nemusí být nutně reprezentována jen jménem Verdi. Ponchielliho Gioconda ze sedmdesátých let devatenáctého století je toho důkazem. Tím spíš, když se její inscenace povede tak jako nyní v Národním divadle Brno.  více

Jiří Plocek si muzikantské řemeslo vyzkoušel ze všech možných úhlů pohledu: jako řadový hráč ve skupině Poutníci, jako kapelník Teagrassu, jako vydavatel i rozhlasový redaktor. Jeho zamyšlení o hudbě každý rok moc rád poslouchám na odborném kolokviu v rámci Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou. Nedávno se Jiří pustil do velkého díla. Chce prozkoumat a jako knižní monografii sepsat a vydat fenomén, který nazval Píseň duše.  více

4. února uvede Janáčkova opera Národního divadla Brno poprvé ve své historii operu La Gioconda italského skladatele Amilcare Ponchielliho. S režisérem Tomášem Pilařem a dirigentem inscenace Jaroslavem Kyzlinkem ve videorozhovorech odkrýváme více z připravované operní inscenace. La Gioconda byla již při své premiéře v milánské La Scale v roce 1876 odměněna dvaceti oponami a v roce 1883 byla jedním z vybraných titulů první sezony Metropolitní opery v New Yorku. V titulní roli brněnské inscenace se představí maďarská sopranistka Csilla Boross a Iveta Jiříková, v roli Enza jihokorejský tenorista Sung Kyu Park a Luciano Mastro.  více

Filharmonie Brno uspořádala další skvostný koncert, nad jehož silou účinku zůstává rozum stát. Vzhledem k tomu, že nás v poslední době takto blaží týden co týden, nabízí se otázka, čím to všechno skončí. Odpověď známe: zavřením Janáčkova divadla a dlouhými prodlevami mezi koncerty. Právě světová úroveň zdejší dramaturgie, jež mimo Vídeň stěží hledá obdobu na stovky kilometrů daleko, je vhodným řešením pro nárazově fungující orchestr, který nyní přichází o poslední důstojné působiště.  více

Brněnská skupina Tranzan vznikla transformací z kapely Model Bazaar. Kytaristu Jana Řeřuchu, který odešel do projektu IAN, vystřídal pianista Ondřej Strouhal. Ostatní členové – kytarista a zpěvák Radek Malý, violoncellistka Soňa Malá, baskytarista Jakub Šimáně a bubeník Pospe – zůstali. Přestože šlo o pouhou výměnu jednoho člena (a jednoho nástroje), změna názvu je na místě. Zatímco Model Bazaar měl anglické texty, Tranzan se orientuje na slova v češtině a jasné a srozumitelné poselství je jeho devízou. Jde vlastně o monotematickou nebo koncepční kapelu – pod dlouhým názvem alba Příběhy o životě, smrti a o tom, co je mezi tím se totiž skrývá pásmo ekologicky laděných písní. Více než o laciné „agitky“ však jde o poetické příběhy a písně plné silných obratů, které doufám osloví i posluchače, který zatím nedokáže rozlišit modrý kontejner od žlutého.  více

V evropské premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno muzikál Chaplin. Na tuzemské jeviště se tak dostal hudební příběh o jednom z nejslavnějších filmových tvůrců minulého století a v inscenaci režiséra Stanislava Moši velmi výpravná, poněkud natahovaná a hudebně spíše prostřední show s několika mimořádnými výkony.  více

Vlakem sice už dávno nejezdím denně, ale coby nemotorista z přesvědčení využívám služeb Českých drah nebo alternativních dopravců poměrně často. A z mých „vlakových“ zážitků, nahromaděných za všechna ta léta od střední školy do současnosti, by se jistě dala sestavit sbírka povídek nebo básní. Martin E. Kyšperský napsal soubor textů, které následně zhudebnil, během jediné cesty vlakem. Začal psát v Praze, ještě než se souprava rozjela, a skončil při průjezdů vsí Bezpráví, pár kilometrů před Ústím nad Orlicí. Do Brna mu tedy ještě kus cesty zbýval, ale Martin prý ve vlaku nespí. Možná tedy na trase Česká Třebová – Svitavy – Blansko – Brno přemýšlel, co s hotovými volnými verši provede.  více

Často slýcháme o skvostné dramaturgické práci orchestru Filharmonie Brno. Chvála je namístě a neomrzí, ovšem vedle fascinujících nových kontextů, v nichž se prověřené repertoárové kusy ocitají, je třeba zdůraznit také průběžně rostoucí úroveň dirigentů, kteří s orchestrem spolupracují. Jedním z nich je i osmačtyřicetiletý Němec Alexander Liebreich, který nastudoval velmi zdařilého Mahlera: nekompromisního, krásně rozezpívaného, přitom ale vojensky disciplinovaného. Po slabém výkonu na prosincovém koncertě (Musorgskij) se tentokrát kyvadlo vychýlilo na druhou stranu. Filharmonie Brno pod Liebreichovou charismatickou taktovkou vykouzlila nezapomenutelný večer s Mahlerovou Symfonie č. 4 G dur, kterou doplnily Čtyři poslední písně od Richarda Strausse.  více

Svěží čerstvý vítr přinesla na brněnskou scénu svým debutovým albem slovensko-česká skupina Carpet Cabinet. Sedmičlenná formace působí v jihomoravské metropoli od roku 2013 a spolu s několika zajímavými hosty přináší ve dvanácti skladbách profesionálně zahranou a nahranou směs moderních i tradičních žánrů, smršť rytmů a kaleidoskop barev. V oficiální tiskové zprávě hudebníci hovoří o inspiraci „od hiphopu po soul a R&B až k například drum’n’bassu a elektru“, ale pod všemi těmito žánry a jejich kombinacemi zurčí a bublá jazzový základ. Carpet Cabinet sice není čistě jazzová skupina, ale svou tvorbou ukazuje na jednu z cest, kterými se dnes jazz ve světě ubírá. Podobně jako Robert Glasper se svým nadžánrovým elektro-koktejlem loni zazářil na festivalu JazzFestBrno, září Carpet Cabinet na domácí scéně. Září pochopitelně zatím skromněji, ale k jakýmkoli náznakům provinčnosti má jejich album daleko.  více

Relax, pohoda, souznění, ale také energie nebo slast z nesouhlasu – to jsou některé z kategorií, které v nás mohou vyvolávat nebo posilovat libovolná umělecká nebo popkulturní díla. O stupeň výše řadí takové umělecké výtvory, které člověku dávají odpovědi na jeho otázky. A úplně nejvýš pak stojí kategorii artefaktů, které doplňují otázky k našim odpovědím. A i když to, co se svou čistě mužskou doprovodnou kapelou produkuje zpěvačka Nikola Mucha, zní na první poslech jako útok na první signální, nové album Nána ve skutečnosti nabízí spoustu zásadních otázek.  více

Má sedmadvacet let a je talentovaný barytonista. Jmenuje se Roman Hoza. V posledních letech se řadí k nejvíce sledovaným českým pěvcům své generace. Laureát několika mezinárodních soutěží se mimo jiné představil třeba na prestižním Salcburském festivalu či na festivalu Pražské jaro. Absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a roční stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Od letošní sezony je stálým členem souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Během ledna bude v brněnské opeře debutovat jako svůdník Don Giovanni.  více

Pro Martina Kyšperského byl závěr roku 2016 velmi plodný. V době, kdy připravuje novou desku s novou sestavou kapely Květy, vyšly hned tři tituly, na kterých se výrazně podílel – sólové koncepční album Vlakem, sbírka surrealistických básní Marťanské lodě a také debutové album projektu Prune. Prune je nová hudební identita písničkářky Lucie Krpalové, nicméně Martin Kyšperský jí album Kruhy aranžoval, produkoval a nahrál. Je to tedy z velké části i jeho dílo a Lucie mu za to, „že tohle dobrodružství nastartoval a z velké části pomohl zhmotnit“, v bookletu CD děkuje.  více

Hana a Petr Ulrychovi, Tata Bojs, izraelská zpěvačka Noa nebo jazzová hvězda Patricia Barber. To jsou někteří z interpretů, které na počátku roku 2017 na svých prknech přivítá Národní divadlo Brno. O koncertech v Mahenově a v Janáčkově divadle hovoříme s jejich dramaturgem Filipem Habrmanem.  více