Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.

Program uvedla Kantiléna s třemi duchovními skladbami zpívanými a capella, které sbor provedl intonačně přesvědčivě a se zaujetím. Ve zvuku, barvě sboru moc hezky zní syté altové hlasy, soprány jsou oproti nim hodně jemné. Po efektivním přesunu stupňů a ladném usazení sboru (popsáno níže) se objevila očekávaná Magdalena Kožená a doprovázející Christian Schmitt. Předeslaný program písní Hugo Wolfa a Franze Schuberta orámovaný duchovními skladbami Henryho Purcella, Antonína Dvořáka a Georgese Bizeta doznal drobné změny, dvě písně nezazněly. Hodnotit každou skladbu zvlášť se vzhledem k jejich vyrovnanému provedení jeví bezúčelným, lepší je pohlédnout na výkon komplexně. Vzájemná souhra Magdaleny Kožené s Christianem Schmittem byla perfektní, podpořilo ji i to, že zpěvačka stála dosti blízko varhan. Bylo velmi zajímavé poslechnout si písně s varhanním doprovodem místo klavírního. Některé momenty získaly slavnostnější nebo dramatičtější ráz, některým trochu chyběla uplakaná lyričnost klavíru, avšak výsledně byly úpravy a celkový zvuk zdařilé. V několika málo pasážích se úplně nesešla barva zpěvaččina hlasu s konkrétním rejstříkem varhan, jinak příjemně ladili a „souzněli“.

Co se týká samotného zpěvu a projevu Magdaleny Kožené, je zčásti zbytečné, ale zčásti značně na místě rozplývat se nad výborně zvládnutou pěveckou technikou a velmi zajímavou a proměnlivou barvou hlasu. Ve spodních polohách její hlas zní jistě a jasně, nejhezčí jsou však pro mne osobně místa ve vyšší poloze, kde její hlas zní jaksi lahodně a měkce, nejcharakterističtější mi připadá pojmenování „medově“. Důsledná práce s výslovností a výrazné koncovky, občasný přídech či přibarvení hlasu podporují její velmi sugestivní a osobitý projev. Její poutavý až strhující výraz působí nesmírně přirozeně a upřímně a je expresivní přesně do té míry, aby se nestal teatrálním. Dokazuje to, že k dosažení ohromujícímu dojmu není třeba vzedmutých vibratových tónů a hlasové exhibice. Melodie LitaneiAve Maria Franze Schuberta s jednoduchým doprovodem znělo v jejím podání prostě, obyčejně a nádherně. Písňový repertoár je Kožené blízký, z osobního pohledu jí Schubert seděl o něco více než Wolf. Skladby Dvořáka a Bizeta zajiskřily na ozdobu utrpení prožitého v textech předchozích písní.

Negativně působily jen technické drobnosti, jako například ladně usazené zpěvačky a zpěvák Kantilény (ano, jeden chlapec proti naprosté přesile třiceti čtyř dívek, jak už to tak v dětských sborech bývá) na stupních během recitálové části programu. Kdyby tam neseděli vůbec, byla by komornost pouhých dvou aktérů na pódiu, tedy Magdaleny a varhan, o mnoho působivější a přímější. Když na poslední dvě skladby programu nacupitala žlutomodrá skupinka zpěváčků nejmladšího sborového oddělení, dojem z toho, že tam sedí pouze „na efekt“, ještě zesílil. Většina dětí si možnost být vedle veliké zpěvačky užívala po svém typickými „nešvary“, jako je hraní si s prstíčky, zírání s pusou do O nebo úpravou silonek. Jistě, je to roztomilé a přirozené, ale možná to bylo přece jen trošku zbytečné. Několikrát se také během koncertu měnila intenzita osvětlení pódia, což do značné míry rušilo koncentraci, stejně jako nepříjemné horko. Tyto drobnosti byly v důsledku přímého přenosu koncertu nejspíš nevyhnutelné, a proto je třeba na ně nahlížet z jistým odstupem, ale za zmínku přece jen stojí.

Po závěrečném Agnus Dei a standing ovation jako na povel přišlo na řadu avizované překvapení. První menší bylo od samotné Magdaleny Kožené, která (si) zazpívala píseň, jež byla za jejího působení v Kantiléně jakousi hymnou. Hlavní překvapení, patronát světové zpěvačky nad Kantilénou, objasnil David Mareček (ředitel České filharmonie) s Marií Kučerovou (ředitelka Filharmonie Brno) a Jakubem Kleckerem (dirigent Kantilény). Aby koncert nekončil slovem ale hudbou (a ještě, že tomu tak bylo, jinak by celý odhalující proces byl velmi nedobrou tečkou), tak konečně přišla řada na vyčkávající nejmladší oddělení sboru Sluníčko. Po přejmenování na Magdalenky zazpívaly děti spolu se svou patronkou dvojici písniček o koťátku a slepičce. Magdalena Kožená – snad v dojetí a štěstí – jednou nesprávně nastoupila (tyto momenty jsou vždy poučné jako připomínka faktu, že i největší světoví umělci jsou lidé) a ve společném smíchu s dětmi zakončila kvokáním koncert.

Koncert pro Brno. Tomás Luis de Victoria (1548–1611): O sacrum convivium / Svatá hostino, Johannes Brahms (1833–1897): Adoramus te, Christe / Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, Petr Eben (1929–2007): Psalmus 8 / Žalm 8, Henry Purcell (1659–1695): Blessed Virgin´s Expostulation / Žaloba svaté Panny, Hugo Wolf (1860–1903): Mörike Lieder / Písně na Mörikeho (Gebet / Modlitba, Zum neuen Jahr / Novoroční, Schlafendes Jesukind / Spící Jezulátko), Spanisches Liederbuch/ Španělský zpěvník (Müh´voll komm´ich und beladen / Obtěžkán trápením přicházím), Franz Schubert (1797–1828): Totengräbers Heimweh D 842/ Hrobníkův stesk po domově, Der Leidende D 432 / Trpící, Litanei D 343 / Litanie, Vom Mitleiden Mariä D 632/ O Mariině soucítění, Ave Maria D 839 / Zdrávas Maria, Antonín Dvořák (1841–1904): Ave Maria B 68, op. 19b / Zdrávas Maria, Georges Bizet (1838–1875): Agnus Dei / Beránku Boží. Magdalena Kožená – mezzosoprán, Christian Schmitt – varhany, Kantiléna, sbormistr Jakub Klecker. 4. 9. 2013, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Malé obrazové ohlédnutí za včerejším Koncertem pro Brno, Magdalenu Koženou doprovodil na varhany Christian Schmitt. Na začátku vystoupil sbor Kantiléna, který se dostal do centra pozornosti ještě v závěru večera.  více

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více

Magdalena Kožená se na našem serveru zatím objevila především jako autorka fejetonů. Ohlédněme se za jejím pondělním koncertem ve Španělském sále Pražského hradu.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více