Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.

Program uvedla Kantiléna s třemi duchovními skladbami zpívanými a capella, které sbor provedl intonačně přesvědčivě a se zaujetím. Ve zvuku, barvě sboru moc hezky zní syté altové hlasy, soprány jsou oproti nim hodně jemné. Po efektivním přesunu stupňů a ladném usazení sboru (popsáno níže) se objevila očekávaná Magdalena Kožená a doprovázející Christian Schmitt. Předeslaný program písní Hugo Wolfa a Franze Schuberta orámovaný duchovními skladbami Henryho Purcella, Antonína Dvořáka a Georgese Bizeta doznal drobné změny, dvě písně nezazněly. Hodnotit každou skladbu zvlášť se vzhledem k jejich vyrovnanému provedení jeví bezúčelným, lepší je pohlédnout na výkon komplexně. Vzájemná souhra Magdaleny Kožené s Christianem Schmittem byla perfektní, podpořilo ji i to, že zpěvačka stála dosti blízko varhan. Bylo velmi zajímavé poslechnout si písně s varhanním doprovodem místo klavírního. Některé momenty získaly slavnostnější nebo dramatičtější ráz, některým trochu chyběla uplakaná lyričnost klavíru, avšak výsledně byly úpravy a celkový zvuk zdařilé. V několika málo pasážích se úplně nesešla barva zpěvaččina hlasu s konkrétním rejstříkem varhan, jinak příjemně ladili a „souzněli“.

Co se týká samotného zpěvu a projevu Magdaleny Kožené, je zčásti zbytečné, ale zčásti značně na místě rozplývat se nad výborně zvládnutou pěveckou technikou a velmi zajímavou a proměnlivou barvou hlasu. Ve spodních polohách její hlas zní jistě a jasně, nejhezčí jsou však pro mne osobně místa ve vyšší poloze, kde její hlas zní jaksi lahodně a měkce, nejcharakterističtější mi připadá pojmenování „medově“. Důsledná práce s výslovností a výrazné koncovky, občasný přídech či přibarvení hlasu podporují její velmi sugestivní a osobitý projev. Její poutavý až strhující výraz působí nesmírně přirozeně a upřímně a je expresivní přesně do té míry, aby se nestal teatrálním. Dokazuje to, že k dosažení ohromujícímu dojmu není třeba vzedmutých vibratových tónů a hlasové exhibice. Melodie LitaneiAve Maria Franze Schuberta s jednoduchým doprovodem znělo v jejím podání prostě, obyčejně a nádherně. Písňový repertoár je Kožené blízký, z osobního pohledu jí Schubert seděl o něco více než Wolf. Skladby Dvořáka a Bizeta zajiskřily na ozdobu utrpení prožitého v textech předchozích písní.

Negativně působily jen technické drobnosti, jako například ladně usazené zpěvačky a zpěvák Kantilény (ano, jeden chlapec proti naprosté přesile třiceti čtyř dívek, jak už to tak v dětských sborech bývá) na stupních během recitálové části programu. Kdyby tam neseděli vůbec, byla by komornost pouhých dvou aktérů na pódiu, tedy Magdaleny a varhan, o mnoho působivější a přímější. Když na poslední dvě skladby programu nacupitala žlutomodrá skupinka zpěváčků nejmladšího sborového oddělení, dojem z toho, že tam sedí pouze „na efekt“, ještě zesílil. Většina dětí si možnost být vedle veliké zpěvačky užívala po svém typickými „nešvary“, jako je hraní si s prstíčky, zírání s pusou do O nebo úpravou silonek. Jistě, je to roztomilé a přirozené, ale možná to bylo přece jen trošku zbytečné. Několikrát se také během koncertu měnila intenzita osvětlení pódia, což do značné míry rušilo koncentraci, stejně jako nepříjemné horko. Tyto drobnosti byly v důsledku přímého přenosu koncertu nejspíš nevyhnutelné, a proto je třeba na ně nahlížet z jistým odstupem, ale za zmínku přece jen stojí.

Po závěrečném Agnus Dei a standing ovation jako na povel přišlo na řadu avizované překvapení. První menší bylo od samotné Magdaleny Kožené, která (si) zazpívala píseň, jež byla za jejího působení v Kantiléně jakousi hymnou. Hlavní překvapení, patronát světové zpěvačky nad Kantilénou, objasnil David Mareček (ředitel České filharmonie) s Marií Kučerovou (ředitelka Filharmonie Brno) a Jakubem Kleckerem (dirigent Kantilény). Aby koncert nekončil slovem ale hudbou (a ještě, že tomu tak bylo, jinak by celý odhalující proces byl velmi nedobrou tečkou), tak konečně přišla řada na vyčkávající nejmladší oddělení sboru Sluníčko. Po přejmenování na Magdalenky zazpívaly děti spolu se svou patronkou dvojici písniček o koťátku a slepičce. Magdalena Kožená – snad v dojetí a štěstí – jednou nesprávně nastoupila (tyto momenty jsou vždy poučné jako připomínka faktu, že i největší světoví umělci jsou lidé) a ve společném smíchu s dětmi zakončila kvokáním koncert.

Koncert pro Brno. Tomás Luis de Victoria (1548–1611): O sacrum convivium / Svatá hostino, Johannes Brahms (1833–1897): Adoramus te, Christe / Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, Petr Eben (1929–2007): Psalmus 8 / Žalm 8, Henry Purcell (1659–1695): Blessed Virgin´s Expostulation / Žaloba svaté Panny, Hugo Wolf (1860–1903): Mörike Lieder / Písně na Mörikeho (Gebet / Modlitba, Zum neuen Jahr / Novoroční, Schlafendes Jesukind / Spící Jezulátko), Spanisches Liederbuch/ Španělský zpěvník (Müh´voll komm´ich und beladen / Obtěžkán trápením přicházím), Franz Schubert (1797–1828): Totengräbers Heimweh D 842/ Hrobníkův stesk po domově, Der Leidende D 432 / Trpící, Litanei D 343 / Litanie, Vom Mitleiden Mariä D 632/ O Mariině soucítění, Ave Maria D 839 / Zdrávas Maria, Antonín Dvořák (1841–1904): Ave Maria B 68, op. 19b / Zdrávas Maria, Georges Bizet (1838–1875): Agnus Dei / Beránku Boží. Magdalena Kožená – mezzosoprán, Christian Schmitt – varhany, Kantiléna, sbormistr Jakub Klecker. 4. 9. 2013, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Malé obrazové ohlédnutí za včerejším Koncertem pro Brno, Magdalenu Koženou doprovodil na varhany Christian Schmitt. Na začátku vystoupil sbor Kantiléna, který se dostal do centra pozornosti ještě v závěru večera.  více

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více

Magdalena Kožená se na našem serveru zatím objevila především jako autorka fejetonů. Ohlédněme se za jejím pondělním koncertem ve Španělském sále Pražského hradu.  více


Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více