Otakar Nováček. Hudební věda, hantýrka, plotna

Otakar Nováček. Hudební věda, hantýrka, plotna

Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.

Nejkrásnějším předmětem v rozvrhu hodin je přestávka. Otakar Nováček se titulem jedné ze svých knih příliš neřídil, akademické vzdělání dotáhl po malý doktorát a ani v pozdějším profesním životě nezahálel. Navíc v něm dokázal spojit zájem o věci vysoké i nízké, jak se ostatně sluší na kluka z Husovic, který vystudoval univerzitu. Narodil se 6. ledna 1901 – tedy před 115 lety – a to byly Husovice ještě samostatné město. Opravdová periferie z nich vznikla až v roce 1919, kdy byly spolu s Královým Polem připojeny k Brnu (podobné štěstí postihlo ještě dalších 21 obcí, čímž vzniklo Velké Brno). Brno však stejně tvořilo centrum života dávno předtím, než došlo k formálnímu spojení se satelity, a plotňáci z Husovic i Krpole byli pochopitelně ve městě jako doma. Otakar Nováček ale narozdíl od mnoha svých husovických vrstevníků nechodil „kchajlovat na rolu“ (žebrat na nádraží), ale docházel reálku, kde v roce 1920 odmaturoval. O rok později ještě složil doplňující zkoušku z latiny.

Ve studiu pokračoval na čerstvě založené Masarykově univerzitě, jeho učiteli byli Vladimír Helfert a Otakar Zich. Titul PhDr. získal v roce 1927 a tím jeho akademická dráha skončila. Stal se spisovatelem, novinářem, tlumočníkem, překladatelem, muzikologickému bádání se věnoval soukromě. Velkým předmětem jeho zájmu byly nápěvky mluvy Leoše Janáčka (Leoš Janáček a jeho teorie nápěvků mluvy, Leoš Janáček o smíchu a pláči) – dříve u něj navštěvoval hodiny fonetiky. Byl také naším předním odborníkem na argot. Jeho vzdělání v kombinaci se znalostí prostředí z něj udělalo také znalce života brněnské spodiny, tzv. „brněnské plotny“. Tématu se věnoval popularizačním způsobem, ale metodicky a seriózně – bez jakéhokoli důrazu na bizarní aspekty a povrchního žertování. Na průnik do masové zábavy si musel hantec počkat ještě mnoho let, dokud jím nezačal bavit diváky České televize Miroslav Donutil.

– Tě buch, bodláku, kde hokčiš? 
– Nikde, ale budu mit lajvont hoknu. 
– Kde? 
– Pojedu do Rakós na žně. 
– A co tam? 
– Budu tam scat na brósky.

Studii Brněnská plotna vydal Otakar Nováček v roce 1929 vlastním nákladem. Bylo to vlastně shrnutí jeho přednášek ve spolku Vesna, které se setkaly s živým zájmem, stejně jako tematické články v Přítomnosti a Lidových novinách. Studie má tři části – v první se autor „pokusil zachytit pestrý život zajímavé kasty, která je hrdá na svůj brněnský titul plotna“. Druhá část obsahuje ukázky autentických rozhovorů, vtipů a písní této kasty, třetí tvoří brněnsko–český slovník. Ačkoliv formálně podobných knížeček o hantecu vyšlo více, zde se čtenář nesetká s žádnými třeskutě humornými vyprávěními à la Jak zkalil Žanek Husa v Pakostnici. Možná ale s překvapením zjistí, že téma samotné je dostatečně poutavé a žádné nástavby tohoto typu nepotřebuje. Suché popisy skutečnosti vydají za víc než desítky pracně vykonstruovaných vtipů a smyšlených slov, která v praxi nikdo nepoužíval.

„Vyskytla se také mezi plotnou individua, která podplácela své kamoše, aby je před dívkami oslovovali akademickými tituly. Jsou známy případy několika degenerovaných ješitníků, kteří takovýmto způsobem hleděli na své dívky udělat dojem. Plotna je však brzy ze svého kroužku vyhostila.“ Plotna si necenila vzdělání a k „pánům s cvikrem a vysokým límcem“ byla ostražitá a nedůvěřivá – v tom se ostatně od dnešního lidu nijak neliší. Otakaru Nováčkovi při zkoumání jejího života bezpochyby pomohl jeho husovický původ. Byl navíc synem hospodského, takže znal život dacanů, fetingrů, rocanů, kchoc, slund i tropen z první ruky odmalička. Ve studiích vycházel také ze soudních spisů, v čemž se vzdáleně střetl s Rudolfem Těsnohlídkem – kromě slavné Bystroušky také autorem pozoruhodných a zcela nehumorných soudniček. Oba dva jsou zásadními autory pro seznámení se základy současné brněnské mluvy populární formou. Těsnohlídkova kronika z brněnského předměstí Kolonia Kutejsík a Nováčkova Brněnská plotna jsou k tomu ideální. Tu druhou načetl pro Český rozhlas Nováčkův vrstevník a mukl z plotny krpolské Karel Höger.

Otakar Nováček se narodil i zemřel v Brně. Výročí narození si připomínáme dnes, třicáté výročí úmrtí připadlo na včerejšek – zemřel 5. ledna 1986.

Pozdrav z Husovic z roku 1908. Zdroj farnost-husovice.cz➚

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Harlem byl v Brně ještě dřív, než jsme si vymysleli Bronx. Iluze proslulé newyorské čtvrti nahradila starý Dělnický dům, spolkový život vystřídaly koncerty a večírky až do rána.  více

Všechno nejlepší Leoši Janáčkovi k narozeninám – nejsou sice kulaté, ale komu byste chtěli v Brně blahopřát.  více

Cena města Brna se uděluje každoročně ve dvvanácti oborech. Mezi dvaceti oceněnými za rok 2014 je i mezzosopranistka Magdalena Kožená.  více



Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více