Brno Contemporary Orchestra: několik pohledů do minulosti

Brno Contemporary Orchestra: několik pohledů do minulosti

Třetí abonentní koncert Brno Contemporary Orchestra, nazvaný případně Hodiny minulosti, byl zároveň posledním z řady orchestrálních koncertů BCO v sezóně 2014/2015. Bilance, jakési ohlížení, zhodnocení, tak představovala symbolický jednotící prvek ve více rovinách.

Zjednodušeně řečeno právě téma minulosti bylo tím nejdůležitějším pojítkem charakterově vcelku rozmanitého programu. Ze spíše kolektivní dramaturgické práce v tomto případě vzešel výsostně kontrastní program, složený ze čtyř děl s proměnlivou instrumentací i s odlišným způsobem zpracovávání onoho tématu minulosti. Rozmanitost byla patrná i v případě dvou skladeb, které využívaly již hotových zvukových stop.

Nezodpovězená otázka Charlese Ivese, jedna z klíčových a především průkopnických skladeb 20. století, představuje vhodnou vstupní skladbu, introit o sobě (v této souvislosti snad stojí za připomenutí určitá spřízněnost dvou anglických skladeb, Fantasie na téma Thomase Tallise od Ralpha Vaughana Williamse a Introit Davida Matthewse). Smyčce i trubka zůstaly zrakům posluchačů dle pokynů autora skryty, na pódiu usedl jen kvartet hráčů na dřevěné dechové nástroje, tedy skupina jakýchsi opovědníků. Nespatřen zůstal i dirigent Pavel Šnajdr, řídící skladbu z galerie Besedního domu, kde byl umístěn také kvartet smyčcových nástrojů. Symbolické vyznění skladby poněkud narušovaly prozaické aspekty jako pozdní příchod několika diváků a snad také určitá zvuková nerovnováha. Ve srovnání s dechovými nástroji působilo ono „ticho druidů“ v podání sólově obsazených smyčcových nástrojů o něco méně kompaktně, tím spíše, že jejich zvuk se z balkónu do sálu snášel poměrně konkrétně, nezahalený a jednotlivé hlasy navíc zůstaly nesjednocené v míře vibrata.

Rozměrný Mýtus Yorka Höllera naopak zůstával po celou dobu svého trvání zvukově sytou skladbou, jejíž kompaktnost umocňoval především velký podíl původních elektronických zvuků, perkusí a zčásti též nazvučení violoncell. V programu zmíněný symfonický charakter odpovídá především zmíněným vnějším prvkům, obsazení a délce. Vlastní uchopení Höllerovy „zvukové básně“ posluchačem se mi jeví jako poměrně velká výzva, tedy pokud se příjemce nezastaví jen u určité kolosálnosti díla.

Dvouvěté Hodiny minulosti II Bronise Kutavičiuse si vystačily s klasickým instrumentářem, výsledkem však nebyl o nic méně mystický zážitek než v případě Höllera. Ačkoli velmi dobře provedeno, v rozšířeném ansámblu se ještě více projevily rozdíly v pojetí, které se netýkaly jen míry užití vibrata, okrášlení tónu. Ansámblu do chyběla shoda na výsledné artikulaci a charakteru skladby, jejíž strhující repetitivnost zajímavě kontrastovala s bohatě barevnými pasážemi druhé věty. Snad právě onoho kontrastu a zvukové nesmlouvavosti mohlo být ještě více – tím spíše, že první věta (Květinové hodiny) se svou energičností výrazně liší od všech ostatních skladeb večera, které společně charakterizuje spíše statičnost.

Závěrečná Noční hudba: Hlas v listí měla velký podíl na vyznění celého výtečného koncertu. Provedení bylo příkladné, rozšířená sekce bicích dodávala skladbě mnohdy překvapivější barvy než připravená elektronická stopa Höllerova Mýtu. Pozoruhodné jsou okolnosti vzniku skladby (jednalo se o objednávku violoncellisty Yo-Yo Ma a Silk Road Ensemble) i obtížněji definovatelný, avšak vcelku intuitivně zachytitelný kontext tvorby, která spíše než z vnitřních pohnutek autora vychází vstříc dobové poptávce po mísení žánrů a konfrontace různých kultur. V případně Dmitrije Janov-Janovského tento dojem umocňuje montáž terénní náhravky v závěru skladby. Ta zapůsobila zmíněnou barevností, kontrastem sólového violoncella a ansámblu, v němž nechyběl spíše tradičně pojednaný part harfy, zároveň jí chyběla určitá vnitřní přesvědčivost.

Na průběhu večera se v Besedním domě podílelo poměrně velké množství hudebníků včetně technika; výrazně proměnlivé obsazení jednotlivých skladeb přirozeně skýtalo vítanou pestrost. Kladlo však také na interprety vysoké nároky, sólistou byl prakticky každý. Proto by bylo vhodné uvést všechny jmenovitě; v obsahově i vizuálně výtečně pojednaném programu byl zmíněn pouze violoncellista Josef Klíč, který se zhostil sóla v poslední skladbě večera. Sjednocujícím elementem programu tak byl dirigent a umělecký vedoucí Brno Contemporary Orchestra Pavel Šnajdr, jemuž především náleží díky za výborný koncert.

Hodiny minulosti. Charles Ives: Nezodpovězená otázka, York Höller: Mythos, Bronius Kutavičius: Hodiny minulosti II, Dmitrij Janov-Janovskij: Noční hudba: Hlas v listí. BCO – Brno Contemporary Orchestra, hudební nastudování Pavel Šnajdr, Josef Klíč – violoncello. 3. února 2015, Besední dům, Brno

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brno Contemporary Orchestra má letos za sebou třetí rok existence, což v životě orchestru není téměř nic. Za tak krátkou dobu se ani nestačí pořádně usadit, ať už v charakteristickém repertoáru, interpretačním stylu nebo alespoň v konkrétním místě. Po včerejším koncertu v Besedním domě se ale zdá, že by sdružení zaměřené na soudobou hudbu mohlo najít ke všem těmto věcem cestu.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Pravidelné koncerty Brno Contemporary Orchestra ve vile Tugendhat mají stálou dramaturgii. I při malé kapacitě improvizovaného koncertního prostoru tak má umožněnou účast větší množství posluchačů, které bezpochyby přitahuje souznění hudby s atraktivním prostředím. V souvislosti se zaměřením orchestru na soudobou hudbu se jedná o dramaturgii velmi krotkou, je to spíš decentní úvod do hudby 20. století. Daří se ale vyvolávat ducha autentické produkce. Hudební večírek u Tugendhatů, tedy moderně uvažujících lidí meziválečného období, mohl mít právě takovou podobu.  více


V rámci brněnské klubové noci Batch vystoupil 1. října v klubu Stará Pekárna Aaron Brooks. Americký rockový písničkář se do Brna vrací opakovaně a rád. Poté, co se rozpadla jeho respektovaná kapela Simeon Soul Charger, rozvíjí svou sólovou dráhu. V současné době pracuje na svém druhém samostatném albu, kterým naváže na velmi vyzrálou prvotinu Homunculus z roku 2018.  více

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce