Brno Contemporary Orchestra: několik pohledů do minulosti

Brno Contemporary Orchestra: několik pohledů do minulosti

Třetí abonentní koncert Brno Contemporary Orchestra, nazvaný případně Hodiny minulosti, byl zároveň posledním z řady orchestrálních koncertů BCO v sezóně 2014/2015. Bilance, jakési ohlížení, zhodnocení, tak představovala symbolický jednotící prvek ve více rovinách.

Zjednodušeně řečeno právě téma minulosti bylo tím nejdůležitějším pojítkem charakterově vcelku rozmanitého programu. Ze spíše kolektivní dramaturgické práce v tomto případě vzešel výsostně kontrastní program, složený ze čtyř děl s proměnlivou instrumentací i s odlišným způsobem zpracovávání onoho tématu minulosti. Rozmanitost byla patrná i v případě dvou skladeb, které využívaly již hotových zvukových stop.

Nezodpovězená otázka Charlese Ivese, jedna z klíčových a především průkopnických skladeb 20. století, představuje vhodnou vstupní skladbu, introit o sobě (v této souvislosti snad stojí za připomenutí určitá spřízněnost dvou anglických skladeb, Fantasie na téma Thomase Tallise od Ralpha Vaughana Williamse a Introit Davida Matthewse). Smyčce i trubka zůstaly zrakům posluchačů dle pokynů autora skryty, na pódiu usedl jen kvartet hráčů na dřevěné dechové nástroje, tedy skupina jakýchsi opovědníků. Nespatřen zůstal i dirigent Pavel Šnajdr, řídící skladbu z galerie Besedního domu, kde byl umístěn také kvartet smyčcových nástrojů. Symbolické vyznění skladby poněkud narušovaly prozaické aspekty jako pozdní příchod několika diváků a snad také určitá zvuková nerovnováha. Ve srovnání s dechovými nástroji působilo ono „ticho druidů“ v podání sólově obsazených smyčcových nástrojů o něco méně kompaktně, tím spíše, že jejich zvuk se z balkónu do sálu snášel poměrně konkrétně, nezahalený a jednotlivé hlasy navíc zůstaly nesjednocené v míře vibrata.

Rozměrný Mýtus Yorka Höllera naopak zůstával po celou dobu svého trvání zvukově sytou skladbou, jejíž kompaktnost umocňoval především velký podíl původních elektronických zvuků, perkusí a zčásti též nazvučení violoncell. V programu zmíněný symfonický charakter odpovídá především zmíněným vnějším prvkům, obsazení a délce. Vlastní uchopení Höllerovy „zvukové básně“ posluchačem se mi jeví jako poměrně velká výzva, tedy pokud se příjemce nezastaví jen u určité kolosálnosti díla.

Dvouvěté Hodiny minulosti II Bronise Kutavičiuse si vystačily s klasickým instrumentářem, výsledkem však nebyl o nic méně mystický zážitek než v případě Höllera. Ačkoli velmi dobře provedeno, v rozšířeném ansámblu se ještě více projevily rozdíly v pojetí, které se netýkaly jen míry užití vibrata, okrášlení tónu. Ansámblu do chyběla shoda na výsledné artikulaci a charakteru skladby, jejíž strhující repetitivnost zajímavě kontrastovala s bohatě barevnými pasážemi druhé věty. Snad právě onoho kontrastu a zvukové nesmlouvavosti mohlo být ještě více – tím spíše, že první věta (Květinové hodiny) se svou energičností výrazně liší od všech ostatních skladeb večera, které společně charakterizuje spíše statičnost.

Závěrečná Noční hudba: Hlas v listí měla velký podíl na vyznění celého výtečného koncertu. Provedení bylo příkladné, rozšířená sekce bicích dodávala skladbě mnohdy překvapivější barvy než připravená elektronická stopa Höllerova Mýtu. Pozoruhodné jsou okolnosti vzniku skladby (jednalo se o objednávku violoncellisty Yo-Yo Ma a Silk Road Ensemble) i obtížněji definovatelný, avšak vcelku intuitivně zachytitelný kontext tvorby, která spíše než z vnitřních pohnutek autora vychází vstříc dobové poptávce po mísení žánrů a konfrontace různých kultur. V případně Dmitrije Janov-Janovského tento dojem umocňuje montáž terénní náhravky v závěru skladby. Ta zapůsobila zmíněnou barevností, kontrastem sólového violoncella a ansámblu, v němž nechyběl spíše tradičně pojednaný part harfy, zároveň jí chyběla určitá vnitřní přesvědčivost.

Na průběhu večera se v Besedním domě podílelo poměrně velké množství hudebníků včetně technika; výrazně proměnlivé obsazení jednotlivých skladeb přirozeně skýtalo vítanou pestrost. Kladlo však také na interprety vysoké nároky, sólistou byl prakticky každý. Proto by bylo vhodné uvést všechny jmenovitě; v obsahově i vizuálně výtečně pojednaném programu byl zmíněn pouze violoncellista Josef Klíč, který se zhostil sóla v poslední skladbě večera. Sjednocujícím elementem programu tak byl dirigent a umělecký vedoucí Brno Contemporary Orchestra Pavel Šnajdr, jemuž především náleží díky za výborný koncert.

Hodiny minulosti. Charles Ives: Nezodpovězená otázka, York Höller: Mythos, Bronius Kutavičius: Hodiny minulosti II, Dmitrij Janov-Janovskij: Noční hudba: Hlas v listí. BCO – Brno Contemporary Orchestra, hudební nastudování Pavel Šnajdr, Josef Klíč – violoncello. 3. února 2015, Besední dům, Brno

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brno Contemporary Orchestra má letos za sebou třetí rok existence, což v životě orchestru není téměř nic. Za tak krátkou dobu se ani nestačí pořádně usadit, ať už v charakteristickém repertoáru, interpretačním stylu nebo alespoň v konkrétním místě. Po včerejším koncertu v Besedním domě se ale zdá, že by sdružení zaměřené na soudobou hudbu mohlo najít ke všem těmto věcem cestu.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Pravidelné koncerty Brno Contemporary Orchestra ve vile Tugendhat mají stálou dramaturgii. I při malé kapacitě improvizovaného koncertního prostoru tak má umožněnou účast větší množství posluchačů, které bezpochyby přitahuje souznění hudby s atraktivním prostředím. V souvislosti se zaměřením orchestru na soudobou hudbu se jedná o dramaturgii velmi krotkou, je to spíš decentní úvod do hudby 20. století. Daří se ale vyvolávat ducha autentické produkce. Hudební večírek u Tugendhatů, tedy moderně uvažujících lidí meziválečného období, mohl mít právě takovou podobu.  více


Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více