Český filharmonický sbor Brno. Dvacet pět let existence a Requiem na oslavu

Český filharmonický sbor Brno. Dvacet pět let existence a Requiem na oslavu

Requiem coby zádušní mše za zemřelé mívá pochmurný charakter. Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy si paradoxně vybral právě requiem pro připomenutí dvaceti pěti let od svého vzniku. Zároveň také otevřel již desátou abonentní sezónu.

Český filharmonický sbor Brno byl založen roku 1990 a je jedním z nejvýznamnějších hudebních uskupení v České republice.V úvodu Davida Marečka, současného ředitele České filharmonie, tak po právu padaly superlativy. Mareček důsledně upozornil na skutečnost, jak je nutné si hudební tělesa mimořádných kvalit hýčkat. Fialův sbor totiž ročně odzpívá nevídaný počet koncertů a kvalitou prováděných skladeb se řadí mezi světovou elitu. Za zmínku stojí například zahraniční úspěch Fialova sboru při koncertních provedeních Dvořákovy Rusalky ve spolupráci s dirigentem Ivánem Fischerem a jeho Budapešťským festivalovým orchestrem minulý rok. V publiku se pochopitelně sešla řada významných osobností a koncertní prostor Besedního domu byl celkově důstojně zaplněný.

První část večera nabídla dvě různá Regina Coeli od Wolfganga Amadea Mozarta, konkrétně in C (KV 108) a in B (KV 127). Pro část druhou bylo zvoleno Requiem, a to od Gabriela Faurého (op. 48). Mozartovy kantáty, obě napsané na text mariánského hymnu Regina Coeli, byly interpretačním trumfem jak pro sbor a doprovázející PKF – Prague Philharmonia, tak – a to především – pro sólistku Hanu Škarkovou. Mozart, který obě z prováděných kantát napsal ve věku šestnácti až sedmnácti let, kdy cestoval se svým otcem po Itálii, připravil vhodnou půdu pro exhibici muzikantství nejvyšší jakosti.

Škarková vstoupila do první Mozartovy kantáty Regina coeli in C ve druhé větě. Excelovala v typicky italských koloraturách, její sólové vstupy byly celkově oslnivé. Vášeň projevu byla přitom kultivovaná a precizní. Pozornému posluchači neuniklo dramatické zvýraznění v patřičných pasážích duchovního textu, zejména ve verších, v nichž se hovoří o Kristově vzkříšení. Akusticky byly sbor, varhany (Martin Jakubíček) i orchestr vyvážené v jakékoli dynamické intenzitě, nenašla se snad jediná nečitelná pasáž. Vokální party byly intonačně pevné ve všech situacích. V radostném Aleluja čtvrté věty nabral sbor s orchestrem na intenzitě a dostal tak první z kantát do zářivě oslavného výrazu.

V Regina coeli in B bylo ze sboru, snad ještě více než předtím, patrné nadšení. Náhlé, silné dynamické důrazy vykazovaly největší možnou jednotnost a v dlouhých legatech opět došlo na žádoucí důraz při slovu resurrexit. Závěrečné Aleluja působilo ze začátku trochu unaveně, což se ovšem během krátké chvíle změnilo a celý koncertní prostor se svěže probral k životu. Hana Škarková dostala ve druhé z kantát ještě větší prostor a ve virtuózním sóle byla opět mimořádná. Oběma Mozartovým kantátám se dostalo vynikajícího provedení. Otázkou však je, zda má smysl provádět je takto po sobě, jelikož posluchačům pak mohou v mysli dost snadno splynout.

Po přestávce nastoupil orchestr obohacený o trombony, připravený doprovodit vokalisty v jedné z nejsilnějších skladeb Gabriela Faurého, a to v již zmíněnémRequiem, op. 48. Původně ohlášený sólista Igor Loškár byl omluven pro hlasovou indispozici a barytonového sóla se tak místo něj zhostil člen sboru Tomáš Badura. Requiem, které Fauré nesložil konkrétní osobě, ale „jen tak pro potěšení“, nabídlo po virtuózní hudbě Wolfganga Amadea Mozarta emocionálně barvité hody. Fauré se nedržel liturgické předlohy requiem coby zádušní bohoslužby, nýbrž zkomponoval dílo vzbuzující spíš naději a útěchu. Začátek skladby se nesl tajemně, z forte pasáží mrazilo, a v těch tichých si trumpetista v orchestru počínal s potěšující citlivostí. Tiché melodie ženské části sboru na začátku druhé věty okouzlovaly, na konci celý sbor přednesl lyrická piana ve vysokých polohách.

Třetí věta zaujala zvláštní fúzí romanticko-moderní harmonie, příznačnou pro Faurého s jeho kompozičním vzděláním ze strany Camilla Saint-Saëna a Césara Francka. Forte lesních rohů spolu s varhanami dodalo části Sanctus majestátní charakter. V Pie Jesu se Hana Škarková sytostí svého hlasu prosadila tiché poloze navzdory. To se, bohužel, nedá říci o Tomáši Badurovi ve druhé větě, který v tišších místech poněkud zanikal, jeho piana nebyla příliš nosná. Náhradou za Igora loškára byl však Badura solidní a s rostoucí dynamikou jeho projev nabíral na intenzitě a barevnosti.

Agnus Dei se zpočátku poslouchači mohlo zdát až podezřele líbivé, posléze se však otočilo k zebavým chromatismům, se kterými se sbor vypořádal s největší profesionalitou. V Libera me měl Tomáš Badura opět silnější momenty spíše ve forte. Závěrečná část In paradisum začala s rajskou zvukomalebností a přinášela tak katarzi i samotnému koncertu – program totiž nakonec nevyzněl ani zdaleka tak ponuře, jak se na první pohled zdálo. Faurého Requiem je úžasným posluchačským zážitkem a Český filharmonický sbor Brno společně s PKF – Prague Philharmonia a sólisty jej předvedl ve skvostné podobě.

Wolfgang Amadeus Mozart: Regina coeli C dur, Regina coeli B dur, Gabriel Fauré: Requiem. Hana Škarková – soprán, Tomáš Badura – baryton, Martin Jakubíček – varhany, PKF – Prague Philharmonia, Český filharmonický sbor Brno, dirigent Petr Fiala. 6. září 2015, Besední dům, Brno.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat
  • Ondřej Múčka

    8. září 2015, 9:34
    Zajímavá věta v této oslavné hudební kritice je: "...Fauré se nedržel liturgické předlohy requiem coby zádušní bohoslužby, nýbrž zkomponoval dílo vzbuzující spíš naději a útěchu..." Vždyť zde právě liturgie má celkově vzbudit naději a útěchu... Strašení pekelnými řetězy a úpění pod tíhou vlastních vin je skutečně již jaksi "mimo mísu" současnému chápání současných katolíků - možná právě proto byl do programu zvolen Fauré a nikoliv nějaký jiný "ponurista".
    • Lukáš Baumann

      8. září 2015, 16:23
      Vážený pane Múčko, máte naprostou pravdu. Ta moje formulace je skutečně poněkud nemotorná a zavádějící. Šlo o kontrast mezi requiem Faurého a právě těmi "ponuristy".

Dále si přečtěte

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více

Čtvrtý abonentní koncert Českého filharmonického sboru Brno přinesl velmi poutavý anglo-francouzský program, jenž posluchačům představil čtyři generace skladatelů. Čtyři školy a čtyři rozdílná, ale v jádru obdobně filozoficky a nábožensky založená díla.  více

Ve čtvrtek večer, necelou půlhodinu po astronomickém úplňku, nastoupil orchestr Filharmonie Brno na pódium Janáčkova divadla, aby předvedl dvojici velkých děl, která se pro své autory stala osudovými. Také z jejich spojení v rámci jednoho večera na člověka místy sahala smrt, tedy alespoň v představách.  více





Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více