Dědeček mládí Richard Novák. Šedesát let na scéně

Dědeček mládí Richard Novák. Šedesát let na scéně

Když Richard Novák slavil před třemi lety osmdesáté narozeniny, připadal mi ve formě takřka nadlidské. Letos slaví šedesát let na scéně a pořád na ní se ctí může stát a zpívat. To je zkrátka zázrak.

V roce svých osmdesátin vystoupil Richard Novák ve Fibichově Misse brevis, v Dvořákově oratoriu Svatá Ludmila a zazpíval bezvadný písňový recitál v Besedním domě. Sám mi letos v rozhovoru říkal, že písňový večer je ta nejnáročnější disciplína. Je to vlastně jasné – pěvec je na pódiu sám, klavírní doprovod je víceméně v pozadí a nic se za ním neschová, není to hulákání jako s orchestrem, může si to se ctí dovolit jen ten, kdo doopravdy umí. Když se k tomu přidá náročný a zcela neběžný repertoár, je zaděláno na výjimečný večer samo o sobě. A když něco takového provede člověk, jehož jste poprvé slyšeli zpívat před čtyřiceti lety, přestáváte chápat, co se to vlastně děje.

Když Richard Novák v roce 1954 poprvé zpíval v Ostravě roli Mnicha v Donu Carlosovi, bylo mé matce devět let a zřejmě se mnou ještě vůbec nepočítala. Když jsem se narodil, Janáčkovo divadlo už hrálo, a když jsem poprvé viděl Příhody lišky Bystroušky – setrvale moji nejmilejší operu – byla to už druhá inscenace na nové brněnské scéně. Richard Novák v ní zpíval Revírníka, jednu z nejkrásnějších charakterních rolí v celé operní literatuře. Samozřejmě, že jsem si to v osmi letech neuvědomoval, byl jsem prostě na pohádce o lišce a z režie ani hudby si nevzpomínám na nic. Chodil jsem ale do divadla rád a najednou si začal všímat, že představitel rázovitého hajného od Bílovic ze scény jaksi pořád nemizí. A čím déle nemizel, tím více jsem si uvědomoval jeho výjimečnost.

V dobách stálých operních souborů, kdy hostovačky byly spíš svátkem než běžnou věcí, měl člověk možnost si vybrat své oblíbence i neoblíbence, sledovat a porovnávat výkony těch prvních v různých rolích a skřípat předem zuby při obsazení těch druhých, ať zpívali cokoli. Zároveň se k tomu ale přidávala nepěkná tendence brát členy souboru jako někoho, kdo je prostě samozřejmě k dispozici. Stávalo se potom, že právě při pohostinském vystoupení hvězdy odjinud si člověk najednou uvědomil, že se jí domácí, běžně dostupný pěvec bez problémů vyrovná. U Richarda Nováka jsem si toho znovu – a po kolikáté už? – všiml před devíti lety, když zpíval malou roli starce v Řeckých pašijích, které sem jinak přijel provést soubor z Covent Garden. Z krátkého výstupu se stala krásná a dojemná miniatura, nikdo by neřekl, že pěvec ke slavnému londýnskému divadlu nepatří.

Včera v Redutě zahájil Richard Novák oslavy šedesátiletého působení na scéně cyklem O lásce a smrti Jaroslava Křičky a pokračoval Erotikonem Vítězslava Nováka. Čtyřiaosmdesátiletý hlas má jistě svoje limity, ale výstavba písní i cyklů jako celků byla bezvadná, výraz zkušený, patetický a zároveň bez okázalosti – jako by za vším byl ten dlouhý život a především člověk, který i po celé tak fantastické kariéře nepadá na zadek sám před sebou. Když něco takového slyšíte, najednou jako by se zastavil čas a obklopí vás věčnost. A vlastně už vás ani nenapadne přehrabovat se v nějakých tónech a jednotlivostech: jste součástí celku, uzavřené soustavy, které nic nechybí ani nepřebývá.

Po přestávce přišel Richard Novák na pódium s Alicí Rajnohovou, která jej doprovázela na klavír, ale jen si zahrál na kustoda a zvedl jí víko křídla, aby mohla zahrát Dubnová preludia Vítězslavy Kaprálové. Do vážné atmosféry první půle vpadlo impresionistické jiskření, provedení bylo opravdu krásné. Alice Rajnohová se věnuje dílu brněnské skladatelky systematicky a dlouhodobě a je to znát. Na atmosféru preludií navázal cyklus Horatii carmina pěvcova bratrance Jana Nováka – spolu tento cyklus kdysi i premiérovali. Písně zaujmou především živým a pestrým rytmem, který bezvadně sleduje zhudebňované latinské verše básníka Horatia. Do programu se dokonce podařilo získat i překlady Timotheje Hrubého – poněkud bizarní čeština z roku 1884 vytvářela při paralelním nahlížení další zvláštní vrstvu navíc. Opravdovým šperkem na závěr bylo provedení cyklu Písně nového Werthera brněnského skladatele Josefa Berga. Mimořádně náročné party zpěvu a klavíru se spojily do mimořádně silného a naléhavého sdělení. Skladatel svůj vrcholný cyklus Richardovi Novákovi věnoval, slyšeli jsme jej tedy v interpretaci nejpovolanější.

Koncert uzavřely dva přídavky z velké české klasiky – Děvče z Moravy z cyklu Písničky na dvě stránky Bohuslava Martinů odkazovalo k Rozseči, kde se pěvec narodil: „Zůstanu radši v Jihlavském kraji, najdu si děvče hezké z Moravy…” A na úplný závěr Ó byl to krásný, zlatý sen z cyklu Antonína Dvořáka Cypřiše. Ale navzdory textu to určitě nebyl jen žal, co Richard Novák celým svým uměleckým životem rozesílal.

Po večeru jsme stáli v nevelké společnosti v předsálí Reduty a do všeobecných chvál a poklon kohosi napadlo, aby se taky zeptal: „A jak jste si to užil vy, pane Nováku?“
„Já jsem si to užíval, dokud jsem to nezvoral… kde já jsem to vlastně zvoral…“
Ale ne, mistře, nezvoral jste vůbec nic.

Richard Novák, písňový recitál. Klavír Alice Rajnohová. Jaroslav Křička: O lásce a smrti, op. 15 (1910), Vítězslav Novák: Erotikon, šest písní pro hlas a klavír, op. 46 (1912), Vítězslava Kaprálová: Dubnová preludia, op. 13 (1937), Jan Novák: Horatii carmina pro zpěv a klavír (1959), Josef Berg: Písně nového Werthera, cyklus písní pro basbaryton a klavír na vlastní text (1962). 18. září 2014, divadlo Reduta, Mozartův sál, Brno. Ensemble Opera Diversa ve spolupráci s Národním divadlem Brno.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Prvním impulsem pro setkání s basistou Richardem Novákem byl letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Skoro jsme u něj začali, potom jsme u něj i skončili, ale zkuste mluvit o letošku s člověkem, který zpívá už šedesát let. Richardu Novákovi bude letos osmdesát tři let a zpívá pořád výborně. A kdybyste měli v následujícím textu pocit, že se snad místy trochu chlubí, nenechte se mýlit. Jsou to všechno prostě sdělené skutečnosti.  více

Moravský podzim zařadil jako první národní blok Český den – k oslavám založení samostatného Československa 28. října se sotva něco hodí lépe. Matiné i večerní koncert nabídly reprezentativní průřez komorní tvorbou českých skladatelů, ale také mohly posluchače přivést k zamyšlení nad tím, co to vlastně je česká hudba.  více

Ensemble Opera Diversa roste po všech stránkách a je dobře, že získal svůj prostor v Mozartově sále, aby se mohl rozvíjet dále. Na koncertě s názvem Město jako hudba zazněly čtyři skladby čtyř autorů spojených s Brnem – dramaturgie jednoduchá, ale k probíhajícímu Roku české hudby velmi přiléhavá.  více


Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více