Jak v Městském divadle Brno prodávají smích

10. květen 2016, 6:55
Jak v Městském divadle Brno prodávají smích

Poněkud překombinovaná faustiáda v dětské verzi, až popová, místy taneční muzika, sladká dueta o očistné lásce a několik velmi solidních výkonů. I tak se dají shrnout imprese z nejnovější hudební inscenace Prodaný smích na velké muzikálové scéně Městského divadla Brno. Poslední premiéra sezony a první české uvedení díla představuje paradox: divadelně průměrný titul má solidní herecké výkony v hlavních rolích.

Inscenace Prodaný smích je ukázkou trendu česko-německé výměny divadelních produkcí, kterou na Lidické ulici už léta pěstují.  Příkladem jsou inscenace Kráska a zvíře, Papežka Vrabčák a anděl či Ostrov pokladů. Světová premiéra Prodaného smíchu se v režii Stanislava Moši uskutečnila v německém Darmstadtu koncem roku 2013. Tuzemská verze je režijním dílem Petra Gazdíka (podle Mošovy koncepce) a jde o druhé nastudování v Evropě.

I přes ekonomickou výhodnost je import titulů ozkoušených na německé půdě umělecky inflační. Sice dosvědčuje úspěšné výboje Městského divadla Brno v zahraničí, následné domácí uvedení však vlastně znamená výrobu replik. Není to nic svatokrádežného, ale záplava „divadla na klíč“ určitě není tím, na čem by se mohl ansámbl učit. Není to ona jedinečná (i když divákům neviditelná, a možná i lhostejná) cesta souboru za vlastním představením, cesta původní originální divadelní tvorby, kterou celý tým v domovském divadle hledá a tím i roste.

Muzikál vznikl na motivy knihy z roku 1962 od Jamese Krüsse, německého autora dětské literatury a v Německu i povinné četby. V češtině pohádková próza vyšla v roce 1971 pod názvem Timm Tolar aneb Prodaný smích. Autorem muzikálu je hudební skladatel Xavier Naidoo, německá soulová a R&B hvězda. Na titulu Prodaný smích s ním spolupracoval Michael Herberger. Třetím autorem je spisovatel Markus Heitz, který se věnuje žánrům sci-fi a fantasy. Tento autorský triumvirát stvořil moderní háv příběhu, v němž se místy mluví také o Facebooku a jehož ouvertura je z původních koňských dostihů přesunuta do velké herny.  Děj má rysy faustovského příběhu. V kasinu Černý karafiát se výjimečný malý chlapec Timm s nenapodobitelným smíchem seznámí se záhadným baronem, který mu nabídne ďábelskou smlouvu: za zvonivý smích dostane schopnost vyhrát jakoukoliv sázku. Však se také onen aristokrat jmenuje Tretsch (tedy čert při čtení pozpátku). Podmínky jsou jednoduché ‒ ani jedna strana nesmí o sázce nikomu říct, jinak svou schopnost ztratí. Jak lze tušit, Timm s pomocí své kamarádky Marie kletbu zlomí a ještě osvobodí jednoho z baronových démonů, tedy Lilith, což je ve skutečnosti Saskia, milující manželka nešťastného Alexandra, který ďáblovy léčky již dříve prohlédl.   

Brněnský inscenační tým v čele s režisérem Petrem Gazdíkem vytvořili světelně-hudební šou, v níž se střídají záblesky kasina i samotného pekla. Ostatně vše – dění i muzika ‒ tady osciluje mezi světem lidí a démonů. Výprava Christopha Weyerse, zejména monstrózní kulisy, vznikla jakoby z hravé zvětšené stavebnice Merkur. Punc současnosti i dusnost herny dodává několik televizních obrazovek, na kterých běží sportovní sázkařské zápasy či on-line poker, dominantu scénografie tvoří velká otáčející se ruleta na horizontu jeviště.

Gazdík se snaží nabídnout rychle odsypávající podívanou (inscenace lehce přesáhne dvě hodiny), kterou má vytvořit vedle použitých laserů či záznamu zvuků ptáků a deště zejména dynamická práce orchestru (dirigent Ema Mikešková) a interpretů.  Nekomplikovaná a líbivě znějící muzika tady totiž moc dramatické parády nenadělá, a tak je to na účinkujících. Muzikál opravdu nese představitel hlavního hrdiny Jan Brožek (Timm) a mimořádným oživením jsou výstupy Viktórie Matušovové (Lilith). Brožek v roli dospívajícího Timma se neschovává za nějakou prvoplánovou infantilitu, požitkem je jeho jasný a libozvučný pěvecký projev, stejně jako u Lukáše Janoty (Alexandr). Pěvecky suverénní Matušovová přesvědčivě zachytila rozpor mezi hrubým hlasem mluvící démonou a posléze milující mladou ženou. Její oddělování se od pekelného těla, od zakletí a vlastně od neblahého osudu ve výstupu, v němž tyto polohy prudce střídá, je však i nemístně legrační. Trojice herců v hlavních rolích tedy potvrzuje, že umí rozehrát a oživit také umělecky spornější materiál.

Prodaný smích probublává mezi pohádkou, duchařinou, fantasy i podobenstvím o tom, že – slovy finální písně – smích všem lidem sluší a navrch je to lék.  Někomu toto katarzní zjištění přijde objevné, jinému banální.  Gazdíkova inscenace je ukázkou dnešního hudebního divadla, které má ambici více komfortně bavit než primárně zušlechťovat, občas bez přihlédnutí k ceně takového smíchu.

Xavier Naidoo, Markus Heitz, Michael Herberger, James Krüss: Prodaný smích. 8. května 2016, Městské divadlo Brno (premiéra 7. května 2016)

Foto archiv Městského divadla Brno

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více