Jak v Městském divadle Brno prodávají smích

10. květen 2016, 6:55
Jak v Městském divadle Brno prodávají smích

Poněkud překombinovaná faustiáda v dětské verzi, až popová, místy taneční muzika, sladká dueta o očistné lásce a několik velmi solidních výkonů. I tak se dají shrnout imprese z nejnovější hudební inscenace Prodaný smích na velké muzikálové scéně Městského divadla Brno. Poslední premiéra sezony a první české uvedení díla představuje paradox: divadelně průměrný titul má solidní herecké výkony v hlavních rolích.

Inscenace Prodaný smích je ukázkou trendu česko-německé výměny divadelních produkcí, kterou na Lidické ulici už léta pěstují.  Příkladem jsou inscenace Kráska a zvíře, Papežka Vrabčák a anděl či Ostrov pokladů. Světová premiéra Prodaného smíchu se v režii Stanislava Moši uskutečnila v německém Darmstadtu koncem roku 2013. Tuzemská verze je režijním dílem Petra Gazdíka (podle Mošovy koncepce) a jde o druhé nastudování v Evropě.

I přes ekonomickou výhodnost je import titulů ozkoušených na německé půdě umělecky inflační. Sice dosvědčuje úspěšné výboje Městského divadla Brno v zahraničí, následné domácí uvedení však vlastně znamená výrobu replik. Není to nic svatokrádežného, ale záplava „divadla na klíč“ určitě není tím, na čem by se mohl ansámbl učit. Není to ona jedinečná (i když divákům neviditelná, a možná i lhostejná) cesta souboru za vlastním představením, cesta původní originální divadelní tvorby, kterou celý tým v domovském divadle hledá a tím i roste.

Muzikál vznikl na motivy knihy z roku 1962 od Jamese Krüsse, německého autora dětské literatury a v Německu i povinné četby. V češtině pohádková próza vyšla v roce 1971 pod názvem Timm Tolar aneb Prodaný smích. Autorem muzikálu je hudební skladatel Xavier Naidoo, německá soulová a R&B hvězda. Na titulu Prodaný smích s ním spolupracoval Michael Herberger. Třetím autorem je spisovatel Markus Heitz, který se věnuje žánrům sci-fi a fantasy. Tento autorský triumvirát stvořil moderní háv příběhu, v němž se místy mluví také o Facebooku a jehož ouvertura je z původních koňských dostihů přesunuta do velké herny.  Děj má rysy faustovského příběhu. V kasinu Černý karafiát se výjimečný malý chlapec Timm s nenapodobitelným smíchem seznámí se záhadným baronem, který mu nabídne ďábelskou smlouvu: za zvonivý smích dostane schopnost vyhrát jakoukoliv sázku. Však se také onen aristokrat jmenuje Tretsch (tedy čert při čtení pozpátku). Podmínky jsou jednoduché ‒ ani jedna strana nesmí o sázce nikomu říct, jinak svou schopnost ztratí. Jak lze tušit, Timm s pomocí své kamarádky Marie kletbu zlomí a ještě osvobodí jednoho z baronových démonů, tedy Lilith, což je ve skutečnosti Saskia, milující manželka nešťastného Alexandra, který ďáblovy léčky již dříve prohlédl.   

Brněnský inscenační tým v čele s režisérem Petrem Gazdíkem vytvořili světelně-hudební šou, v níž se střídají záblesky kasina i samotného pekla. Ostatně vše – dění i muzika ‒ tady osciluje mezi světem lidí a démonů. Výprava Christopha Weyerse, zejména monstrózní kulisy, vznikla jakoby z hravé zvětšené stavebnice Merkur. Punc současnosti i dusnost herny dodává několik televizních obrazovek, na kterých běží sportovní sázkařské zápasy či on-line poker, dominantu scénografie tvoří velká otáčející se ruleta na horizontu jeviště.

Gazdík se snaží nabídnout rychle odsypávající podívanou (inscenace lehce přesáhne dvě hodiny), kterou má vytvořit vedle použitých laserů či záznamu zvuků ptáků a deště zejména dynamická práce orchestru (dirigent Ema Mikešková) a interpretů.  Nekomplikovaná a líbivě znějící muzika tady totiž moc dramatické parády nenadělá, a tak je to na účinkujících. Muzikál opravdu nese představitel hlavního hrdiny Jan Brožek (Timm) a mimořádným oživením jsou výstupy Viktórie Matušovové (Lilith). Brožek v roli dospívajícího Timma se neschovává za nějakou prvoplánovou infantilitu, požitkem je jeho jasný a libozvučný pěvecký projev, stejně jako u Lukáše Janoty (Alexandr). Pěvecky suverénní Matušovová přesvědčivě zachytila rozpor mezi hrubým hlasem mluvící démonou a posléze milující mladou ženou. Její oddělování se od pekelného těla, od zakletí a vlastně od neblahého osudu ve výstupu, v němž tyto polohy prudce střídá, je však i nemístně legrační. Trojice herců v hlavních rolích tedy potvrzuje, že umí rozehrát a oživit také umělecky spornější materiál.

Prodaný smích probublává mezi pohádkou, duchařinou, fantasy i podobenstvím o tom, že – slovy finální písně – smích všem lidem sluší a navrch je to lék.  Někomu toto katarzní zjištění přijde objevné, jinému banální.  Gazdíkova inscenace je ukázkou dnešního hudebního divadla, které má ambici více komfortně bavit než primárně zušlechťovat, občas bez přihlédnutí k ceně takového smíchu.

Xavier Naidoo, Markus Heitz, Michael Herberger, James Krüss: Prodaný smích. 8. května 2016, Městské divadlo Brno (premiéra 7. května 2016)

Foto archiv Městského divadla Brno

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více