Jan Steklík: Grafické partitury

Jan Steklík: Grafické partitury

Kreslířský rukopis Jana Steklíka je zdánlivě jednoduchý, ale ve své přímočarosti rozpoznatelný na první pohled. Jemné a jistě vedené linky jeho kreseb mají daleko k ladovské tradici mohutných kontur a jejich plynulost láká k hudebnímu ztvárnění glissandem u každého jednotlivého objektu. Z tohoto hlediska jsou grafické partitury logickou součástí jeho tvorby, i když ne tou nejobsáhlejší.

Jan Steklík je autor specifických kreseb, koláží, konceptů a performancí. Podle Ivana Jirouse šaškovská figura a pro svoji nezařaditelnost věčný outsider. Nezařaditelné dílo ovšem může mít i tu vlastnost, že nikde nepůsobí nepatřičně. Tato druhá poloha dělá z outsidera také vděčný objekt zájmu. Jan Steklík začal svoji dráhu v 50. letech 20. století nedokončeným studiem textilní průmyslovky – jistě není první ani poslední, kdo na ní skrze návrhářství získával výtvarnickou praxi. Ze školy ho z politických důvodů vyhodili a začal pracoval v pardubické propagaci. Dnes by to asi byla mediální agentura, rovněž časté útočiště umělců hledajících pravidelný zdroj příjmů.

Důležitější je ale jeho vlastní tvorba, které se intenzivně věnoval. Začal jezdit do Prahy, kde se v roce 1960 v ateliéru Jana Koblasy setkal s Karlem Neprašem. Spolu založili o pár let později Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu, do které kromě českých členů časem přibyli i pozdější zpěvák Plastic People Paul Wilson a Don Sparling. Ve druhé polovině 60. let se Jan Steklík začal objevovat i v Brně, vytvořil grafickou podobu literárního časopisu Host do domu, ilustroval verše Jana Skácela. Ve volné tvorbě ho ovlivnily koncepty Johna Cage, zřetelné je to přinejmenším v cyklu Para musica. V časech normalizace byl spíš na vynuceném okraji, v 80. letech pracoval opět v Brně s časopisem Věda a technika a později s ekologickým časopisem Veronica. Jeho kresby se také pravidelně objevovaly v Bulletinu brněnského Design centra.

Nahrávka grafických partitur, kterou minulý rok vydal label Guerilla Records, vznikla v na různých místech. Většinou v Praze – v Libeňské synagoze a klubu Rybanaruby –, ale na CD jsou i příspěvky odjinud, mimo jiné z brněnské Skleněné louky. Partitur je celkově jednadvacet, album kombinuje živé záznamy provedení v proměnlivých hudebních sestavách. Nejvytíženější na celém albu jsou ale „tři tenoři“ – tedy tenorsaxofonisté Mikoláš Chadima, Michal HrubýJan Grunt. Provedli prvních osm partitur společně s kontrabasem Petra Tichého a violoncellem Adriany Voráčkové. Jejich projev osciluje mezi jazzem a volnou improvizací, poslech s grafickou partiturou dodává proplétajícím se hlasům jednotlivých nástrojů scelující a ozřejmující základ.

Po nich následují dvě Zvukové poznámky pod čarou Zsolta Sőrése. Jeho elektronika vytváří svištící zvukové skrumáže v příkrém kontrastu k čistému a čitelnému projevu předchozího seskupení. Stopáž jeho poznámek – dvakrát sedm minut – vnáší do titulu kus ironie.

Ve dvojici Anna Romanovská (housle) a Vlastislav Matoušek (bezpražcová baskytara) dominují housle. Baskytara má funkci vzdáleného doprovodu a partitura č. 11 tvoří zřetelný zvukový i výrazový přechod k druhé polovině alba a jeho „zlatému řezu“. V něm se nachází sestava Jan FaixJan Polanský (elektronika), Tomáš Míka (banjo), Petr Tichý, Vlastislav Matoušek a Jan Grunt. Kombinace elektroniky a akustických nástrojů stojí někde na pomezí Sőrésových poznámek a tří tenorů. Po zvukové ploše partitury č. 13 překvapí v čísle 14 téměř rockový riff kontrabasu.

K čistě akustickému projevu posluchače vrací partitury 15 až 19. Dominují v nich opět tři tenoři, přidává se kontrabas a další hosté. Jejich projev je proti první tenorovské sérii hutnější, divočejší a snad i lépe vystihuje předlohy. Epilog alba tvoří opět dvě partitury v provedení Zsolta Sőrése. Fosílie pěti rozladěných linek partitury je ztvárněná pětistrunnou violou – to je patrně nejpřímočařejší provedení grafické předlohy na albu. Díra v partituře završuje sérii partitur kvílející violy a výkřikem. Ten se ve Steklíkových předlohách ovšem hledá jen těžko.

Album je zabalené v digipacku, který obsahuje reprodukce všech partitur. Předlohy je tedy možné mít při poslechu před očima, hledat souvislosti se zachyceným provedením a konfrontovat je s vlastními představami. Součástí je i zasvěcený text Jozefa Cserese a životopisný dovětek vydavatele Vladimíra Drápala – Lábuse. Většina partitur je nahraná při živých vystoupeních. Záznamy z různých míst se povedlo zvukově sjednotit, občasný hluk z publika působí spíš jako cageovské zpestření než nepatřičnost.

Jan Steklík: Grafické partitury. Guerilla Records, 2015, GR122-2. 21 skladeb, celková stopáž 74 min.

Foto archiv Guerilla Records

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Konceptuální hříčky s hudbou Leoše Janáčka i osobou samotného skladatele jsou v Brně doma. Album For Leoš’s Piano dává Janáčkův klavír i hudbu do rukou skladatelů a interpretů Alvina Currana a Gordona Monahana. Výsledkem je směs dvou zcela odlišných přístupů balancující na rozhraní pestrosti a nesourodosti.  více

Volná improvizace, velký orchestr, individuality, kolektiv, výtvarný doprovod i drobné výstřednosti. To všechno se prolnulo na koncertě Pavla Zlámala a jeho Divergent Connections Orchestra.  více

Excentrické karnevaly, prolínání reklamy a umění, odpor k institucím, kontakty se světovou avantgardou. To všechno pěstoval Brněnský Devětsil, jenž vydal téměř devadesát let po svém zániku nečekaný zvuk v nahrávce grafických partitur Miroslava Ponce.
  více


Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

Nejčtenější

Kritika

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce