Konec filharmonické sezóny ve vrcholech i propadech

30. květen 2014, 8:47

Konec filharmonické sezóny ve vrcholech i propadech

Filharmonie Brno uzavírá letošní sezónu posledním abonentním programem, včerejší premiéru dirigoval Radek Baborák. Program lehce poznamenal jeden provozně-technický výpadek, ale rozpačité bylo i celkové vyznění.

Provozně-technickým výpadkem bylo nahrazení původně plánované Suite française Daria Milhauda Mozartovou Symfonií č. 25. Důvody nebyly blíže specifikovány a nepodezírám dramaturga Vítězslava Mikeše ani Radka Baboráka, že by z toho měli radost. Není to sice ani důvod k zoufalství, ale Milhaudova suita inspirovaná lidovou hudbou by lépe uzavřela první část večera a dodala by celému koncertu dráždivou příchuť. Pokud už ji nebylo možné hrát a muselo se narychlo vybírat něco jiného, tak bylo Mozartovo dílo dobrou volbou. Mezi jeho kratšími symfoniemi patří určitě k těm dramatičtějším a mohla Milhaudovo o více než dvě století mladší dílo aspoň vzdáleně zastoupit.

Předehra k opeře Semiramis Gioachina Rossiniho otevřela koncert energicky a pěkně v pohybu. Radek Baborák ji nehnal do přemrštěného tempa a pracoval hlavně s opakujícím se „dětinským crescendem“ (Hector Berlioz). Předehra proběhla v několika dynamických vlnách, tu nejsilnější si dirigent nechal na úplný konec. Výborně hrála dřeva, žestě za nimi poněkud zaostávaly – nezněly tak plasticky a měkce. Vymykaly se z toho fanfáry lesních rohů. Ocenil jsem také citlivou hru velkého bubnu, který Rossini používal poněkud dryáčnickým způsobem. Začátek koncertu nabral s Rossinim radostný náboj, který se ale vytratil v následující Pavane Gabriela Faurého. Je to kompozice pomalá, melodická, ale ze hry orchestru jako by se úplně vytratila energie. Tyto výpadky v pomalých místech už provázely celý koncert až do konce a přičítám je hudebnímu nastudování. Dlužno ještě říci, že kdyby se po Pavane hrála Milhaudova suita, získala by první část koncertu ve větším rozměru tradiční třívěté schéma rychle – pomalu – rychle. Záměna měla na celkové vyznění programu větší vliv, než by se mohlo na první pohled zdát.

Symfonie č. 25 g moll patří k těm kratším, které Wolfgang Amadeus Mozart napsal, ale je to pěkná, jemně dramatická věc. Mám rád především poslední dvě věty, které spolu motivicky souvisí. Možná by nebylo od věci zkusit je někdy zahrát s minimální pauzou. Radkovi Baborákovi se bohužel zase kamsi propadla druhá věta, která se zoufale táhla, a provedení Mozartovy „malé g moll“ se z toho už celkově nevzpamatovalo.

Po přestávce byla na programu Symfonie č. 4 e moll Johannesa Brahmse. Velký německý romantik jí uzavřel své symfonické dílo a mohla by být i důstojným zakončením filharmonické sezóny. Mám Brahmsovu hudbu nesmírně rád – je v tom nejlepším slova smyslu nezábavná, netopí se v ozdůbkách, nezalyká se vášněmi, neulpívá na vzdychání, ale hovoří jasně, přímo a mužně. Lidově bych řekl, že Brahms měl snad ze všech romantiků největší koule. Ve čtvrté symfonii se to projeví už okamžitým nástupem hlavního tématu bez jakéhokoliv úvodu „na odkašlání“. Orchestr nastoupil velmi dobře, expozice témat zněla nadějně, ale provedení se začalo zase kamsi propadat. Radek Baborák jako by si nevěděl s většími plochami rady, jaksi nemelodicky a bez vzletu se vlekla i pomalá věta. Orchestr zněl nekompaktně, neslaná nemastná byla violoncella. Povzbuzení přišlo se třetí větou Allegro giocoso, v jejíž sonátové formě skladatel dráždivě málo pracoval s vedlejším tématem. Jako by něco chybělo a připravovala se půda pro velké finále. Tím je nádherná passacaglia, jejíž zpracování pokládám za jednu z nejkrásnějších symfonických vět vůbec. V kombinaci úžasné nápaditosti ve variační práci a ukázněnosti je pro mě koncentrovaný nejen celý Brahms, ale svým způsobem i celý symfonický vývoj té doby. Toto obracení jednoho tématu ze všech stran ale také směřovalo do budoucnosti. Je to absolutní hudba se vším všudy, žádná konzervativní nuda, jak si hodně lidí myslí. Orchestr se do nádherné muziky pěkně opřel, ale někde mezi šestnáctou a šestadvacátou variací (z celkových třiceti) se zase začal ztrácet. Finále věty bylo silné a působivé, ale přičítám to spíš samotné kompozici než nastudování.

Orchestr sám o sobě nezněl po většinu času špatně navzdory tomu, že polovina filharmoniků odjela na hostování do Walesu Welsu, kde zkouší Bludného Holanďana. Je vidět – vlastně slyšet –, že Filharmonie Brno má silný hráčský potenciál a zvládne toho hodně. Protentokrát bych si ale rád dopřál lepší nastudování a do budoucnosti i lepší akustické podmínky.

Gioachino Rossini: Semiramis, předehra k opeře, Gabriel Fauré: Pavane op. 50, Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 25 g moll KV 183, Johannes Brahms: Symfonie č. 4 op. 98 e moll. Hudební nastudování: Radek Baborák, Filharmonie Brno. 29. 5. 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

Radek Baborák, foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat
  • Václav Zajíc

    3. červen 2014, 22:25
    Malá připomínka: polovina filharmoniků odjela, ale ne do Walesu, ale do rakouského Welsu (město u Linze)! Trochu mi to připomělo neméně komickou záměnu Bayreuthu s Bejrútem. S pozdravem, V. Z.

Dále si přečtěte

Když Elliott Carter na podzim 2012 zemřel, bylo mu sto tři let. New York se zrovna vzpamatovával z průletu hurikánu Sandy a na město se hnala sněhová bouře. Vytrvalý vítr venku mi tuto bouřlivou kulisu Carterova odchodu připomněl a na mnohé posluchače zapůsobila stejně bouřlivě jeho hudba.  více

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.  více

Vyprodaný Besední dům až po střechu – nebo lépe řečeno až po poslední přístavek na pódiu. Fazil Say dovolil umístit židle pro dychtivé publikum i okolo klavíru, který byl dalším hrdinou večera. Filharmonie Brno po dvaceti letech pořídila nový koncertní Steinway.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více