Ležérní návrat k tradici. Stabat Mater na Velikonočním festivalu

Ležérní návrat k tradici. Stabat Mater na Velikonočním festivalu

Krásné provedení Dvořákovy Stabat Mater, kostel u minoritů natřískaný včetně míst na stání. U dirigentského pultu navíc Libor Pešek, který nedirigoval Filharmonii Brno snad dvacet let. Dvacátý třetí ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby začal jako opravdová slavnost.

Velikonoční festival duchovní hudby se po čtyřech letech vrátil ke Stabat Mater Antonína Dvořáka. Hymnus Stabat Mater býval na programu všech ročníků a každým druhým rokem to bylo právě Dvořákovo ztvárnění. Dá se říci, že kolem nádherného duchovního oratoria i samotného textu byla postavena celá historie festivalu. Pokud ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová mluvila před koncertem o orchestru jako o „rodinném stříbru“ města Brna, mariánský hymnus o trpící matce je rodinným stříbrem festivalu a je dobře, že jej dramaturgie úplně nezavrhla. Jak bylo na jedné straně až únavné a částečně i velmi svazující zařazovat nějakou Stabat Mater do programu každoročně, tak by bylo na druhé straně hříšné jedno z nejkrásnějších duchovních děl světové hudební literatury opomíjet.

Letošní ročník festivalu je v dlouhodobém dramaturgickém plánu, který putuje skrz světové strany k srdci, zaměřen na východ. To je světlo, zrození, žena. Tato souvislost jako by připomínala i čistě světskou možnost vnímání Stabat Mater. Matka, která se dívá na svého syna umírajícího v bolestech, je dostatečně silné téma i pro naprosté neznabohy. I pro ně má ale provedení duchovní hudby v kostele silné kouzlo navíc a to bylo letos umocněno jedinou odchylkou od tradice festivalu: provedení se nekonalo na Petrově. Doufám, že akustické vlastnosti minoritského kostela svatých Janů přesvědčily případné pochybovače, že to bylo dobré rozhodnutí. Kostel u minoritů nemá majestátní velikost biskupské katedrály, ale moje skuhrání nad její vražednou akustikou bylo jen o něco méně časté než skuhrání nad koncertním sálem, který pořád není v plánu.

Barokní kostel se pro velké romantické oratorium ukázal jako mnohem příznivější místo nejen po zvukové stránce. Antonín Dvořák postavil svou kompozici na barokním formálním půdorysu a vznikl tak neviditelný most přes staletí mezi architekturou a hudební formou. Prvotním impulsem pro vytvoření Stabat Mater byla smrt Dvořákovy dcery Josefy, ale ve výsledku se nejedná o zoufalý výkřik romanticky ztrýzněné duše. Subjektivní bolest je přetavená do objektivního symbolu, stejně jako se romantické výrazové prostředky projevují v barokní formě. Subjektivní pocit se tu stýká s objektivním afektem v dokonale vyváženém tvaru.

Když začnu pohled na včerejší koncert ze subjektivního pocitu já, tak musím začít tím, že jsem se si dost pozdě objednal lístky. Výsledkem bylo, že jsem seděl na boku zcela ukrytý na židli za kostelními lavicemi, z orchestru jsem viděl tři kontrabasy a jedno violoncello a sem tam hlavu pěvců. I tak zněl ale orchestr velmi kompaktně, plasticky a hlavně čitelně. Vlastně bylo úžasné nerušit si čistě hudební dojem sledováním dirigentských gest, mimiky zpěváků a všeho ostatního, co k hudbě patří a zároveň to od ní odvádí pozornost. Libor Pešek vedl orchestr velmi uvolněným, až ležérním způsobem, dynamicky pestře a zároveň šetrně. S fortissimem se sympaticky šetřilo, o to ale bylo účinnější. Práce s tempy byla jemná, celé oratorium proběhlo hladce a kdyby se nejednalo o tak závažnou skladbu a téma, skoro bych řekl, že v kostele vládla všeobecná pohoda. Byla to ovšem pohoda velmi pozorná a napjatá (až na dvě výjimky v mé blízkosti, které si musely, ale opravdu musely okázale rozbalit bonbón a potom ten celofán zase pečlivě zmačkat. Velikonoce nevelikonoce – čert vás vem. Ruší to i hudebníky, kdybyste to náhodou nevěděli.). Z pozastrčeného místa jsem byl nakonec nadšený a snad ho budu příště rovnou chtít. Hlavní podíl na tom ale mělo samozřejmě hudební nastudování i samotné provedení. Filharmonie Brno hrála lehce, zvuk orchestru byl pěkně šťavnatý a celé provedení působilo místy až požitkářsky.

Slovenský filharmonický sbor se vynořoval zpoza orchestru zpočátku jakoby trošku nesměle a zdálo se mi, že mu není moc rozumět. Postupně se ale akustická mlha pročistila a je možné, že uši potřebovaly jen trochu času na adaptaci – byla ostatně velmi rychlá. Kvarteto sólistů bylo na velmi solidní úrovni, jen bych řekl, že nefungovalo úplně dobře jako celek. Každý zpěvák je pochopitelně individualita, ale při provedení, které má jakýsi celkový stylový rámec, bych čekal, že do něj budou pečlivěji zasazeni (nebo snad vybráni) i sólisté. Nejednalo se o nic vysloveně rušivého, ale přesto jsem si toho občas všiml. Jozef Benci má světlejší, jadrný bas, spíš dramatický než vyloženě zpěvný, tenorista Tomáš Juhás zase zabíhal kamsi do italské operní manýry. Oba zpívali velmi dobře, ale stylový rozpor byl nepřeslechnutelný. Nejblíže mi byl zpěv mezzosopranistky Terézie Kružliakové, líbil se mi její pěkně zabarvený hlas i uměřeně procítěný projev. Sopranistka Eva Hornyaková s ní tvořila vyrovnanou dvojici – dámy byly zřetelně sladěnější než pánové.

Velikonoční festival duchovní hudby prochází obrodou, ke které ho vede v posledních třech letech pořádající Filharmonie Brno a dramaturg Vladimír Maňas. Přes všechnu krásnou práci Ars koncertu je nutno říci, že střídání zřizovatele akci prospělo a vdechlo jí nový život a energii. Uvedení Stabat Mater kromě velkého hudebního zážitku vyslalo ještě jednu důležitou zprávu: nový zřizovatel se festivalové historie nezříká. Naopak se k ní otevřeně hlásí, ale pracuje s ní a nepřejímá tradici mechanicky. Buduje na ní nové dílo a to, jak známo, nelze stavět na písku – základy musí být pevné a je zbytečné je vymýšlet, když jsou k dispozici. To jsou všechno dobré zprávy – vlastně ještě mnohem lepší než jeden sebevydařenější koncert.

Antonín Dvořák: Stabat Mater. Hudební nastudování Libor Pešek, Eva Hornyaková – soprán, Terézia Kružliaková – mezzosoprán, Tomáš Juhás – tenor, Jozef Benci – bas, Slovenský filharmonický sbor, sbormistryně Blanka Juhaňáková, Filharmonie Brno. 13. 4. 2014, Kostel svatých Janů, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Velikonoční festival duchovní hudby 2013 má za sebou první tři dny. Pojďme se podívat, jaké byly.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více