Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.

Diversa se postupně stává institucí se zcela profesionálními vnějšími rysy. Koncert v Domě umění města Brna připomněl její nedávnou minulost, než pro svoje produkce získala trvalé místo v Redutě, kde jí poskytuje prostor Národní divadlo Brno. Provizorium galerijního foyer zapůsobilo jako malá vzpomínka, jeho chladnou akustiku pomohla prohřát solidní návštěva i dobře zvolený, zahraný i přijatý repertoár. Směřování k profesionální rutině naopak připomnělo tradiční rozdělení koncertu přestávkou a nakonec i přítomnost televizních kamer. Důležitá ale byla především interpretační kvalita.

Dramaturgie večera svedla dohromady skladby českých autorů od 30. let 20. století až po dnešek. Začali jsme vlastně od konce, Introitem kmenového skladatele Diversy Ondřeje Kyase. Křehká kompozice pro smyčce pracuje s táhlými souzvuky v průzračných barvách, nechává zářit zvuk sám o sobě. Díky tomu působí konsonance i disonance povznášejícím dojmem. Introitus posloužil jako krásný úvod, který rozezněl a rozvibroval prostor. Smyčce orchestru zněly v nekoncertní akustice poněkud chladně, ale příjemně krystalicky.

Koncert pro hoboj a komorní orchestr brněnského skladatele Jana Nováka přednesl Vilém Veverka a zvuk, nálada i napětí jako by se od Kyasova Introitu odrazily a vyletěly někam do výšky. Ke smyčcovému orchestru přibyly trojice fléten, fagotů a lesních rohů, zahuštěné harmonie i rytmy hnal dopředu sólový hoboj. Vilému Veverkovi to jako sólistovi před orchestrem svědčí, jeho občasné exhibiční sklony se nemusí krotit do kolektivního orchestrálního zvuku, z nějž občas ve Filharmonii Brno poněkud vyčnívá. Jeho virtuozita si pohrává především se zvukem nástroje, soustřeďuje se na belcantovou barevnou pestrost, obtížné běhy a intervaly hraje jakoby mimochodem, ponor do hudby strhává spoluhráče i publikum. Veverkovu zaujatému přednesu výborně sekundoval orchestr, Gabriela Tardonová vedla provedení s ohromným nasazením, ve výborném světle se předvedly dechové skupiny, především lesní rohy.

Partita pro smyčcové trio patří k často hraným dílům Gideona Kleina, včera jsme ji ale slyšeli v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr. Ta ponechává dílu jeho charakter vycházející z moravských lidových písní, navíc ale instrumentací podtrhuje její souvislost s kompozičním stylem Leoše Janáčka. Po hutném zvuku Novákova koncertu si musel posluchač chvíli zvykat na průzračnější a pichlavější charakter první věty, krásně melodicky se rozezpívala věta druhá. Molto vivace přivedlo večer k finálové skladbě – Suitě pro hoboj a klavír Pavla Haase.

Tu jsme slyšeli rovněž v transkripci, jejímž autorem byl tentokrát Ondřej Kyas. Pavel Haas patří stejně jako Gideon Klein k tak zvaným terezínským autorům – Diversa tady ale chvályhodně připomněla čistě hudební kvality jejich díla, která byla zasazena „pouze“ do hudebních souvislostí. Najednou tu vyvstává něco jako „janáčkovská kompoziční škola“. Haasova suita z roku 1939 je plná hlubokého citu a lyriky, její úvodní Furioso ani následující Con fuoco nejsou agresivní, ale maximálně naléhavé. Při vědomí doby vzniku k tomu přispívají i citace husitského a svatováclavského chorálu. Zatímco Saudkova úprava Kleinovo trio spíš rozvíjí, Kyasova instrumentace vytváří skladbu působící v podstatě novým dojmem. Vilém Veverka zahrál hobojový part s maximálním účinkem, jen v okatém povzbuzování orchestru by se mohl trošku krotit – Gabriela Tardonová ho vedla s přehledem.

Koncert, myslím, nemusel mít přestávku, která hodinu hudebního času natáhla téměř do devadesáti minut. Bez ní by vznikl sevřenější tvar, orchestrální hráči by kontinuální provedení mohli zvládnout a sólista měl potřebné pauzy. Na hudební úrovni to večeru neubralo, ale dramaturgická logika mohla zapůsobit ještě o něco víc.

Ondřej Kyas: Introitus pro smyčcový orchestr, Jan Novák: Koncert pro hoboj a komorní orchestr, Gideon Klein: Partita v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr, Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír v úpravě Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčcový orchestr. Ensemble Opera Diversa, dirigent Gabriela Tardonová, hoboj Vilém Veverka. 15. září 2015, Dům umění města Brna.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Linie koncertu byla položená na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém VeverkaMartin Kasík umějí.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.  více

Sbory Vox Iuvenalis a Ensemble Versus se sešly na jednom nepříliš dlouhém, ale koncentrovaném a náročném vystoupení. Na programu byla renesanční moteta různých autorů a současná zhudebnění jejich textů od Františka Emmerta.  více





Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více