Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.

Diversa se postupně stává institucí se zcela profesionálními vnějšími rysy. Koncert v Domě umění města Brna připomněl její nedávnou minulost, než pro svoje produkce získala trvalé místo v Redutě, kde jí poskytuje prostor Národní divadlo Brno. Provizorium galerijního foyer zapůsobilo jako malá vzpomínka, jeho chladnou akustiku pomohla prohřát solidní návštěva i dobře zvolený, zahraný i přijatý repertoár. Směřování k profesionální rutině naopak připomnělo tradiční rozdělení koncertu přestávkou a nakonec i přítomnost televizních kamer. Důležitá ale byla především interpretační kvalita.

Dramaturgie večera svedla dohromady skladby českých autorů od 30. let 20. století až po dnešek. Začali jsme vlastně od konce, Introitem kmenového skladatele Diversy Ondřeje Kyase. Křehká kompozice pro smyčce pracuje s táhlými souzvuky v průzračných barvách, nechává zářit zvuk sám o sobě. Díky tomu působí konsonance i disonance povznášejícím dojmem. Introitus posloužil jako krásný úvod, který rozezněl a rozvibroval prostor. Smyčce orchestru zněly v nekoncertní akustice poněkud chladně, ale příjemně krystalicky.

Koncert pro hoboj a komorní orchestr brněnského skladatele Jana Nováka přednesl Vilém Veverka a zvuk, nálada i napětí jako by se od Kyasova Introitu odrazily a vyletěly někam do výšky. Ke smyčcovému orchestru přibyly trojice fléten, fagotů a lesních rohů, zahuštěné harmonie i rytmy hnal dopředu sólový hoboj. Vilému Veverkovi to jako sólistovi před orchestrem svědčí, jeho občasné exhibiční sklony se nemusí krotit do kolektivního orchestrálního zvuku, z nějž občas ve Filharmonii Brno poněkud vyčnívá. Jeho virtuozita si pohrává především se zvukem nástroje, soustřeďuje se na belcantovou barevnou pestrost, obtížné běhy a intervaly hraje jakoby mimochodem, ponor do hudby strhává spoluhráče i publikum. Veverkovu zaujatému přednesu výborně sekundoval orchestr, Gabriela Tardonová vedla provedení s ohromným nasazením, ve výborném světle se předvedly dechové skupiny, především lesní rohy.

Partita pro smyčcové trio patří k často hraným dílům Gideona Kleina, včera jsme ji ale slyšeli v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr. Ta ponechává dílu jeho charakter vycházející z moravských lidových písní, navíc ale instrumentací podtrhuje její souvislost s kompozičním stylem Leoše Janáčka. Po hutném zvuku Novákova koncertu si musel posluchač chvíli zvykat na průzračnější a pichlavější charakter první věty, krásně melodicky se rozezpívala věta druhá. Molto vivace přivedlo večer k finálové skladbě – Suitě pro hoboj a klavír Pavla Haase.

Tu jsme slyšeli rovněž v transkripci, jejímž autorem byl tentokrát Ondřej Kyas. Pavel Haas patří stejně jako Gideon Klein k tak zvaným terezínským autorům – Diversa tady ale chvályhodně připomněla čistě hudební kvality jejich díla, která byla zasazena „pouze“ do hudebních souvislostí. Najednou tu vyvstává něco jako „janáčkovská kompoziční škola“. Haasova suita z roku 1939 je plná hlubokého citu a lyriky, její úvodní Furioso ani následující Con fuoco nejsou agresivní, ale maximálně naléhavé. Při vědomí doby vzniku k tomu přispívají i citace husitského a svatováclavského chorálu. Zatímco Saudkova úprava Kleinovo trio spíš rozvíjí, Kyasova instrumentace vytváří skladbu působící v podstatě novým dojmem. Vilém Veverka zahrál hobojový part s maximálním účinkem, jen v okatém povzbuzování orchestru by se mohl trošku krotit – Gabriela Tardonová ho vedla s přehledem.

Koncert, myslím, nemusel mít přestávku, která hodinu hudebního času natáhla téměř do devadesáti minut. Bez ní by vznikl sevřenější tvar, orchestrální hráči by kontinuální provedení mohli zvládnout a sólista měl potřebné pauzy. Na hudební úrovni to večeru neubralo, ale dramaturgická logika mohla zapůsobit ještě o něco víc.

Ondřej Kyas: Introitus pro smyčcový orchestr, Jan Novák: Koncert pro hoboj a komorní orchestr, Gideon Klein: Partita v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr, Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír v úpravě Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčcový orchestr. Ensemble Opera Diversa, dirigent Gabriela Tardonová, hoboj Vilém Veverka. 15. září 2015, Dům umění města Brna.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Linie koncertu byla položená na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém VeverkaMartin Kasík umějí.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.  více

Sbory Vox Iuvenalis a Ensemble Versus se sešly na jednom nepříliš dlouhém, ale koncentrovaném a náročném vystoupení. Na programu byla renesanční moteta různých autorů a současná zhudebnění jejich textů od Františka Emmerta.  více





Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více