La Calisto – barokní loutková fantazie

18. červen 2013, 0:26

La Calisto – barokní loutková fantazie

Velké festivaly jsou tvořeny velkými činy. Kdo se nechal oklamat loutkovou inscenací a pokládal uvedení Calisto za nějaký žert, nechal si možná ujít divadelní zážitek sezóny. Hudební i scénické nastudování bylo perfektní, zábavné, ale sotva mu mohl něco vytknout i ten největší purista lpící na „poučené interpretaci“ staré opery.

La Calisto Francesca Cavalliho je typická benátská opera. Mytologické téma je smícháno s komediálními momenty, obsazení je komorní, chybí sbor. První veřejná divadla, která vznikala právě v Benátkách, dbala na ekonomickou stránku věci a dávala si záležet i na tom, aby se publikum dobře bavilo (a vracelo se a platilo vstupné). La Calisto byla poprvé uvedena v roce 1651 a ve své době se nesetkala s velkým úspěchem – těžko dnes soudit, proč tomu tak bylo. Její hudba je ale svěží a promlouvá k dnešnímu posluchači, který často nemůže uvěřit tomu, že se něco takového opravdu hrálo téměř před čtyřmi sty lety.

Tehdejší opery byly doprovázeny malou skupinou hudebníků. Velké bylo především continuo, v němž hrála dvě cembala a několik louten, někdy i violone. Zní to složitě, ale ta masa drnkacích nástrojů vytváří zvuk, který dnešnímu posluchači připomene hodně kultivovanou folk rockovou kapelu. K tomuto pocitu přispívají i „písničky na tři akordy“, které se v tehdejší hudbě nezřídka objevují. Objev toho, jak efektně působí střídání například C dur – G dur (a vůbec harmonické vztahy), spadá do přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Byl to módní postup, který tehdejší skladatelé využívali, jak jen to bylo možné.

Není možné si však představovat, že ranné opery tvořila směs folkových písniček. Nejdůležitější byl důraz na srozumitelnou interpretaci textu. Na prvním místě tedy stál recitativ a Collegium Marianum, respektive autorka hudebního nastudování Jana Semerádová, si toho byli vědomi. Ony písničky neplavou ve vzduchu, ani se neztrácejí v hudební vatě – jsou vyústěním dramatické situace, jak to má v hudebním divadle být. Perfektní provádění recitativů bylo základem celého nastudování a vyplatilo se to. Hudební drama skutečně fungovalo, bylo mu rozumět a dávalo smysl.

Text otištěný v programech přiblížil atmosféru v sále starým divadlům. Publikum sledovalo představení a zároveň svou knížečku – tedy libreto. Na jedné straně mě občas dožíralo až přehnané šustění stránkami, ale byl v tom i nemalý kus autenticity. Collegium Marianum si oproti benátské tradici upravilo obsazení, continuo bylo menší, naopak se přidala flétna a cink. Do provedení se vloudily i ritornely, které Cavalli nenapsal, roztomilým vtípkem bylo zařazení instrumentální verze písně Žehnání s světem Adama Michny z Otradovic – stylově i kompozičně zcela zapadající do proudu italské barokní hudby.

Calisto je krásná dívka, patří k družině bohyně Diany, do níž je zamilovaná. V podobě bohyně lovu ji svede Jupiter a Juno ji ze msty promění v medvědici. Jupiter Calisto zachrání před tím, aby ji ulovil jejich syn, promění v medvěda i jej a oba se dostanou na nebe v podobě souhvězdí Velkého a Malého medvěda (dnes spíš Velkého a Malého vozu). Paralela s božským dítětem a nanebevzetím je tu zcela zřetelná, zároveň je ale příběh provázen lechtivými narážkami na lesbický vztah, navíc je zpochybněno i panenství bohyně Diany.

Loutkové provedení opery jistě usnadňuje proměny osob na scéně, nemyslím ale, že by to byl zásadní důvod k takové inscenaci. Ke komornímu zvuku tehdejší hudby se zmenšená loutková scéna perfektně hodí. Ucho zvyklé na velké symfonické orchestry a oko uzpůsobené rozměrným scénám se najednou může zaměřit do užšího akustického i vizuálního prostoru. Zvukový i zrakový vjem spolu souzní v podstatě ideálně.

Na scéně Zámeckého sálu v Mikulově stála kopie barokního divadla, v němž se odehrávala loutková inscenace. Tu vytvořil režisér Vít Brukner s divadlem Buchty a loutky. Loutky vycházely z barokních vzorů, ale důležitější bylo, že byly barokně i vedeny. Používaly dobová gesta, jejich projev odpovídal hudebnímu nastudování. Herecké akce byly určeny i pro pěvce stejně jako náznaky kostýmů, které citovaly odpovídající loutky. Pěvci nebyli jen koncertními interprety svých partů, ale zároveň měli na zpívání klid a představení přitom nepůsobilo ani v nejmenším staticky. Inscenaci občas komentovala loutka v kostýmu harlekýna, průvodcem byl medvídek. Medvědí rodinka se v závěru představení objevila v pravém rámu scény, zatímco nad ní svítilo souhvězdí Velkého medvěda – co je dole, je i nahoře.

Pěvci byli výborní. Zpívali lyricky, ale neopomíjeli dramatické akcenty, pěkně zdobili, bylo jim i dobře rozumět. Tomáš Král byl velmi dobrý i ve falzetových pasážích, které charakterizovaly Jupitera v podobě Diany. Výborné výkony ale podali všichni –  Hana Blažíková, Barbora Sojková, Jan MikušekTomáš Lajtkep.

Původně jsem chtěl o celé inscenaci napsat vlastně jen tolik, že to byla až neuvěřitelná krása. Text se mi nakonec jaksi rozrostl, ale snad nebyl příliš dlouhý. A abyste náhodou nezapomněli: byla to až neuvěřitelná krása.

Francesco Cavalli (1602–1676): Calisto, libreto Giovanni Faustini. Opera s loutkami o třech dějstvích. Hudební nastudování Jana Semerádová, scénické nastudování Buchty a loutky. Režie – Vít Bruckner, scéna a loutky – Robert Smolík, kostýmy – Radka Mizerová a Tereza Benešová, osvětlení – Lukáš Valiska. Hana Blažíková – Calisto, Věčnost (soprán), Barbora Sojková – Diana, Juno, Osud (soprán), Jan Mikušek – Endymion, Příroda (alt), Tomáš Lajtkep – Merkur (tenor), Tomáš Král – Jupiter (bas). 15. 6. 2013, Mikulov, Zámecký sál. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Foto Jiří Sláma

Hodnocení autora: 100 %

Komentáře

Reagovat
  • Jiří Sláma

    18. červen 2013, 17:11
    Plně s autorem souhlasím a ještě přidám pochvalu za nasvícení scény.

Dále si přečtěte

Andrea Marcon letos přijíždí na Concentus Moraviae, kde s Venice Baroque Orchestra doprovodí Magdalenu Koženou. Den nato znovu veřejně rozezní a tím i zasvětí zrekonstruované barokní varhany v Doubravníku. Bude to jeho vůbec první sólový recitál u nás.  více

Rozhovor s dramaturgem letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae Václavem Luksem o úniku z každodenní reality, kosmopolitní Evropě a nadčasové přitažlivosti barokního umění pro dnešního posluchače.  více


Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Nejčtenější

Kritika

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více