La Calisto – barokní loutková fantazie

18. červen 2013, 0:26

La Calisto – barokní loutková fantazie

Velké festivaly jsou tvořeny velkými činy. Kdo se nechal oklamat loutkovou inscenací a pokládal uvedení Calisto za nějaký žert, nechal si možná ujít divadelní zážitek sezóny. Hudební i scénické nastudování bylo perfektní, zábavné, ale sotva mu mohl něco vytknout i ten největší purista lpící na „poučené interpretaci“ staré opery.

La Calisto Francesca Cavalliho je typická benátská opera. Mytologické téma je smícháno s komediálními momenty, obsazení je komorní, chybí sbor. První veřejná divadla, která vznikala právě v Benátkách, dbala na ekonomickou stránku věci a dávala si záležet i na tom, aby se publikum dobře bavilo (a vracelo se a platilo vstupné). La Calisto byla poprvé uvedena v roce 1651 a ve své době se nesetkala s velkým úspěchem – těžko dnes soudit, proč tomu tak bylo. Její hudba je ale svěží a promlouvá k dnešnímu posluchači, který často nemůže uvěřit tomu, že se něco takového opravdu hrálo téměř před čtyřmi sty lety.

Tehdejší opery byly doprovázeny malou skupinou hudebníků. Velké bylo především continuo, v němž hrála dvě cembala a několik louten, někdy i violone. Zní to složitě, ale ta masa drnkacích nástrojů vytváří zvuk, který dnešnímu posluchači připomene hodně kultivovanou folk rockovou kapelu. K tomuto pocitu přispívají i „písničky na tři akordy“, které se v tehdejší hudbě nezřídka objevují. Objev toho, jak efektně působí střídání například C dur – G dur (a vůbec harmonické vztahy), spadá do přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Byl to módní postup, který tehdejší skladatelé využívali, jak jen to bylo možné.

Není možné si však představovat, že ranné opery tvořila směs folkových písniček. Nejdůležitější byl důraz na srozumitelnou interpretaci textu. Na prvním místě tedy stál recitativ a Collegium Marianum, respektive autorka hudebního nastudování Jana Semerádová, si toho byli vědomi. Ony písničky neplavou ve vzduchu, ani se neztrácejí v hudební vatě – jsou vyústěním dramatické situace, jak to má v hudebním divadle být. Perfektní provádění recitativů bylo základem celého nastudování a vyplatilo se to. Hudební drama skutečně fungovalo, bylo mu rozumět a dávalo smysl.

Text otištěný v programech přiblížil atmosféru v sále starým divadlům. Publikum sledovalo představení a zároveň svou knížečku – tedy libreto. Na jedné straně mě občas dožíralo až přehnané šustění stránkami, ale byl v tom i nemalý kus autenticity. Collegium Marianum si oproti benátské tradici upravilo obsazení, continuo bylo menší, naopak se přidala flétna a cink. Do provedení se vloudily i ritornely, které Cavalli nenapsal, roztomilým vtípkem bylo zařazení instrumentální verze písně Žehnání s světem Adama Michny z Otradovic – stylově i kompozičně zcela zapadající do proudu italské barokní hudby.

Calisto je krásná dívka, patří k družině bohyně Diany, do níž je zamilovaná. V podobě bohyně lovu ji svede Jupiter a Juno ji ze msty promění v medvědici. Jupiter Calisto zachrání před tím, aby ji ulovil jejich syn, promění v medvěda i jej a oba se dostanou na nebe v podobě souhvězdí Velkého a Malého medvěda (dnes spíš Velkého a Malého vozu). Paralela s božským dítětem a nanebevzetím je tu zcela zřetelná, zároveň je ale příběh provázen lechtivými narážkami na lesbický vztah, navíc je zpochybněno i panenství bohyně Diany.

Loutkové provedení opery jistě usnadňuje proměny osob na scéně, nemyslím ale, že by to byl zásadní důvod k takové inscenaci. Ke komornímu zvuku tehdejší hudby se zmenšená loutková scéna perfektně hodí. Ucho zvyklé na velké symfonické orchestry a oko uzpůsobené rozměrným scénám se najednou může zaměřit do užšího akustického i vizuálního prostoru. Zvukový i zrakový vjem spolu souzní v podstatě ideálně.

Na scéně Zámeckého sálu v Mikulově stála kopie barokního divadla, v němž se odehrávala loutková inscenace. Tu vytvořil režisér Vít Brukner s divadlem Buchty a loutky. Loutky vycházely z barokních vzorů, ale důležitější bylo, že byly barokně i vedeny. Používaly dobová gesta, jejich projev odpovídal hudebnímu nastudování. Herecké akce byly určeny i pro pěvce stejně jako náznaky kostýmů, které citovaly odpovídající loutky. Pěvci nebyli jen koncertními interprety svých partů, ale zároveň měli na zpívání klid a představení přitom nepůsobilo ani v nejmenším staticky. Inscenaci občas komentovala loutka v kostýmu harlekýna, průvodcem byl medvídek. Medvědí rodinka se v závěru představení objevila v pravém rámu scény, zatímco nad ní svítilo souhvězdí Velkého medvěda – co je dole, je i nahoře.

Pěvci byli výborní. Zpívali lyricky, ale neopomíjeli dramatické akcenty, pěkně zdobili, bylo jim i dobře rozumět. Tomáš Král byl velmi dobrý i ve falzetových pasážích, které charakterizovaly Jupitera v podobě Diany. Výborné výkony ale podali všichni –  Hana Blažíková, Barbora Sojková, Jan MikušekTomáš Lajtkep.

Původně jsem chtěl o celé inscenaci napsat vlastně jen tolik, že to byla až neuvěřitelná krása. Text se mi nakonec jaksi rozrostl, ale snad nebyl příliš dlouhý. A abyste náhodou nezapomněli: byla to až neuvěřitelná krása.

Francesco Cavalli (1602–1676): Calisto, libreto Giovanni Faustini. Opera s loutkami o třech dějstvích. Hudební nastudování Jana Semerádová, scénické nastudování Buchty a loutky. Režie – Vít Bruckner, scéna a loutky – Robert Smolík, kostýmy – Radka Mizerová a Tereza Benešová, osvětlení – Lukáš Valiska. Hana Blažíková – Calisto, Věčnost (soprán), Barbora Sojková – Diana, Juno, Osud (soprán), Jan Mikušek – Endymion, Příroda (alt), Tomáš Lajtkep – Merkur (tenor), Tomáš Král – Jupiter (bas). 15. 6. 2013, Mikulov, Zámecký sál. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Foto Jiří Sláma

Hodnocení autora: 100 %

Komentáře

Reagovat
  captcha
  • Jiří Sláma

    18. červen 2013, 17:11
    Plně s autorem souhlasím a ještě přidám pochvalu za nasvícení scény.

Dále si přečtěte

Andrea Marcon letos přijíždí na Concentus Moraviae, kde s Venice Baroque Orchestra doprovodí Magdalenu Koženou. Den nato znovu veřejně rozezní a tím i zasvětí zrekonstruované barokní varhany v Doubravníku. Bude to jeho vůbec první sólový recitál u nás.  více

Rozhovor s dramaturgem letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae Václavem Luksem o úniku z každodenní reality, kosmopolitní Evropě a nadčasové přitažlivosti barokního umění pro dnešního posluchače.  více


Debutové album SIDES ​vyšlo v rámci projektu Full Moon Forum. Metronome Blues nyní představují video ke skladbě War Crimes, která vznikla v roce 2010 jako reakce na teroristické útoky v Londýně.  více

S klavíristou Ivem Kahánkem jsme debatovali v kavárně na Malostranském náměstí, kam přispěchal z vyučování na HAMU. O Praze ale nepadlo ani slovo, myšlenkami jsme byli především u Leoše Janáčka, Bély Bartóka a navazujících témat. Probírali jsme, jaký potlesk patří k Janáčkovi a jaký k Chopinovi, jak se doprovázejí zpěváci, případně jak se vybírá klavír za čtyři miliony, které vám nepatří. Ivo Kahánek vystoupí na festivalu Janáček Brno 2016 s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, jako sólista a ještě bude doprovázet písňový recitál Martiny Jankové.  více

Filharmonie Brno se po dubnovém koncertu vrátila na sokolský Stadion v Kounicově ulici, aby zde pod vedením brněnského rodáka Jakuba Hrůši odehrála vyvedený zahajovací koncert. Na programu byly Dvořákovy symfonické předehry, Janáčkova Žárlivost a Bartókův houslový koncert, ve kterém zazářil sólista Milan Paľa.  více

Poosmé se na prostranství mezi kostelem a školou v Brně – Starém Lískovci konal folkový a country festival Živý Lískovec. Jeho chod má po celou dobu na starosti stejnojmenná občanská iniciativa, kterou založili místní skauti, zástupci farnosti a lidovci. Festival je jednou z nejvýraznějších viditelných činností této iniciativy, ale zdaleka není aktivitou jedinou. Lískovečtí pravidelně pořádají farmářské trhy, lyžařské výlety a další akce pro obyvatele své čtvrti i pro širší veřejnost. Ostatně samotný festival si za léta své existence našel publikum z celého Brna a mezi letošními návštěvníky byl i nezanedbatelný podíl mimobrněnských. Současně se však pořadatelům daří plnit očekávatelný cíl – posilování sousedské pospolitosti.  více

Trojici koncertů se stejným pořadem, kterou provedl soubor Czech Virtuosi v prvních zářijových dnech v chrámech na Vranově, v Brně na Grohově ulici a v Doubravníku, lze považovat stejně dobře za doznívání krásné dovolené (návštěva kostela citlivě zasazeného do krásné krajiny je sama o sobě jedním z nejušlechtilejších turistických zážitků), jako za vykročení do nové koncertní sezony. Připomeňme si, že brněnský soubor s těžko skloňovatelným angloitalským jménem vyplňuje od svého založení v roce 1998 místo mezi velkými tělesy a komorními soubory nejen v brněnském koncertním životě - třetinu svých dosavadních koncertů totiž provedl v zahraničí. A činí tak na úrovni: jeho členy jsou špičkoví hráči z filharmonie a z operního orchestru, jež od svého pultu vede koncertní mistr Pavel Wallinger.  více

První potlesk nové sezony si umělci z Národního divadla Brno vychutnali pod širým nebem. Největší moravské divadlo totiž stejně jako vloni zahajovalo na sluncem vyhřáté piazzettě před Janáčkovým divadlem. Provizorní rozlehlé jeviště na venkovním schodišti operního domu ovládli sólisté opery a baletu i operní orchestr a sbor. Velké prostranství před Janáčkovým divadlem zase zaplnily stovky postávajících diváků. Podle údajů divadla se počet zájemců, kteří se na více než dvou hodinové ochutnávce ze stávajících i plánovaných inscenací opery i baletu Národního divadla Brno zastavili, vyšplhal přes tisícovku. Počasí i nálada budoucích návštěvníků konvenovaly s programem ve všech aspektech: přípovědi ředitele divadla Martina Glasera i všech tří uměleckých šéfů (Mária Radačovského za balet, Jiřího Heřmana za operu i Martina Františáka za činohru) byly stručné a věcně informativní. Jmenované kvarteto vždy uvádělo jednotlivé bloky s ukázkami z inscenací.  více

Téměř po celé září probíhá velké české turné anglického bluesového kytaristy Willa Johnse. Synovec Erica Claptona a George Harrisona a syn slavného producenta Andyho Johnse (spolupracoval s Led Zeppelin nebo Rolling Stones) začal koncertovat v první polovině 90. let. Jeho nejnovější album se jmenuje Something Old, Something New… (Něco starého, něco nového) a Will Johns je představí i v Brně. V klubu Stará Pekárna proběhne jeho koncert v úterý 13. září od 20.00. Rozhovor s kytaristou probíhal telefonicky.  více

Sobotní večer završil 17. ročník mezinárodního hudebního festivalu Špilberk originálním pokusem o dialog jazzové formace Robert Balzar Trio s výjimečně disponovaným zpěvákem Danem Bártou a symfoniků z Filharmonie Brno. Závěrečný pátý koncert festivalu na zaplněném nádvoří brněnského hradu učinil důstojnou tečku za srpnovou sérií hudebních večerů s živou i reprodukovanou hudbou, nabízející pestrou směs různorodých hudebních žánrů.  více

Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor úterním koncertem zahájili 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Poněkud asymetrický program vyplnily dvě velmi známé kantáty: Te Deum Laudamus Antonína Dvořáka a Carmina Burana Carla Orffa.  více

25. ročník Kytarového festivalu zahájila v neděli večer Noc flamenca. Festival, který má na programu hudbu, tanec a mistrovské kurzy otevřeli španělští mistři flamenca na nádvoří hradu Špilberk. Vystoupila uznávaná tanečnice Carmen Cortés, kytarista Gerardo Núñez, zpěvák Cancu, perkusionista Ángel Sánchez a kontrabasista Pablo Martin Caminero.  více

Festival navazuje na mezinárodní oslavu 150 let odkazu J. G. Mendela Mendel The Legacy, která v Brně probíhala minulý rok. Projekt představil čtyři tváře geniálního vědce. Mendel jako genetik – meteorolog – včelař – kněz. Součástí programu byly také koncerty, interaktivní workshopy a světelné instalace.  více

Už 21. ročník má za sebou Concentus Moravie – hudební festival řady ikonických a historicky významných měst jižní Moravy a sousedních přilehlých okresů, rakouské nevyjímaje. I po uplynutí dvou dekád působí celý podnik trochu jako zjevení a obtížně se k němu hledají vhodná přirovnání.  více

Nakladatelství Ears&Wind Records vydalo letos v reedici první dvě sbírky básníka, muzikanta, vydavatele a pořadatele koncertů, benefičních akcí, festivalů a literárních večerů Jaroslava Erika Friče. Z jedné strany oboustranné publikace vede cesta do knihy Kolotoče bílé hlasy (1993), z druhé čeká Houpací kůň šera a jiné básně (1998). Obě sbírky mají ale společného mnohem víc než jen to, že jsou v jedné knize.  více

Cimbalista skupiny Javory, kapelník a zakladatel folkového Cimbal Classicu a hudební pedagog Dalibor Štrunc vydal nové autorské album Malované na cimbál. Štruncovy instrumentální skladby na něm hrají jeho studentky z konzervatoře Anna Múčková, Kateřina Harnošová a Barbora Jagošová. Nejen o tomto počinu jsme hovořili s čerstvě padesátiletým cimbalistou a skladatelem.  více

Letošní ročník festivalu Concentus Moraviae věnovaný české kvartetní tradici, Beethovenovi a Shakespearovi se chýlí ke konci. Z celkového počtu 35 koncertů už zbývají jen dva. Je čas na první krátké ohlédnutí za festivalem i jeho poslední světovou premiérou.  více