Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Letošní ročník festivalu Concentus Moraviae věnovaný české kvartetní tradici, Beethovenovi a Shakespearovi se chýlí ke konci. Z celkového počtu 35 koncertů už zbývají jen dva. Je čas na první krátké ohlédnutí za festivalem i jeho poslední světovou premiérou.

Festival zasloužil mimořádnou pozornost především jako celek. Taková přehlídka smyčcových kvartet tu snad nikdy nebyla a těžko říct, kdy zase bude. Festival měl ale samozřejmě i svoje highlights a představil možnosti kvartetního obsazení z mnoha pohledů. Od samostatné hry a spojení dvou ansámblů do okteta přes klavírní kvintet a crossoverové projekty se zpěváky až po kvartetní skladby přepsané pro komorní orchestr. K tradičním koncertům v menších městech Jižní Moravy a Vysočiny letos přibyl i jeden koncert v Brně, festival obsáhl tři světové premiéry a vystoupení speciálního festivalového kvarteta.

V sobotu měl světovou premiéru A Midsummer Quartet, který napsala na objednávku festivalu slovenská skladatelka Ľubica Čekovská. Její skladba vychází z komedie Sen noci svatojánské, došlo se tedy opět na shakespearovské téma. To se pojilo také s dalšími dvěma premiérami festivalu – kvartetem Words without Thoughts Slavomíra Hořínky i úpravou Korngoldových písní na Shakespearovy sonety pro smyčcové kvarteto.

Do Midsummer Quartetu se ze Shakespearovy hry otiskly dva milenecké páry, které bloudí v lese, v citech i myšlenkách. Lysandrovi, Hermii, Demetriovi ani Heleně ale není možné jednoznačně přiřadit jeden z nástrojů, který by mluvil za konkrétní osobu. Stejně jako v divadelní hře dochází k záměnám v osobách i citech, tak si nástroje v kvartetu vyměňují své narážky, výzvy a zvolání.

Z krátké a intenzivní disonance na začátku se začnou vydělovat charakteristická témata. Jednotlivé nástroje si je mezi sebou předávají, navzují na sebe, polyfonicky se prolínají. V pizzicatech violoncella je cítit ozvěna jazzové basy, energická honička po lese i citech se ztiší do křehké harmonie a potom všechno jako zázrakem najednou skončí.

Skladbu premiéroval rezidenční soubor festivalu Pavel Haas Quartet a poskytl jí přesně ten dokonalý servis, který soudobá hudba potřebuje. Perfektní interpretace je u ní téměř nezbytnou podmínkou pro to, aby ji konzervativní publikum přijalo. A Midsummer Quartet vyžaduje velké množství energie, které mají Haasovci na rozdávání. Dovedou se ale také zklidnit, mají svoje nadšení pro hudbu pod kontrolou a hlavně celé jejich zaujetí stojí na skvělé individuální i kolektivní technice.

Nejednoduchou novinku zahráli se stejnou samozřejmostí jako svůj dávno zažitý repertoár. Po Midsummer Quartetu následoval Šostakovičův Smyčcový kvartet č. 8druhý kvartet Bedřicha Smetany. Jejich zvířená intimita se na Čekovskou plynule napojila, přidala k ní ale ještě velmi vážný až tragický tón. Dramaturgie i interpretace by se dala ze žďárského zámku okamžitě přenést do londýnské Wigmore Hall.

Pavel Haas Quartet splnil svou úlohu rezidenta na jedničku. Statisticky vzato má na kontě pět koncertů, jednu světovou premiéru a mistrovské kurzy pro smyčcová kvarteta. Důležitější ale je hudební zázemí, které soubor festivalu poskytl. Jeho koncerty tvořily pevnou srovnávací linii, ke které se mohly ostatní události vztahovat. Bylo to jako jistota jasně dané tóniny, která vždy uklidní posluchače tápajícího v chromatickém bludišti.

Ukázalo se, jak je kvartetní hra mnohotvárná a jak můžou být dva soubory stejně špičkové a přitom výrazově úplně odlišné. Zdá se, že kvartetní hra zdaleka tolik nepodléhá unifikaci zvuku, která plíživě zamořuje velké symfonické orchestry. Pro některé soubory bylo srovnání s haasovskou špičkou i poněkud nelítostné. Nemohlo vedle ní prostě uspět profesorské, ledabylé ani nadšenecké přehrávání.

Velmi silný dojem rozhodně zanechal americký Dover Quartet, který hrál společně s Haasovci zahajovací koncert a potom měl ještě jeden program v Jihlavě. Talichovo kvarteto zabodovalo společně s Ivem Kahánkem v kvintetu Vítězslava Nováka. Bennewitzovo kvarteto společně s koncertním mistrem České filharmonie Josefem Špačkem odehráli posluchačsky velmi vstřícný program s velmi sympatickým projevem. Bylo v něm hodně zaujetí a minimum okázalosti. Za velkým očekáváním určitě nezaostali Kodály QuartetModigliani Quartet.

Uspořádat festival smyčcových kvartetů a během měsíce v jeho rámci přehrát celou Beethovenovu tvorbu pro kvarteta je fantastický dramaturgický počin samo o sobě. Dramaturgové Aleš BřezinaJiří Beneš i organizační tým Concentu Moraviae odvedli skvělou práci. Náročné programy byly vesměs dobře navštívené i přijaté publikem, to je dobrá zpráva.

Bylo by bezvadné, kdyby jednotlivé soubory mohly svá vystoupení na Concentu vzájemně poslouchat, a tím se mezi sebou motivovat a inspirovat. Srovnání bylo neuvěřitelně poučné i pro posluchače. Pokud si někdo prožil třeba deset koncertů, začalo se mu vyjasňovat v tom, co je na komorní hudbě důležité. Začal rozeznávat, kdy hraje opravdu soudržný ansámbl a kdy skupinka lidí, která se kromě kvarteta rozptyluje množstvím jiných projektů. Každý měl šanci z první ruky pozorovat, jak takové manželství ve čtyřech – zvané smyčcové kvarteto – funguje v praxi.

Festival Concentus Moraviae 2016. Shakespeare, Beethoven a česká kvartetní tradice. 1. – 28. června, Jižní Morava a Vysočina.

Foto Jiří Sláma (Pavel Haas Quartet) a archiv Ľ. Čekovské

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.  více

Concentus Moraviae Quartet sestavil pro letošní ročník festivalu houslista Josef Špaček. Stále úspěšnější sólista a koncertní mistr České filharmonie pozval ke spolupráci spolužáky ze studií a jejich premiérové vystoupení mělo průraznost, elán a energii. Ale také kus bezstarostnosti studentské party, kde se všichni chtějí především bavit.  více




Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více