Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Letošní ročník festivalu Concentus Moraviae věnovaný české kvartetní tradici, Beethovenovi a Shakespearovi se chýlí ke konci. Z celkového počtu 35 koncertů už zbývají jen dva. Je čas na první krátké ohlédnutí za festivalem i jeho poslední světovou premiérou.

Festival zasloužil mimořádnou pozornost především jako celek. Taková přehlídka smyčcových kvartet tu snad nikdy nebyla a těžko říct, kdy zase bude. Festival měl ale samozřejmě i svoje highlights a představil možnosti kvartetního obsazení z mnoha pohledů. Od samostatné hry a spojení dvou ansámblů do okteta přes klavírní kvintet a crossoverové projekty se zpěváky až po kvartetní skladby přepsané pro komorní orchestr. K tradičním koncertům v menších městech Jižní Moravy a Vysočiny letos přibyl i jeden koncert v Brně, festival obsáhl tři světové premiéry a vystoupení speciálního festivalového kvarteta.

V sobotu měl světovou premiéru A Midsummer Quartet, který napsala na objednávku festivalu slovenská skladatelka Ľubica Čekovská. Její skladba vychází z komedie Sen noci svatojánské, došlo se tedy opět na shakespearovské téma. To se pojilo také s dalšími dvěma premiérami festivalu – kvartetem Words without Thoughts Slavomíra Hořínky i úpravou Korngoldových písní na Shakespearovy sonety pro smyčcové kvarteto.

Do Midsummer Quartetu se ze Shakespearovy hry otiskly dva milenecké páry, které bloudí v lese, v citech i myšlenkách. Lysandrovi, Hermii, Demetriovi ani Heleně ale není možné jednoznačně přiřadit jeden z nástrojů, který by mluvil za konkrétní osobu. Stejně jako v divadelní hře dochází k záměnám v osobách i citech, tak si nástroje v kvartetu vyměňují své narážky, výzvy a zvolání.

Z krátké a intenzivní disonance na začátku se začnou vydělovat charakteristická témata. Jednotlivé nástroje si je mezi sebou předávají, navzují na sebe, polyfonicky se prolínají. V pizzicatech violoncella je cítit ozvěna jazzové basy, energická honička po lese i citech se ztiší do křehké harmonie a potom všechno jako zázrakem najednou skončí.

Skladbu premiéroval rezidenční soubor festivalu Pavel Haas Quartet a poskytl jí přesně ten dokonalý servis, který soudobá hudba potřebuje. Perfektní interpretace je u ní téměř nezbytnou podmínkou pro to, aby ji konzervativní publikum přijalo. A Midsummer Quartet vyžaduje velké množství energie, které mají Haasovci na rozdávání. Dovedou se ale také zklidnit, mají svoje nadšení pro hudbu pod kontrolou a hlavně celé jejich zaujetí stojí na skvělé individuální i kolektivní technice.

Nejednoduchou novinku zahráli se stejnou samozřejmostí jako svůj dávno zažitý repertoár. Po Midsummer Quartetu následoval Šostakovičův Smyčcový kvartet č. 8druhý kvartet Bedřicha Smetany. Jejich zvířená intimita se na Čekovskou plynule napojila, přidala k ní ale ještě velmi vážný až tragický tón. Dramaturgie i interpretace by se dala ze žďárského zámku okamžitě přenést do londýnské Wigmore Hall.

Pavel Haas Quartet splnil svou úlohu rezidenta na jedničku. Statisticky vzato má na kontě pět koncertů, jednu světovou premiéru a mistrovské kurzy pro smyčcová kvarteta. Důležitější ale je hudební zázemí, které soubor festivalu poskytl. Jeho koncerty tvořily pevnou srovnávací linii, ke které se mohly ostatní události vztahovat. Bylo to jako jistota jasně dané tóniny, která vždy uklidní posluchače tápajícího v chromatickém bludišti.

Ukázalo se, jak je kvartetní hra mnohotvárná a jak můžou být dva soubory stejně špičkové a přitom výrazově úplně odlišné. Zdá se, že kvartetní hra zdaleka tolik nepodléhá unifikaci zvuku, která plíživě zamořuje velké symfonické orchestry. Pro některé soubory bylo srovnání s haasovskou špičkou i poněkud nelítostné. Nemohlo vedle ní prostě uspět profesorské, ledabylé ani nadšenecké přehrávání.

Velmi silný dojem rozhodně zanechal americký Dover Quartet, který hrál společně s Haasovci zahajovací koncert a potom měl ještě jeden program v Jihlavě. Talichovo kvarteto zabodovalo společně s Ivem Kahánkem v kvintetu Vítězslava Nováka. Bennewitzovo kvarteto společně s koncertním mistrem České filharmonie Josefem Špačkem odehráli posluchačsky velmi vstřícný program s velmi sympatickým projevem. Bylo v něm hodně zaujetí a minimum okázalosti. Za velkým očekáváním určitě nezaostali Kodály QuartetModigliani Quartet.

Uspořádat festival smyčcových kvartetů a během měsíce v jeho rámci přehrát celou Beethovenovu tvorbu pro kvarteta je fantastický dramaturgický počin samo o sobě. Dramaturgové Aleš BřezinaJiří Beneš i organizační tým Concentu Moraviae odvedli skvělou práci. Náročné programy byly vesměs dobře navštívené i přijaté publikem, to je dobrá zpráva.

Bylo by bezvadné, kdyby jednotlivé soubory mohly svá vystoupení na Concentu vzájemně poslouchat, a tím se mezi sebou motivovat a inspirovat. Srovnání bylo neuvěřitelně poučné i pro posluchače. Pokud si někdo prožil třeba deset koncertů, začalo se mu vyjasňovat v tom, co je na komorní hudbě důležité. Začal rozeznávat, kdy hraje opravdu soudržný ansámbl a kdy skupinka lidí, která se kromě kvarteta rozptyluje množstvím jiných projektů. Každý měl šanci z první ruky pozorovat, jak takové manželství ve čtyřech – zvané smyčcové kvarteto – funguje v praxi.

Festival Concentus Moraviae 2016. Shakespeare, Beethoven a česká kvartetní tradice. 1. – 28. června, Jižní Morava a Vysočina.

Foto Jiří Sláma (Pavel Haas Quartet) a archiv Ľ. Čekovské

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.  více

Concentus Moraviae Quartet sestavil pro letošní ročník festivalu houslista Josef Špaček. Stále úspěšnější sólista a koncertní mistr České filharmonie pozval ke spolupráci spolužáky ze studií a jejich premiérové vystoupení mělo průraznost, elán a energii. Ale také kus bezstarostnosti studentské party, kde se všichni chtějí především bavit.  více




Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více