Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

19. listopad 2013, 10:49

Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

Miloslav Ištvan Quartett natočil koncepční album věnované kvartetní tvorbě Tvůrčí skupiny A – členy její skladatelské sekce byli Zdeněk Pololáník, Josef Berg, Miloslav Ištvan, Jan Novák a Alois Piňos. Skupina nevytvářela jednotný kompoziční styl, držela pohromadě spíš ideově – byla reakcí na podněty vycházející z tak zvané Nové hudby. Jiří Beneš (viz článek Zatemněná krajina) zmiňuje také její chuť destruovat socialistický realismus. I na kompaktním disku Ištvan Quartettu je slyšet, že se jedná o sdružení autorů uvažujících zcela samostatně (už to bylo velmi antisocrealistické), stylově se s nimi projdeme od neoklasicismu až po postmodernu.

Melodicky uvažující neoklasicistní Smyčcový kvartet Zdeňka Pololáníka na mě působí dojmem, jako by si v prvních dvou odlehčených větách připravoval půdu pro pomalou třetí větu s dramatickým violoncellem v úvodu a vygradovanou závěrečnou část. Ta se z pizzicata rozvine do náznaků polyfonie a vyvrcholí rezolutním unisonem – jako by skladatel upozorňoval, že už není co dodat. Smyčcový kvartet Josefa Berga je o deset let mladší a přivádí nás skokem do úplně jiného světa, v němž už s klasickým uvažováním příliš mnoho nepořídíme. Kompozice je seskládaná z volně souvisejících fragmentů, objevují se táhlé souzvuky, útržky melodií, nervní záškuby. Zatemněná krajina Miloslava Ištvana se z alba vymyká svým programním názvem, kvartet je věnován památce obětí Druhé světové války. Výrazově navazuje na předchozí Bergův kvartet a dalo by se říct, že jeho introvertní vyznění rozvíjí směrem ven. Také ale drží víc pohromadě, souvislosti si není potřeba domýšlet, máme před sebou kompaktní hudební celek, působivý a mrazivý i bez prvoplánových vnějších efektů.

Jednotlivé kvartety jsou za sebou řazeny chronologicky. Nevím, jestli bylo záměrem vytvořit dva příbuzné celky, které postupují od tradičnějšího hudebního jazyka směrem k současnosti, nicméně stalo se tak – když opominu stopáž, připadá mi to, jako by dramaturgie brala do úvahy dvě strany vinylového LP. Svádí k tomu stylový šev mezi Zatemněnou krajinou Miloslava Ištvana a následujícím kvartetem Jana Nováka. Quadricinium Fidium začíná motivem, který jako by vypadl z hlavy Leoše Janáčka a vrací se až k dvořákovskému stylu a smetanovským modulacím. V rozmarném scherzu je slyšet cosi z rafinované mahlerovské hry s lidovými písněmi, mám na mysli například třetí větu první symfonie. Jan Novák se osobitým způsobem obrací ke svým inspiračním zdrojům a radostnou hrou „poznej skladatele“ baví i posluchače. Smyčcový kvartet Aloise Piňose završuje celé album a musím říct, že je mi hudebně nejbližší. Kompozici otvírá chorál, jehož melodickou linku relativizuje použití mikrointervalů, objevují se zvuky, které evokují konkrétní a elektronickou hudbu.

Miloslav Ištvan Quartett bere v úvahu stylové rozdíly jednotlivých skladeb a přizpůsobuje jim i svůj projev. Objemný tón houslí v úvodu Zatemněné krajiny odpovídá patetickému, romantizujícímu námětu, kvarteto se umí ukáznit i hezky rozezpívat v klasičtějších kompozicích Zdeňka Pololáníka a Jana Nováka, řekl bych ale, že nejlépe je mu – alespoň v rámci tohoto alba – u Josefa Berga a Aloise Piňose. Nahrávce prospěl přímočarý zvuk, kvarteto zní opravdu současně, neschovává se za nadměrný hall. Na kompaktním zvukovém projevu má ale ansámbl před sebou podle mého názoru nejvíc práce.

Obal digipacku je vytvořený na podkladu obrazu Oranice Zuzany Ištvanové a připadá mi trochu neuspořádaný, snaží se říct mnoho věcí najednou a sazba s obrazovým podkladem příliš nekomunikuje. To se mi zdá od obalu předchozího alba s Ištvanovými kvartety jako krok zpět.

Kvarteto pokřtilo své nové CD věnované skupině A v rámci festivalu Setkávání nové hudby Plus na JAMU 12. listopadu. Album je hudebně poněkud nesouvislé, ale taková byla i skupina sama – hledat svou vlastní, co nejosobitější cestu patřilo v šedesátých letech k uměleckým povinnostem. Miloslav Ištvan Quartett se alespoň zatím obrací na svých nahrávkách k domácím zdrojům, ale bez hloupého lokálpatriotismu. Jsou to totiž zdroje nejen domácí, ale také otevřené světu. Bylo by hezké, kdyby je v tom ansámbl dokázal následovat.

Miloslav Ištvan Quartett: Composers of Group A. Works for String Quartet. Vydal Radioservis, 2013, celková stopáž 70:00 

Foto archiv Miloslav Ištvan Quartettu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Moravský podzim je jednoznačně na vzestupu a nanejvýš potěšitelné je, že nenabízí pouze společenské estrády ozdobené zvučnými jmény. Zkouší stavět na své vlastní tradici zrozené koncem 60. let 20. století a vnáší do festivalového dění více programových nápadů. Projevilo se to i na trojici provázaných, a přesto kontrastních koncertů Polského víkendu.  více

Orchestr Ensemble Opera Diversa včera v Domě umění obhlédl svůj repertoár, uvedl dvě premiéry a splnil jeden malý dluh. Sborový pořad z postních motet odstaral sbor Ensemble Versusvíce


V rámci brněnské klubové noci Batch vystoupil 1. října v klubu Stará Pekárna Aaron Brooks. Americký rockový písničkář se do Brna vrací opakovaně a rád. Poté, co se rozpadla jeho respektovaná kapela Simeon Soul Charger, rozvíjí svou sólovou dráhu. V současné době pracuje na svém druhém samostatném albu, kterým naváže na velmi vyzrálou prvotinu Homunculus z roku 2018.  více

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce