Mizerný úlet s výbornou hudbou

Brno Contemporary Orchestra sáhl po opravdu výjimečné kompozici a pokusil se vytvořit ojedinělou a mimořádnou událost – především po hudební a po technické stránce to i vyšlo. Kdo se nezalekl zimy a vypravil se do suchých doků na Brněnské přehradě, odešel se zážitkem, jaký se nenaskytne denně. Do standardních domácích poměrů srážel celou událost balet, ale o tom až později.

Professor Bad Trip je hudební obraz stavu po užití halucinogenů podaný ve třech přednáškách (skládá se z částí lesson 1–3). Skladatele Fausta Romitelliho (1963–2004) při jeho kompozici ovlivnily nejen samotné zážitky s drogami, ale také básně Henriho Michauxe a grafické dílo Gianlucy Lericiho – výtvarníka spojeného s punkovou scénou, který pod pseudonymem Professor Bad Trip publikoval. Kompozice je určena pro komorní orchestr obohacený o elektrické kytary a další „nesymfonické“ nástroje, součástí skladby je ale i přesný rozpis, jak má být ozvučená. Celý orchestr je amplifikovaný, zvuk nástrojů nejen nabývá na intenzitě, ale také se různě obaluje echem, deformuje, zní z různých míst. Osmikanálový zvuk je už sám o sobě dostatečný důvod k živé produkci, komplexní zážitek vám žádná domácí aparatura nezprostředkuje. Celý koncert výborně nazvučil Tomáš Vtípil, tady se skutečně dalo mluvit o sound designu (což je jinak nálepka, kterou se dnes ohání kdekdo). Zvuk byl intenzivní, místy patřičně zkreslený, ale dobře čitelný. Jednotlivé nástroje zněly zřetelně, neslévaly se, výsledkem byla při všech technických kouzlech komorní hudba.

Volba nekonvenčních prostředí pro koncerty soudobé hudby je svým způsobem klišé, ale prostředí doku zapůsobilo jako další sólista večera (tady jen okrajově poznamenám, že mnozí lidé jistě ocenili samotnou možnost se do doků podívat). Dominovala mu odstavená loď Dallas (dříve Moskva, nyní kulturní památka), scéna se táhla daleko dozadu nad montážní jámou a vytvářela dojem nekonečného tunelu. Orchestr hrál za papírovým závěsem, stínový obraz dirigenta doplňoval vizuální vjem.

Na začátku koncertu působil dráždivě donekonečna opakovaný šlágr Olympiku Snad jsem to zavinil já, který se potom střídavě ztrácel a znovu objevoval, když si první tanečník nasazoval a sundával sluchátka. Olympická písnička se objevila ještě v závěru druhé přednášky, kam nějaká banalita tohoto druhu patří. Tři lekce měly rozdílný hudební charakter a při hledání paralely ke klasičtějším formám bych si nejspíš vzpomněl na taneční svitu  – skladatelé využívají inspirace taneční hudbou už několik set let. První věta – nebo chcete-li přednáška – mi zvukově evokovala techniku scratchování a tím taneční party, jako východisko by se nejspíš nabízel acid house. Nejsem si jist, do jaké míry je to v souladu s Romitelliho záměrem, ale koncertně to fungovalo skvěle. Druhá část měla spíš atmosféru psychedelické hudby šedesátých let, což je rovněž styl svázaný s halucinogeny zcela neodmyslitelně. Třetí část se asi nejvíc blížila soudobé vážné hudbě, ke klasickým zdrojům v ní odkazuje violoncellová kadence, byť značně divoká. Toto důsledné stylové odlišení jednotlivých vět pokládám za největší hudební práci, kterou dirigent Pavel Šnajdr udělal (samozřejmě kromě samotného nastudování).

Pokud někdo chtěl pochopit, co je to „mizernej úlet“, z baletní části se to určitě nedozvěděl. ThC – Theatre Contemporary na jevišti odehrál jakýsi příběh o cestě do pozměněné reality, troufám si ale tvrdit, že autoři choreografie o halucinogenech nic nevědí, a co je to „bad trip“ nemají ani ponětí. Pokud chtěli hrát konkrétní příběh, nabízela by se paralela s případem, kdy se cizinec předávkovaný lysohlávkami zabil po skoku z okna nemocnice – stalo se v devadesátých letech v brněnské úrazovce. Zcela výborně naopak fungovala světla – nasvětlení scény a celého prostoru gradovalo od stroboskopických efektů na začátku, jednoho světla zezadu, přes boční reflektory, práci s původními svítidly v doku a žárovkami lodě Dallas. Světla navozovala atmosféru klubové scény a rockového koncertu sama o sobě a vlastně mohlo zůstat jen u nich. To je další pochvala, která letí směrem k technické stránce koncertu. Nasvítit bizarní prostor loděnice a vytvořit opravdu samostatný light design by bylo účinnější a méně popisné než zmíněné tanečky.

Na celé produkci oceňuji především hudební práci, technické zabezpečení a zasazení do prostoru, který produkci opravdu pomohl a byl vyhovující i akusticky. To jsou věci, které se Brno Contemporary Orchestra a Pavlu Šnajdrovi opravdu povedly.

Fausto Romitelli: Professor Bad Trip. Hudební nastudování Pavel Šnajdr, Brno Contemporary Orchestra, ThC – Theatre Contemporary, sound design Tomáš Vtípil, light design Michal Kořínek, Jiří Šmirk. 4. 10. 2013, suché doky na Brněnské přehradě.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Letošní rok je nabitý hudebními výročími a k oslavám se připojil i Brno Contemporary Orchestra. Ten se snaží vydobýt si pozici tělesa, které na vysoké úrovni interpretuje hudbu dvacátého století až současnou.  více

Pravidelné koncerty Brno Contemporary Orchestra ve vile Tugendhat mají stálou dramaturgii. I při malé kapacitě improvizovaného koncertního prostoru tak má umožněnou účast větší množství posluchačů, které bezpochyby přitahuje souznění hudby s atraktivním prostředím. V souvislosti se zaměřením orchestru na soudobou hudbu se jedná o dramaturgii velmi krotkou, je to spíš decentní úvod do hudby 20. století. Daří se ale vyvolávat ducha autentické produkce. Hudební večírek u Tugendhatů, tedy moderně uvažujících lidí meziválečného období, mohl mít právě takovou podobu.  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více