Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Filharmonie Brno odehrála ve čtvrtek v Janáčkově divadle premiéru posledního abonentního programu sezóny. Rovněž naposled se v něm jako rezidenční sólistka orchestru představila houslistka Alina Pogostkina. Dirigent James Feddeck provedl orchestr večerem výborně navzdory rozpačitému začátku.

Filharmonie Brno zakončila abonentní sezónu programem, který šel naproti touze posluchačů po známých a oblíbených skladbách. Koncert otevřela předehra k opeře Tannhäuser. Dílo Richarda Wagnera se v českých operních divadlech vyskytuje dost vzácně, takže i koncertní setkání s jednou z jeho nejkrásnějších kompozic potěší dvojnásobně. Druhou část koncertu si pro sebe vyhradil Richard II. německé „skladatelské dynastie“. Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra je kmenovou součástí světového symfonického repertoáru. Mezi dvě osvědčené klasiky se vmáčknul německý skladatel Jörg Widmann a jeho Houslový koncert z roku 2007. 

Widmann je sice současný skladatel – je mu 45 let –, ale jeho Houslový koncert se stylově vrací hodně nazpět. Nejspíš někam do časů po první světové válce, kdy začala posluchače strašit Druhá vídeňská škola. Mnoho lidí se zřejmě bojí velmi rádo a nechává se takovou hudbou děsit ještě dnes. To ovšem nic nemění na tom, že koncert zapadl mezi Wagnera a Strausse úplně samozřejmě a vlastně logicky doplnil jednu vývojovou linii symfonické hudby. I když se jedná o skladbu soudobou, tak je to v podstatě vybičovaný expresionismus, k němuž vede od Wagnerova novoromantismu přes Strausse přímá cesta. A snad už by bylo na čase, aby ji část publika přestala považovat za cestu do hudebního pekla.

Widmann se stylově ze všeho nejvíc blíží k Albanu Bergovi. Navíc ještě vychází vstříc interpretovi jako za starých časů sólových exhibic před doprovázejícím orchestrem. Úloha orchestru je naopak dost nevděčná – musí nastudovat poměrně složitou věc, které si potom přes sólistu skoro nikdo nevšimne.

Alina Pogostkina se jako sólistka sezóny představila s Filharmonií Brno potřetí a možná nejlépe. Koncert jako by byl napsaný přímo pro ni. Houslový part jednověté skladby je téměř nepřerušovaný a dává sólistovi ohromný prostor, aby si pohrál se zvukem nástroje a předvedl svoje technické schopnosti i přednes. Značná část skladby je postavená na zpěvných, dráždivě melodických a táhlých liniích. Alina Pogostkina v nich předvedla nádhernou kantilénu, která patří k jejím nejsilnějším stránkám. Z téměř meditativních ploch skladba občas vystřelí ke kratičkým výbuchům emocí připomínajícím stručné virtuózní kadence.

Pogostkina se nepředváděla, její osobnost se za hudbou a zvukem houslí skoro ztrácela. Její projev snad nakonec zaujal i posluchače, kteří hudbu po Antonínu Dvořákovi k životu nepotřebují. K soudobým autorům je to sice nespravedlivé, ale přes vynikající sólisty k nim vede jedna z cest. Stalo se to nedávno i na koncertě České filharmonie s bubeníkem Martinem Grubingerem. Ohromný aplaus patřil spíš jemu než autorovi skladby Petru Eötvösovi, který si ji sám řídil.

Dirigent James Feddeck si s autory i orchestrem velmi dobře porozuměl, dirigoval srozumitelně a zabýval se výhradně hudbou. V repertoáru má především pečlivou práci, ne efektní gesta. V Houslovém koncertu držel orchestr dynamicky na uzdě a provedl ho složitou partiturou tak, aby zněl, ale přitom nechal sólistce prostor požadovaný skladatelem. Orchestr i dirigent odvedli velké množství kvalitní černé práce v pozadí, která si zaslouží ocenit.

Feddeck i Filharmonie Brno si přišli na svoje se vším všudy v symfonické básni Tak pravil Zarathustra. Hudební komentář Richarda Strausse k Nietzscheho filosofickému spisu je ve skutečnosti typický projev skladatelovy požitkářské rafinovanosti. Ta si libuje podobně jako u jeho skorovrstevníka Oscara Wilda ve vzrušujících detailech a pronikavých bonmotech. Úvodní fanfáry východu slunce ze Zarathustry jsou ten nejslavnější a nic tak efektního už v celé skladbě nepřijde. James Feddeck ale udržel skladbě napětí. Vystavěl ji v tempech i dynamice tak, že nikdy neztratila tah až do tichého závěru. Propracované detaily udržovaly v pozornosti jak nablýskaně znějící orchestr, tak posluchače.

Výborný dojem z koncertu se odpíchl od slabšího začátku. Předehra k Tannhäuserovi byla ušlápnutá a důsledně průměrná. Orchestr jel v nevýrazné dynamice a působil dojmem, že se teprve rozehrává a seznamuje s dirigentem i mezi sebou.

Dnešní repríza programu je součástí prvního ročníku festivalu Maraton hudby Brno➚. Ten by měl být výkladní skříní toho nejlepšího, co Brno po hudební stránce má. Částečně do sebe tedy zahrnuje akce naplánované v institucích už dávno, což je mimo jiné právě dnešní opakování filharmonického koncertu. Návštěvu lze jedině doporučit, pokud to někdo z dosavadní recenze nepochopil. V sobotu do Maratonu patří také repríza oratoria Epos o Gilgamešovi a opery Dido a Aeneas v Janáčkově divadle.

K nejzajímavějším akcím patří Pianoštafeta v Alfa pasáži, kterou bude v sobotu odpoledne moderovat ředitel České filharmonie David Mareček, bývalý ředitel Filharmonie Brno. A od sobotního dopoledne až do večera se bude hrát na nedávno dokončené varhany v kostele u jezuitů, mezi účinkujícími je i dvaadevadesátiletá Alena Veselá. K akci patří workshopy, koncerty v klubech, pouliční hraní i folklorní muzikanti. Od dnešního večera do nedělního odpoledne je připravený reprezentativní průřez brněnskou hudební scénou.

Richard Wagner: Tannhäuser (předehra k opeře), Jörg Widmann: Houslový koncert, Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra op. 30. Hudební nastudování – James Feddeck, housle – Alina Pogostkina, Filharmonie Brno. 26. května 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více