Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Filharmonie Brno odehrála ve čtvrtek v Janáčkově divadle premiéru posledního abonentního programu sezóny. Rovněž naposled se v něm jako rezidenční sólistka orchestru představila houslistka Alina Pogostkina. Dirigent James Feddeck provedl orchestr večerem výborně navzdory rozpačitému začátku.

Filharmonie Brno zakončila abonentní sezónu programem, který šel naproti touze posluchačů po známých a oblíbených skladbách. Koncert otevřela předehra k opeře Tannhäuser. Dílo Richarda Wagnera se v českých operních divadlech vyskytuje dost vzácně, takže i koncertní setkání s jednou z jeho nejkrásnějších kompozic potěší dvojnásobně. Druhou část koncertu si pro sebe vyhradil Richard II. německé „skladatelské dynastie“. Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra je kmenovou součástí světového symfonického repertoáru. Mezi dvě osvědčené klasiky se vmáčknul německý skladatel Jörg Widmann a jeho Houslový koncert z roku 2007. 

Widmann je sice současný skladatel – je mu 45 let –, ale jeho Houslový koncert se stylově vrací hodně nazpět. Nejspíš někam do časů po první světové válce, kdy začala posluchače strašit Druhá vídeňská škola. Mnoho lidí se zřejmě bojí velmi rádo a nechává se takovou hudbou děsit ještě dnes. To ovšem nic nemění na tom, že koncert zapadl mezi Wagnera a Strausse úplně samozřejmě a vlastně logicky doplnil jednu vývojovou linii symfonické hudby. I když se jedná o skladbu soudobou, tak je to v podstatě vybičovaný expresionismus, k němuž vede od Wagnerova novoromantismu přes Strausse přímá cesta. A snad už by bylo na čase, aby ji část publika přestala považovat za cestu do hudebního pekla.

Widmann se stylově ze všeho nejvíc blíží k Albanu Bergovi. Navíc ještě vychází vstříc interpretovi jako za starých časů sólových exhibic před doprovázejícím orchestrem. Úloha orchestru je naopak dost nevděčná – musí nastudovat poměrně složitou věc, které si potom přes sólistu skoro nikdo nevšimne.

Alina Pogostkina se jako sólistka sezóny představila s Filharmonií Brno potřetí a možná nejlépe. Koncert jako by byl napsaný přímo pro ni. Houslový part jednověté skladby je téměř nepřerušovaný a dává sólistovi ohromný prostor, aby si pohrál se zvukem nástroje a předvedl svoje technické schopnosti i přednes. Značná část skladby je postavená na zpěvných, dráždivě melodických a táhlých liniích. Alina Pogostkina v nich předvedla nádhernou kantilénu, která patří k jejím nejsilnějším stránkám. Z téměř meditativních ploch skladba občas vystřelí ke kratičkým výbuchům emocí připomínajícím stručné virtuózní kadence.

Pogostkina se nepředváděla, její osobnost se za hudbou a zvukem houslí skoro ztrácela. Její projev snad nakonec zaujal i posluchače, kteří hudbu po Antonínu Dvořákovi k životu nepotřebují. K soudobým autorům je to sice nespravedlivé, ale přes vynikající sólisty k nim vede jedna z cest. Stalo se to nedávno i na koncertě České filharmonie s bubeníkem Martinem Grubingerem. Ohromný aplaus patřil spíš jemu než autorovi skladby Petru Eötvösovi, který si ji sám řídil.

Dirigent James Feddeck si s autory i orchestrem velmi dobře porozuměl, dirigoval srozumitelně a zabýval se výhradně hudbou. V repertoáru má především pečlivou práci, ne efektní gesta. V Houslovém koncertu držel orchestr dynamicky na uzdě a provedl ho složitou partiturou tak, aby zněl, ale přitom nechal sólistce prostor požadovaný skladatelem. Orchestr i dirigent odvedli velké množství kvalitní černé práce v pozadí, která si zaslouží ocenit.

Feddeck i Filharmonie Brno si přišli na svoje se vším všudy v symfonické básni Tak pravil Zarathustra. Hudební komentář Richarda Strausse k Nietzscheho filosofickému spisu je ve skutečnosti typický projev skladatelovy požitkářské rafinovanosti. Ta si libuje podobně jako u jeho skorovrstevníka Oscara Wilda ve vzrušujících detailech a pronikavých bonmotech. Úvodní fanfáry východu slunce ze Zarathustry jsou ten nejslavnější a nic tak efektního už v celé skladbě nepřijde. James Feddeck ale udržel skladbě napětí. Vystavěl ji v tempech i dynamice tak, že nikdy neztratila tah až do tichého závěru. Propracované detaily udržovaly v pozornosti jak nablýskaně znějící orchestr, tak posluchače.

Výborný dojem z koncertu se odpíchl od slabšího začátku. Předehra k Tannhäuserovi byla ušlápnutá a důsledně průměrná. Orchestr jel v nevýrazné dynamice a působil dojmem, že se teprve rozehrává a seznamuje s dirigentem i mezi sebou.

Dnešní repríza programu je součástí prvního ročníku festivalu Maraton hudby Brno➚. Ten by měl být výkladní skříní toho nejlepšího, co Brno po hudební stránce má. Částečně do sebe tedy zahrnuje akce naplánované v institucích už dávno, což je mimo jiné právě dnešní opakování filharmonického koncertu. Návštěvu lze jedině doporučit, pokud to někdo z dosavadní recenze nepochopil. V sobotu do Maratonu patří také repríza oratoria Epos o Gilgamešovi a opery Dido a Aeneas v Janáčkově divadle.

K nejzajímavějším akcím patří Pianoštafeta v Alfa pasáži, kterou bude v sobotu odpoledne moderovat ředitel České filharmonie David Mareček, bývalý ředitel Filharmonie Brno. A od sobotního dopoledne až do večera se bude hrát na nedávno dokončené varhany v kostele u jezuitů, mezi účinkujícími je i dvaadevadesátiletá Alena Veselá. K akci patří workshopy, koncerty v klubech, pouliční hraní i folklorní muzikanti. Od dnešního večera do nedělního odpoledne je připravený reprezentativní průřez brněnskou hudební scénou.

Richard Wagner: Tannhäuser (předehra k opeře), Jörg Widmann: Houslový koncert, Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra op. 30. Hudební nastudování – James Feddeck, housle – Alina Pogostkina, Filharmonie Brno. 26. května 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více