Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Filharmonie Brno odehrála ve čtvrtek v Janáčkově divadle premiéru posledního abonentního programu sezóny. Rovněž naposled se v něm jako rezidenční sólistka orchestru představila houslistka Alina Pogostkina. Dirigent James Feddeck provedl orchestr večerem výborně navzdory rozpačitému začátku.

Filharmonie Brno zakončila abonentní sezónu programem, který šel naproti touze posluchačů po známých a oblíbených skladbách. Koncert otevřela předehra k opeře Tannhäuser. Dílo Richarda Wagnera se v českých operních divadlech vyskytuje dost vzácně, takže i koncertní setkání s jednou z jeho nejkrásnějších kompozic potěší dvojnásobně. Druhou část koncertu si pro sebe vyhradil Richard II. německé „skladatelské dynastie“. Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra je kmenovou součástí světového symfonického repertoáru. Mezi dvě osvědčené klasiky se vmáčknul německý skladatel Jörg Widmann a jeho Houslový koncert z roku 2007. 

Widmann je sice současný skladatel – je mu 45 let –, ale jeho Houslový koncert se stylově vrací hodně nazpět. Nejspíš někam do časů po první světové válce, kdy začala posluchače strašit Druhá vídeňská škola. Mnoho lidí se zřejmě bojí velmi rádo a nechává se takovou hudbou děsit ještě dnes. To ovšem nic nemění na tom, že koncert zapadl mezi Wagnera a Strausse úplně samozřejmě a vlastně logicky doplnil jednu vývojovou linii symfonické hudby. I když se jedná o skladbu soudobou, tak je to v podstatě vybičovaný expresionismus, k němuž vede od Wagnerova novoromantismu přes Strausse přímá cesta. A snad už by bylo na čase, aby ji část publika přestala považovat za cestu do hudebního pekla.

Widmann se stylově ze všeho nejvíc blíží k Albanu Bergovi. Navíc ještě vychází vstříc interpretovi jako za starých časů sólových exhibic před doprovázejícím orchestrem. Úloha orchestru je naopak dost nevděčná – musí nastudovat poměrně složitou věc, které si potom přes sólistu skoro nikdo nevšimne.

Alina Pogostkina se jako sólistka sezóny představila s Filharmonií Brno potřetí a možná nejlépe. Koncert jako by byl napsaný přímo pro ni. Houslový part jednověté skladby je téměř nepřerušovaný a dává sólistovi ohromný prostor, aby si pohrál se zvukem nástroje a předvedl svoje technické schopnosti i přednes. Značná část skladby je postavená na zpěvných, dráždivě melodických a táhlých liniích. Alina Pogostkina v nich předvedla nádhernou kantilénu, která patří k jejím nejsilnějším stránkám. Z téměř meditativních ploch skladba občas vystřelí ke kratičkým výbuchům emocí připomínajícím stručné virtuózní kadence.

Pogostkina se nepředváděla, její osobnost se za hudbou a zvukem houslí skoro ztrácela. Její projev snad nakonec zaujal i posluchače, kteří hudbu po Antonínu Dvořákovi k životu nepotřebují. K soudobým autorům je to sice nespravedlivé, ale přes vynikající sólisty k nim vede jedna z cest. Stalo se to nedávno i na koncertě České filharmonie s bubeníkem Martinem Grubingerem. Ohromný aplaus patřil spíš jemu než autorovi skladby Petru Eötvösovi, který si ji sám řídil.

Dirigent James Feddeck si s autory i orchestrem velmi dobře porozuměl, dirigoval srozumitelně a zabýval se výhradně hudbou. V repertoáru má především pečlivou práci, ne efektní gesta. V Houslovém koncertu držel orchestr dynamicky na uzdě a provedl ho složitou partiturou tak, aby zněl, ale přitom nechal sólistce prostor požadovaný skladatelem. Orchestr i dirigent odvedli velké množství kvalitní černé práce v pozadí, která si zaslouží ocenit.

Feddeck i Filharmonie Brno si přišli na svoje se vším všudy v symfonické básni Tak pravil Zarathustra. Hudební komentář Richarda Strausse k Nietzscheho filosofickému spisu je ve skutečnosti typický projev skladatelovy požitkářské rafinovanosti. Ta si libuje podobně jako u jeho skorovrstevníka Oscara Wilda ve vzrušujících detailech a pronikavých bonmotech. Úvodní fanfáry východu slunce ze Zarathustry jsou ten nejslavnější a nic tak efektního už v celé skladbě nepřijde. James Feddeck ale udržel skladbě napětí. Vystavěl ji v tempech i dynamice tak, že nikdy neztratila tah až do tichého závěru. Propracované detaily udržovaly v pozornosti jak nablýskaně znějící orchestr, tak posluchače.

Výborný dojem z koncertu se odpíchl od slabšího začátku. Předehra k Tannhäuserovi byla ušlápnutá a důsledně průměrná. Orchestr jel v nevýrazné dynamice a působil dojmem, že se teprve rozehrává a seznamuje s dirigentem i mezi sebou.

Dnešní repríza programu je součástí prvního ročníku festivalu Maraton hudby Brno➚. Ten by měl být výkladní skříní toho nejlepšího, co Brno po hudební stránce má. Částečně do sebe tedy zahrnuje akce naplánované v institucích už dávno, což je mimo jiné právě dnešní opakování filharmonického koncertu. Návštěvu lze jedině doporučit, pokud to někdo z dosavadní recenze nepochopil. V sobotu do Maratonu patří také repríza oratoria Epos o Gilgamešovi a opery Dido a Aeneas v Janáčkově divadle.

K nejzajímavějším akcím patří Pianoštafeta v Alfa pasáži, kterou bude v sobotu odpoledne moderovat ředitel České filharmonie David Mareček, bývalý ředitel Filharmonie Brno. A od sobotního dopoledne až do večera se bude hrát na nedávno dokončené varhany v kostele u jezuitů, mezi účinkujícími je i dvaadevadesátiletá Alena Veselá. K akci patří workshopy, koncerty v klubech, pouliční hraní i folklorní muzikanti. Od dnešního večera do nedělního odpoledne je připravený reprezentativní průřez brněnskou hudební scénou.

Richard Wagner: Tannhäuser (předehra k opeře), Jörg Widmann: Houslový koncert, Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra op. 30. Hudební nastudování – James Feddeck, housle – Alina Pogostkina, Filharmonie Brno. 26. května 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Hudební vydavatelství Indies oslaví na den přesně 14. února 2020 v brněnském Sono Centru úctyhodných třicet let od svého založení. Na dvou pódiích zahraje tucet kapel a na programu je i několik opravdu unikátních koncertů. Na vše, co tomuto jedinečnému podniku v podobě firmy i slavnostního večera předcházelo, vzpomíná zakladatel Indies Milan Páleš.  více

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkova divadla v Brně, má vedle klasické hudby blízko také k undergroundu, spolupracuje s básníky a napsal několik zásadních skladeb na pomezí soudobé a alternativní hudby. Jeho nové sólové album Josef Klíč & His One Man Cello Squad obsahuje písně beze slov, což je, jak Klíč podotkl v loňském rozhovoru pro náš server, forma, „která existovala už v době renesance“. A vysvětluje: „Píseň beze slov je skladba, do které si můžeš dosadit text. Má nějakou melodii a ty si na ni dokážeš text sám pro sebe zazpívat. Musí to tedy být skladba s nosnou melodií.“  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více