Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Nablýskaná tečka za sezónou Filharmonie Brno v Janáčkově divadle

Filharmonie Brno odehrála ve čtvrtek v Janáčkově divadle premiéru posledního abonentního programu sezóny. Rovněž naposled se v něm jako rezidenční sólistka orchestru představila houslistka Alina Pogostkina. Dirigent James Feddeck provedl orchestr večerem výborně navzdory rozpačitému začátku.

Filharmonie Brno zakončila abonentní sezónu programem, který šel naproti touze posluchačů po známých a oblíbených skladbách. Koncert otevřela předehra k opeře Tannhäuser. Dílo Richarda Wagnera se v českých operních divadlech vyskytuje dost vzácně, takže i koncertní setkání s jednou z jeho nejkrásnějších kompozic potěší dvojnásobně. Druhou část koncertu si pro sebe vyhradil Richard II. německé „skladatelské dynastie“. Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra je kmenovou součástí světového symfonického repertoáru. Mezi dvě osvědčené klasiky se vmáčknul německý skladatel Jörg Widmann a jeho Houslový koncert z roku 2007. 

Widmann je sice současný skladatel – je mu 45 let –, ale jeho Houslový koncert se stylově vrací hodně nazpět. Nejspíš někam do časů po první světové válce, kdy začala posluchače strašit Druhá vídeňská škola. Mnoho lidí se zřejmě bojí velmi rádo a nechává se takovou hudbou děsit ještě dnes. To ovšem nic nemění na tom, že koncert zapadl mezi Wagnera a Strausse úplně samozřejmě a vlastně logicky doplnil jednu vývojovou linii symfonické hudby. I když se jedná o skladbu soudobou, tak je to v podstatě vybičovaný expresionismus, k němuž vede od Wagnerova novoromantismu přes Strausse přímá cesta. A snad už by bylo na čase, aby ji část publika přestala považovat za cestu do hudebního pekla.

Widmann se stylově ze všeho nejvíc blíží k Albanu Bergovi. Navíc ještě vychází vstříc interpretovi jako za starých časů sólových exhibic před doprovázejícím orchestrem. Úloha orchestru je naopak dost nevděčná – musí nastudovat poměrně složitou věc, které si potom přes sólistu skoro nikdo nevšimne.

Alina Pogostkina se jako sólistka sezóny představila s Filharmonií Brno potřetí a možná nejlépe. Koncert jako by byl napsaný přímo pro ni. Houslový part jednověté skladby je téměř nepřerušovaný a dává sólistovi ohromný prostor, aby si pohrál se zvukem nástroje a předvedl svoje technické schopnosti i přednes. Značná část skladby je postavená na zpěvných, dráždivě melodických a táhlých liniích. Alina Pogostkina v nich předvedla nádhernou kantilénu, která patří k jejím nejsilnějším stránkám. Z téměř meditativních ploch skladba občas vystřelí ke kratičkým výbuchům emocí připomínajícím stručné virtuózní kadence.

Pogostkina se nepředváděla, její osobnost se za hudbou a zvukem houslí skoro ztrácela. Její projev snad nakonec zaujal i posluchače, kteří hudbu po Antonínu Dvořákovi k životu nepotřebují. K soudobým autorům je to sice nespravedlivé, ale přes vynikající sólisty k nim vede jedna z cest. Stalo se to nedávno i na koncertě České filharmonie s bubeníkem Martinem Grubingerem. Ohromný aplaus patřil spíš jemu než autorovi skladby Petru Eötvösovi, který si ji sám řídil.

Dirigent James Feddeck si s autory i orchestrem velmi dobře porozuměl, dirigoval srozumitelně a zabýval se výhradně hudbou. V repertoáru má především pečlivou práci, ne efektní gesta. V Houslovém koncertu držel orchestr dynamicky na uzdě a provedl ho složitou partiturou tak, aby zněl, ale přitom nechal sólistce prostor požadovaný skladatelem. Orchestr i dirigent odvedli velké množství kvalitní černé práce v pozadí, která si zaslouží ocenit.

Feddeck i Filharmonie Brno si přišli na svoje se vším všudy v symfonické básni Tak pravil Zarathustra. Hudební komentář Richarda Strausse k Nietzscheho filosofickému spisu je ve skutečnosti typický projev skladatelovy požitkářské rafinovanosti. Ta si libuje podobně jako u jeho skorovrstevníka Oscara Wilda ve vzrušujících detailech a pronikavých bonmotech. Úvodní fanfáry východu slunce ze Zarathustry jsou ten nejslavnější a nic tak efektního už v celé skladbě nepřijde. James Feddeck ale udržel skladbě napětí. Vystavěl ji v tempech i dynamice tak, že nikdy neztratila tah až do tichého závěru. Propracované detaily udržovaly v pozornosti jak nablýskaně znějící orchestr, tak posluchače.

Výborný dojem z koncertu se odpíchl od slabšího začátku. Předehra k Tannhäuserovi byla ušlápnutá a důsledně průměrná. Orchestr jel v nevýrazné dynamice a působil dojmem, že se teprve rozehrává a seznamuje s dirigentem i mezi sebou.

Dnešní repríza programu je součástí prvního ročníku festivalu Maraton hudby Brno➚. Ten by měl být výkladní skříní toho nejlepšího, co Brno po hudební stránce má. Částečně do sebe tedy zahrnuje akce naplánované v institucích už dávno, což je mimo jiné právě dnešní opakování filharmonického koncertu. Návštěvu lze jedině doporučit, pokud to někdo z dosavadní recenze nepochopil. V sobotu do Maratonu patří také repríza oratoria Epos o Gilgamešovi a opery Dido a Aeneas v Janáčkově divadle.

K nejzajímavějším akcím patří Pianoštafeta v Alfa pasáži, kterou bude v sobotu odpoledne moderovat ředitel České filharmonie David Mareček, bývalý ředitel Filharmonie Brno. A od sobotního dopoledne až do večera se bude hrát na nedávno dokončené varhany v kostele u jezuitů, mezi účinkujícími je i dvaadevadesátiletá Alena Veselá. K akci patří workshopy, koncerty v klubech, pouliční hraní i folklorní muzikanti. Od dnešního večera do nedělního odpoledne je připravený reprezentativní průřez brněnskou hudební scénou.

Richard Wagner: Tannhäuser (předehra k opeře), Jörg Widmann: Houslový koncert, Richard Strauss: Tak pravil Zarathustra op. 30. Hudební nastudování – James Feddeck, housle – Alina Pogostkina, Filharmonie Brno. 26. května 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Jiří Jelínek

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce