Noc na Karlštejně. Z Biskupského dvora pod střechu

18. prosinec 2014, 8:25

Noc na Karlštejně. Z Biskupského dvora pod střechu

Vedle Pražákova paláce vyrostl nedávno multikulturní prostor Praha, v Městském divadle Brno zase Karlštejn. Muzikál Noc na Karlštejně se přesunul z venkovní produkce na Hudební scénu, včera po poledni byla první veřejná generálka. To je dobrá příležitost, aby k představení přihodil několik nesouvislých postřehů člověk, který na muzikály běžně nechodí.

Muzikál Noc na Karlštejně je zřejmě nejambicióznější projekt, do něhož vstoupil předčasně zesnulý textař Jiří Štaidl. On sám byl člověk ambiciózní až nad míru, tady si zřejmě sáhl na vrchol svých schopností a zapsal se do dějin české pop music – zdá se že nesmazatelně. Nezapomínám samozřejmě, že byl i autorem hitů jako Lady Carneval, Kávu si osladím nebo Plakalo bejby, ale práce pro hudební divadlo je přece jen něco jiného než osamělá písnička. V Noci na Karlštejně pracoval se skladatelem Karlem Svobodou a troufám si tvrdit, že tehdy byli na tvůrčím vrcholu oba. U Jiřího Štaidla můžeme jen odhadovat, co by s ním bylo dále – v roce premiéry filmu se zabil při autohavárii. Karla Svobodu sice melodické nápady neopustily, ale stylově už především vykrádal sám sebe. Povedená komedie Jaroslava Vrchlického tvoří perfektní základ k dobře napsanému muzikálu, jehož obliba neupadá právem.

Z inscenace Igora Ondříčka je patrné, že o popularitě filmu z roku 1973 ví a vědomě s ní pracuje. Scéna Jaroslava Milfajta se sice nesnaží vzbudit dojem opravdového Karlštejna a beru to jako její plus, ale ztvárnění některých výstupů filmovou režii Zdeňka Podskalského silně evokuje, mnohé detaily jsou okopírované. A nejedná se jen o herecké akce, ale třeba také mohutnou „chrámovou ozvěnu“ ve zpěvu kněze („Posviťme si na ni!“). Scéna i kostýmy (Andrea Kučerová) jsou jednoduché a ze všeho nejvíc připomínají studiové televizní pohádky – pseudostředověk, se kterým se nikdo moc do hloubky nepáral. Choreografie baletů je odbytá narozdíl od hromadných scén zbrojnošů, ty naopak vycházely hodně dobře. A jakkoliv jsem ochotný připustit, že není potřeba vytvářet dojem „opravdového“ středověku, tak by Karel IV. nemusel dávat Elišce po svatebním obřadu v kostele kytici růží – to se mi zdá mírně řečeno komické.

Císař římský a král český Jaroslav Matějka působil dojmem, že má svou funkci poněkud na háku a raději by místo kralování zašel někam na bigbít. Bylo to jaksi legrační a nepatřičné zároveň, ale nevím, do jaké míry to bylo i záměrné. Hana Holišová dobře zpívá a královna Eliška jí vyšla výborně. Jiří Mach se pěvecky trošku šetřil – těžko říct, jestli kvůli indispozici nebo v tom byl jiný důvod. Má hezkou barvu hlasu, ale bylo zřetelně slyšet, že ve výškách bere zpátečku. Herecky představení hodně táhli Zdeněk Bureš jako arcibiskup Arnošt a Andrea Březinová jako Alena – oba dali vděčným rolím potřebnou charakteristiku. Petra Vitázková na sebe upozornila i v nevelké roli paní Ofky – proti usedlé televizní verzi Slávky Budínové postavila svoji pohyblivou „samá ruka samá noha“. Na jejích výstupech v závěru bylo dobře poznat, jak by inscenaci prospělo, kdyby se tolik nedržela filmového vzoru a spíš se od něj hleděla kontrastně odpoutat. Kapela hrála spolehlivě, dirigent Karel Cón odvedl dobrou práci.

Jako člověk odchovaný (a odchovávaný) jinými typy hudebních divadel jsem nevycházel z údivu, čím vším se lidé baví. Plivání do studny, náznaky zvracení, kopání do zadků nebo narážky na buzny – všechno perfektně funguje. A čím okatěji se to udělá, tím vděčněji se publikum zasměje. Při všech výhradách je tu přece jen jedna věc, kterou není možné jen tak odpískat: generálka začínala v nepohodlných 14.00, ale divadlo bylo natřískané a myslím, že jsem byl jeden z mála, kdo měl potřebu se v produkci šťourat. Ohánět se diváckou přízní je samozřejmě ošidné a o kvalitě to nemusí nic vypovídat, ale ona to vlastně byla celkem solidně provedená zábava. A jsem přesvědčený, že by se obešla i bez těch nejpitomějších vtípků, aniž by přišla o svou přitažlivost. Dovedu pochopit, že v Městském divadle Brno vycházejí vstříc širokému publiku, jen by nemuseli podkuřovat jeho nejpřízemnějším pudům.

Plné a nadšené divadlo je radost, ale také prokletí. Povzbuzuje účinkující i inscenátory – pro zaplněné hlediště se hraje s úplně jinou chutí než pro poloprázdné. Na druhé straně ale výrazně motivuje k mechanickému opakování osvědčených vzorců. A vykládejte někomu, kdo má úspěch, že by mohl něco dělat jinak.

Karel Svoboda, Zdeněk Podskalský, Jiří Štaidl, Eduard Krečmar: Noc na Karlštejně (na motivy Jaroslava Vrchlického). Režie: Igor Ondříček, asistent režie: Jakub Przebinda, kostýmy: Andrea Kučerová, dramaturg: Klára Latzková, scéna: Jaroslav Milfajt, hudební nastudování: Karel Cón, choreografie: Michal Matěj, scénické projekce: Petr Hloušek, Dalibor Černák. Karel IV., císař římský a král český – Jaroslav Matějka, Eliška, jeho manželka – Hana Holišová, Štěpán, vévoda bavorský – Lukáš Janota, Petr, král cyperský a jeruzalémský – Jiří Mach, Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský – Zdeněk Bureš, Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně – Jan Mazák, Alena, jeho neteř – Andrea Březinová, Pešek Hlavně, číšník císařův – Aleš Slanina, Ofka, hofmistryně – Pavla Vitázková a další. 17. prosince 2014, Městské divadlo Brno, veřejná generálka.

Ilustrační foto z open air představení archiv MdB

Komentáře

Reagovat
  • abc@efg.cz

    19. prosinec 2014, 9:37
    abc

Dále si přečtěte

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více

Sobotní premiéra uvedla na Hudební scénu českou verzi muzikálu Duch. Publikum se dočkalo romantického příběhu i technicky vytříbené podívané ve svižně ubíhající inscenaci.  více

Muzikál Don Juan, který o víkendu uvedlo ve světové premiéře Městské divadlo Brno je scénáristicky překombinovanou, místy naivně romantickou story, hudebně průměrnou, a tak i divadelně prostřední produkcí, v níž se ale najde několik zajímavých hereckých výkonů.  více


Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více