Noc na Karlštejně. Z Biskupského dvora pod střechu

18. prosinec 2014, 8:25

Noc na Karlštejně. Z Biskupského dvora pod střechu

Vedle Pražákova paláce vyrostl nedávno multikulturní prostor Praha, v Městském divadle Brno zase Karlštejn. Muzikál Noc na Karlštejně se přesunul z venkovní produkce na Hudební scénu, včera po poledni byla první veřejná generálka. To je dobrá příležitost, aby k představení přihodil několik nesouvislých postřehů člověk, který na muzikály běžně nechodí.

Muzikál Noc na Karlštejně je zřejmě nejambicióznější projekt, do něhož vstoupil předčasně zesnulý textař Jiří Štaidl. On sám byl člověk ambiciózní až nad míru, tady si zřejmě sáhl na vrchol svých schopností a zapsal se do dějin české pop music – zdá se že nesmazatelně. Nezapomínám samozřejmě, že byl i autorem hitů jako Lady Carneval, Kávu si osladím nebo Plakalo bejby, ale práce pro hudební divadlo je přece jen něco jiného než osamělá písnička. V Noci na Karlštejně pracoval se skladatelem Karlem Svobodou a troufám si tvrdit, že tehdy byli na tvůrčím vrcholu oba. U Jiřího Štaidla můžeme jen odhadovat, co by s ním bylo dále – v roce premiéry filmu se zabil při autohavárii. Karla Svobodu sice melodické nápady neopustily, ale stylově už především vykrádal sám sebe. Povedená komedie Jaroslava Vrchlického tvoří perfektní základ k dobře napsanému muzikálu, jehož obliba neupadá právem.

Z inscenace Igora Ondříčka je patrné, že o popularitě filmu z roku 1973 ví a vědomě s ní pracuje. Scéna Jaroslava Milfajta se sice nesnaží vzbudit dojem opravdového Karlštejna a beru to jako její plus, ale ztvárnění některých výstupů filmovou režii Zdeňka Podskalského silně evokuje, mnohé detaily jsou okopírované. A nejedná se jen o herecké akce, ale třeba také mohutnou „chrámovou ozvěnu“ ve zpěvu kněze („Posviťme si na ni!“). Scéna i kostýmy (Andrea Kučerová) jsou jednoduché a ze všeho nejvíc připomínají studiové televizní pohádky – pseudostředověk, se kterým se nikdo moc do hloubky nepáral. Choreografie baletů je odbytá narozdíl od hromadných scén zbrojnošů, ty naopak vycházely hodně dobře. A jakkoliv jsem ochotný připustit, že není potřeba vytvářet dojem „opravdového“ středověku, tak by Karel IV. nemusel dávat Elišce po svatebním obřadu v kostele kytici růží – to se mi zdá mírně řečeno komické.

Císař římský a král český Jaroslav Matějka působil dojmem, že má svou funkci poněkud na háku a raději by místo kralování zašel někam na bigbít. Bylo to jaksi legrační a nepatřičné zároveň, ale nevím, do jaké míry to bylo i záměrné. Hana Holišová dobře zpívá a královna Eliška jí vyšla výborně. Jiří Mach se pěvecky trošku šetřil – těžko říct, jestli kvůli indispozici nebo v tom byl jiný důvod. Má hezkou barvu hlasu, ale bylo zřetelně slyšet, že ve výškách bere zpátečku. Herecky představení hodně táhli Zdeněk Bureš jako arcibiskup Arnošt a Andrea Březinová jako Alena – oba dali vděčným rolím potřebnou charakteristiku. Petra Vitázková na sebe upozornila i v nevelké roli paní Ofky – proti usedlé televizní verzi Slávky Budínové postavila svoji pohyblivou „samá ruka samá noha“. Na jejích výstupech v závěru bylo dobře poznat, jak by inscenaci prospělo, kdyby se tolik nedržela filmového vzoru a spíš se od něj hleděla kontrastně odpoutat. Kapela hrála spolehlivě, dirigent Karel Cón odvedl dobrou práci.

Jako člověk odchovaný (a odchovávaný) jinými typy hudebních divadel jsem nevycházel z údivu, čím vším se lidé baví. Plivání do studny, náznaky zvracení, kopání do zadků nebo narážky na buzny – všechno perfektně funguje. A čím okatěji se to udělá, tím vděčněji se publikum zasměje. Při všech výhradách je tu přece jen jedna věc, kterou není možné jen tak odpískat: generálka začínala v nepohodlných 14.00, ale divadlo bylo natřískané a myslím, že jsem byl jeden z mála, kdo měl potřebu se v produkci šťourat. Ohánět se diváckou přízní je samozřejmě ošidné a o kvalitě to nemusí nic vypovídat, ale ona to vlastně byla celkem solidně provedená zábava. A jsem přesvědčený, že by se obešla i bez těch nejpitomějších vtípků, aniž by přišla o svou přitažlivost. Dovedu pochopit, že v Městském divadle Brno vycházejí vstříc širokému publiku, jen by nemuseli podkuřovat jeho nejpřízemnějším pudům.

Plné a nadšené divadlo je radost, ale také prokletí. Povzbuzuje účinkující i inscenátory – pro zaplněné hlediště se hraje s úplně jinou chutí než pro poloprázdné. Na druhé straně ale výrazně motivuje k mechanickému opakování osvědčených vzorců. A vykládejte někomu, kdo má úspěch, že by mohl něco dělat jinak.

Karel Svoboda, Zdeněk Podskalský, Jiří Štaidl, Eduard Krečmar: Noc na Karlštejně (na motivy Jaroslava Vrchlického). Režie: Igor Ondříček, asistent režie: Jakub Przebinda, kostýmy: Andrea Kučerová, dramaturg: Klára Latzková, scéna: Jaroslav Milfajt, hudební nastudování: Karel Cón, choreografie: Michal Matěj, scénické projekce: Petr Hloušek, Dalibor Černák. Karel IV., císař římský a král český – Jaroslav Matějka, Eliška, jeho manželka – Hana Holišová, Štěpán, vévoda bavorský – Lukáš Janota, Petr, král cyperský a jeruzalémský – Jiří Mach, Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský – Zdeněk Bureš, Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně – Jan Mazák, Alena, jeho neteř – Andrea Březinová, Pešek Hlavně, číšník císařův – Aleš Slanina, Ofka, hofmistryně – Pavla Vitázková a další. 17. prosince 2014, Městské divadlo Brno, veřejná generálka.

Ilustrační foto z open air představení archiv MdB

Komentáře

Reagovat
  • abc@efg.cz

    19. prosinec 2014, 9:37
    abc

Dále si přečtěte

Hana Holišová získala jedinou cenu Thálie z brněnských nominací za rok 2012. Mluvili jsme nejen o oceněné roli dospělé Jany v muzikálu Papežka, ale o práci v Městském divadle Brno vůbec. A také o filmu, o Kometě, ohňostrojích a houbách.  více

Sobotní premiéra uvedla na Hudební scénu českou verzi muzikálu Duch. Publikum se dočkalo romantického příběhu i technicky vytříbené podívané ve svižně ubíhající inscenaci.  více

Muzikál Don Juan, který o víkendu uvedlo ve světové premiéře Městské divadlo Brno je scénáristicky překombinovanou, místy naivně romantickou story, hudebně průměrnou, a tak i divadelně prostřední produkcí, v níž se ale najde několik zajímavých hereckých výkonů.  více


Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Nejčtenější

Kritika

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více