OK Percussion Duo otevřelo brány velkomeziříčské synagogy

OK Percussion Duo otevřelo brány velkomeziříčské synagogy

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion DuoMartin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitě.

Součástí festivalového dne byla také podvečerní veřejná debata v meziříčském Jupiter clubu na téma Proměny mimořádných budov a jejich vliv na život města, kterou zahájil starosta obce Alexandros Kaminaras a moderoval publicista a dramaturg Boris Klepal. Debaty se zúčastnili také místopředsedkyně Židovské obce Brno Táňa Pelíšková, pedagožka a hybatelka městského kulturního života Eva Kočí Valová, dramaturgyně Viktorie Knotková, vedoucí oddělení Projekty veřejného prostoru a soutěže v Kanceláři architekta města Brna Michal Doležel a architekt a pedagog Jaroslav Sedlák. Přestože na takřka dvouhodinové debatě zazněla řada protichůdných hledisek, nápadů a podnětů, kterým směrem by se nová funkce synagogy měla ubírat, hlavní výsledek byl jasný – současný stav je potřeba změnit. Recenzovaný koncert festivalu Concentus Moraviae se tak stal prvním jasným krokem k důstojnějšímu osudu chrámu.

Samotný vstup do synagogy byl trochu pádem do králičí nory z Alenky v říši divů – mezi spodním prádlem, botami a nápoji se prošlo ke schodišti, které částečně působilo jako odkladiště nevystaveného zboží. Jakmile však člověk vystoupal do samotného sálu, jen stěží se ubránil nefalšovanému úžasu. Zdobené trámy lemovaly dlouhou loď chrámu, do které z kulatých oken pronikal slábnoucí svit pozdního odpoledne. Tohle místo nebylo třeba jakkoliv připravovat – magická atmosféra tu byla nedílnou součástí prostoru a pouze dlouhá léta čekala, až někdo přijde a dá mu smysl.

Hudební pásmo sestávalo z bohatého výběru skladatelů, mezi nimiž nechyběl Johann Sebastian Bach či Claude Debussy, ale také Ástor Piazzolla či Steve Reich. Snahou interpretů bylo vytvořit pomyslný příběh zvuku a rytmu od kořenů k budoucnosti. Úvodním dílem se stala část Crystalline z meditativní skladby Reflections on the Nature of Water pro sólovou marimbu Jacoba Druckmana. Interpretace se citlivě chopil Martin Opršál, který jemnou prací s dynamikou a úhozem nechal povedeně vyznít nejen rychlé figurace a běhy, ale především napjaté ticho, které tyto segmenty oddělovalo. Na téma prvotních lidských rytmů a primitivních nástrojů navázal Martin Kleibl improvizací vycházející z homérského hymnu Na Zemi matku všeho, ve které využil kameny a chřestidla. Téma původních rytmů umocnila skladba Clapping Music minimalisty Steva Reicha, ve které se poprvé spojily síly obou interpretů. Do odlišného hudebního světa uvedla posluchače následující Ghanaia Matthiase Schmitta, která sice začíná poměrně pozvolna a minimalisticky, v její prostřední části se však již objevují svěží bluesové hudební postupy.

Nastavenou dramaturgickou trajektorii od původních rytmů přírody až k ryze lidské hudební kultuře umocnila Allemande z původně Violoncellové suity č. 6 Johanna Sebastiana Bacha. Je potřeba dodat, že marimba Bachovu dílu ani v nejmenším neuškodila a výsledné spojení bylo díky měkkému zvuku (s drobnou mírou nadsázky) jakýmsi „éterickým kontrapunktem“. Naopak Piazzollovo Libertango v úpravě Erica Sammuta a Martina Kleibla se svým extenzivním užitím bicí soupravy stalo vhodným kontrastem ke spíše umírněnému Bachovi.

Debussyho Clair de lune (arr. Martin Opršál) se stalo první skladbou, ke které si OK Percussion Duo pozvalo prvního ze svých studentů. Dvojice marimb v provedení Martina Opršála a Tomáše Javory následně posunula Debussyho skladbu k ještě větší snovosti a hypnotičnosti. Žák i učitel byli výtečně sehraní a dobře na sebe reagovali i při změnách tempa či dynamiky. Klidnou atmosféru následně rozvířila autorská tvorba OK Percussion Duo v podobě skladby Snares Rock’n’Roll, ve které se Martinu Kleiblovi a Kryštofu Vašíčkovi podařilo nejen dosáhnout typických rock’n’rollových rytmů, ale pomoci tlačení lokte na blánu virblu i měnit výšku tónu. Nu a melodie podobná Perkinsovu Blue Suede Shoes byla na světě. Čtveřice hudebníků pak spojila své síly v rytmem bující závěrečné skladbě večera Birdland (arr. Martin Opršál) skladatele Joa Zawinula, jazzmana, který má kořeny na Jižní Moravě.

Koncert s podtitulem Homo sapiens – příběh rytmu představil zvuky a rytmy, které tvoří nejen muziku lidskou, ale i věčnou hudbu přírody. Současně však také znovu otevřel prostor, který dlouhá léta nečinně spal a který si rozhodně zasluhuje více, než se mu momentálně dostává. Nezbývá než doufat, že se synagoga dočká vznešenějšího osudu a že se alespoň jeden z celé řady zajímavých návrhů, které padly na odpolední debatě, podaří naplnit. Nic menšího by si totiž bývalý chrám a obyvatelé města Velké Meziříčí nezasloužili.

OK Percussion Duo

Martin Opršál, Martin Kleibl / perkuse

Program:

Homo sapiens – příběh rytmu

Velké Meziříčí, Nová synagoga

neděle 5. června 2022, 20:00

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Zítra proběhne v meziříčském Jupiter clubu veřejná debata na téma Proměny mimořádných budov a jejich vliv na život města. Odborníci i zájemci z řad veřejnosti budou diskutovat o minulém, současném i budoucím osudu Nové synagogy na Novosadech. Jednu z možností využití vzácné budovy naznačí na debatu navazující koncert, který proběhne večer přímo v prostorách Nové synagogy. Vystoupí na něm OK Percussion Duo a jeho návštěvníci dostanou jedinečnou možnost navštívit prostor, který je jinak veřejnosti nepřístupný. Nedělní projekt pořádá hudební festival Concentus Moraviae ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí.  více

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více