Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitě.
Součástí festivalového dne byla také podvečerní veřejná debata v meziříčském Jupiter clubu na téma Proměny mimořádných budov a jejich vliv na život města, kterou zahájil starosta obce Alexandros Kaminaras a moderoval publicista a dramaturg Boris Klepal. Debaty se zúčastnili také místopředsedkyně Židovské obce Brno Táňa Pelíšková, pedagožka a hybatelka městského kulturního života Eva Kočí Valová, dramaturgyně Viktorie Knotková, vedoucí oddělení Projekty veřejného prostoru a soutěže v Kanceláři architekta města Brna Michal Doležel a architekt a pedagog Jaroslav Sedlák. Přestože na takřka dvouhodinové debatě zazněla řada protichůdných hledisek, nápadů a podnětů, kterým směrem by se nová funkce synagogy měla ubírat, hlavní výsledek byl jasný – současný stav je potřeba změnit. Recenzovaný koncert festivalu Concentus Moraviae se tak stal prvním jasným krokem k důstojnějšímu osudu chrámu.
Samotný vstup do synagogy byl trochu pádem do králičí nory z Alenky v říši divů – mezi spodním prádlem, botami a nápoji se prošlo ke schodišti, které částečně působilo jako odkladiště nevystaveného zboží. Jakmile však člověk vystoupal do samotného sálu, jen stěží se ubránil nefalšovanému úžasu. Zdobené trámy lemovaly dlouhou loď chrámu, do které z kulatých oken pronikal slábnoucí svit pozdního odpoledne. Tohle místo nebylo třeba jakkoliv připravovat – magická atmosféra tu byla nedílnou součástí prostoru a pouze dlouhá léta čekala, až někdo přijde a dá mu smysl.
Hudební pásmo sestávalo z bohatého výběru skladatelů, mezi nimiž nechyběl Johann Sebastian Bach či Claude Debussy, ale také Ástor Piazzolla či Steve Reich. Snahou interpretů bylo vytvořit pomyslný příběh zvuku a rytmu od kořenů k budoucnosti. Úvodním dílem se stala část Crystalline z meditativní skladby Reflections on the Nature of Water pro sólovou marimbu Jacoba Druckmana. Interpretace se citlivě chopil Martin Opršál, který jemnou prací s dynamikou a úhozem nechal povedeně vyznít nejen rychlé figurace a běhy, ale především napjaté ticho, které tyto segmenty oddělovalo. Na téma prvotních lidských rytmů a primitivních nástrojů navázal Martin Kleibl improvizací vycházející z homérského hymnu Na Zemi matku všeho, ve které využil kameny a chřestidla. Téma původních rytmů umocnila skladba Clapping Music minimalisty Steva Reicha, ve které se poprvé spojily síly obou interpretů. Do odlišného hudebního světa uvedla posluchače následující Ghanaia Matthiase Schmitta, která sice začíná poměrně pozvolna a minimalisticky, v její prostřední části se však již objevují svěží bluesové hudební postupy.
Nastavenou dramaturgickou trajektorii od původních rytmů přírody až k ryze lidské hudební kultuře umocnila Allemande z původně Violoncellové suity č. 6 Johanna Sebastiana Bacha. Je potřeba dodat, že marimba Bachovu dílu ani v nejmenším neuškodila a výsledné spojení bylo díky měkkému zvuku (s drobnou mírou nadsázky) jakýmsi „éterickým kontrapunktem“. Naopak Piazzollovo Libertango v úpravě Erica Sammuta a Martina Kleibla se svým extenzivním užitím bicí soupravy stalo vhodným kontrastem ke spíše umírněnému Bachovi.
Debussyho Clair de lune (arr. Martin Opršál) se stalo první skladbou, ke které si OK Percussion Duo pozvalo prvního ze svých studentů. Dvojice marimb v provedení Martina Opršála a Tomáše Javory následně posunula Debussyho skladbu k ještě větší snovosti a hypnotičnosti. Žák i učitel byli výtečně sehraní a dobře na sebe reagovali i při změnách tempa či dynamiky. Klidnou atmosféru následně rozvířila autorská tvorba OK Percussion Duo v podobě skladby Snares Rock’n’Roll, ve které se Martinu Kleiblovi a Kryštofu Vašíčkovi podařilo nejen dosáhnout typických rock’n’rollových rytmů, ale pomoci tlačení lokte na blánu virblu i měnit výšku tónu. Nu a melodie podobná Perkinsovu Blue Suede Shoes byla na světě. Čtveřice hudebníků pak spojila své síly v rytmem bující závěrečné skladbě večera Birdland (arr. Martin Opršál) skladatele Joa Zawinula, jazzmana, který má kořeny na Jižní Moravě.
Koncert s podtitulem Homo sapiens – příběh rytmu představil zvuky a rytmy, které tvoří nejen muziku lidskou, ale i věčnou hudbu přírody. Současně však také znovu otevřel prostor, který dlouhá léta nečinně spal a který si rozhodně zasluhuje více, než se mu momentálně dostává. Nezbývá než doufat, že se synagoga dočká vznešenějšího osudu a že se alespoň jeden z celé řady zajímavých návrhů, které padly na odpolední debatě, podaří naplnit. Nic menšího by si totiž bývalý chrám a obyvatelé města Velké Meziříčí nezasloužili.
OK Percussion Duo
Martin Opršál, Martin Kleibl / perkuse
Program:
Homo sapiens – příběh rytmu
Velké Meziříčí, Nová synagoga
neděle 5. června 2022, 20:00
Zatím nebyl přidán žádný komentář..