Opera Diversa na svatou Ludmilu

Opera Diversa na svatou Ludmilu

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.

Ze smyčcového ansámblu Diversy se stává plnohodnotné koncertní těleso zaměřené na soudobou hudbu. Jestli mu něco chybí, tak je to lepší marketing, PR a vůbec prezentace navenek. Koncerty v Brně jsou velmi slušně navštívené, publikum evidentně ví, na co a proč přišlo, ale mám dojem, že za hranicemi okresu už to tak slavné nebude. Já si cením jejich hudební práce – autorské, dramaturgické i interpretační – ale myslím, že by nebylo špatné po stánce vnější prezentace načerpat inspiraci třeba od orchestru Berg, který se nechává vidět se vší vervou.

Co se týká pondělního koncertu, na jeho hudební úroveň mělo určitě velký význam nastudování Tomáše Krejčího, jehož práce je vlastně také dost málo viditelná, ale pro náš hudební život má obrovskou cenu. Pokaždé si vzpomenu, jaké výkony dokáže vytáhnout i z konzervatoristů při studentských představeních. Jeho viditelné zaujetí hudbou a dirigentská srozumitelnost dávaly provedení život, ale také řád. Myslím, že se pod ním dobře hraje i zpívá.

Téměř všechny kompozice večera měly společný jeden aspekt – pracovaly nějakým způsobem s chrámovým prostorem, počítaly s jeho účastí, dávaly posluchači čas, aby nechal hudbu doznít v sobě. Koncert otevřel Introitus pro smyčce Ondřeje Kyase, v němž hrály důležitou roli pauzy. Důraz na vnitřní doznívání tónů tady byl nejsilnější a předeslal ráz celého večera. Jedinou výjimkou a stylovým vybočením byla v tomto směru Apocalypsis Ioannis Petra Zagara. Musím říct, že jsem byl značně rozpačitý především z kompozice samotné, v níž jsem stále cítil jakýsi rozpor mezi kompozičními prostředky a komorním ansámblem, který je prováděl. Zdálo se mi, jako by autor v duchu slyšel velký filharmonický orchestr i sbor a komponoval pro tento "velký" zvuk, novoromantický až expresionistický charakter skladby k tomu pořád sváděl. Vzhledem k malému obsazení jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že jsou ve výsledném zvuku často jakési díry. Nemyslím si v žádném případě, že je to vina interpretace, orchestr i sbor byly v pořádku po celý koncert. V případě Apocalypsis Ioannis k nim přibyly ještě sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová a mezzosopranistka Ivana Píchová. Obě zpívaly hodně lyricky, což zřejmě odpovídá jejich pěveckým typům, Lence Ďuricové se pěkně nesl její jemně lesklý hlas. Ivana Píchová byla méně výrazná.

Sonata da chiesa pro smyčce Petra Grahama se vrátila k zaplňování prostoru zvukem, pracovala s barevně a dynamicky diferencovaným tutti i náznaky polyfonních nástupů. Orchestr zněl najednou hutně, kompaktně, kompozice jeho možnosti využívá konvenčními prostředky, ale sama konvenční není. Zvuk střídavě vyplňoval prostor kostela a zase se vracel do centra před oltářem, odkud původně vyšel. Ideově příbuzným dojmem na mě působilo Magnificat Ondřeje Kyase, které by podle mého názoru na Grahamovu Sonatu úplně přirozeně navázalo. Sbor Ensemble Versus před ním ale provedl Otče náš Igora Stravinského, o jehož zařazení by se asi dalo dlouho polemizovat a sám se nemohu úplně jednoznačně rozhodnout, jestli by to bylo lepší s ním, nebo bez něj. Ensemble Versus jej ale velmi pěkně zazpíval.

Kyasovo radostné Magnificat pro mě tvořilo společně se Sonatou da chiesa Petera Grahama dva vrcholy koncertu především kompozičně. Interpretační úroveň večera byla velmi solidní a vyrovnaná a opravdu by nebylo od věci, aby o sobě Diversa začala dávat víc vědět. Já vím, že se to snadněji řekne než udělá, ale méně vnější nenápadnosti by souboru a jeho práci neuškodilo.

Chrámový koncert: současná duchovní tvorba. Ondřej Kyas: Introitus pro smyčce, Peter Zagar: Apocalypsis Ioannis pro soprán a alt sólo, sbor a smyčce, Peter Graham: Sonata da chiesa pro smyčce, Igor Stravinskij: Otče náš, Ondřej Kyas: Magnificat pro sbor a smyčce. Tomáš Krejčí – dirigent, Lenka Cafourková Ďuricová – soprán, Ivana Píchová – mezzosoprán, smyčcový orchestr Ensemble Opera Diversa (koncertní mistr Jan Bělohlávek), sbor Ensemble Versus (sbormistr Vladimír Maňas). 16. 9. 2013, kostel sv. Augustina, Brno.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Orchestr Ensemble Opera Diversa včera v Domě umění obhlédl svůj repertoár, uvedl dvě premiéry a splnil jeden malý dluh. Sborový pořad z postních motet odstaral sbor Ensemble Versusvíce

Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího  více

Dále si přečtěte

Hudební nastudování Hubičky bylo režii podřízeno až obětováno. Svým způsobem se jednalo o tolik proklínaný operní režisérismus, ale komorní studiové projekty vytvářejí ideální platformu, na níž si inscenátoři, účinkující i publikum vyzkoušejí, kam až mohou a chtějí zajít.  více


V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více