Opera Diversa na svatou Ludmilu

Opera Diversa na svatou Ludmilu

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.

Ze smyčcového ansámblu Diversy se stává plnohodnotné koncertní těleso zaměřené na soudobou hudbu. Jestli mu něco chybí, tak je to lepší marketing, PR a vůbec prezentace navenek. Koncerty v Brně jsou velmi slušně navštívené, publikum evidentně ví, na co a proč přišlo, ale mám dojem, že za hranicemi okresu už to tak slavné nebude. Já si cením jejich hudební práce – autorské, dramaturgické i interpretační – ale myslím, že by nebylo špatné po stánce vnější prezentace načerpat inspiraci třeba od orchestru Berg, který se nechává vidět se vší vervou.

Co se týká pondělního koncertu, na jeho hudební úroveň mělo určitě velký význam nastudování Tomáše Krejčího, jehož práce je vlastně také dost málo viditelná, ale pro náš hudební život má obrovskou cenu. Pokaždé si vzpomenu, jaké výkony dokáže vytáhnout i z konzervatoristů při studentských představeních. Jeho viditelné zaujetí hudbou a dirigentská srozumitelnost dávaly provedení život, ale také řád. Myslím, že se pod ním dobře hraje i zpívá.

Téměř všechny kompozice večera měly společný jeden aspekt – pracovaly nějakým způsobem s chrámovým prostorem, počítaly s jeho účastí, dávaly posluchači čas, aby nechal hudbu doznít v sobě. Koncert otevřel Introitus pro smyčce Ondřeje Kyase, v němž hrály důležitou roli pauzy. Důraz na vnitřní doznívání tónů tady byl nejsilnější a předeslal ráz celého večera. Jedinou výjimkou a stylovým vybočením byla v tomto směru Apocalypsis Ioannis Petra Zagara. Musím říct, že jsem byl značně rozpačitý především z kompozice samotné, v níž jsem stále cítil jakýsi rozpor mezi kompozičními prostředky a komorním ansámblem, který je prováděl. Zdálo se mi, jako by autor v duchu slyšel velký filharmonický orchestr i sbor a komponoval pro tento "velký" zvuk, novoromantický až expresionistický charakter skladby k tomu pořád sváděl. Vzhledem k malému obsazení jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že jsou ve výsledném zvuku často jakési díry. Nemyslím si v žádném případě, že je to vina interpretace, orchestr i sbor byly v pořádku po celý koncert. V případě Apocalypsis Ioannis k nim přibyly ještě sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová a mezzosopranistka Ivana Píchová. Obě zpívaly hodně lyricky, což zřejmě odpovídá jejich pěveckým typům, Lence Ďuricové se pěkně nesl její jemně lesklý hlas. Ivana Píchová byla méně výrazná.

Sonata da chiesa pro smyčce Petra Grahama se vrátila k zaplňování prostoru zvukem, pracovala s barevně a dynamicky diferencovaným tutti i náznaky polyfonních nástupů. Orchestr zněl najednou hutně, kompaktně, kompozice jeho možnosti využívá konvenčními prostředky, ale sama konvenční není. Zvuk střídavě vyplňoval prostor kostela a zase se vracel do centra před oltářem, odkud původně vyšel. Ideově příbuzným dojmem na mě působilo Magnificat Ondřeje Kyase, které by podle mého názoru na Grahamovu Sonatu úplně přirozeně navázalo. Sbor Ensemble Versus před ním ale provedl Otče náš Igora Stravinského, o jehož zařazení by se asi dalo dlouho polemizovat a sám se nemohu úplně jednoznačně rozhodnout, jestli by to bylo lepší s ním, nebo bez něj. Ensemble Versus jej ale velmi pěkně zazpíval.

Kyasovo radostné Magnificat pro mě tvořilo společně se Sonatou da chiesa Petera Grahama dva vrcholy koncertu především kompozičně. Interpretační úroveň večera byla velmi solidní a vyrovnaná a opravdu by nebylo od věci, aby o sobě Diversa začala dávat víc vědět. Já vím, že se to snadněji řekne než udělá, ale méně vnější nenápadnosti by souboru a jeho práci neuškodilo.

Chrámový koncert: současná duchovní tvorba. Ondřej Kyas: Introitus pro smyčce, Peter Zagar: Apocalypsis Ioannis pro soprán a alt sólo, sbor a smyčce, Peter Graham: Sonata da chiesa pro smyčce, Igor Stravinskij: Otče náš, Ondřej Kyas: Magnificat pro sbor a smyčce. Tomáš Krejčí – dirigent, Lenka Cafourková Ďuricová – soprán, Ivana Píchová – mezzosoprán, smyčcový orchestr Ensemble Opera Diversa (koncertní mistr Jan Bělohlávek), sbor Ensemble Versus (sbormistr Vladimír Maňas). 16. 9. 2013, kostel sv. Augustina, Brno.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Orchestr Ensemble Opera Diversa včera v Domě umění obhlédl svůj repertoár, uvedl dvě premiéry a splnil jeden malý dluh. Sborový pořad z postních motet odstaral sbor Ensemble Versusvíce

Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího  více

Dále si přečtěte

Hudební nastudování Hubičky bylo režii podřízeno až obětováno. Svým způsobem se jednalo o tolik proklínaný operní režisérismus, ale komorní studiové projekty vytvářejí ideální platformu, na níž si inscenátoři, účinkující i publikum vyzkoušejí, kam až mohou a chtějí zajít.  více


Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více